|
| |
|
|
Dekompozice listového opadu mikroskopickými houbami na antropogenních stanovištích
Bukovská, Petra ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
V letech 2006 - 2008 byl na dvou antropogenních stanovištích s výskytem biologické půdní krusty proveden terénní experiment s listovým opadem břízy a modelovou celulózou využívající metodu opadových sáčků. Rychlost dekompozice opadu i celulolytická aktivita byla na obou stanovištích extrémně nízká. Diverzita společenstva mikroskopických hub na opadu, zjišťovaných izolační metodou a metodou inkubace opadu ve vlhkých komůrkách, však byla srovnatelná s diverzitou známou z přirozených lesních ekosystémů temperátního pásma. Také sukcesní změny společenstva hub pozorované na obou lokalitách odpovídaly v základních rysech údajům z jiných typů stanovišť. Metodou ITS-TRFLP kombinovanou s použitím taxonomicky specifických primerů byla odhalena značná diverzita chytridií a naopak jen velmi nízká diverzita bazidiomycetů. Na stanovišti s vyšší mírou antropogenního stresu byla zjištěna nižší diverzita hub, značně odlišná skladba společenstva a nižší dekompoziční aktivita. Na opadu studovaných stanovišť byly pozorovány i druhy, u kterých nebyla dosud známa tolerance k přítomným antropogenním stresům, a druhy dosud nepopsané. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Diversity and taxonomy of fungi inhabiting extremely acidic and saline soils of natural and anthropogenic origin in the Czech Republic
Hujslová, Martina ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Tomšovský, Michal (oponent) ; Gunde-Cimerman, Nina (oponent)
Silně kyselé substráty (pH < 3) představují pro život mikroorganismů jedno z nejextrémnějších prostředí. Dlouhou dobu panoval názor, že tento typ habitatu osidlují výhradně prokaryotní organismy. Nicméně výsledky recentních studií ukázaly, že mikrobiální společenstvo silně kyselých substrátů je tvořeno z velké části rovněž eukaryotickou složkou zahrnující vedle řas a protist také houby. O diverzitě acidofilních/tolerantních hub, je prozatím k dispozici jen málo informací, které ukazují, že zdejší houbové společenstvo je druhově chudé, specifické s převahou demáciových druhů. Předkládaná práce se zabývá studiem diverzity a taxonomie kultivovatelných druhů hub osidlujících silně kyselé a zároveň zasolené (sulfátové) půdy, a to na několika geograficky izolovaných lokalitách v rámci České republiky. Porovnání našich dat s dalšími dostupnými informacemi o houbách izolovaných z podobných silně kyselých míst ve světě umožní odhalit druhy tvořící základ zdejšího společenstva a jejich případnou podobnost, a zároveň pomohou objasnit otázku rozšíření acidofilních/tolerantních hub. S cílem rozšířit detekované houbové spektrum byla pro izolaci úspěšně použita kombinace standardně užívaných a speciálních metod. Naše výsledky ukázaly, že silně kyselé substráty po celém světě skrývají velmi podobné houbové...
|
|
|
Mikroskopické houby v jeskyních a jiných podzemních prostorách
Horáková, Karolína ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Hujslová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší zabývající se diverzitou mikroskopických hub v jeskyních, popřípadě v podzemních prostorách vytvořených člověkem. Jeskyně představují unikátní prostředí pro život organismů charakterictické specifickými mikroklimatickými podmínkami a omezeným zdrojem živin. V práci jsem se podrobněji zaměřila na mikromycety, které byly v prostředí jeskyní izolované ze sedimentů, z ovzduší, z mrtvého hmyzu a z exkrementů. V další části práce se podrobněji věnuji druhu Geomyces destructans, který způsobuje u hibernujících netopýrů nemoc zvanou syndrom bílého nosu - geomykózu. Je to problematika, která v poslední době vzbuzuje velkou pozornost vědců z řad mykologů, zoologů i parazitologů.
|
|
|
Diverzita a taxonomie rodu Trichoderma v České republice
Valinová, Šárka ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Rod Trichoderma - anamorfa rodu Hypocrea (Hypocreaceae, Hypocreales, Sordariomycetes, Ascomycota) patří mezi saprotrofní vláknité mikromycety. Zástupci tohoto rodu jsou významní především jako kosmopolitní obyvatelé půdních ekosystémů, včetně opadu a dřevního materiálu. Tato práce shrnuje výsledky studia izolátů patřících k rodu Trichoderma pocházejících z území České republiky, a to především z půdy a opadu. V rámci diplomové práce bylo zpracováno celkem 267 izolátů. U všech těchto izolátů byla zjištěna druhová příslušnost pomocí fenotypových znaků, UP-PRC fingerprintingu a genové sekvence oblasti tef 1α, ITS a u kmenu AK 115/00 též úseku rpb2. Výsledkem studie byla identifikace 21 druhů rodu Trichoderma patřících do 4 sekcí a nalezení jednoho izolátu druhu dosud pro vědu neznámého. Druhy T. crassum, T. gamsii, T. ghanense, T. rossicum a T. longipile byly v České republice nalezeny poprvé. Z literárních údajů a z vlastní studie vyplývá, že v současné době je v ČR známo 34 druhů rodu Trichoderma. V práci je diskutována nepříliš velká spolehlivost identifikace některých druhů založená jen na fenotypových znacích. Klíčová slova: diversita, Trichoderma, Hypocrea, Česká republika, Trichoderma sp. nov.
|
|
|
Ekofyziologie mikroskopické houby Pseudogymnoascus destructans
Homutová, Karolína ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Baldrian, Petr (oponent)
Mikroskopická houba Pseudogymnoascus destructans (Ascomycota: Pseudeurotiaceae) způsobuje nemoc zvanou syndrom bílého nosu (WNS) působící úhyn netopýrů během hibernace. Nemoc se vyskytuje v Severní Americe a v Evropě. Houba je charakterictická asymetricky zakřivenými konidiemi, pomalým růstem a růstem v nízkých teplotách (pod 20 řC). Cílem této studie je vytipovat vlastnosti zodpovědné za unikátní ekologii Pseudogymnoascus destructans pomocí srovnání s ekologicky příbuznými či nepříbuznými patogenními i nepatogenními druhy hub. Tato část zahrnuje studium tolerance k nepříznivým podmínkám a poznání spektra utilizovaných živin (sloučeniny uhlíku, dusíku, fosforu, síry a nutriční elementy). Testování k nepříznivým podmínkám také má pomoci odhadnout potenciál houby se šířit mimo jeskyně. Posledním cílem je vyvinutí selektivního izolačního média pro P. destructans. Vliv nepříznivých podmínek (např. UVA, UVA s UVB, 25 řC, 30 řC, 37 řC a nedostatek vzdušné vlhkosti) byl testován fluorescenčním značením propidium jodid (PI) prostřednictvím průtokové cytometrie. Spory P. destructans a tří izolátů hub z podzemních nebyly životaschopné po 3 týdnech uchovávání v 37 řC. Další nepříznivé podmínky nezpůsobovaly výrazný pokles životaschopnosti nebo způsobily výraznější pokles životaschopnosti jen u některého...
|
|
| |
|
|
Vliv teploty na životní cyklus zygomycetů
Matoušková, Barbora ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Tato práce pojednává o významu zygomycetů, jejich aktuálním postavení v systému hub a především o jejich ekologických nárocích. Práce shrnuje vliv teploty na životní cyklus, tj. především na růst, rozmnožování a produkci metabolitů. Zaměřuje se především na psychrofilní a termofilní druhy a popisuje mechanismy adaptace na nepříznivé podmínky. Pro výzkum vlivu teploty jsou zygomycety mimořádně vhodnými modelovými organismy, např. v řádu Mucorales nacházíme příbuzné zástupce rostoucí v diametrálně odlišných prostředích. Mezi mechanismy adaptace k extrémním teplotám u zygomycetů převládá produkce trehalózy, dále změna stupně nasycenosti membránových fosfolipidů a produkce látek stabilizujících membránu - sterolů, glykolipidů a cukerných alkoholů. Klíčová slova: teplota, růst, rozmnožování, životní cyklus, stanoviště, extrémofilové, Mucoromycotina, Mortierellomycotina
|
|
| |
host ::
RSS.