|
|
Benefity CT vyšetření v soudním lékařství
Pohlová Kučerová, Štěpánka ; Hejna, Petr (vedoucí práce) ; Sokol, Miloš (oponent) ; Straka, Ĺubomír (oponent)
Benefity CT vyšetření v soudním lékařství Radiologické zobrazovací metody představují v soudním lékařství vedle histologického, toxikologického, biochemického, mikrobiologického a serologického vyšetření jednu z komplementárních vyšetřovacích metod ke klasické pitvě. Výchozí, základní a běžně dostupnou radiodiagnostickou zobrazovací metodou v soudnělékařské praxi je RTG snímkování. S rozvojem moderních radiologických zobrazovacích metod (zejména výpočetní tomografie a nukleární magnetické rezonance) došlo k postupné aplikaci těchto moderních metod i do soudního lékařství. Post mortem CT (pmCT) vyšetření představuje dnes v nejvyspělejších státech světa (Švýcarsku, Dánsku, Austrálii, Japonsku, Německu, Itálii, Francii a dalších) již běžnou součást forenzní diagnostické praxe a od r. 2015 je toto vyšetření dostupné i na dvou soudnělékařských pracovištích v ČR. Cílem disertační práce bylo zhodnotit benefity pmCT vyšetření v běžné soudnělékařské praxi ve třech ucelených souborech osob, které zemřely v důsledku utonutí, bodnořezného poranění nebo střelného poranění, u nichž bylo před klasickou pitvou provedeno pmCT vyšetření, a stanovení základní metodiky pmCT vyšetřování u těchto tří konkrétních diagnostických kategorií. Na podkladě výsledků disertační studie bylo zjištěno, že pmCT vyšetření u utonutí, resp. u...
|
|
|
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
Kučerová, Štěpánka ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá právní úpravou a související problematikou odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu upraveného v § 88 tr. řádu jakožto i problematikou úzce souvisejícího institutu zjišťování údajů o telekomunikačním provozu upraveného ustanovením § 88a tr. řádu. Oba tyto zajišťovací instituty a zároveň významné způsoby získávání důkazů v rámci trestního řízení představují za splnění stanovených podmínek dovolený zásah do základního práva na respektování soukromého života a některých dalších základních práv. Práce je systematicky rozdělena do sedmi kapitol. Kapitola první se věnuje komplexnímu rozboru obou institutů z pohledu základních lidských práv, s nimiž přichází do konfliktu, detailní charakteristice, vůdčím principům a úpravě procedury nařizování odposlechu a zjištění údajů. Vzhledem k řadě společných znaků, které zajišťovací úkony podle § 88 a § 88a tr. řádu vykazují ve vztahu k operativně pátracímu prostředku sledování osob a věcí podle § 158d tr. řádu, je v následující kapitole provedena komparace těchto institutů. Třetí kapitola je věnována vývoji právní úpravy odposlechu a změnám, ke kterým došlo v rámci jednotlivých novelizací. První zákonná úprava odposlechu byla do trestního řádu zavedena v roce 1991, a to v důsledku politických změn vedoucích k potřebě výslovného...
|
|
|
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
Kučerová, Štěpánka ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá právní úpravou a související problematikou odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu upraveného v § 88 tr. řádu jakožto i problematikou úzce souvisejícího institutu zjišťování údajů o telekomunikačním provozu upraveného ustanovením § 88a tr. řádu. Oba tyto zajišťovací instituty a zároveň významné způsoby získávání důkazů v rámci trestního řízení představují za splnění stanovených podmínek dovolený zásah do základního práva na respektování soukromého života a některých dalších základních práv. Práce je systematicky rozdělena do sedmi kapitol. Kapitola první se věnuje komplexnímu rozboru obou institutů z pohledu základních lidských práv, s nimiž přichází do konfliktu, detailní charakteristice, vůdčím principům a úpravě procedury nařizování odposlechu a zjištění údajů. Vzhledem k řadě společných znaků, které zajišťovací úkony podle § 88 a § 88a tr. řádu vykazují ve vztahu k operativně pátracímu prostředku sledování osob a věcí podle § 158d tr. řádu, je v následující kapitole provedena komparace těchto institutů. Třetí kapitola je věnována vývoji právní úpravy odposlechu a změnám, ke kterým došlo v rámci jednotlivých novelizací. První zákonná úprava odposlechu byla do trestního řádu zavedena v roce 1991, a to v důsledku politických změn vedoucích k potřebě výslovného...
|
host ::
RSS.