|
| |
|
|
Mariánské hodinky V H 36 z Národního muzea v Praze.
Mizerová, Julie ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá středověkými modlitebními knihami hodinek. Knihy hodinek jsou fenoménem zejména 14. a 15. století a objevují se ve spojitosti s vyššími vrstvami a dvorskou kulturou. První část této práce má nastínit vývoj soukromé zbožnosti a vznik knihy hodinek jako typu rukopisu. Druhá část se bude zabývat vývojem jejich výzdoby a typickou ikonografií. Ve třetí části se zaměřím již na konkrétní příklad Hodinek mariánských z Knihovny Národního muzea v Praze (V H 36). Tyto hodinky vznikly v Českých zemích na konci 14. století. Rozborem jejich výzdoby se pokusím ověřit, popřípadě upřesnit jejich stávající zařazení do vývoje dobové knižní malby. Klíčová slova Iluminace, knihy hodinek, krásný sloh, Čechy, 14. století
|
|
|
Fundační aktivita rodu Markvarticů v severních Čechách v kontextu středoevropské architektury 13. století
Panošková, Tereza ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Diplomová práce se zaměří na fundační aktivitu Markvarticů, jednoho z nejvýznamnějších rodů své doby, v oblasti severních Čech. S ohledem na zkoumanou oblast diplomová práce navazuje na autorčinu bakalářskou práci, která se zabývala fundační aktivitou rodu Vartenberků, který vznikl rozrodem již zmíněných Markvarticů. Jádrem práce je v rámci kulturně historického kontextu zhodnocení torzovitě zachovaných staveb a objektů, kde jejich původní podobu setřely pozdější stavební úpravy. Každý objekt, u kterého se do dnešních dob dochovaly relikty původní středověké stavby, bude samostatně popsán a analyzován na základě retrospektivního studia literatury, rozboru hmotných a písemných pramenů. Výsledkem tohoto postupu bude syntéza, zahrnující nástin stavebního vývoje objektů a jejich slohové hodnocení. Tento postup bude aplikován na pozadí historického kontextu, který představují vazby Markvarticů k oblasti severních Čech, ke královskému dvoru a k cisterciáckému, dominikánskému a johanitskému řádu.
|
|
|
Kutnohorský Antifonář z pražské dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce
Kořenková, Nikola ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je monografické zpracování Kutnohorského antifonáře (Praha, NK XXIII A 2) z let 1470-1471 v kontextu tvorby pražské dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce. Jeho tvůrce patří ke generaci malířů, která pomohla integrovat, transformovat a překonat dědictví krásnoslohé tradice. Nově vznikající stylový systém významně ovlivnil knižní malbu 2. poloviny 15. století a počátku 16. století. Práce je postavena převážně na kombinaci formální a ikonografické analýzy. Výsledkem této práce by mělo být upřesnění informací o výzdobě a shrnutí hodnocení významu Kutnohorského antifonáře pro vývoj knižního malířství na našem území ve 2. polovině 15. století a v počátcích 16. století.
|
|
|
Malířská výzdoba krypty sv. Kateřiny v kostele sv. Štěpána v Kouřimi
Žiláková, Renata ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Předmětem bakalářské práce jsou nedávno odkryté nástěnné malby v kapli sv. Kateřiny v kostele sv. Štěpána v Kouřimi. Nástěnné malby byly odkryty v roce 2002 a od té doby jsou předmětem intenzivního umělecko-historického zkoumání. Touto prací bych tak chtěla přispět k rozšíření umělecko-historického povědomí o tomto výjimečném díle a ráda bych poskytla nové pohledy na vybrané problémy s touto tematikou související. Celek nástěnných maleb je vsazen do umělecko-historického kontextu města Kouřimi a jeho okolí. Práce se částečně dotýká historie kostela sv. Štěpána, která souvisí s vyobrazením postav donátorů na jedné z nástěnných maleb a jejich identifikací. Popsán je význam a funkce celku kaple sv. Kateřiny. Zdůvodněno je zasvěcení sv. Kateřině, které je propojeno s vyobrazením čtyřiadvaceti andělů s hudebními nástroji. Práce se věnuje samozřejmě také ikonografii celého vyobrazení s určením výtvarných paralel z Čech (a to jak ikonografických, tak stylových). Ze zpráv o proběhnuvších restaurátorských pracích jsou čerpány informace o výtvarné technice maleb. Z celkového porovnání sledovaných hledisek je dán prostor a výzdoba kaple sv. Kateřiny v Kouřimi do souvislosti s českým dvorským malířstvím krásného slohu, a celek tak patrně je možné spojit s uměleckým pojetím blízkého kláštera v Klášterní Skalici,...
|
|
|
Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic
Jirková, Kateřina ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Iluminované rukopisy Jana IV. z Dražic" je věnována souboru dochovaných iluminovaných rukopisů, které lze spojit s posledním pražským biskupem Janem IV. z Dražic. Nejprve je shrnuta a kriticky zhodnocena odborná literatura k tématu. V následujících kapitolách je po stručném uvedení do problematiky představen život a dílo Jana IV. Důraz je kladen na jeho pobyt v papežském Avignonu a jeho donátorské aktivity v Praze a v Roudnici nad Labem. Biskup měl důležitý vliv na vývoj české knižní malby díky přivezeným kodexům ze svých zahraničních cest, které později věnoval jím založenému roudnickému klášteru augustiniánů-kanovníků. Cílem této práce je rozlišení a monografické zpracování jádra rukopisů spojených s Janem IV. z Dražic. Zhodnocení donátorských aktivit v kulturně historickém kontextu doby je zaměřené především na objasnění jeho podílu na vývoji iluminátorské produkce českých zemí. Práce je založena převážně na kombinaci metod formální, ikonografické i základní kodikologické analýzy a pokud pramenný materiál umožní i na interpretaci ikonologické.
|
|
|
Německobrodský graduál Pavla Mělnického z roku 1506
Blechová, Světlana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Předkládaná práce s názvem "Německobrodský graduál Pavla Mělnického z roku 1506" navazuje na mou bakalářskou práci, která se rovněž zabývala rukopisem vzešlým z dílny iluminátora Pavla Mělnického. Úvod práce nejprve shrnuje dosavadní odbornou literaturu k tématu (kap. 1). Následující kapitoly pojednávají o iluminátorovi studovaného graduálu (kap. 2.1) a věnují se taktéž provenienci a problematické dataci graduálu, který je sice datován rokem 1506, avšak iluminace v něm obsažené se analogicky odkazují na grafiky A. Dürera vydané až v roce 1511 (kap. 2.2). Práce obsahuje rovněž kapitolu zabývající se donátorem rukopisu (kap. 3.1) a zahrnuta je i problematika literátských bratrstev a umění utrakvismu v Čechách (kap. 3.3). Kapitola 3.2 se snaží shrnout tvorbu iluminátora Pavla Mělnického a přiblížit iluminátorovu uměleckou povahu. Poslední kapitoly se již věnují výzdobě graduálu a možným analogiím v rámci iluminací (kap. 4).
|
|
|
Žlutický kancionál
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé: Žlutický kancionál Cílem práce je shrnutí literatury k problematice vzniku a výzdoby Žlutického kancionálu, dále důkladný rozbor jeho iluminací a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Žlutický kancionál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 3.1. Jeho iluminace provedl Fabián Puléř, kterému je věnována kapitola 3.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby Žlutického kancionálu. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky, velmi rafinované pojetí krajiny a anatomicky přesvědčivé postavy. Žlutický kancionál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé poloviny 16. století.
|
|
|
Lounský graduál Pavla Mělnického z roku 1530
Blechová, Světlana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce "Lounský graduál Pavla Mělnického z roku 1530" nejprve shrnuje dosavadní odbornou literaturu k tématu, která se objevuje brzy po polovině 19. století (kap. 1). Jména objednavatele a iluminátora graduálu jsou doložena v explicitu prvního dílu (I G 8a, f. 427v). Explicit obsahuje rovněž dataci a provenienci Lounského graduálu, jenž byl dokončen roku 1530 pro utrakvistické literátské bratrstvo při kostele sv. Mikuláše v Lounech (kap. 2.4). Lounský graduál patří mezi poslední latinsky psané utrakvistické chorální knihy. Obsahuje rozsáhlou sbírku Kyrií a Sekvencí. Odbornou literaturou je malířská výzdoba obou dílů graduálu (I G 8a, b) považována za příklad poklesu umělecké úrovně. Téměř neporušený Lounský graduál však charakterizuje okázalé pojetí barevné složky a snaha přijímat nové podněty ze západu reprezentované především grafickými listy M. Schongauera a A. Dürera.
|
|
|
Středověké nástěnné malby v děkanském kostele Narození Panny Marie v Písku
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Středověké nástěnné malby v děkanském kostele Narození Panny Marie v Písku RESUMÉ Čtyři nástěnné malby zachované v děkanském kostele Narození Panny Marie v Písku, zobrazující Pannu Marii s Ježíškem, Ukřižování, Snímání z kříže a Krista Trpitele jsou významným dokladem vývoje malířství v Čechách a ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Cílem této bakalářské práce je pomocí metod formální a ikonografické analýzy zasadit studované malby do souvislostí dobové tvorby, dohledat analogie k jednotlivým vyobrazením, dále shrnout literaturu k tématu a tím naznačit význam maleb v kontextu českého a evropského umění. Město Písek bylo v majetku českých králů, ovládané přemyslovským hradem. Tamější nástěnné malby v děkanském kostele Narození Panny Marie - Panna Marie s Ježíškem a Ukřižování, jsou s největší pravděpodobností spjaté právě s dvorským okruhem. Důležitou roli při vzniku obrazů Panny Marie s Ježíškem a Ukřižování hrál pravděpodobně král Přemysl Otakar II., který v Písku velmi často pobýval. Doložené jsou jeho pobyty mezi léty 1260-1264 a pobyt v roce 1274, který byl nejdelší. Je tedy pravděpodobné, že malby aktualizovaly některý z těchto pobytů. Tvárným prvkem těchto maleb byla linie. Malby nejsou vybudované pevnou uzavřenou obrysovou čarou, ale množstvím drobných...
|
host ::
RSS.