|
|
Plant-soil feedbacks, their mechanisms and role in plant communities
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kaštovská, Eva (oponent) ; de Kroon, Hans (oponent)
Během svého života rostliny ovlivňují abiotické i biotické podmínky půdy, ve které kořenují. Tyto změněné podmínky mohou ovlivnit růst dalších rostlin v mechanismu zpětné vazby (tzv. plant-soil feedback). Zpětná vazba rostlina-půda se může odehrávat mezi jednotlivci stejného druhu (vnitrodruhová zpětná vazba) nebo mezi jedinci různých druhů (mezidruhová zpětná vazba). Předchozí studie ukazují, že zpětná vazba mezi rostlinami a půdou může hrát roli v sukcesi vegetace a ovlivnit rostlinné invaze nebo koexistenci druhů v rostlinných společenstvech. Cílem této dizertační práce je (i) studovat vztah mezi mezidruhovými zpětnými vazbami rostlina-půda a příbuzností rostlinných druhů, rozdíly v jejich funkčních vlastnostech a četností jejich společných výskytů v rostlinných společenstvech; (ii) zhodnotit důležitost jednotlivých složek zpětné vazby v primární sukcesi; (iii) studovat jednotlivé složky zpětné vazby v druhově bohaté louce a zhodnotit jejich vytrvalost v půdě; a (iv) zjistit, zda zpětná vazba rostlina-půda může být ovlivněna přítomností půdní mesofauny. Zjistila jsem, že (i) mezidruhová zpětná vazba je ovlivněna příbuzností interagujících rostlinných druhů (ale pouze na krátkých fylogenetických vzdálenostech), závisí na rozdílech ve funkčních vlastnostech a ovlivňuje četnost společných výskytů...
|
|
|
Vliv herbivorie hmyzu na kompetici rostlin
Opltová, Radka ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Florianová, Anna (oponent)
Rostlinná společenstva jsou ovlivňována mnoha faktory, jako jsou vlastnosti půdy, vlhkost, teplota, dostupnost zdrojů nebo kompetice a herbivorie. V této práci si kladu za cíl shrnout dosavadní poznatky o hmyzích herbivorech a jejich vlivu na kompetici rostlin v kontextu rostlinných společenstev, především v bezlesí. Výsledek kompetice mezi rostlinami závisí na mnoha faktorech, jako je například konkurenceschopnost sledované rostliny a jejích sousedů, trade-off mezi rychlým růstem a produkcí obranných látek, dostupnost zdrojů a další. Herbivorie hmyzu může tento výsledek významně ovlivnit, přičemž efekt herbivora pak závisí na jeho abundanci či konkrétních vlastnostech (jako jsou potravní preference nebo obývaný habitat). Herbivorie sice často redukuje celkovou biomasu, ale v kontextu společenstva může přítomnost herbivora plnit stabilizační funkci prostřednictvím potlačování kompetičně silných druhů, a udržovat tak vyšší diversitu rostlinného společenstva. Odpověď rostlin na herbivorii se může vyvíjet poměrně dlouho, proto je důležité ve společenstvu sledovat dlouhodobý efekt. Na tuto práci navážu diplomovou prací spolu s praktickým výzkumem. Budu se zabývat problematikou vlivu podzemní herbivorie na společenstvo krkonošské louky. Jako herbivora jsem zvolila listokaze zahradního (Phyllopertha...
|
|
|
Obnova xerotermního trávníku na výsypce vápencového lomu pomocí výsevu různých hustot semen
Strušková, Eliška ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Rekultivace travních porostů pomocí výsevů původních druhů semen je jednou z nejčastěji používaných možností obnovy zejména v případech, kdy podmínky na lokalitě nejsou příliš příznivé pro spontánní sukcesi, například kvůli absenci zdrojové populace v okolí. Přestože se výsevová rekultivace běžně používá, nepanuje dosud shoda na tom, jaké hustoty výsevu jsou dostatečné pro obnovu cílového společenstva. Cílem této práce je posoudit vliv hustoty výsevu na druhové složení obnovovaného společenstva xerotermních trávníků na dvou různých substrátech na výsypce vápencového lomu Čeřinka v Českém Krase v průběhu osmi let od samotného začátku rekultivace. Zároveň posuzuje i vliv následného managementu lokality, konkrétně pastvu. Výsledky mé práce ukazují, že hustota výsevu má vliv na složení společenstva i na celkovou pokryvnost vegetace pouze v prvních pěti až šesti letech vývoje a pouze na vytěženém materiálu z lomu, zatímco na ornici už od počátku společenstvo signifikantně neovlivňuje a sukcese na tomto typu substrátu zatím nesměřuje ke společenstvu suchých trávníků. Pastva podporuje vývoj vegetace směrem ke společenstvu suchých trávníků a potlačuje nežádoucí ruderální druhy. Tyto poznatky mohou posloužit při obnově podobných lokalit. Klíčová slova: rekultivace, vápencový lom, ekologická obnova, výsev...
|
|
|
Faktory ovlivňující průběh primární sukcese v lomech
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Opuštěné lomy představují z hlediska ekologie a konzervační biologie velice významné lokality: mají potenciál stát se refugiem druhové diverzity v dnešní, člověkem silně narušované, krajině. Význam opuštěných lomů pro ochranu přirozených společenstev a druhového bohatství stoupá při ponechání těchto lokalit přirozenému vývoji a spontánní sukcesi, případně při šetrném managementu, který může v některých případech napomoci vývoji zájmového společenstva. Abychom byli schopni takových drobných zásahů do průběhu spontánní sukcese, je nutné co nejlepší porozumění jejím mechanismům. V teoretické části své bakalářské práce se zabývám faktory, které mohou průběh sukcese různým způsobem ovlivňovat, a to zejména podnebím, půdními podmínkami, šířením semen a interakcemi mezi rostlinami i mezi rostlinami a živočichy. Uvedená literární rešerše je teoretickým podkladem pro výzkum probíhající na lokalitě Čeřinka v Českém krasu, kde je studována zejména schopnost druhů z okolních společenstev osidlovat těžbou narušená stanoviště a vlastnosti těchto stanovišť ovlivňující průběh sukcese a složení druhů. Výsledky těchto studií by měly přispět k poznání procesu primární sukcese v opuštěných lomech a budu se jimi zabývat ve své navazující diplomové práci.
|
|
|
Plant-soil feedback a jeho interakce s dalšími faktory určujícími koexistenci rostlin
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Plant-soil feedback neboli zpětná vazba mezi rostlinou a půdou a je v posledních letech hojně zkoumaným mechanismem úspěchu invazních rostlin, posunu druhů v sukcesi a obecně struktury rostlinných společenstev. Jedná se o proces, během kterého rostlina svým růstem ovlivňuje půdu a tyto změny se zpětně promítají do růstu dalších rostlin. Navzdory velkému množství předchozích studií, je věnováno poměrně málo pozornosti interakci plant-soil feedbacku s dalšími faktory, což považuji za důležité pro pochopení jeho role v přirozených rostlinných společenstvech. Cílem práce bylo objasnit vliv plant-soil feedbacku na modelové druhy Arrhenatherum elatius a Centaurea scabiosa a porovnat jeho vliv s dalšími faktory - mezidruhovou kompeticí a herbivorií (simulovanou ztrátou nadzemní biomasy). Vliv faktorů byl zkoumán pomocí biomasy a změn ve fyziologii rostlin, konkrétně fluorescencí chlorofylu a obsahem prvků v nadzemní biomase. Mechanismus plant-soil feedbacku modelových druhů byl posuzován pomocí obsahu prvků v půdě po kultivaci. V biomase druhu Arrhenatherum elatius se faktory plant-soil feedbacku a kompetice projevily ve vzájemné interakci, kdy došlo přítomností kompetitora ke změně negativní zpětné vazby na pozitivní. Arrhenatherum byl v experimentu silným kompetitorem, za jehož úspěchem pravděpodobně...
|
|
|
Sukcese vegetace na výsypce vápencového lomu
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Spontánní sukcese vegetace na člověkem narušených stanovištích, jako jsou např. vápencové lomy, bývá popisována jako jeden z nejvhodnějších způsobů obnovy těchto lokalit po jejich opuštění. Jedním z hlavních důvodů je zjištění, že tento proces může dát vznik ochranářsky cennému společenstvu, zejména pokud se daná lokalita nachází v blízkosti potenciálních zdrojů semen. Cílem této diplomové práce je popsat průběh prvních tří let primární sukcese na výsypce vápencového lomu Čeřinka, který se nachází v těsné blízkosti chráněného xerotermního trávníku, a mimo jiné i srovnat vývoj vegetace na výsypce s průběhem sekundární sukcese na oranici navezené do oblasti lomu. Analýzou dat získaných pravidelným sledováním trvalých ploch, monitoringem deště semen a sledováním abiotických podmínek bylo zjištěno, že na výsypce dochází kromě rychlého střídání dominantních druhů i k imigraci druhů ze sousedního trávníku, přičemž podíl těchto druhů narůstá v čase, a to zejména na trvalých plochách situovaných nejblíže zdrojovému společenstvu. Naproti tomu sekundární sukcese na oranici nevykazuje přibývání těchto druhů, ale naopak postupné rozrůstání druhu Arrhenatherum elatius. Klíčová slova: primární sukcese, vápencový lom, šíření semen, xerotermní trávník, Český kras, rekultivace, sekundární sukcese
|
|
|
Plant-soil feedback a management lokality jako faktory určující vývoj rostlinného společenstva
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Místa narušená těžbou nerostných surovin zabírají již podstatnou část zemského povrchu. Spolu s opouštěním těchto míst po skončení těžby se řeší otázka obnovy rostlinných společenstev. Jedním ze způsobů takovéto obnovy je spontánní sukcese. Ta je ovlivňována četnými faktory, mimo jiné i zpětnou vazbou mezi rostlinou a půdou neboli plant-soil feedbackem, díky které může být sukcese zpomalována nebo urychlována. Chceme-li na místech obnovených samovolnou sukcesí zachovat určité travinné společenstvo, je vhodné zavést na lokalitě některý ze způsobů obhospodařování neboli managementu. Tím bývá nejčastěji kosení nebo pastva. Tato práce shrnuje poznatky o plant-soil feedbacku, sukcesi v lomech, různých způsobech managementu a jejich vlivu na rostlinná společenstva. Slouží jako teoretický základ k navazující diplomové práci na modelové lokalitě lomu Čeřinka v Českém krasu, kde mám v plánu fytocenologickým snímkováním sledovat vliv pastvy na rostlinné společenstvo a dále pomocí experimentů pozorovat vzájemný vliv plant-soil feedbacku a pastvy na růst rostlin.
|
|
|
Role a mechanismy vzájemné identifikace aktérů v kompetici rostlin
Martincová, Aneta ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eliška (oponent)
Rostliny, jakožto sesilní organismy, potřebují tedy nějaký způsob, jak se vyrovnat s nedostatkem zdrojů a kompeticí o ně se svými sousedy. Aby mohly co nejefektivněji reagovat, bylo by pro ně výhodné mít nějaký mechanismus, jak identifikovat rostliny v okolí a snadno určit, jak se vůči nim zachovat. V posledních několika desetiletích byla vypracována řada prací, které existenci takových schopností u rostlin navrhují. Některé navrhované druhy takového rozpoznávání se skutečně po provedených experimentech zdají být velmi blízké skutečnosti. Cílem této práce je představit jednotlivé nadzemní i podzemní navrhované typy rostlinné identifikace - mechanický dotyk, světelné signály, volatilní stimuly, kořenové exudáty, akustické emise a elektrická signalizace, a shrnout jejich možné efekty a využití v komunikaci mezi rostlinami. Klíčová slova: rostlinná komunikace, ekologie rostlin, kin recognition, mechanická signalizace, světelná signalizace, signalizace volatilními sloučeninami, kořenové exudáty
|
|
|
Plant-soil feedback a jeho interakce s dalšími faktory určujícími koexistenci rostlin
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Plant-soil feedback neboli zpětná vazba mezi rostlinou a půdou a je v posledních letech hojně zkoumaným mechanismem úspěchu invazních rostlin, posunu druhů v sukcesi a obecně struktury rostlinných společenstev. Jedná se o proces, během kterého rostlina svým růstem ovlivňuje půdu a tyto změny se zpětně promítají do růstu dalších rostlin. Navzdory velkému množství předchozích studií, je věnováno poměrně málo pozornosti interakci plant-soil feedbacku s dalšími faktory, což považuji za důležité pro pochopení jeho role v přirozených rostlinných společenstvech. Cílem práce bylo objasnit vliv plant-soil feedbacku na modelové druhy Arrhenatherum elatius a Centaurea scabiosa a porovnat jeho vliv s dalšími faktory - mezidruhovou kompeticí a herbivorií (simulovanou ztrátou nadzemní biomasy). Vliv faktorů byl zkoumán pomocí biomasy a změn ve fyziologii rostlin, konkrétně fluorescencí chlorofylu a obsahem prvků v nadzemní biomase. Mechanismus plant-soil feedbacku modelových druhů byl posuzován pomocí obsahu prvků v půdě po kultivaci. V biomase druhu Arrhenatherum elatius se faktory plant-soil feedbacku a kompetice projevily ve vzájemné interakci, kdy došlo přítomností kompetitora ke změně negativní zpětné vazby na pozitivní. Arrhenatherum byl v experimentu silným kompetitorem, za jehož úspěchem pravděpodobně...
|
|
|
Plant-soil feedbacks, their mechanisms and role in plant communities
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kaštovská, Eva (oponent) ; de Kroon, Hans (oponent)
Během svého života rostliny ovlivňují abiotické i biotické podmínky půdy, ve které kořenují. Tyto změněné podmínky mohou ovlivnit růst dalších rostlin v mechanismu zpětné vazby (tzv. plant-soil feedback). Zpětná vazba rostlina-půda se může odehrávat mezi jednotlivci stejného druhu (vnitrodruhová zpětná vazba) nebo mezi jedinci různých druhů (mezidruhová zpětná vazba). Předchozí studie ukazují, že zpětná vazba mezi rostlinami a půdou může hrát roli v sukcesi vegetace a ovlivnit rostlinné invaze nebo koexistenci druhů v rostlinných společenstvech. Cílem této dizertační práce je (i) studovat vztah mezi mezidruhovými zpětnými vazbami rostlina-půda a příbuzností rostlinných druhů, rozdíly v jejich funkčních vlastnostech a četností jejich společných výskytů v rostlinných společenstvech; (ii) zhodnotit důležitost jednotlivých složek zpětné vazby v primární sukcesi; (iii) studovat jednotlivé složky zpětné vazby v druhově bohaté louce a zhodnotit jejich vytrvalost v půdě; a (iv) zjistit, zda zpětná vazba rostlina-půda může být ovlivněna přítomností půdní mesofauny. Zjistila jsem, že (i) mezidruhová zpětná vazba je ovlivněna příbuzností interagujících rostlinných druhů (ale pouze na krátkých fylogenetických vzdálenostech), závisí na rozdílech ve funkčních vlastnostech a ovlivňuje četnost společných výskytů...
|
host ::
RSS.