|
|
Srovnání knihoven pro práci s obrazem
Krúpová, Lenka ; Polok, Lukáš (oponent) ; Bařina, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním knihoven pracujících s obrazem. V práci je možné seznámit se s teoretickým úvodem z oblasti zpracování obrazu. Práce do hloubky rozebírá knihovny OpenCV, GD, GIL, ImageMagick, GraphicsMagick, CImg, Imlib2. Zaměření popisu těchto knihoven se orientuje na rozhraní v jazycích C a C++. Závěr práce je věnován porovnání z různých hledisek.
|
|
|
Srovnání knihoven pro práci s obrazem
Krúpová, Lenka ; Polok, Lukáš (oponent) ; Bařina, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním knihoven pracujících s obrazem. V práci je možné seznámit se s teoretickým úvodem z oblasti zpracování obrazu. Práce do hloubky rozebírá knihovny OpenCV, GD, GIL, ImageMagick, GraphicsMagick, CImg, Imlib2. Zaměření popisu těchto knihoven se orientuje na rozhraní v jazycích C a C++. Závěr práce je věnován porovnání z různých hledisek.
|
|
|
Účetní zobrazení smluv o zhotovení
Vondráček, Pavel ; Krupová, Lenka (vedoucí práce) ; Janhuba, Miloslav (oponent) ; Feketeová, Renáta (oponent)
Smlouva o zhotovení je definována jako smlouva sjednaná za účelem výstavby aktiva nebo takového souboru aktiv, který je vzájemně propojen nebo závislý z hlediska návrhu, technologie a funkce či jeho konečného účelu nebo použití. Na základě těchto smluv jsou realizovány různé typy projektů od jednoduchých až po velmi rozsáhlé (např. vybudování rafinérie). Tato smlouva má několik charakterických rysů. Mezi hlavní patří řešení tvořeného přesně podle přání zákazníka, který může ovlivnit základní strukturální prvky požadovaného aktiva. V průběhu realizace projektu dochází často ke změnám plánů. Změny jsou iniciovány jak zákazníkem, tak i společností. Zákazník provádí kontrolu již provedených prací, schvaluje a přebírá hotové části díla. Často má vlastnická práva k nedokončenému dílu, zejména pokud realizace probíhá na místě jím určeném. Zákazník bývá povinen provádět v průběhu realizace platby podle podmínek určených ve smlouvě. Realizace smlouvy zasahuje do dvou a více účetních období. Základní otázkou účetního zobrazení smluv o zhotovení je, jak mají být výnosy a náklady smlouvy vykazovány v jednotlivých obdobích realizace zakázky. V prvním kroku je určena výše vykazovaných výnosů, k nim jsou následně přiřazeny náklady. Výše vykázaných výnosů a nákladů předurčuje smlouvy zobrazení v rozvaze. Historicky se vyvinuly čtyři způsoby zobrazení smluv o zhotovení: metoda kompletní zakázky, vykazování výnosů ve výši nákladů, metoda procenta dokončení a vykazování podle fakturace. Základním principem metody kompletní zakázky je vykazovat výnosy až když jsou jisté, tj. v období dokončení zakázky. V průběhu realizace zakázky nevstoupí do výsledku hospodaření žádné výnosy ze smlouvy ani náklady smlouvy. V plné výši jsou pak vykázány až v období, kdy je zakázka dokončena. Z toho vyplývá hlavní nevýhoda této metody. Hodnoty vykazované v jednotlivých obdobích realizace zakázky jsou nesrovnatelné. Na druhou stranu má tato metoda nesporně velkou výhodu v tom, že se vykazované hodnoty zakládají na skutečnosti a proto jsou přesné a těžko manipulovatelné. Základní myšlenkou vykazování výnosů ve výši nákladů je vykazování zisku až v okamžiku, kdy je jisté, že ho bylo dosaženo, a jeho výše je přesně známa. To nastává až po dokončení celé zakázky. Nevýhodou tohoto přístupu je nesrovnatelnost výnosů mezi obdobími. Jejich rozkolísanost je ale mnohem nižší než u metody kompletní zakázky. Náklady jsou mezi obdobími plně srovnatelné. Výhodou je, že vykázaný zisk je jistý. Základním principem metody procenta dokončení je vykazování příslušné části výnosů, nákladů i zisku již v průběhu realizace zakázky v závislosti na pokroku dosaženém v její realizaci. Hlavní nevýhodou této metody je závislost vykazovaných hodnot na odhadech. Velkou výhodou je srovnatelnost zveřejňovaných údajů mezi obdobími. Vykazování podle fakturace nemá na rozdíl od ostatních hlubší teoretický základ. Výnosy uznávány podle výše uplatňovaných nároků na odměnu, přesněji řečeno podle fakturace částí zakázky. K nim jsou přiřazeny náklady. Zásadní nevýhodou tohoto způsobu vykazování je snadná ovlivnitelnost výše vykazovaných výnosů i nákladů společností. V ekonomicky stejných situacích lze vykazovat velmi rozdílné hodnoty. Z pohledu uživatelů finančních výkazů je preferována metoda procenta dokončení z důvodu srovnatelnosti vykazovaných hodnot mezi obdobími. Za to jsou ochotni přijímat riziko úmyslně či neúmyslně vytvořených špatných odhadů. 24.6.2010 byl zveřejněn návrh standardu výnosy ze smluv se zákazníky. Nový standard nahradí IAS11. Má jiný přístup k vykazování výnosů ze stavebních smluv, což ale nemusí vést k vykazování významně odlišných částek. Lze očekávat, že s jeho uvedením do praxe bude spojena řada obtíží. Řada společností bude muset upravit svůj účetní software.
|
|
|
Nehmotná aktiva ve světově uznávaných účetních systémech
Jirka, Jiří ; Krupová, Lenka (vedoucí práce) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na nehmotná aktiva především z pohledu IFRS. Pohled IFRS je dále srovnán s pojetím US GAAP a českými předpisy. Tato práce poskytuje teoretické zázemí vysvětlené na příkladech, které se často vyskytují i v praxi. Závěrem je vypracována studie zabývající se goodwillem, který vznikl při podnikových kombinacích, a snižováním jeho hodnoty. Autor zhodnotí výsledky této studie a snaží se objasnit příčiny vysokého vykazovaného goodwillu.
|
|
|
Komparace dlouhodobého majetku v IFRS, US GAAP a české účetní legislativě
Trnka, Martin ; Krupová, Lenka (vedoucí práce) ; Strouhal, Jiří (oponent)
Diplomová práce srovnává tři účetní systémy, IFRS, US GAAP a českou účetní legislativu v oblasti dlouhodobého majetku. Jako hlavní systém je zvolen IFRS, na kterém je v práci dlouhodobý majetek popsán. Z US GAAP a české legislativy jsou ukázány rozdílné přístupy k vykazování v různých oblastech dlouhodobého majetku. V první části práce ukazuje hlavní rozdíly a jejich dopady na finanční výkazy a snaží se čtenáři vysvětlit, proč k nim dochází. V druhé části jsou shrnuty výsledky výzkumu na finančních závěrkách společností účtujících podle IFRS.
|
|
|
Pohledávky a závazky ve světově uznávaných účetních systémech
Jíra, Zdeněk ; Krupová, Lenka (vedoucí práce) ; Roubíčková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku finančních pohledávek a závazků v IFRS. První kapitola práce se zabývá finančními pohledávkami v IFRS a popisem aktuálních projektů IASB v této oblasti. Druhá kapitola se věnuje faktoringu a popisuje teorii odúčtování analyzovanou na několika typech faktorigových pohledávek. Třetí kapitola pojednává o finančních nástrojích s charakteristikami vlastního kapitálu, kde je představen aktuální projekt IASB. Čtvrtá část je zaměřena na možnost oceňování finančních závazků reálnou hodnotou a návrh standardu Určování reálné hodnoty. Práce je doplněna praktickou analýzou v oblasti finančních nástrojů provedenou z účetních závěrek zahraničních bank.
|
|
|
Smlouvy o zhotovení ve světově uznávaných účetních systémech
Jančíková, Hana ; Krupová, Lenka (vedoucí práce) ; Vašek, Libor (oponent)
Práce se zabývá problematikou zobrazení smlouv o zhotovení ve světově uznávaných účetních systémech. Jde především o nastínění základních principů úpravy smluv o zhotovení Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS), konkrétně standardem IAS 11. V případě odlišného postupu je uveden rozvněž přístup US GAAP. Praktická část práce se věnuje zhodnocení reálných výkazů společností vykazujících dle IFRS, zda dostávají požadavkům na obsah zveřejňovaných informací.
|
|
| |
|
|
Securitization- A critical assessment in the light of the financial crisis
Marinova, Milena ; Krupová, Lenka (vedoucí práce) ; Marek, Petr (oponent) ; Doubravský, Jiří (oponent)
My dissertation thesis provides a comprehensive analysis of the principles of securitization techniques, of their attendant shortcomings, their regulatory treatment and the recent proposals for reducing complexity in accounting standards with relevance for securitizations. The explosion of securitization and related innovative credit risk transfer products largely expanded the magnitude and diversity of issuers, investors and securities. With this expansion numerous market participants began to wrongly believe that risk was not only shared more widely, but also that it disappeared from the system altogether. The application, or to be more precise, the misapplication of securitization in the mortgage market had fatal consequences for the financial sector worldwide. Before securitization, sub-prime mortgage lenders retained the loans that they originated on their balance sheets and therefore cared about their credit quality. Securitization techniques and related innovative financial instruments enabled the export of sub-prime mortgage structural problems from the United States globe-wide via the financial intermediaries. More over, securitization techniques and related credit risk transfer products enabled single banks to reduce their individual risk while at the same time transferred new and greater risks to the financial system. Meanwhile a lot was written on the causes for the recent financial crisis. In most cases inadequate ratings provided by the credit rating agencies and different principal agent problems were addressed. I present both for completeness in my work. However, I argue that not only the credit rating agencies are to blame for the inadequate reflection of securitization and related financial innovations and subsequently for the financial turmoil. The international and national financial supervisors in fact supported the credit rating agencies to further establish their businesses. What turned obvious during and after the financial turmoil started mid-2007 is that financial regulation failed to reach its main goal - ensuring stability of the financial system. It failed despite of the "regulatory achievements within Basel II" elaborated over the past ten years. In particular, securitization and related credit risk transfer products were not adequately treated in Basel II. Securitization-related products such as Credit Derivatives on Securitization Underlyings and numerous other complex financial innovations, as presented in my thesis, were not even thought of in Basel II. In fact, Basel II turned to do little to make the financial system more resilient. The need for further revisions in banking regulation is currently more than obvious. Furthermore, it is time to ask if the developments in Basel II are the right way to address the current risks within the financial system and hence if Basel II is the right way of banking regulation and supervision altogether. With the development of both Basel Accords (Basel I and Basel II) capital ratios became the center of banking regulation. However, capital ratios are obviously not sufficient as a measure for a systemic financial stability. These questions arise at least when financial stability and soundness are still the intended objectives and believed to be ensured through Basel II. My merits in this dissertation work root in the multi-facet analysis of securitization techniques that I provide. Up to date a comparable analysis of securitization techniques which addresses the wide spectrum of securitizations' issues - such as (i) their treatment and the related attendant flaws within the regulatory framework Basel II, (ii) the various microeconomic deficiencies related to securitizations, and (iii) the implicit macroeconomic threads of exporting credit risk and de-balancing financial stability through securitization techniques - has not been provided in the comprehensive way I built up my analysis. As a basis for my analysis, I provide a new classification of the characteristics of securitization techniques which were pre-crisis wrongly perceived as benefits. I analyze the reasons for the turmoil in the financial markets in their interplay and complexity and consider securitization techniques as a key driver for the financial crisis. I comprehensively criticize the current regulatory treatment. I present in detail why the recent financial crisis should be considered a clear regulatory failure due to the up to date short-sightedness of financial regulation. Through providing partial solutions and professional author's assessment of selected regulatory and accounting changes to securitizations I deliver an expert's contribution to the topic. My conclusions are that securitization markets, as they have been operating until today, brought a negative net macroeconomic effect which has been largely damaging to the global economy. I argue that international and national financial supervisors established an inadequate framework for financial regulation and supervision, and among other failures, even supported credit rating agencies to further establish their businesses. Further on, I show that early warning indicators of systemic risk in the financial sector and signs of the coming turmoil were irresponsibly ignored at the time they were perceived. What turned obvious during and after the recent financial turmoil is that capital regulation failed to reach its main goal -- ensuring stability of the financial system. In particular, securitization and related credit risk transfer products were adequately treated neither in Basel I nor in Basel II. Finally, I conclude that capital ratios as established with the development of both Basel Accords are not sufficient as a central measure for banking regulation and ensuring systemic financial stability.
|
|
| |
host ::
RSS.