|
| |
|
| |
|
|
Rychlá metodika pro rozlišení česneku (Allium sativum L.), typu český paličák, pomocí mikrosatelitních markerů: metodika pro praxi
Ovesná, Jaroslava ; Mitrová, Katarína ; Kučera, Ladislav
Cílem této metodiky bylo ověřit a sestavit soubor mikrosatelitních markerů pro účely ověření, které je třeba použít pro nespornou identifikaci vybraných druhů česneku typu český paličák. Předmětem metodiky je jednoduchý postup pro určení česneků typu český paličák pomocí analýzy mikrosatelitů (SSR- Single Sequence Repeats), který je využitelný zkušebními laboratořemi v praxi. Popsaná metoda umožňuje identifikovat odrůdy a novošlechtění českého česneku typu paličáku pomocí DNA markerů (alel mikrosatelitů), které jsou přítomny pouze u této skupiny odrůd a novošlechtění česneku. Podstatou je amplifikace úseků genomu obsahující daný mikrosatelitní lokus pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) při použití specifických, flourescenčně značených primerů a následná analýza délky produktů PCR. Metodika nově přináší unikátní soubor diagnostických SSR markerů, postup hodnocení a interpretace výsledků.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika pro diagnostiku přítomnosti brusinky a klikvy ve zpracovaných produktech pomocí molekulárních SSR markerů: metodika pro praxi
Kučera, Ladislav ; Ovesná, Jaroslava
Předmětem metodiky je postup pro diagnostiku přítomnosti brusinky (Vaccinium vitis-idaea L.) a klikvy (Vaccinum macrocarpon L.) ve zpracovaných produktech, například v čajích, nebo v ovocných složkách řady dalších potravinářských výrobků (džemy, rosoly, protlaky). Metodika vychází z faktu, že primární struktura DNA je typická pro každý rostlinný druh. Byly proto využity molekulární DNA markery, které charakterizují daný rostlinný druh délkovou variabilitou mikrosatelitů (SSR- Single Sequence Repeats). Metodika popisuje extrakci DNA z předpokládané matrice, dále sekvence a použití vybraných SSR markerů a postup vyhodnocení analytických dat. Metodu lze použití v běžně vybavené molekulárně-genetické laboratoři. Metoda je použitelná pro charakterizaci DNA izolované z jakékoliv části rostliny, plodů a z nich odvozených potravin či potravních doplňků. Popisuje postup a potřebné vybavení pro provedení analýzy. Doporučuje způsob hodnocení výsledků.
Plný text: PDF
|
|
|
Izolace a charakterizace genu pro lakázu u ječmene (Hordeum vulgare L.)
Drábková, Lenka ; Kučera, Ladislav (vedoucí práce) ; Čurn, Vladimír (oponent) ; Fischer, Lukáš (oponent)
Lakázy jsou jedněmi z prvních studovaných enzymů. Poprvé se o lakáze zmínil Yoshida ve své publikaci v roce 1883 (Yoshida H, 1883). Lakázy (EC 1.10.3.2, p-difenol-O2 oxidoreduktáza), mezi které lze i zařadit LMCO, jsou enzymy obsahující měď a jsou součástí větší skupiny enzymů nazývané polyfenoloxidázy. Lakázy katalyzují oxidaci širokého spektra substrátů, např. polyfenoly, substituované fenoly, diaminy, ale i některé anorganické sloučeniny za současné redukce kyslíku na vodu. Zdrojem elektronů v těchto redoxních reakcích jsou u těchto enzymů obvykle čtyři atomy mědi. Lakázy hub, které jsou dosud nejvíce studovanou skupinou, jsou známé pro svoji roli v odbourávání ligninu, bioremediaci, morfogenezi a patogenitě. Navzdory mnoha letům výzkumu, fyziologické funkce lakáz v rostlinách zůstávají velkou neznámou. Předpokládá se, že rozhodující úlohu hrají lakázy u rostlin při lignifikaci. Podílí se hlavně na syntéze ligninu, udržení integrity buněčné stěny a její struktury a na hojení ran. Lakázy mohou katalyzovat širokou škálu enzymatických reakcí a mají patrně svou úlohu v rámci reakce rostlin na stres. Lakázy rostlin byly popsány zejména u huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), u kukuřice (Zea mays) a u rýže seté (Oryza sativa). U dalších hospodářsky významných rostlin nebyla lakáza zatím...
|
|
|
Metodika vzorkování GM rostlin při jejich nezáměrném výskytu v životním prostředí
Ovesná, Jaroslava ; Kučera, Ladislav ; Sovová, Tereza ; Mitrová, Katarína ; Pouchová, Vladimíra
V metodice jsou definovány postupy odběru vzorků rostlin z porostů zemědělských plodin(kukuřice, sóji, bramboru a řepky) pro posouzení výskytu nepovolených GM rostlin v životním prostředí. Uplatnění metodiky spočívá především v oblasti kontrol dodržování zákona č.78/2004 Sb. Vzorkování rostlin a odebrané vzorky při kontrolách musí v maximální míře reprezentovat porost na kontrolované části pozemku(půdní blok nebo díl půdního bloku). Mezi základní oblasti uplatnění metodiky náleží:(a)případy nízkého podílu nepovolených GM rostlin(použití partie osiv či sadby kontaminované GMO nepovolenými pro pěstování, (b)případy sledování výskytu nepovolených GM rostlin na pozemcích, kde byl takový výskyt zaznamenán v předchozích letech(například rostliny rostoucí na pozemku ze semen nebo hlíz z tzv. "půdní zásoby").
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Zabezpečení laboratorní detekce geneticky modifikovaných organismů
Výzkumný ústav rostlinné výroby‚ Praha-Ruzyně ; Koucká, Petra ; Hodek, Jan ; Pouchová, Vladimíra ; Kučera, Ladislav ; Ovesná, Jaroslava
Podklady pro metodiku vzorkování rostlinných materiálů pro potřeby správních úřadů. Zpracování informací z ENGL pro potřeby ČIŽP. Shromažďování referenčních materiálů. Metodiky stanovení GMO. Svazek obsahuje sborník na téma Geneticky modifikované organismy - současnost, rozšíření a možné interakce s životním prostředím. Jednotlivé příspěvky ve sborníku: geneticky modifikované organismy - základní informace, Možnosti stanovení GMO, Křižitelnost plodin a planých druhů jako potenciál pro únik genetických modifikací, Šíření pylu v porostech lnu setého, Problematika GM hrachu v ČR, Perspektivy využití GMO, Problematika GM bramboru v ČR.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.