|
|
Sociální sítě a marketingový obsah: Případová studie mezikulturního srovnání reakcí na reklamní obsah značek Purina
Kubínová, Monika ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Cílem této práce je porozumět tomu, jak se liší účinky stejného marketingového mediálního obsahu na publika různých kultur. Mnoho nadnárodních značek je řízeno centrálně, kdy je jednotné marketingové sdělení dále sdíleno médií napříč všemi státy. Relevantnost obsahu a reakce na něj bývají testovány v zahraničí a nemusejí být nutně relevantní pro všechny země, ve kterých je obsah sdílen. McQuail ve své knize Úvod do teorie masové komunikace zmiňuje, že různé kultury přijímají stejný mediální obsah s různým účinkem. Pro analýzu problematiky interkulturní komunikace centrálně řízenými značkami jsem si vybrala případovou studii, která bude zkoumat rozdílnou reaktivitu uživatelů sociální sítě Facebook na centrálně vytvářená marketingová sdělení na případu značek Felix a ProPlan spadající pod zastřešující značku Purina. Případovou studii jsem rozdělila do dvou částí, první část se bude věnovat obsahové analýze dokumentů, statistik a již existujících výzkumů, na jejichž základě jsem zformulovala výzkumné otázky. Druhou částí je sémiotická analýza komentářů pod příspěvky značek Purina na Facebooku, která na výzkumné otázky odpovídá. Z nich vyplývá, že reaktivita se v obou zkoumaných zemích výrazně lišila v závislosti na kulturních rozdílech definovaných Hofstedeho kulturním srovnáním. Na základě této...
|
|
|
Sociální sítě a marketingový obsah: Případová studie mezikulturního srovnání reakcí na reklamní obsah značek Purina
Kubínová, Monika ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Cílem této práce je porozumět tomu, jak se liší účinky stejného marketingového mediálního obsahu na publika různých kultur. Mnoho nadnárodních značek je řízeno centrálně, kdy je jednotné marketingové sdělení dále sdíleno médií napříč všemi státy. Relevantnost obsahu a reakce na něj bývají testovány v zahraničí a nemusejí být nutně relevantní pro všechny země, ve kterých je obsah sdílen. McQuail ve své knize Úvod do teorie masové komunikace zmiňuje, že různé kultury přijímají stejný mediální obsah s různým účinkem. Pro analýzu problematiky interkulturní komunikace centrálně řízenými značkami jsem si vybrala případovou studii, která bude zkoumat rozdílnou reaktivitu uživatelů sociální sítě Facebook na centrálně vytvářená marketingová sdělení na případu značek Felix a ProPlan spadající pod zastřešující značku Purina. Případovou studii jsem rozdělila do dvou částí, první část se bude věnovat obsahové analýze dokumentů, statistik a již existujících výzkumů, na jejichž základě jsem zformulovala výzkumné otázky. Druhou částí je sémiotická analýza komentářů pod příspěvky značek Purina na Facebooku, která na výzkumné otázky odpovídá. Z nich vyplývá, že reaktivita se v obou zkoumaných zemích výrazně lišila v závislosti na kulturních rozdílech definovaných Hofstedeho kulturním srovnáním. Na základě této...
|
|
|
Jazyková kultura a přejímání a počešťování slov v Právu
Kubínová, Monika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Švelch, Jan (oponent)
(abstrakt) V této práci se zaměřuji na analýzu jazykového aparátu používáného v novinách Právo a to v celkovém vývoji po roce 1989. Zaměřit bych se chtěla hlavně na jazykovou kulturu a přejímání slov z cizích jazyků a na počešťování cizích slov v tomto deníku v letech 1990 - 2014. Při analýze jazykové kultury bych se chtěla zaměřit na celkový vývoj používaného jazyka. Porovnáním stavu jazykové kultury deníku Právo v roce 1990 se stavem ve vydání v roce 2014 získáme celkový náhled na vývoj jazyka ve zkoumaném období. Zkoumáním jazyka v jednotlivých letech pak získáme jednotlivé kroky vývoje. Jak při přejímání, tak při počešťování slov bych chtěla zjistit, jak se počet počeštěných a přejatých slov v průběhu let mění a také z jakých jazyků pocházejí slova nejčastěji. Velmi důležitým aspektem tohoto výzkumu bude vývoj trendu přejímání a počešťování slov v uplynulých 25 letech. Toto časové období jsem vybrala záměrně, předpokládám, že po otevření hranic po roce 1989 bude trend přejímání slov na vzestupu. Předpokládám také, že v jisté chvíli dojde k ustálení množství přejatých a počeštěných slov a jejich počet se již dále nebude nijak významně zvyšovat.
|
host ::
RSS.