|
|
Rybí přechody a jejich význam v péči o krajinu a ekosystémy
Míka, Martin ; Horký, Pavel (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Rybí přechody jsou zařízení, které slouží k obnově migrace ryb přes příčné překážky ve fragmentovaných tocích. Základní typy rybích přechodů lze rozdělit na technické a přírodě blízké. Technické jsou například komůrkové nebo štěrbinové mezi přírodě blízké lze zařadit například obtoková koryta nebo balvanité rampy. Přírodě blízké rybí přechody jsou vhodnější nejen pro migraci širšího druhového a velikostního spektra ryb, ale jsou vhodnější i jako krajinotvorné prvky v urbanizované krajině. Lze proto doporučit, aby byly přírodě blízké přechody při zprůchodňování fragmentovaných toků upřednostňovány, i když ne vždy je jejich využití například z důvodu prostorových omezení na konkrétní lokalitě možné.
|
|
|
Rybí společenstvo řeky Dyje v Národním parku Podyjí
Štrunc, David ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Tato práce se zaměřuje na změny rybích populací na řece Dyji na území dnešního Národního parku (NP) Podyjí. Tyto změny jsou zapříčiněné především výstavbou dvou velkých přehrad (Znojemská a Vranovská přehrada), mezi kterými se nachází zkoumaná lokalita. Na změny rybích populací mohou mít vliv také další faktory jako rybožraví predátoři, nepůvodní druhy nebo vysazování určitých druhů ryb. První informace o rybích populacích jsou z roku 1921. V těchto letech se na lokalitě vyskytovaly druhy, které se tam v dnešní době již nevyskytují. Jedná se například o jesetera malého nebo hlavatku podunajskou. Zánik těchto populací byl způsoben znemožněním migrace mezi úsekem Dyje v NP Podyjí a Dunajem. Naopak se zde v průběhu let začaly vyskytovat rybí populace, které zde dříve nebyly evidovány a nejsou v České republice původní. Z původního rybího společenství typu Barbus-Chondrostoma, se postupně stalo společenství typu Salmo-Thymallus. Na této změně se nejvíce podílí pravidelné vysazování lososovitých ryb. Od roku 1993 se zde vyskytují ryby, kterým by poměrně rychle tekoucí studená řeka nevyhovovala. Je tedy pravděpodobné, že jejich výskyt je následek zpomalení toku a ohřev vody v přehradách.
|
|
|
Rypounovité ryby v okrasném chovu
Habartová, Anna ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Tato práce pojednává o čeledi Mormyridae a o využití jejích zástupců v běžné akvaristice. Poskytuje dále základní informace o morfologii, fyziologii a místu výskytu obecně zástupců této čeledi, a také se zvláště zaměřuje na rypouna Petersova, jakožto jednoho ze zástupců se schopností elektrorecepce, elektrolokace a elektrogeneze. Dále se v textu nalézají informace o využití elektrických signálů například ke komunikaci, orientaci v prostoru, či vnímání živých a neživých objektů a jejich rozmístění v prostoru. Součástí práce je také sociologický průzkum na téma chovu afrických ryb, který byl prováděn mezi českými akvaristy.
|
|
|
Invazivní druhy ryb na území ČR
Kozlovcev, Jiří ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Souhrn
Tato bakalářská práce se zabývá invazivními druhy ryb, které jsou schopny ovlivňovat naši původní ichtyofaunu a legislativou, která tuto problematiku obsahuje.
V prvních kapitolách práce je vysvětlena otázka ekologické biodiverzity, dále pak průběhu zavlékání nepůvodních druhů ryb na naše území, kterou představuje introdukce
s návazností na aklimatizaci, potažmo na úplnou naturalizaci.
Další část práce je věnována podrobné charakteristice invazivních druhů ryb, které představují aktuální hrozbu pro naše původní druhy ryb. V této kapitole je popsán karas
stříbřitý (Carassius gibelio), střevlička východní (Pseudorasbora parva), sumeček americký
(Ameiurus nebulosus) a hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus).
Mezi nepůvodní druhy ryb nesoucí předpoklady pro invazivní průnik do českých vod,
byly zařazeny druhy z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae), tedy hlavačka mramorovaná
(Proterorhinus marmoratus), hlaváč Kesslerův (Ponticola kessleri), hlaváč lysohrdlý (Neogobius gymnotrachelus) a hlaváč říční (Neogobius fluviatilis). Z čeledi
hlavačkovcovitých (Odontobutidae) byl do této kategorie zařazen i hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii).
V kapitole invazivních druhů v minulosti jsou charakterizovány celkem dva druhy,
slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus) a koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus), u
kterých jejich průnik do českých vod sice nesl známky invazivnosti, ovšem postupem času
došlo spíše k úbytku jejich počtů.
Závěrečná část práce je věnována legislativním opatřením, které se týkají introdukce
nepůvodních druhů ryb na naše území.
Příloha pak obsahuje fotografickou dokumentaci jednotlivých druhů ryb.
|
|
|
Chov delfína skákavého (Tursiops truncatus) v zajetí
Šablaturová, Tereza ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Práce je zaměřena na fyzické a behaviorální aspekty chovu delfína skákavého (Tursiops truncatus) v zajetí.
Úvodem je v práci rozepsáno aktuální taxonomické zařazení druhu, stručně je popsán fylogenetický vývoj a základní biologie druhu, včetně hrozeb vyplývajících z interakcí s lidským druhem.
Hlavní část práce se pak zabývá historií chovu, stručným výčtem parků chovajících delfíny skákavé s popisem vždy několika zástupců chovných zařízení na jednotlivých kontinentech, technické aspekty chovu delfína skákavého v zajetí a požadavky na chov. Jsou zde také uvedeny požadavky na výživu a výcvik, stručný výčet onemocnění, metody diagnostiky onemocnění, a metody eutanazie chovaných jedinců.
Je podstatné si uvědomit, že i když jsou dnes delfinária na vysoké technické úrovni a trenéři mají o svých svěřencích více informací než kdykoliv v minulosti, přesto jsou delfíni ukazování spíše pro pobavení veřejnosti, ochrana, výzkum, a péče je často až na místě druhém.
V závěru práce je proto nastíněn vztah veřejnosti k delfináriím a akváriím a uveden stručný výčet organizací, které zajišťují ochranu druhu v zajetí.
|
|
|
Vliv hlukového znečištění na vybrané druhy kytovců
Burgerová, Anna ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Zvuk má ve vodním prostředí tendenci šířit se rychleji, než je tomu ve vzduchu a sluchový systém kytovců (Cetacea), který začal sloužit jako komunikační nástroj, prošel během evoluce významnou proměnou. Každý živočišný druh si vyvinul specifický zvukový repertoár, který slouží především k hledání potravy, detekci predátora a jiného nebezpečí, ke komunikaci a k hledání reprodukčního partnera.
Zvukové pozadí v oceánech je tvořeno přirozenými zvuky a zvuky vytvářenými člověkem, tzv. antropogenní zvuky. Přirozené zvuky jsou tvořeny mořskými organismy, zemětřeseními, srážkami atd. Antropogenní zvuky vytváří člověk, ať už úmyslně nebo neúmyslně, a právě tyto zvuky významně narušují oceánské prostředí. Frekvence a hladina (intenzita) zvuku jsou primárními faktory při určování míry narušení komunikace kytovců. Nejvíce škodlivé jsou zvuky s nízkou frekvencí (10 až 500 Hz), které mají tendenci působit na velkou vzdálenost (až stovky kilometrů) a jejichž primárním zdrojem je lodní doprava a dále seizmický průzkum oceánského dna. Obecně většina antropogenních zdrojů hluku patří právě do této kategorie. Dalšími zdroji antropogenního hluku jsou průmyslové činnosti, vojenské sonary a uměle vytvářené signály sloužící k odrazení kytovců.
Reakce kytovců na hluk se rozdělují na reakce fyziologické, behaviorální a akustické. Navýšení metabolické aktivity, stoupající hladinu glukokortikoidů v krvi a ve výsledku snížení imunity lze chápat jako fyziologickou reakci. Behaviorální reakci představují změny v chování kytovců od změn směru a rychlosti plavání po délku ponoru a četnost nádechů. Patří sem rovněž společenské aktivity kytovců jako hledání potravy nebo péče o mláďata. Veškeré komunikační změny mezi kytovci představují reakci akustickou.
S rostoucím počtem studií, které dokazují negativní vliv antropogenního hluku na kytovce, se zvyšuje potřeba zavést účinná opatření, která by snížila nebo omezila vliv hluku na kytovce. Pro tento účel se formují chráněné mořské oblasti a tiché zóny, která svými omezeními brání vystavení kytovců škodlivé hladině hluku (cca 120 dB a více). Rovněž byla vyvinuta technologie k úpravě lodního zařízení a využití bublinové clony v okolí stacionárních průmyslových aktivit vykazuje též účinnost v akustickém útlumu.
|
host ::
RSS.