|
|
Mimoděložní těhotenství a krevní ztráty při jeho chirurgickém řešení
Kolářová, Nikola ; Kužel, David (vedoucí práce) ; Hudeková, Lucia (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mimoděložním těhotenstvím a krevními ztrátami při jeho chirurgickém řešení. Práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. První část se zabývá anatomií ženského pohlavního ústrojí, typy mimoděložního těhotenství a postupy při jeho řešení. Výzkumná část byla vedena formou kvantitativního výzkumu. Data byla čerpána ze systému Medea Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty University Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v časovém horizontu 2016 - 2021. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda na krevní ztráty při chirurgickém řešení mají vliv kritéria popsaná v dalších částech práce. Jako příklad zkoumaných kritérií můžeme uvést paritu, samovolný potrat či UUT, věk pacientek a další pomocí popisné statistické analýzy dat počítané na základě aritmetického průměru. Klíčová slova: mimoděložní těhotenství, laparoskopie, krevní ztráta, salpingotomie a salpingektomie, transvaginální ultrasonografie
|
|
|
Močová inkontinence a sexualita v těhotenství a po porodu
Záhumenský, Josef ; Zvěřina, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Weiss, Petr (oponent)
Závěr. V průběhu těhotenství stoupá počet inkontinentích žen. Výskyt inkontinence v těhotenství není závislý na BMI před otěhotněním a na nárůstu hmotnosti v těhotenství. U žen nad 36 let jsme ve všech případech zaznamenali ve III. trimestru nechtěné úniky moči. V průběhu těhotenství klesá frekvence pohlavních styků, klesá schopnost žen dosáhnou orgasmus, klesá spokojenost s pohlavním životem. Stoupá frekvence sexuálních dysfunkcí: dyspareunie, nedostatečné lubrikace a bolestí v podbřišku. Ženy se signifikantní dyspareunii před otěhotněním mají vyšší riziko rozsáhlého poranění poševní stěny během porodu. 10% žen půl roku po porodu se ještě necítí zcela komfortně kvůli porodnímu poranění. Před skončením šestinedělí začíná sexuálně žít 24% žen po prvním porodu, půl roku po porodu 7% žen nemělo pohlavní styk. 38% žen udává, že půl roku po porodu kvalita sexuálního života nedosáhla kvality před otěhotněním. Při porovnání vlivu způsobu porodu (císařský řez, vaginální porod) jsme nezaznamenali rozdíl ve frekvenci pohlavních styků půl roku po porodu, ve schopnosti dosáhnou orgasmus, ve výskytu dyspareunie, nedostatečné lubrikace a ve výskytu bolestí v podbřišku. Signifikantní rozdíly jsou jenom v čase 3 měsíce po porodu, půl roku již nenese porod císařským řezem žádný benefit v otázce sexuality. Ženy po císařském...
|
|
|
Význam trombofilních a imunologických faktorů v lidské reprodukci
Šubrt, Ivan ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Šantavý, Jiří (oponent)
Cílem studie bylo stanovit frekvence osmi antifosfolipidových protilátek (aPL) a vybraných genetických trombofilních faktorů a jejich vzájemný vztah u pacientek s opakovanými těhotenskými ztrátami (recurrent pregnancy loss, RPL) a u kontrolního souboru zdravých žen. K detekci protilátek proti fosfatidyl-L-serinu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidylinositolu, fosfatidyl-DL-glycerolu, kyselině fosfatidové, annexinu V, kardiolipinu a beta2-GPI jsme využili metodu ELISA. Trombofilní mutace faktor V Leiden (F5 G1691A), F II G20210A a varianty MTHFR C677T a MTHFR A1298C jsme stanovili metodou analýzy křivky tání PCR produktu na podkladě rezonančního přenosu fluorescenční energie (FRET). K detekci variant PAI1 (-675)4G/5G, PROZ intron F G79A, PROZ A(-13)G a PROZ R255H byla zvolena standardní metoda PCR-RFLP. Ze získaných dat jsme vykalkulovali distribuce genotypů a alelické frekvence jednotlivých variant. Shodu sledovaného souboru a kontrol a vztah mezi přítomností aPL a potenciálních trombofilních faktorů jsme testovali chí-kvadrát testem a Fisherovým exaktním testem. Výsledky studie ukazují signifikantně zvýšenou frekvenci aPL proti fosfatidylinositolu ve sledovaném souboru (17 - 19,6 % v závislosti na počtu RPL) a fosfatidyl-L-serinu (18 - 25 %). Převažovaly protilátky ve třídě IgG. V 96 % byl přítomen alespoň...
|
|
|
Rizika a limity laparoskopie v léčbě gynekologických zhoubných nádorů
Charvát, Martin ; Robová, Helena (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent)
Souhrn V práci jsou vyhodnoceny výsledky experimentálního protokolu fertilitu zachovávajícího postupu léčby u časných stadií cervikálních karcinomů (LAP I protokol). Detekce sentinelových uzlin a experimentální exstirpace aferentních kanálů využívající laparoskopii a její technické aspekty jsou analyzovány na prospektivním souboru 85 žen. Onkologické výsledky i časná a pozdní morbidita ukazují, že při dodržení indikačních zásad a námi zavedených operačních postupů lze řešení považovat za bezpečné s minimální morbiditou. V druhé části jsou analyzovány výsledky 148 žen s nádory děložního hrdla do 2 cm s invazí do poloviny stromatu u žen již neplánujících těhotenství (LAP II protokol). Onkologické výsledky jsou u námi definované skupiny velice dobré a zcela srovnatelné se "standardním" postupem modifikované radikální nebo radikální hysterektomie typ B nebo C, při nižší morbiditě. V samostatné části jsou analyzovány možnosti využití laparoskopie u karcinomů endometria včetně možnosti využití detekce sentinelových uzlin a technických aspektů využití laparoskopie u obézních žen. V současnosti největší kontroverzí je využití laparoskopie u zhoubných nádorů ovarií. Škola onkogynekologické skupiny FN Motol preferuje otevřený přístup a do práce jsme vybrali soubor pokročilých ovariálních nádorů, kde předoperační...
|
|
|
Inhibiny v reprodukci
Babčová, Katarína ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Crha, Igor (oponent)
Předmětem našeho sledování byl inhibin, hormony účastnící se regulace gametogeneze. Zkoumali jsme ho jako marker gametogeneze jak u mužů, tak u žen, dále při diagnostice příčin neplodnosti a při monitoraci její léčby. Zajímalo nás parakrinní působení inhibinu A a B, reflexe jejich hladin ve folikulárních tekutinách a seminální plazmě vzhledem k sérovým koncentracím v závislosti na typu reprodukční poruchy. Monitorovali jsme hladiny inhibinu B v séru a v seminální plazmě 355 mužů léčených pro poruchu plodnosti, v kontextu s jejich andrologickým a imunologickým stavem. Současně jsme vyšetřovali kvalitu spermiogeneze v oblasti akrozomu spermie. Dále jsme vyšetřili 72 žen podstupujících ovariální hyperstimulaci pro účely in vitro fertilizace, s přenosem embrya. Sledovali jsme změnu koncentrací hladin inhibinu A a B v sérech a folikulárních tekutinách v závislosti na typu reprodukční poruchy, na průběhu a výsledku léčby, či vzniku případných komplikací. Sérum jsme nabírali v době ovariální punkce, transferu embrya a diagnostiky časného těhotenství. Folikulární tekutiny jsme získali při ovariální punkci za účelem zisku oocytů. Hladiny obou inhibinů jsme stanovili komerčními ELISA sety ve všech médiích (sérum, folikulární tekutina, seminální plazma). Potvrdili jsme, že inhibin B je vhodným markrem...
|
|
|
Genový polymorfismus Th1/Th2 cytokinů u pacientek s děložní myomatózou
Sosna, Ondřej ; Kužel, David (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent) ; Novotný, Zdeněk (oponent)
Úvod: Děložní myom (leiomyom) je nejčastěji se vyskytujícím nezhoubným nádorem v oblasti ženského genitálního traktu a představuje nejčastější indikaci k provedení hysterektomie. Jeho etiologie však stále zůstává neznámá. V posledních letech jsou podrobněji zkoumány genetické faktory podílející se na vzniku děložních myomů. Cílem naší práce bylo najít možné genetické faktory použitelné jako prognostický marker k evaluaci zvýšeného rizika vzniku tohoto onemocnění. Metodika: Do studie jsme zařadili 102 pacientek s děložními myomy, jako kontrolní skupina sloužil soubor 145 zdravých žen. Všem těmto ženám bylo provedeno ultrazvukové vyšetření malé pánve a odebrán vzorek nesrážlivé krve. Ve skupině pacientek s děložním myomem následovala vždy po zvolené operační intervenci histologická verifikace nálezu. Princip detekce polymorfismů cytokinových genů byl založen na jednoduché PCR reakci s využitím sekvenčně specifických primerů. Výsledky: Porovnali jsme široké spektrum SNP (z angl. single nucleotide polymorphisms) TH2/Th2 cytokinových genů celého souboru pacientek s kontrolním souborem. Frekvence většiny testovaných SNP nedosáhla u pacientek statisticky významného rozdílu. Našli jsme však zajímavý rozdíl v distribuci genotypů promotoru genu pro IL-4. Genotyp CC v pozici - 590 a -33 byl zastoupen u pacientek s...
|
|
|
Rizika a limity laparoskopie v léčbě gynekologických zhoubných nádorů
Charvát, Martin ; Robová, Helena (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent)
Souhrn V práci jsou vyhodnoceny výsledky experimentálního protokolu fertilitu zachovávajícího postupu léčby u časných stadií cervikálních karcinomů (LAP I protokol). Detekce sentinelových uzlin a experimentální exstirpace aferentních kanálů využívající laparoskopii a její technické aspekty jsou analyzovány na prospektivním souboru 85 žen. Onkologické výsledky i časná a pozdní morbidita ukazují, že při dodržení indikačních zásad a námi zavedených operačních postupů lze řešení považovat za bezpečné s minimální morbiditou. V druhé části jsou analyzovány výsledky 148 žen s nádory děložního hrdla do 2 cm s invazí do poloviny stromatu u žen již neplánujících těhotenství (LAP II protokol). Onkologické výsledky jsou u námi definované skupiny velice dobré a zcela srovnatelné se "standardním" postupem modifikované radikální nebo radikální hysterektomie typ B nebo C, při nižší morbiditě. V samostatné části jsou analyzovány možnosti využití laparoskopie u karcinomů endometria včetně možnosti využití detekce sentinelových uzlin a technických aspektů využití laparoskopie u obézních žen. V současnosti největší kontroverzí je využití laparoskopie u zhoubných nádorů ovarií. Škola onkogynekologické skupiny FN Motol preferuje otevřený přístup a do práce jsme vybrali soubor pokročilých ovariálních nádorů, kde předoperační...
|
|
|
Inhibiny v reprodukci
Babčová, Katarína ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Crha, Igor (oponent)
Předmětem našeho sledování byl inhibin, hormony účastnící se regulace gametogeneze. Zkoumali jsme ho jako marker gametogeneze jak u mužů, tak u žen, dále při diagnostice příčin neplodnosti a při monitoraci její léčby. Zajímalo nás parakrinní působení inhibinu A a B, reflexe jejich hladin ve folikulárních tekutinách a seminální plazmě vzhledem k sérovým koncentracím v závislosti na typu reprodukční poruchy. Monitorovali jsme hladiny inhibinu B v séru a v seminální plazmě 355 mužů léčených pro poruchu plodnosti, v kontextu s jejich andrologickým a imunologickým stavem. Současně jsme vyšetřovali kvalitu spermiogeneze v oblasti akrozomu spermie. Dále jsme vyšetřili 72 žen podstupujících ovariální hyperstimulaci pro účely in vitro fertilizace, s přenosem embrya. Sledovali jsme změnu koncentrací hladin inhibinu A a B v sérech a folikulárních tekutinách v závislosti na typu reprodukční poruchy, na průběhu a výsledku léčby, či vzniku případných komplikací. Sérum jsme nabírali v době ovariální punkce, transferu embrya a diagnostiky časného těhotenství. Folikulární tekutiny jsme získali při ovariální punkci za účelem zisku oocytů. Hladiny obou inhibinů jsme stanovili komerčními ELISA sety ve všech médiích (sérum, folikulární tekutina, seminální plazma). Potvrdili jsme, že inhibin B je vhodným markrem...
|
|
|
Význam trombofilních a imunologických faktorů v lidské reprodukci
Šubrt, Ivan ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Šantavý, Jiří (oponent)
Cílem studie bylo stanovit frekvence osmi antifosfolipidových protilátek (aPL) a vybraných genetických trombofilních faktorů a jejich vzájemný vztah u pacientek s opakovanými těhotenskými ztrátami (recurrent pregnancy loss, RPL) a u kontrolního souboru zdravých žen. K detekci protilátek proti fosfatidyl-L-serinu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidylinositolu, fosfatidyl-DL-glycerolu, kyselině fosfatidové, annexinu V, kardiolipinu a beta2-GPI jsme využili metodu ELISA. Trombofilní mutace faktor V Leiden (F5 G1691A), F II G20210A a varianty MTHFR C677T a MTHFR A1298C jsme stanovili metodou analýzy křivky tání PCR produktu na podkladě rezonančního přenosu fluorescenční energie (FRET). K detekci variant PAI1 (-675)4G/5G, PROZ intron F G79A, PROZ A(-13)G a PROZ R255H byla zvolena standardní metoda PCR-RFLP. Ze získaných dat jsme vykalkulovali distribuce genotypů a alelické frekvence jednotlivých variant. Shodu sledovaného souboru a kontrol a vztah mezi přítomností aPL a potenciálních trombofilních faktorů jsme testovali chí-kvadrát testem a Fisherovým exaktním testem. Výsledky studie ukazují signifikantně zvýšenou frekvenci aPL proti fosfatidylinositolu ve sledovaném souboru (17 - 19,6 % v závislosti na počtu RPL) a fosfatidyl-L-serinu (18 - 25 %). Převažovaly protilátky ve třídě IgG. V 96 % byl přítomen alespoň...
|
|
|
Genový polymorfismus Th1/Th2 cytokinů u pacientek s děložní myomatózou
Sosna, Ondřej ; Kužel, David (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent) ; Novotný, Zdeněk (oponent)
Úvod: Děložní myom (leiomyom) je nejčastěji se vyskytujícím nezhoubným nádorem v oblasti ženského genitálního traktu a představuje nejčastější indikaci k provedení hysterektomie. Jeho etiologie však stále zůstává neznámá. V posledních letech jsou podrobněji zkoumány genetické faktory podílející se na vzniku děložních myomů. Cílem naší práce bylo najít možné genetické faktory použitelné jako prognostický marker k evaluaci zvýšeného rizika vzniku tohoto onemocnění. Metodika: Do studie jsme zařadili 102 pacientek s děložními myomy, jako kontrolní skupina sloužil soubor 145 zdravých žen. Všem těmto ženám bylo provedeno ultrazvukové vyšetření malé pánve a odebrán vzorek nesrážlivé krve. Ve skupině pacientek s děložním myomem následovala vždy po zvolené operační intervenci histologická verifikace nálezu. Princip detekce polymorfismů cytokinových genů byl založen na jednoduché PCR reakci s využitím sekvenčně specifických primerů. Výsledky: Porovnali jsme široké spektrum SNP (z angl. single nucleotide polymorphisms) TH2/Th2 cytokinových genů celého souboru pacientek s kontrolním souborem. Frekvence většiny testovaných SNP nedosáhla u pacientek statisticky významného rozdílu. Našli jsme však zajímavý rozdíl v distribuci genotypů promotoru genu pro IL-4. Genotyp CC v pozici - 590 a -33 byl zastoupen u pacientek s...
|
host ::
RSS.