Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mikve: fenomén židovské obřadnosti (poznámky k rituálním lázním v Čechách a na Moravě)
Šedivec, Ivana ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav etnologie Rigorózní práce Praha 2013 Ivana Šedivec Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav etnologie Rigorózní práce Ivana Šedivec Mikve: fenomén židovské obřadnosti (poznámky k rituálním lázním na Moravě) Mikveh: the phenomenon of Jewish solemity (notes about ritual baths in Moravia) Praha 2013 Ivana Šedivec Vedoucí práce: PhDr. Jaroslava Krupková, CSc. Ústav etnologie Fakulta filozofická Univerzity Karlovy v Praze Poděkování Ráda bych poděkovala za podporu a konzultace PhDr. Jaroslavě Krupkové, CSc a PhDr. Daně Veselské Ph.D. Neméně tak všem mým respondentům. Děkuji za poskytnutí materiálů od uvedených obcí a měst, cenných rad a připomínek. Prohlašuji, že jsem práci zpracoval(a) samostatně a použil(a) jen uvedených pramenů a literatury. Praha, leden 2013 podpis Klíčová slova: voda, rituál, čistota, ženy, intimita Klíčová slova anglicky: water, ritual, purity, women, intimacy Anotace Tato rigorózní práce se zabývá rituální očistou židů v mikve. Mikve je židovská rituální lázeň, která musí splňovat určitá náboženská nařízení, aby mohla být vnímána jako rituálně způsobilá. Veškerá nařízení a zákony týkající se provozu, konstrukce a vody, která smí být použita v lázni, jsou popsány v Mišně v traktátu Mikva'ot. Základem pro rituální způsobilost...
Židovský rok a jeho svátky
Pilařová, Kateřina ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na významné a sváteční dny v židovském kalendáři. Zkoumá původ jejich vzniku, jak v historickém kontextu, tak z pohledu projekce způsobu ustanovení do oslav a zvyků při slavení dodržovaných. Zaobírá se svátečními dny jak z pohledu religiózního, tj. náboženských příkazů a nařízení, tak i z pohledu společenského, kde se snaží zmapovat zvyky a tradice sice dodržované, ale bez opory v náboženských textech, či rabínské tradici. Rozsah textu věnovaného v této diplomové práci konkrétním svátkům, není striktně určen důležitostí v náboženském měřítku, či oblíbeností oslav toho kterého svátku mezi židovskou populací, ale spíše rozsahem historického pozadí a zvyků v souvislosti se svátkem doržovaných. Výsledkem je, že některé ve společnosti méně slavené svátky dostávají více prostoru, než by se z pohledu jejich důležitosti očekávalo. Diplomová práce se zaobírá jednotlivými svátky v chronologii náboženského roku, s vyjímkou Šabatu, který je slaven v týdenní periodě a Roš chodeš s jeho měsíčním opakováním. Tyto svátky tak byly zařazeny před ostatní do samostatné kapitoly. Díky širokému zaměření diplomové práce, které zahrnuje všechny sváteční dny včetně moderních, většinou ustanovených státem Izrael, lze pozorovat snahu o zakomponování těchto svátků do náboženských ritů a...
České vegetariánství v kulturních kontextech
Hanková, Marie ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit určitý přehled o vývoji českého vegetariánství v návaznosti na jeho vývoj ve světě v různých kulturních kontextech. Vegetariánství je tématem zasahujícím do mnoha oborů a tomu odpovídá použitá literatura a prameny. V první části je zařazen úvod do problematiky vegetariánství. Následuje vývoj ve světě ve spojení s různými náboženskými a duchovními směry (hinduismus, buddhismus, pythagorejci, stoikové, křesťanství, islám, judaismus ad.) či konkrétními osobnostmi. Je stručně zachycen také postoj ke konzumaci masa v jednotlivých kulturně-historických obdobích až k prvním snahám o propagaci vegetariánství. Další část zachycuje vývoj českého vegetariánství od poloviny 19. stol. - osobnosti, literatura, spolky, aktivity atd. Rozbor dobové literatury je konfrontován se současnou odbornou literaturou a také srovnáván s postoji dnešních propagátorů a zastánců vegetariánství. V poslední části práce byl použit dotazníkový výzkum k upřesnění motivace, která vede k přijetí daného stylu stravování, ke zjištění určitých obtíží, které mohou nastat, ke zjištění názorů samotných vegetariánů a veganů, jejich angažovanosti v dané problematice a popřípadě napojení na jiné menšiny či myšlenkové proudy.
Mardi Gras - fenomén lokální kultury New Orleansu
Urbišová, Julie ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce "Mardi Gras-fenomén lokální kultury New Orleansu" popisuje tradici karnevalu v louisianském meste New Orleansu. Vzhledem k tomu, že karneval je v této lokalite velmi starým svátkem, je v práci zahrnutý vývoj karnevalu od svých pocátku až do soucasnosti. Pocátky svátku na území Spojených státu Amerických jsou spojeny s obyvatelstvem francouzského puvodu, dnes známého pod názvem Kreolové. Znacný prostor v textu je proto venován této skupine obyvatel. Karneval se v prubehu let menil, rozvíjel a obohacoval o nové zvyky díky vlivum ruzných skupin obyvatelstva, kterí se do New Orleansu pristehovali. Také prínos techto jednotlivých skupin je v práci podrobne popsán. Prímo na míste jsem provedla terénní výzkum, jehož hlavní metodou bylo zúcastnené pozorování doplnené o rozhovory s radou informátoru. Práve výsledky tohoto výzkumu sloužily k popsání toho, v jaké podobe se zdejší karneval nazývaný Mardi Gras slaví v soucasnosti. Tento svátek je dodnes velmi živou tradicí, které jsou každý rok soucástí statisíce obyvatel jižanské metropole, ale také velký pocet turistu. Ani tato stránka celého fenoménu nebyla opomenuta a v práci se mimo jiné zabývám karnevalem jakožto obchodním artiklem, který znamená znacné príjmy do mestské pokladny.
Svatba na Žďársku
Macková, Veronika ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce: Svatba na Žďársku Autor: Bc. Veronika Macková Vedoucí: PhDr. Jaroslava Krupková, CSc. ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na popis současné svatby v okrese města Žďár nad Sázavou. Součástí práce je metodologie terénního výzkumu, kde popisuji základní údaje o způsobu sběru informací v terénu. Do této práce jsou začleněny dvě obecnější kapitoly o svatbě. Jedna je o tom, jak je z právního hlediska v ČR definováno manželství, a druhá pojednává o postavení svatby v životě člověka. Nedílnou součástí této práce je také zhodnocení stěžejní literatury a pramenů a historický vývoj a současná podoba celého Žďárského regionu. Hlavní kapitoly řešeného tématu v této práci jsou tři: předsvatební období, svatební den a druhý den po svatbě. Každá kapitola má podle náležitostí ještě několik podkapitol. Současná svatba v okrese města Žďáru nad Sázavou je zde komparována s tradičním modelem zachyceným na přelomu 19. a 20. století. V některých případech pro vysvětlení pojmu je v této diplomové práci zacházeno dále do historie. Klíčová slova: svatba, ženich, nevěsta, Žďár nad Sázavou, terénní výzkum
Změny v pohřbívání v obci Úhonice ve 20. století a na počátku 21. století
Slaboch, Martin ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Navrátilová, Alexandra (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
V průběhu 20. století se v naší vlasti výrazně měnil způsob pohřbívání. Nově se objevil pohřeb žehem a v posledních letech velmi narůstá pohřbů bez obřadu. Vysoký podíl pohřbů zcela bez obřadů nemá ve světě obdoby. Tradiční církevní pohřby s kolektivním rozloučením a pohřbením do hrobu na hřbitově ubývají. I nadále se objevují stále nové varianty způsobu pohřbívání. Práce sleduje vývoj pohřbívání ve středočeské vesnici Úhonice v letech 1988-2008, kdy byl u všech 205 zemřelých občanů zaznamenán přesný způsob pohřbení. Případová studie ukazuje nové způsoby pohřbívání, které se v Úhonicích objevují později než ve větších městech. Mrtvé tělo přebírají pohřební služby, které zajišťují i pohřební obřad. Činností profesionálních pohřebních služeb tradiční pohřební zvyky rychle a nenávratně mizí.
Podoba a funkce chodského kroje v minulosti a současnosti
Nová, Lucie ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
V práci jsem popsala vývoj kroje od poloviny 19. až do 21. stolet'. Snažila jsem se o to, aby tato studie neměla jen deskriptivn' charakter, typický pro mnoho prac' předchoz'ch, ale vedle jeho popisu jsem uvedla i př'ležitosti, kam jej lidé nos', z jakých materiálřu se v 21. stolet' šije, proč jej stále ještě lidé oblékaj' a jaké tedy dnes pln' funkce. Kromě historického vývoje kroje jsem chtěla podat dřuraz zejména na současnost. Některé součásti kroje již ze života lid' vymizely (mužský kroj, svatebn' kroj), ale udržuj' se nadále d'ky m'stn'mu národopisnému souboru, jehož členky a členové si ho oblékaj' rády a zřustávaj' v něm i po vystoupen', nevn'maj' jej jen jako kostým. Jiné typy kroje si oblékaj' nejen členky souboru, ale i obyvatelky obou vs'. Mladš' generace většinou ke slavnostn'm př'ležitostem, na bály a masopust, starš' generace také do kostela a v několika př'padech jej nos' i jako všedn' oděv.
Mikve: fenomén židovské obřadnosti (rituální lázně v Čechách)
Žahourová, Ivana ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Klíčová slova: voda, rituál, čistota, ženy, intimita Klíčová slova anglicky: water, ritual, purity, women, intimacy Anotace Tato diplomová práce se zabývá rituální čistotou židů v mikve. Mikve je židovská rituální lázeň, která musí splňovat určitá náboženská nařízení, aby mohla být vnímána jako rituálně způsobilá. Veškerá nařízení a zákony týkající se provozu, konstrukce a vody, která smí být použita v lázni, jsou popsány v Mišně v traktátu Mikva'ot. Základem pro rituální způsobilost mikve je voda, která musí mít odtok i přítok. Mikve slouží k obnově rituální čistoty osobě, která se stala rituálně nečistou. Tento rituál pochází z dob darování Desatera přikázání na Sinaji. Pravděpodobně první, kteří tento rituál praktikovali, byli kněží. Ti se znečistili při kontaktu s mrtvým tělem, mršinou zvířete či hada, po výronu semene nebo poluci. V období prvního Chrámu se z různých "nečistot "očišťoval celý židovský národ včetně dětí. Poté, co byl Chrám zničen, se zákony o čistotě a nečistotě změnily. Dnes mikve navštěvují ženy poprvé před svatbou, poté po každé menstruaci a po porodu. Muži nejsou od zničení Chrámu povinni očistný rituál praktikovat, ale přesto se i dnes ortodoxní Židé a chasidé očišťují před tzv. Vysokými židovskými svátky (Roš ha-šana a Jom Kipur) a někteří i po pohlavním styku. Výjimku tvoří...
Obřadnost spojená s narozením dítěte na Pelhřimovsku. Role porodní báby z hlediska etnologie.
Kubíčková, Kristýna ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je obřadnost související s narozením dítěte na Pelhřimovsku v období 2. poloviny 19. století a v počátcích století dvacátého. Samotným obřadním úkonům je věnována především její druhá část. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na pojetí těhotenství, porodu i šestinedělí v lidovém prostředí. Prostřednictvím dobové literatury a článků, archivních materiálů i matrik je tak pohlíženo na velmi intimní a doposud nepříliš zmapovanou oblast rodinné obřadnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že předními vykonavatelkami obřadních úkonů spojených s narozením dítěte bývaly zpravidla porodní báby, je první část textu určena právě problematice babictví. Zde je pozornost soustřeďována nejen na vzdělávání porodních bab a jejich kompetence, ale také na jejich postavení ve společnosti, finanční ohodnocení i kolegiální vztahy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Krupková, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.