Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zhodnocení migrační propustnosti krajiny - případová studie na dálnici R 10
Novák, Libor ; Keken, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kušta, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem technických bariér na množství nehod se zvěří. Na dálnici D10 se během let 2006 až 2014 stalo celkem 598 nehod, ve kterých byla sražena zvěř. Bylo vyčleněno celkem 6 kategorií bariér: 1) žádná bariéra, 2) kovové svodidlo, 3) betonové svodidlo, 4) vyztužené kovové svodidlo, 5) protihluková stěna, 6) plot, které byly během terénního průzkumu zaměřeny. Následně byl přidán územní průmět zaznamenaných nehod a řešeny jejich vazby. V práci je dále řešen vliv urbanizovaných ploch a vytvořena hustota nehod na 1 km dálnice. Výsledky ukazují, že nebyl prokázán vliv technických bariér v kontextu celé dálnice (p=0,73164) . Z analýzy hustoty nehod vyplývá několik rizikových míst, kde dochází ke shlukování nehod >19 nehod/km. Veškeré rizikové hotspoty vykazují shodné vlastnosti. Nacházejí se v blízkosti lesních biotopů nebo jimi prochází liniové prvky zeleně.
Monitoring spárkaté zvěře při čekané a efektivita tohoto způsobu lovu v honitbě Blatno a Jesenice
Kučerová, Lenka ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Divišová, Michaela (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit aktivitu spárkaté zvěře, zejména srnce obecného, prasete divokého a jelena siky japonského při určitých abiotických vlivech, které na ně každodenně působí. Sledování dané zvěře probíhalo za pomoci čekaných, jejichž lovecká úspěšnost byla také předmětem práce. Měření probíhalo v honitbě Blatno a v honitbě Jesenice - Kosobody v časovém rozsahu 4 let. Během monitorovaného období se uskutečnilo 359 čekaných, s úspěšností lovu 57 kusů v obou honitbách dohromady. Z výsledků vyplývá, že teplota a oblačnost aktivitu zvěře nikterak neovlivňuje. Aktivita sledované zvěře je především ovlivňována jejich způsobem chování, které je mimo jiné odvíjeno od přítomnosti člověka.
Monitoring aktivity psíka mývalovitého na Opavsku
Staněk, Petr ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Ježek, Miloš (oponent)
Práce se zabývá invazivní psovitou šelmou psíkem mývalovitým (Nyctereutes procyonoides). Jedná se o ucelenou práci skládající se jak z informací o jeho historii a pozdějším rozšířením do celého světa, jeho ekologii a etologii, tak z vlastních poznatků sesbíraných na základě tisíců snímků a stovek videí z fotopasti umístěné u přírodní nory na Opavsku v honitbě mysliveckého spolku v Hlavnici. Důraz je zde kladen hlavně na průběh denní a noční aktivity v průběhu roku, potravní preference, soužití s jinými druhy šelem a způsobů řešení stresových situací. Během pozorování byla zjištěno, že vrchol jeho aktivity se váže k období těsně před východem slunce a poté až několik hodin po jeho západu, možné soužití s jezevcem bylo rovněž prokázáno. Potravní preference zjištěna nebyla, neboť vždy bez problémů pozřel všechny předložené atraktanty.
Kamzičí zvěř na Jesenicku
Šlesinger, Ivo ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kušta, Tomáš (oponent)
Cílem této práce bylo shromáždit poznatky z chovu kamzíků od jeho vysazení v regionu Hrubý Jeseník až po současnou dobu. Pro posouzení adaptability bylo vyžito poznatků z fyziologie, morfologie a posouzení životního prostředí. Základem se staly články publikované v odborné literatuře, časopisech a internetových serverech. Zhodnocen byl dopad restriktivních opatření v důsledku legislativních změn platných od roku 1990. Poradním sborem krajského úřadu v Olomouci byly vytyčeny úkoly pro další úspěšný chov kamzíků v současném období.
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Semilsku
Sýkora, Petr ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Benediktová, Kateřina (oponent)
SÝKORA, Petr. Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Semilsku: České zemědělské univerzity v Praze, Lesnická a dřevařská fakulta. Cílem práce Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Semilsku byla provedena rešerše odborného textu k vybrané problematice, dále pak analýza honitby Mysliveckého sdružení údolí Vošmendy, na základě které byly zvoleny tři podobně velké lokality. Následně na tyto lokality byly instalovány rozdílné plašící zařízení a v době sečení se zkoumala mortalita srnčat. Dalším cílem bylo vyhodnocení poměru ztrát srnčat vzhledem k použitým opatřením. Za účelem získání cílů byly použity tyto plašící zařízení: pachový ohradník spolu s mechanickým (polystyrénové desky zavěšené na tyči) a světelným plašícím zařízením, projití lokality s myslivecky vedeným psem a lokalita bez jakéhokoli ochranného opatření. Výsledkem práce bylo porovnání uvedených lokalit vzhledem k mortalitě srnčat za použití různých ochranných opatření. Za lokalitu s nulovou úmrtností byla shledána lokalita, ve které bylo použito opatření s myslivecky vedeným psem. Naopak nejhůře vyšla lokalita, kde byla použita kombinace různých opatření. Na jednotlivé lokality měly vliv různé faktory, které průběh sečení ovlivnily, jako například počasí a doba sečení. Zásadní vliv má také samotná komunikace mezi zemědělci a myslivci.
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Plzeňsku
Horváth, Vít ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Abstrakt Náplní bakalářské práce bylo provést analýzu s následným vyhodnocením mortality srnčat při senoseči v honitbě HS Kalec, okres Plzeň-sever, umístěné v západní části České republiky. V první části této práce je popsán Srnec obecný (Capreolus capreolus), jeho rozšíření na našem území, biologie, etologie a hospodaření s ním. V druhé části je popsán samotný projekt, kdy byly v honitbě HS Kalec vybrány a vytyčeny tři modelové zkusné plochy, na kterých byla před senosečí v termínu mezi 15. červnem až 24. červnem 2015 provedena ochranná opatření. První lokalita zkusné modelové plochy číslo 1. byla procházena myslivci se psy. Druhá lokalita zkusné modelové plochy číslo 2. byla ošetřena pachovým odpuzovačem zvěře a také zvukovým plašičem. Třetí lokalita modelové plochy byla pouze monitorována. Tyto zkusné plochy byly po provedené senoseči znovu procházeny a bylo zjištěno, že v blízkosti zkusné modelové plochy číslo tři došlo k posečení a usmrcení dvou srnčat. U zbylých dvou modelových zkusných ploch nebylo posečení srnčat zjištěno. Tyto zkusné plochy byly posléze po provedené senoseči a zjištění skutečného stavu posečených srnčat mezi sebou porovnány a výsledky budou uvedeny v této bakalářské práci. Důležité bylo ze zjištěných skutečností vyhodnotit mortalitu srnčat v konkrétní honitbě. A to v návaznosti na provedená mitigační opatření. Výsledkem této práce byla záchrana tří srnčat. Tyto výsledky bakalářské práce poskytly velmi zajímavé zjištění, které se následně dá využít pro myslivecký management. A to při chovu srnčí zvěře v myslivecké praxi. Klíčová slova: srnec obecný, mláďata, usmrcení, honitba (HS Kalec, Žihle)
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích v honitbě Medard
Dvořák, Jakub ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích v honitbě Medard. Bakalářská práce je zpracována za účelem zjištění škod způsobených na srnčí zvěři při jarním sečení luk. Práce je rozdělena do dvou základních částí. První část je zaměřena na srnčí zvěř obecně s důrazem na život srnčat v prvních týdnech po narození, čili na období, kdy probíhají jarní senoseče. V druhé části jsou zpracovány konkrétní poznatky z terénních prací, jako jsou velikosti ploch, počasí před a při senoseči, poloha plochy vzhledem k lesním porostům, způsob provedení zabezpečení a porovnání výhod a nevýhod každého z nich. Vyzkoušením několika dostupných prostředků k zabránění škod na srnčatech při senosečích jsem dospěl k názoru, že vyhledat opravdu účinný prostředek k obraně je běh na velmi dlouhou trať. Dle výsledků práce, se jako nejúčinnější způsob jeví procházení sečených luk.
Monitoring aktivity jezevce lesního (Meles meles) u jezevčího hradu v okolí Šluknova
Chadima, Patrik ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá monitoringem aktivity jezevce lesního (Meles meles) u jezevčího hradu. Pozorování aktivity v okolí hradu bylo prováděno v severních Čechách poblíž města Šluknov. K monitoringu byla použita fotopast, která v období od začátku dubna 2015 do konce března 2016 snímala každý den aktivitu pomocí fotografií a videí kolem nejčastěji používaných vsuků. Hlavním cílem práce bylo vyhodnotit vliv vnějších faktorů (východ a západ Slunce, fáze měsíce, teplota vzduchu, roční období a čas) na aktivitu jezevce. Dílčími cíli bylo zjistit, kolik času jezevec tráví mimo svůj hrad v jednotlivých ročních obdobích a kolik času tedy stráví při hledání potravy a udržování hradu. Práce byla rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část byla prováděna formou literární rešerše. Praktická část se skládala ze zpracování a vyhodnocení fotopastí získaných dat. Výsledky prokázaly, že všechny zmíněné faktory mají na aktivitu jezevců značný vliv.
Vyhodnocení predace poloumělých bažantích hnízd v okolí Prahy
Melecká, Radka ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Práce pojednává o predaci bažantích hnízd. Jejím cílem bylo provést sledování predace bažantích hnízd v modelových oblastech v okolí hlavního města Prahy. Mezi tyto oblasti byly vybrány přírodní park Draháň v Praze Tróji a přírodní rezervace Údolí Únětického potoka, která se nachází mezi Prahou Suchdolem a Úněticemi. Cílem bylo zmapovat výskyt predátorů bažantí zvěře v těchto lokalitách a vyhodnotit největší rizika pro jejich úspěšné hnízdění. V rámci vyhodnocení predace bažantích hnízd, bylo náplní mé praktické části bakalářské práce, založení umělých bažantích hnízd lokalizovaných na slunných místech, na mezích, v křovinách a pícninách v daných lokalitách. To ve výsledcích ukázalo predaci v oblasti Údolí Únětického potoka do 35 % ze založených umělých hnízd a v oblasti Draháň až 85 % predaci. Mezi hlavní predátory byla vyhodnocena liška obecná, kuna skalní, kuna lesní, straka obecná, vrána obecná šedá a prase divoké. Na základě těchto výsledků bylo dosaženo závěru, že v Údolí Únětického potoka myslivecký spolek vhodně hospodaří se zvěří, a bylo doporučeno zaměřit se na budování dočasných i trvalých krytů, zásypů, biopásů a políček s vhodnými plodinami pro bažantí zvěř. Na lokalitě Draháň bylo doporučeno místo odstřelu predátorů zažádat o výjimku lovu na nehonebních pozemcích a redukovat stavy predátorů odchytem.
Vyhodnocení aktivity jezevce lesního (Meles meles) v okolí své nory
Jeřábek, František ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Obleser, Petr (oponent)
Diplomová práce popisuje aktivitu jezevce lesního (Meles meles) v k.ú. Horní Studenec. Aktivita byla monitorována v závislosti na klimatických podmínkách, času východu a západu slunce a fázi měsíce v jednotlivých ročních obdobích. Práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. Teoretická část je tvořena formou literární rešerše. Praktická část je zaměřena na vyhodnocení vlastních dat získaných u vybraného jezevčího hradu pomocí monitoringu fotopastí a vlastního sledování. Výsledkem práce bylo zjištění, že na chování jezevce mají vliv lunární fáze měsíce, minimální denní teplota a vliv změny vnějšího prostředí způsobené zásahem člověka.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.