|
|
Apartment building
Kubíček, Tomáš ; Svobodová, Sylvia (oponent) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
The project deals with the new construction of a apartment house in Trenčín. The aim of the work was to develop project documentation for the construction. The building has four aboveground and one underground floor and is set in a sloping terrain. The building is designed as brick made of concrete blocks and ceramic blocks – Therm. The roof is flat, single-layered, vegetated. There is a green wall on the west facade.
|
|
|
Joseph Roth: Charakteristika fikčního makrosvěta
Sirotek, Adam ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
V této práci jsou analyzována Rothova prozaická díla ze 30. let jakožto komplexní fikční makrosvět. Prostřednictvím literárních postav, kategorie prostoru a přidružených motivů a symbolů je postižena úpadková a specificky patriarchální sémantika habsburského světa. Hlavním bodem zájmu je Stříteckým vytyčený konflikt mezi tradičním a zestátněným patriarchalismem. V práci jsou analyzovány projevy postupného rozkladu základních hodnotových pilířů tohoto patriarchálního světa, a to na pozadí dynamického napětí mezi centrem a periferií habsburské monarchie. Těmito pilíři jsou armáda, byrokracie, náboženská víra; autorita císaře, otce a muže. V první části (centrum) je degradace těchto hodnot analyzována ve spojitosti s postavami reprezentujícími centrum říše. V druhé a třetí části (periferie; za oponou) se do popředí zájmů dostávají zejména vedlejší postavy představitelů periferie, resp. žen. Prostřednictvím těchto postav je obnažena neživotadárná podstata zestátněného patriarchalismu. Tato práce mimo jiné ukazuje, že odchýlení se od tradičního, patriarchálního řádu je skutečnou příčinou celkového úpadku. Zároveň s tím je vyvrácena teze, že za destrukcí hodnot stojí primárně prostor periferie. Základní metodou práce je detailní sémiotická analýza textu. V rámci sekundární literatury práce čerpá zejména...
|
|
|
Dvě dramaturgické linie české hry na malé scéně Divadla na Vinohradech
Tomanová, Kateřina ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá dvěma dramaturgickými liniemi české hry na malé scéně Divadla na Vinohradech. Jejím cílem je na vzorku jedenácti her uvedených za působení nynějšího uměleckého vedení divadla (tj. od divadelní sezóny 2012/2013) ověřit, zda a popřípadě jakým způsobem se proměnil text současného dramatu od dramatického textu 60. až 80. let minulého století. První část práce se zaměřuje na teoretickou charakteristiku dramat typických pro obě tato sledovaná období a na vývoj dramaturgie vinohradského divadla ve vztahu k české dramatice. Druhá část práce staví na analýze a závěrečné komparaci dramatických textů. Jedná se o dramata Motýl na anténě (1963) Václava Havla, Piknik (1964) Ladislava Smočka, Kočka na kolejích (1965) Josefa Topola, Hodinový hoteliér (1969) Pavla Landovského, Audience (1975) Václava Havla, Pěnkava s Loutnou (1978) Antonína Přidala, Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl (1986) Milana Uhdeho, Nikdy (2003) Lenky Lagronové, Ulity (2011) Magdaleny Frydrych Gregorové, Na kamenném, kamenném poli (Job) (2011) Terezy Verecké a Za dveřmi (2017) Barbory Hančilové. KLÍČOVÁ SLOVA Divadlo na Vinohradech, dramaturgie, současné české drama, modelové drama, absurdní drama.
|
|
|
Obraz normalizace z pohledu dětských protagonistů
Semrádová, Adéla ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Smrčka, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obrazem doby normalizace z pohledu dětského protagonisty v dílech české literatury 90. let 20. století. Práce se zaměřuje na romány Hrdý Budžes Ireny Douskové a Báječná léta pod psa Michala Viewegha, které nejdříve analyzuje na rovinách vypravěče, časoprostoru, konfigurace postav a charakterizačních technik a narativního publika. Posléze metodou komparace zjišťuje, které narativní techniky podílející se na stavbě fikčních světů jsou textům společné a které jsou podstatným faktorem pro idylické zobrazení normalizační reality a které vytváří její odlehčený obraz, aniž by oslabovaly vážnost historického rámce. Výsledkem práce je, že důležitým prostředkem obrazu idylického dětství v době normalizace je orientace na každodennost hlavního hrdiny a na jeho rodinné prostředí. Dále důležitou narativní technikou je nepřímá charakterizace hlavní postavy prostřednictvím promluvy, která se projevuje humorným efektem projevu v obou případech protagonistů. Naopak nepodstatnou kategorií se díky metodě komparace prokázala být kategorie vypravěče, který je ve vybraných textech jiného druhu, a nepředstavuje tak podstatný faktor na budování narativních světů. KLÍČOVÁ SLOVA Hrdý Budžes, Báječná léta pod psa, dětský hrdina, doba normalizace, vyprávění
|
|
|
Konstrukce postavy ve vybraných společensko-kritických prózách
Novosad, Benjamin ; Neumann, Lukáš (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je rozebrat způsob, kterými jsou vystavěny hlavní postavy v dílech Tři kapitoly a Přípravy na všechno. Vzhledem k povaze vyprávění rovněž analyzuje vztah postavy s vypravěčem. V teoretické části práce jsou nastíněny naratologické postupy, s jejichž pomocí v části druhé provádím rozbor samotných děl. Při analýze těchto kategorií je věnována pozornost podobnostem a rozdílům ve způsobu konstrukce a jeho potenciálnímu využití pro kritiku společnosti.
|
|
|
Téma návratu v románech Milana Kundery
Šimr, Filip ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Soukupová, Klára (oponent)
Tato práce analyzuje motivy konstruující téma návratu ve třech románech Milana Kundery. Hlavní a stěžejní část práce tvoří kapitoly Žert, Nesnesitelná lehkost bytí Nevědění práce je pomocí jednotlivých motivů zkonstruovat téma návratu v komparaci jednotlivých románů. Výstavba tématu, role narativních složek při jeho výstavbě, interpetace v rámci jednotlivých fikčních světů a jako klíčového tématu spojujícího Kunderovy fikční světy Informace jsou čerpány z Klíčová slova
|
|
|
Analýza rukopisu Čarodějnice Holešovická od Josefa Váchala
Vlastová, Anna ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Blinková Pelánová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Analýza rukopisu Čarodějnice holešovická od Josefa Váchala" je zaměřena na rozbor tohoto textu z tvorby Josefa Váchala, který jej pojmenoval Čarodějnice holešovická aneb Vězeň v holešovickém hradě či-li ROMÁN, psaný za pomoci svob. zednářů. Práce se snaží představit základní rysy rukopisu a přispět tak k rozšíření informací o literární tvorbě Josefa Váchala. Rukopis byl nalezen v autorově pozůstalosti a nyní je uložený a dostupný v Památníku národního písemnictví. Práce se především zaměřuje na analýzu textu v rámci kompozice, literárního druhu a žánru, tematické roviny, motivů, postav a jazykových prostředků. Práce se snaží v rámci analýzy dbát na skutečnost, že se jedná o nedokončený text v rozpracované podobě. Dílo nebylo dosud nikdy vydáno. KLÍČOVÁ SLOVA: Česká literatura, Josef Váchal, Čarodějnice holešovická, rukopis
|
|
|
Poetika vybraných dramat Krejčovy éry Národního divadla
Fuksová, Johana ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá motivem všedního dne, který se dostal v druhé polovině padesátých let minulého století do popředí zájmu běžných lidí, ale také spisovatelů, básníků a dramatiků. Konkrétně zkoumá míru důležitosti motivu všedního dne v dramatech, jež byla napsána pro Národní divadlo v období, kdy zde působil Otomar Krejča a jeho "dramaturgická dílna". Pro typologickou analýzu bylo vybráno pět her, jejichž premiéra se uskutečnila na půdě Tylova divadla v letech 1958-1963, a to Srpnová neděle a Křišťálová noc Františka Hrubína, Jejich den Josefa Topola, Zápas s andělem Františka Pavlíčka a Majitelé klíčů Milana Kundery. Cílem práce je pomocí této analýzy určit, zda je motiv všedního dne právě tím, co vymezuje poetiku původních dramat, která byla napsána pro Národní divadlo. KLÍČOVÁ SLOVA motiv všedního dne, Otomar Krejča, František Hrubín, Milan Kundera, Josef Topol, František Pavlíček, drama, Národní divadlo
|
|
|
An Efficient Load-balancing Image Sampler for Path Tracing
Kubíček, Tomáš ; Wilkie, Alexander (vedoucí práce) ; Nindel, Thomas Klaus (oponent)
V této práci vylepšíme výzkumný renderer zvaný ART. Zaměřujeme se především na vzorkovač obrázků. Zanalyzujeme nedostatky stochastického vzorkovače, který byl přítomen před napsáním této práce. Těmi jsou obrovská spotřeba paměti, nepřítomnost vizualizace v reálném čase a ome- zený komunikační kanál mezi rendererem a aplikací, která jej má ovládat. Následně navrhneme dva vzorkovače, které by mohly sloužit jako náhrada. Vybereme ten, který se zdá být více vhodný. Následně provedeme sérii testů, které slouží k doladění parametrů nového vzorkovače a také jako srovnání mezi novým a starým vzorkovačem. Použitím dat z testů ukážeme, že jsme snížili nároky na paměť, při zachování rychlosti na většinou stejné úrovni jako dříve. Tím jsme také umožnili práci s vyšším počtem jader než dříve. 1
|
|
| |
host ::
RSS.