|
|
Volby do PS 2021: Ženy na kandidátních listinách
Hajduová, Klára ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
Ženská politická reprezentace je tématem, které se v posledních letech dostalo do popředí společenské diskuze. Ženy a muži si jsou rovni v rámci politických práv, nicméně vrcholná politika tuto rovnost nereflektuje a ženy jsou v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky podreprezentovány. Česká republika se dlouhodobě umisťuje na spodní pozice celosvětových i evropských srovnání v rámci ženského zastoupení v parlamentech. Bakalářská práce se zabývá kandidátními listinami vybraných českých politických subjektů, a to konkrétně jejich složením a způsobem sestavování v kontextu ženských kandidátek. Dílčími cíli práce je popis historické i současné situace týkající se ženské politické reprezentace, zmapování formální či další podpory žen ze strany politických subjektů a analýza kandidátních listin ke sněmovním volbám 2021. Hlavním cílem práce je zhodnotit míru vlivu sestavování kandidátních listin či dalších dílčích faktorů na nízkou ženskou reprezentaci v Poslanecké sněmovně PČR. Výsledkem práce je, že vliv způsobu sestavování kandidátních listin na ženské zastoupení v Poslanecké sněmovně je zřejmý. Nicméně je nutné podotknout, že nízkému zastoupení napomáhají další faktory jako například menší zájem ze strany žen či obtížná slučitelnost vysokého politického postu s péči o rodinu a domácnost. Tyto...
|
|
|
Motivating Factors for Radicalization in Balkan Muslim-Majority Countries
Vlk, Jonáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
V posledních letech narůstá zájem akademické obce o studium náboženské radikalizace v balkánských zemích. Motivační faktory radikalizace však stále nejsou zcela prozkoumány. Rovněž chybí komplexní popis motivačních faktorů radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, který je žádoucí především z důvodů specifického - a v Evropě ojedinělého - kontextu těchto států. Tato práce tak pojednává o motivačních faktorech islamistické radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, tedy Bosně a Hercegovině, Albánii a Kosovu a aplikuje všeobecně přijímané faktory radikalizace na tuto oblast. Práce tak nabízí komplexní přehled motivačních faktorů radikalizace ve vybraných zemích, který vychází především ze studia druhotných zdrojů a dokumentů OBSE, která je přítomna prostřednictvím polních misích v každé z vybraných zemí. Motivační faktory radikalizace jednotlivých zemí jsou diskutované v příslušných kapitolách. Výzkum motivačních faktorů v každé z vybraných zemí je prováděn stejnou metodologií a stavba příslušných kapitol koresponduje. Práce tak prezentuje komplexní přehled motivačních faktorů v balkánských zemích s muslimskou většinou. Prostřednictvím výše uvedeného přístupu a metodologie jsou identifikovány jednotlivé motivační faktory islamistické radikalizace. Dále je zjištěno, že některé z...
|
|
|
Iraqi Kurdistan Region - the role of geopolitical agents on its future status
Simanová, Lenka ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je analyzovať perspektívu získania nezávislosti Irackého Kurdistanu. S využitím normatívnych teórii secesie sa práca najskôr snaží dokázať, že požiadavky lídrov Irackého Kurdistanu na nezávislosť sú oprávnené a autonómny región skutočne spĺňa kritériá normatívnych teórii, ktoré by ho oprávňovali k secesii. Následne, v snahe zistiť perspektívu získania nezávislosti autonómnej jednotky vo vzťahu k vybraným regionálnym, ako aj svetovým politickým aktérom, je v práci aplikovaná teória americkej profesorky práva Mileny Sterio, ktorá artikuluje význam superveľmocí v procese získavania nezávislosti štátov. Teória Sterio je založená na predpoklade, že jednotka, ktorá sa snaží dosiahnuť svoju nezávislosť, ju nezíska bez súhlasu tých najsilnejších regionálnych a svetových politických aktérov. Za tým zámerom práca analyzuje postoj ôsmich najdôležitejších regionálnych a svetových veľmocí k nezávislému Irackému Kurdistanu. Práca taktiež pojednáva o povahe uznávania štátov, kde je poukázané na to, že v súčasnosti je uznanie chápané ako ad hoc politický akt, ktorý závisí na uvážení každého jedného štátu, čo v prípade Irackého Kurdistanu môže znamenať značnú prekážku. Okrem zahraničnej politiky sa práca zaoberá aj politickou situáciou v samotnom autonómnom regióne, pričom sa snaží...
|
|
| |
|
|
Motivating Factors for Radicalization in Balkan Muslim-Majority Countries
Vlk, Jonáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
V posledních letech narůstá zájem akademické obce o studium náboženské radikalizace v balkánských zemích. Motivační faktory radikalizace však stále nejsou zcela prozkoumány. Rovněž chybí komplexní popis motivačních faktorů radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, který je žádoucí především z důvodů specifického - a v Evropě ojedinělého - kontextu těchto států. Tato práce tak pojednává o motivačních faktorech islamistické radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, tedy Bosně a Hercegovině, Albánii a Kosovu a aplikuje všeobecně přijímané faktory radikalizace na tuto oblast. Práce tak nabízí komplexní přehled motivačních faktorů radikalizace ve vybraných zemích, který vychází především ze studia druhotných zdrojů a dokumentů OBSE, která je přítomna prostřednictvím polních misích v každé z vybraných zemí. Motivační faktory radikalizace jednotlivých zemí jsou diskutované v příslušných kapitolách. Výzkum motivačních faktorů v každé z vybraných zemí je prováděn stejnou metodologií a stavba příslušných kapitol koresponduje. Práce tak prezentuje komplexní přehled motivačních faktorů v balkánských zemích s muslimskou většinou. Prostřednictvím výše uvedeného přístupu a metodologie jsou identifikovány jednotlivé motivační faktory islamistické radikalizace. Dále je zjištěno, že některé z...
|
|
|
Regional Transition - From Conflict to Cooperation
Kuľková, Miroslava ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Koschut, Simon (oponent)
Dizertačná práca Regional Transition - From Conflict to Cooperation sa zaoberá premenou svetových regiónov z konfliktných na kooperatívne. Prináša rekonceptualizáciu mierovej zmeny, ktorú chápe ako kontinuum - negatívny mier, pozitívny mier a bezpečnostné spoločenstvo. Toto chápanie buduje na existujúcej literatúre o mierových zmenách, konceptualizácia jednotlivých štádií je však inovovaná. Hlavným cieľom tejto dizertácie je zachytenie dynamického procesu tranzície z negatívneho do pozitívneho mieru, a z pozitívneho mieru do bezpečnostného spoločenstva. Na základe literatúry o mierových zmenách a štúdiách o budovaní dôvery prináša dva mechanizmy, ktoré sa následne pomocou metódy sledovania procesu (process-tracing) snaží vystopovať v dvoch prípadoch regiónov pre každý typ tranzície. Fokusom sú entity a aktivity, ktoré sú súčasťou kauzálneho mechanizmu tranzície a hýbateľmi kvalitatívnych zmien v regionálnych vzťahoch. Pre prechod z negatívneho mieru do pozitívneho mieru skúma Západný Balkán v období rokov 1999 až 2011, a juhovýchodnú Áziu v rokoch 1966 až 2003. Pre prechod z pozitívneho mieru do bezpečnostného spoločenstva skúma západnú Európu (1957-2004) a severnú Ameriku od 40-tych rokov 20. storočia do roku 2011.
|
|
|
Motivating Factors for Radicalization in Balkan Muslim-Majority Countries
Vlk, Jonáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
V posledních letech narůstá zájem akademické obce o studium náboženské radikalizace v balkánských zemích. Motivační faktory radikalizace však stále nejsou zcela prozkoumány. Rovněž chybí komplexní popis motivačních faktorů radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, který je žádoucí především z důvodů specifického - a v Evropě ojedinělého - kontextu těchto států. Tato práce tak pojednává o motivačních faktorech islamistické radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, tedy Bosně a Hercegovině, Albánii a Kosovu a aplikuje všeobecně přijímané faktory radikalizace na tuto oblast. Práce tak nabízí komplexní přehled motivačních faktorů radikalizace ve vybraných zemích, který vychází především ze studia druhotných zdrojů a dokumentů OBSE, která je přítomna prostřednictvím polních misích v každé z vybraných zemí. Motivační faktory radikalizace jednotlivých zemí jsou diskutované v příslušných kapitolách. Výzkum motivačních faktorů v každé z vybraných zemí je prováděn stejnou metodologií a stavba příslušných kapitol koresponduje. Práce tak prezentuje komplexní přehled motivačních faktorů v balkánských zemích s muslimskou většinou. Prostřednictvím výše uvedeného přístupu a metodologie jsou identifikovány jednotlivé motivační faktory islamistické radikalizace. Dále je zjištěno, že některé z...
|
|
|
Assessing the Effectiveness of the United Nations Security Council: case of operations in the African countries
Viryasova, Natalia ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
V posledních desetiletích, mírové mise Organizaci spojených národů na africkém kontinentu byly úspěšné i neúspěšné. Cílem této práce je zjistit, jak lze vysvětlit úspěch nebo neúspěch. Pro hodnocení jsou kritéria úspěšnosti odvozena z akademické literatury a následně aplikována do hypotéz. V afrických případech využity související ukazatele vztahující se k úspěšnému udržování míru. Podle použitých kritérií je účinnost mírových misí OSN zkoumána na UNOCI na Pobřeží slonoviny, MONUC v Demokratické republice Kongo a UNMIL v Libérii. Výsledky byly poté porovnány v testovaných hypotézách. Výsledky zjištění ukazují, že souhlas a ochota hostitelské země spolupracovat spolu s aktivním zapojením hlavní moci, jasným, přiměřeným a dosažitelným mandátem a soudržností závazku OSN k řešení konfliktů se ukázaly jako nejdůležitější faktory pro udržení účinnosti míru. K úspěšným výsledkům také přispěla diplomacie a pozornost věnovaná základním příčinám konfliktů. Faktor etnicity a zúčastněné místní organizace naproti tomu snahu o mír příliš komplikovaly, ale neměly přímý dopad na účinnost misí. Účinek délky trvání mise byl shledán jako nepodstatný, zatímco vazby na úspěch s kritérii národního vlastnictví a vynucovacích schopností se zdály obtížné určit. Klíčová slova: udržování míru; mírové mise; Spojené národy;...
|
|
|
Vztahy mezi Čínou a vybranými zeměmi ASEAN od nástupu Si Ťin-pchinga
Smolák, Dominik ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
Tato práce se věnuje zahraniční politice Číny vůči Vietnamu a Filipínám v časovém období od roku 2013 do 2018. Cíl této práce je pochopit zahraniční politiku Číny, poukázat na její proměny v průběhu let a zachytit možné příčiny, které mohly vést ke změně politiky vůči vybraným zemím. Součástí této práce je také uvedení do širšího kontextu vzájemných vztahů mezi vybranými zeměmi a uvedení do historického kontextu vývoje. Zvláštní pozornost je věnována právě Jihočínskému moři, které je dlouhodobým kamenem úrazu vzájemných vztahů. Vedlejším cílem této práce je přinést pohled na čínskou expanzi v regionu a jak tato skutečnost ovlivňuje zahraniční vztahy mezi vybranými zeměmi. Zkoumané politické procesy mezi vybranými zeměmi byly rozebrány a kvalitativně zhodnoceny. Následně byly sestaveny tabulky obsahující indikátory pro zhodnocení naplnění strategií hegemonie. Do těchto tabulek byly vloženy vybrané případy. Na těchto případech bylo demonstrováno, zda došlo k hegemonickým tendencím. V případu vztahů s Vietnamem k výrazným změnám nedochází, naopak u vztahů k Filipínám je změna velmi markantní. Přesto, že výsledkem práce je toto zjištění, je potřeba aplikovat širší kontext. V něm je pak patrná nesourodost ve vzájemných vztazích Číny a Filipín v průběhu let. Co jde však s jistotou určit je čínská snaha o...
|
|
|
Reflection of National Identities in Bosnia and Herzegovina in the Discussion of NATO Membership
Fajtová, Magdaléna ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce "Reflexe národních identit v Bosně a Hercegovině v diskusi o členství v NATO" je diskurzivní analýza zaměřená na sociopolitické prostředí v Bosně a Hercegovině v kontextu diskuse o možném vstupu do Severoatlantické aliance. První část práce začíná přehledem historie zapojení NATO do konfliktů v bývalé Jugoslávii, následuje shrnutím současných vztahů NATO se zeměmi západního Balkánu, konkrétně s Bosnou a Hercegovinou. Zvláštní pozornost je věnována národní identitě a její roli při provádění zahraniční politiky země. Druhá část práce je věnována zkoumání současné politické debaty. Snaží se pochopit, jak národní identita formuje diskusi o přistoupení k organizaci. Konkrétně se prostřednictvím diskurzivní analýzy snaží identifikovat nástroje používané v politické debatě a dopad, který má na celkové politické prostředí země.
|
host ::
RSS.