|
|
Diverzita v kosmetickém průmyslu a její vnímání v českém prostředí
Kuželová, Kateřina ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem diverzity v kosmetickém průmyslu a jejím vnímáním v českém prostředí. Nejprve problematiku rozebíráme v teoretické části, kde vymezujeme pojem diversity marketing a věnujeme se tomu, jakým způsobem mohou značky do svých marketingových strategií zahrnout různé opomíjené skupiny. Pro účely této práce rozeznáváme pět takových skupin, a to rasové a etnické menšiny, osoby z věkové kategorie 50+, osoby s různými velikostmi a typy postavy, členy LGBTQ+ komunity a osoby s handicapem. Zaměřujeme se tedy na multikulturní marketing, age-agnostic marketing, body-positive marketing, LGBTQ+ marketing a marketingové strategie zahrnující jedince s handicapem. Následně na příkladu konkrétních kosmetických značek ukazujeme, že začlenění opomíjených skupin může mít pozitivní vliv na spokojenost spotřebitelů a úspěšnost firmy. Poté je představeno závěrečné shrnutí dosavadního výzkumu v oblasti diverzity a jejího vnímání. V praktické části prostřednictvím dotazníkového šetření zkoumáme, jak je na toto téma nahlíženo v českém prostředí. Výzkum realizujeme na generaci Z. Zjišťujeme, jak čeští spotřebitelé z této generace vnímají diverzitu v kosmetickém průmyslu obecně, jak je vnímáno zahrnutí jednotlivých opomíjených skupin a zda a jak se liší pohled na diverzitu mezi ženami a...
|
|
|
Význam mTOR komplexů pro imunofenotyp leukemických buněk
Kořánová, Tereza ; Kuželová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Akutní myeloidní leukémie (AML) je nádorové onemocnění krvetvorby charakteristické akumulací nezralých buněk (blastů) myeloidní vývojové řady. AML blasty využívají k úniku před imunitním systémem celou řadu mechanismů, včetně změn v metabolismu či expresi inhibičních molekul. Aktivace těchto mechanismů ovšem není plně objasněna. Jednou z drah regulujících velkou řadu buněčných procesů je mammalian target of rapamycin (mTOR) dráha. mTOR kináza tvoří dva komplexy, mTORC1 a mTORC2, každý z nich reguluje odlišné substráty a buněčné funkce. Cílem této práce byla analýza vlivu inhibice jednotlivých mTOR komplexů na metabolismus (oxidativní fosforylaci a glykolýzu) a expresi znaků imunitního úniku (HLA-I, HLA-DR, CLIP, PD-L1, TIM-3). Inhibitor JR-AB2-011 (inhibitor mTORC2) u většiny linií snižoval rychlost oxidativní fosforylace, jeho účinek na imunofenotyp byl nevýrazný. Především však bylo zjištěno, že vliv této látky na buněčný metabolismus není způsoben inhibicí mTORC2. Rapamycin (inhibitor mTORC1) snižoval obě metabolické rychlosti a příjem glukózy, zároveň snižoval i expresi CLIP, PD-L1 a TIM-3 na všech testovaných buněčných liniích, pokud vybrané znaky byly přítomny. Naopak neovlivňoval expresi HLA molekul a autofágii. Možný praktický význam inhibice mTORC1 rapamycinem se však nepodařilo prokázat v...
|
|
|
Vybrané aspekty redoxního metabolismu v leukemogenezi
Myšáková, Michaela ; Pimková, Kristýna (vedoucí práce) ; Kuželová, Kateřina (oponent)
Nádorová krevní onemocnění vznikají akumulací mutací v krvetvorných kmenových buňkách. Vznikne tak maligní klon, který má selekční výhodu díky lepšímu přežívání a neomezené proliferaci, tento proces vývoje leukémie nazýváme leukemogeneze. Leukemogeneze je komplexní proces a je obtížné určit jedinou mutaci, která je za transformaci krvetvorných buněk zodpovědná. Kromě transkripční deregulace způsobené onkogenními fúzními proteiny, hrají v leukemogenezi zásadní roli také mutace specifických genů, které regulují kritické signální dráhy. Mezi takové geny patří například mutace v genech pro isocitrát dehydrogenázu 1 a 2 (mutIDH1/2). Přepokládá se, že tyto geny hrají významnou roli ve vývoji leukémie, na což ukazuje jejich vzrůstající frekvence v progresi myelodysplastického syndromu do akutní myeloidní leukémie. Mezi funkce mutIDH1/2 patří epigenetická regulace, změny v metabolismu a redoxní homeostáze. Bylo zjištěno, že regulace produkce a eliminace reaktivních kyslíkatých látek (ROS), tzv. redoxní homeostáza je důležitá pro správnou funkci hematopoetických kmenových buněk a její narušení je častým jevem doprovázejícím maligní transformaci těchto buněk. Některé mutace, včetně mutIDH1/2, ovlivňují produkci a eliminaci ROS, a tím narušují redoxní homeostázu. Výsledkem je pak ovlivnění redoxních kaskád...
|
|
|
Úloha glykoproteinu NG2 v regulaci Rho/ROCK signalizace
Kratochvílová, Magdalena ; Rösel, Daniel (vedoucí práce) ; Kuželová, Kateřina (oponent)
NG2 je transmembránový glykoprotein, který se účastní buněčných procesů jako je adheze, migrace nebo invazivita, které jsou významné jednak pro vyvíjející se tkáň, ale také pro tvorbu nádorů a metastáz. NG2 mimo jiné způsobuje inhibici růstu neuritů, a je zřejmě významný pro améboidní invazivitu buněk. Oba tyto procesy jsou si v mnoha ohledech podobné. Jak při inhibici růstu neuritů, tak i při mezenchymální-améboidním přechodu dochází k morfologickým změnám buněk, jejichž výsledkem je ztráta buněčných výběžků a získání kulatého tvaru. Pro oba procesy je také zásadní aktivace Rho/ROCK signalizace. Propojení NG2 se signální dráhou Rho/ROCK bylo naznačeno právě v procesu inhibice růstu neuritů. Mechanismus regulace Rho/ROCK signalizace pomocí glykoproteinu NG2 ale zatím není znám. V této práci je navržen možný molekulární mechanismus aktivace Rho/ROCK dráhy, a to pomocí signalizačního komplexu NG2/MUPP1/Syx. Kdy "scaffold" protein MUPP1, vázaný na NG2, umožňuje vazbu a aktivaci proteinu Syx. Ten pak jakožto RhoGEF aktivuje Rho/ROCK signalizaci. Aktivovaná Rho/ROCK dráha vede jednak k inhibici růstu výběžků, tak i zvýšené kontraktilitě buněk a zvýšení jejich trakčních sil. Tyto procesy jsou přitom zcela zásadní pro améboidní způsob invazivity buněk. NG2 by mohl navíc fungovat i jako integriny zastupující...
|
|
|
Adhesion structures of leukemia cells and their regulation by Src family kinases
Obr, Adam ; Kuželová, Kateřina (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
Adhezní signalizace je v buněčné biologii studována především na adherentních buněčných typech. Hematopoetické buňky se ale většinou vyskytují volně, netvoří mezibuněčné spoje a k extracelulární matrici (ECM) adherují pouze v raných stádiích svého vývoje, či - v případě diferenciovaných buněk - při výkonu speciální funkce. Leukemické buňky v periferní krvi (tj. v krevním oběhu) jsou odvozeny od nezralých hematopoetických prekurzorů, u nichž došlo mimo jiné k poruše adheze k mikroprostředí kostní dřeně. Oproti tomu leukemické kmenové buňky (LSC) díky adhezi k ECM kostní dřeně unikají účinkům chemoterapie a jsou zdrojem minimální reziduální nemoci a relapsů. Kinázy rodiny Src (SFK) jsou známými regulátory adhezních drah u adherentních buněk a jejich exprese a/nebo aktivita je často zvýšená u maligních onemocnění. U pevných nádorů zvýšená aktivita SFK koreluje se zvýšenou invazivností nádorů a tvorbou metastáz. SFK hrají roli i při progresi hematologických onemocnění a jejich rezistenci k terapii, především u různých typů leukémií. Z našich výsledků dosažených mimo jiné pomocí měření mikroimpedance, fluorimetrického měření frakce adherovaných buněk, imunoblottingu, konfokální mikroskopie a interferenční reflexní mikroskopie vyplývá, že aktivní kináza Lyn, která patří mezi hematopoetické SFK, je...
|
|
|
Analýza vlivu inhibitorů Src kináz na adhezní signalizaci v lidských hematopoietických buňkách
Obr, Adam ; Kuželová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jiroušková, Markéta (oponent)
Adheze hematopoietických buněk k mikroprostředí kostní dřeně je důležitým předpokladem jejich správného vývoje. Je prokázáno, že na řízení adhezních signál-ních drah se podílejí kinázy rodiny Src (SFK), ačkoli jejich přesná role v regulaci adhezních signálních kaskád je nejasná. Většina poznatků o buněčné adhezivitě má navíc původ ve studiu adherentních buněčných typů, přičemž jen velmi málo prací se zaměřuje na buňky hematopoietické. Poruchy adhezivity jsou přitom často součástí hematologických onemocnění, jako je chronická myeloidní leukémie (CML). Zvýšená exprese SFK je také jednou z možných příčin vzniku rezistence nemoci vůči léčivu první volby pro pacienty s CML, imatinib mesylátu. Druhá generace léčiv (např. dasatinib) inhibuje kromě proteinu Bcr-Abl i SFK. Vedle toho jsou dostupné i inhibitory relativně specifické pro SFK (PP2, Src inhibitor-1), ale nic není známo o účincích těchto inhibitorů na adhezivitu hematopoietických prekurzorů. Pro sledová-ní dynamiky interakce hematopoietických buněk s proteiny extracelulární matrice jsme zavedli novou metodu využívající systém RTCA xCELLigence DP, pomocí něhož jsme v kombinaci s již déle používanou metodou fluorimetrické detekce frakce adhe-rovaných buněk pozorovali obecně proadhezivní účinky různých látek (dasatinib, imatinib, PP2, Src...
|
|
|
Molecular mechanisms of apoptosis induced by photodynamic activation in cancer cells
Moserová, Irena ; Králová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kuželová, Kateřina (oponent) ; Kovář, Jan (oponent)
Fotodynamická terapie (PDT) je terapeutický prostředek používaný při léčbě nádorů. Tato metoda je založena na aplikaci fotosenzitivní látky, která se hromadí v nádorových buňkách a po ozáření světlem způsobuje jejich usmrcení. Hlavním cílem této disertační práce bylo studium nových fotosenzitivních látek - porfyrinů s glykolovou substitucí. Porfyriny obsahující jeden až čtyři nízkomolekulární glykolové řetězce vázané éterovou vazbou v pozici meta na meso-tetrafenylporfyrin (mTPP(EG)1-4) byly porovnány s fluorinovanými (pTPPF(EG)4) a nefluorinovanými (pTPP(EG)4) deriváty majícími glykolový řetězec v para pozici. Vstup do buněk a fotodynamická aktivita byly výrazně závislé na koncových skupinách glykolových substituentů. Porfyriny s hydroxyglykolovou substitucí, na rozdíl od porfyrinů s methoxyglykolovou substitucí, byly účinněji transportovány do buněk a způsobovaly hojně apoptózu v nádorových buňkách in vitro. Po počátečním otestování byly vybrány a detailně analyzovány prototypy hydroxy etylenglykolových derivátů. Para deriváty pTPP(EG)4 a pTPPF(EG)4 se akumulují především v lysozomech, zatímco meta deriváty mTPP(EG)1-4 v endoplazmatickém retikulu (ER). Pozice etylenglykolového řetězce na porfyrinovém kruhu má vliv nejen na nitrobuněčnou lokalizaci ale i na účinnost fotodynamické terapie in vivo....
|
|
|
Příprava a charakterizace chimerických antigenních receptorů
Ptáčková, Pavlína ; Otáhal, Pavel (vedoucí práce) ; Kuželová, Kateřina (oponent) ; Havránek, Ondřej (oponent)
SOUHRN Pozadí problematiky: Adoptivní terapie pomocí T-buněk s chimerickými antigenními receptory (CAR) specifickými na CD19 představuje slibnou léčbu relabujících nebo refrakterních malignit. Celkové odpovědi dosáhlo přes 80% pacientů s B-buněčnou akutní lymfoblastickou leukémií (B-ALL) nebo ne-Hodgkinovými lymfomy (NHL). Přesto je terapie leukémii a solidních nádorů pomocí CAR-T buněk limitována řadou faktorů, jako je únik nádorových klonů způsobený ztrátou cílového antigenu, sníženou proliferací a přežitím CAR-T buněk in vivo, sníženou infiltrací CAR-T buněk do oblasti nádoru, samotným imunosupresivním prostředím nádoru, malou paletou antigenních cílů a vedlejšími účinky spojenými s léčbou CAR-T lymfocyty. Z těchto důvodů jsou testovány nové přístupy pro zvýšení bezpečnosti a účinnosti CAR-T buněk včetně modifikací k překonání imunitní suprese. Předpoklady a cíle: (i) Bispecifické CAR receptory, které exprimují dvě vazebné domény specifické pro dva různé antigeny, zabrání úniku maligních klonů. (ii) CAR receptory s inducibilní expresí cytokinu IL-21, která je pod kontrolou NFAT promotoru, zvýší aktivitu a protinádorový účinek CAR-T buněk. (iii) Začleněním sebevražedného epitopu přímo do CAR receptoru zvýší terapeutickou bezpečnost CAR-T buněk. Metody: Pro přípravu CAR receptorů byly využity molekulárně...
|
|
|
Význam povrchové exprese proteinu Tim-3 na buňkách akutní myeloidní leukémie
Kořánová, Tereza ; Kuželová, Kateřina (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Akutní myeloidní leukémie (AML) je nádorové onemocnění krvetvorby, charakteristické produkcí nefunkčních prekurzorů myeloidní buněčné řady. Mutace maligním buňkám poskytují schopnost proliferovat nezávisle na růstových faktorech a odolnost vůči indukci buněčné smrti. Součástí maligní transformace bývá také schopnost uniknout zásahu imunitního systému. T cell immunoglobulin and mucin domain-containing protein 3 (Tim-3) byl původně objeven na povrchu imunitních buněk, kde působí jako inhibitor jejich aktivity. Později byla zjištěna přítomnost Tim-3 také na leukemických buňkách, kde zatím jeho funkce není detailně popsána. Po vazbě galektinu-9 (Gal-9) působí Tim-3 na AML blastech jako aktivační receptor. Signalizace od komplexu Tim-3/Gal-9 vede ke stimulaci NF-κB, β-cateninu, HIF-1, PKC a mTOR drah, které v jisté míře suplují funkci růstového faktoru. Podporují neustálou obnovu leukemických buněk, poskytují stimulační signály a pozitivní zpětnou vazbou dále zvyšují i produkci a sekreci Tim-3 a Gal-9. Důležitou funkcí Tim-3 je i transport a lokalizace Gal-9, který interakcí s Tim-3 na povrchu T lymfocytů blokuje jejich aktivaci, znemožňuje tvorbu imunologické synapse a výkon efektorových funkcí, podporuje vyčerpaný stav a dokonce indukuje apoptózu. U NK buněk Gal-9 tlumí imunoaktivační geny a inhibuje...
|
|
|
Adhesion structures of leukemia cells and their regulation by Src family kinases
Obr, Adam ; Kuželová, Kateřina (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent) ; Brábek, Jan (oponent)
Adhezní signalizace je v buněčné biologii studována především na adherentních buněčných typech. Hematopoetické buňky se ale většinou vyskytují volně, netvoří mezibuněčné spoje a k extracelulární matrici (ECM) adherují pouze v raných stádiích svého vývoje, či - v případě diferenciovaných buněk - při výkonu speciální funkce. Leukemické buňky v periferní krvi (tj. v krevním oběhu) jsou odvozeny od nezralých hematopoetických prekurzorů, u nichž došlo mimo jiné k poruše adheze k mikroprostředí kostní dřeně. Oproti tomu leukemické kmenové buňky (LSC) díky adhezi k ECM kostní dřeně unikají účinkům chemoterapie a jsou zdrojem minimální reziduální nemoci a relapsů. Kinázy rodiny Src (SFK) jsou známými regulátory adhezních drah u adherentních buněk a jejich exprese a/nebo aktivita je často zvýšená u maligních onemocnění. U pevných nádorů zvýšená aktivita SFK koreluje se zvýšenou invazivností nádorů a tvorbou metastáz. SFK hrají roli i při progresi hematologických onemocnění a jejich rezistenci k terapii, především u různých typů leukémií. Z našich výsledků dosažených mimo jiné pomocí měření mikroimpedance, fluorimetrického měření frakce adherovaných buněk, imunoblottingu, konfokální mikroskopie a interferenční reflexní mikroskopie vyplývá, že aktivní kináza Lyn, která patří mezi hematopoetické SFK, je...
|
host ::
RSS.