|
Optimalizace zařízení pro měření studené emise elektronů z povrchu GaN nanokrystalů
Horák, Stanislav ; Kromka, Alexander (oponent) ; Mach, Jindřich (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a optimalizací zařízení pro měření studené emise z nitrid galliových (GaN) nanokrystalů. Jako úvod do problematiky je provedena rešerše na téma autoemise elektronů se zaměřením na GaN. Následně byly v rámci práce navrženy, zkonstruovány a optimalizovány dvě varianty měřicího zařízení pro účely měření autoemisních vlastností. První úspěšné testování bylo provedeno během optimalizace na nanodrátech oxidu zinečnatého (ZnO). Zároveň s testováním probíhala příprava GaN nanokrystalů metodou molekulární svazkové epitaxe (MBE) na křemíkovém substrátu Si(111) s 2 nm oxidu křemičitého SiO2 a na měděném substrátu pokrytém grafenem. V poslední kapitole práce jsou uvedeny výsledky měření emise elektronů GaN nanokrystalů pomocí navrženého zařízení. Hodnoty studené emise jsou na závěr porovnány s dosavadním výzkumem v dané oblasti, což dokázalo dobré autoemisní vlastnosti GaN nanokrystalů na měděném substrátu pokrytém grafenem.
|
| |
|
Technological challenges in the fabrication of MoS.sub.2./sub./diamond heterostructures
Varga, Marián ; Sojková, M. ; Hrdá, J. ; Hutar, P. ; Parsa Saeb, S. ; Vanko, G. ; Pribusova Slusna, L. ; Ondič, Lukáš ; Fait, Jan ; Kromka, Alexander ; Hulman, M.
Nowadays, 2D materials are one of the most studied classes of materials. In addition to the most famous graphene, progress has been achieved in studying and using fundamental properties of transition metal dichalcogenides (TMD). Complementary, diamond as a representative of 3D materials has gained a reputation as an extremely versatile material due to its extraordinary combination of physical/chemical/electrical/optical properties. Besides these particular forms of 2D and 3D materials, their heterostructures have become very attractive due to new phenomena and functions (bandgap engineering, enhanced charge transport, optical interaction, etc.). However, individual technological procedures are still minimally investigated and described. Here, we will demonstrate a proof-of-concept for the preparation of MoS2/diamond heterostructures, where two different strategies were employed: a) growth of MoS2 layers on diamond films, and b) growth of diamond films on Si/MoS2 substrates.
|
|
Enhanced growth rate of diamond films at low temperature in focused microwave plasma system
Babčenko, Oleg ; Bydžovská, Irena ; Fait, Jan ; Shagieva, Ekaterina ; Ondič, Lukáš ; Kromka, Alexander
The low temperature (< 500 °C) diamond film deposition on fused silica in two different focused microwave plasma systems, i.e. a multimode clamshell cavity (MCC) and a rotational ellipsoid cavity (REC) reactor, was investigated. During the experiments, the methane to hydrogen ratio, in the hydrogen-rich process gas mixture, varied from 1 % to 15 % for MCC and from 1 % to 9 % for REC. The grown films were analyzed by scanning electron microscopy and Raman shift measurements. The outcomes of the study and enhanced diamond growth at low temperatures is advantageous for overcoating of fused silica as well as thermally sensitive substrates, e.g. optical elements, photonic crystals, sensors, etc.
|
|
Chemická depozice diamantových tenkých vrstev z par plynů
Kromka, Alexander
Příprava diamantových vrstev a jejich (nano-) struktur vyžaduje zvládnutí více technologických kroků. V prvním kroku „diamantové technologie” je důležité aktivovat povrch nediamantové podložky vhodným procesem známým jako nukleace nebo zárodkování. Nejčastěji se jedná o proces pokrytí povrchu podložky (nano-) částicemi diamantu nebo aktivace povrchu podložky iontovým bombardováním. Druhým klíčovým krokem je samotný růst diamantové vrstvy tzv. chemickou depozicí z par plynů (tzv. „Chemical Vapor Deposition” - CVD) za nízkých tlaků (10 ÷ 10 000 Pa) a teplot v rozsahu 250 ÷ 1000 °C, která je nejčastěji realizována v plynné směsi metanu a vodíku v systému žhaveného vlákna nebo mikrovlnného plazmatu. V tomto příspěvku jsou oba technologické kroky, nukleace a růst, diskutovány se zřetelem aktuálních trendů a experimentálních aktivit probíhajících v laboratořích Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ).\n
|
|
Cévní a kostní buňky na polymerních strukturách pro tkáňové inženýrství
Filová, Elena ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Motlík, Jan (oponent) ; Kromka, Alexander (oponent)
Umělé cévní a kostní protézy jsou konstruovány jako inertní, neumožňující adhezi a růst buněk. Našim cílem bylo připravit materiály na bázi přírodních a syntetických polymerů, které by vytvářely nebo modifikovaly protézy, a testovat bioaktivitu těchto polymerů in vitro. Jako polymery přírodní jsme připravili fibrinové vrstvy o různé tloušťce a hodnotili jsme adhezi, růst a diferenciaci endotelových buněk (EC) na těchto površích. Pozorovali jsme zvýšené rozprostření endotelových buněk na dvourozměrných fibrinových vrstvách a zlepšený růst a maturaci těchto buněk na vrstvách trojrozměrných. Potažení fibrinu kolagenem I nebo fibronektinem dále zvětšilo adhezní plochu a proliferační aktivitu hladkých svalových buněk (VSMC). Syntetické polymery byly konstruovány na bázi blokového kopolymeru poly(DL-laktidu) a polyetylén oxidu (PDLLA-b-PEO), v kterých byl na 5% nebo 20% PEO řetězců navázán oligopeptid Gly-Arg-Gly- Asp-Ser-Gly, tj. ligand pro adhezní receptory buněk. Navázání oligopeptidu na antiadhezivní kopolymer obnovilo adhezi a růst VSMC, a to i v médiu bez séra. Syntetické polymery mohou tudíž sloužit jako umělá extracelulární matrix pro reparaci a regeneraci cév. V naší studii s lidskými kostními buňkami MG 63 kultivovanými na matrici z kopolymeru kyseliny polymléčné a polyglykolové jsme zjistili, že...
|
| |
|
Microscopic study of multifunctional drug molecule adhesion to electronic biosensors coated with diamond and gold nanoparticles
Finsterle, T. ; Pilarčíková, I. ; Bláhová, I.A. ; Potocký, Štěpán ; Kromka, Alexander ; Ukraintsev, Egor ; Nepovimová, E. ; Musílek, K. ; Kuča, K. ; Rezek, B.
The easy and fast detection of drug content and concentration levels is demanded in biological research as well as in clinical practice. Here we study on microscopic level how nanodiamonds and gold nanoparticles interact with a multifunctional drug molecule directly on a biosensor surface. The sensors are made of interdigitated Au electrodes coated by 5 nm hydrogenated or oxidized nanodiamonds and further combined with Au colloidal nanoparticles (size 20 nm) providing nanoscale composite (spacing 100 nm). Atomic force microscopy is employed to measure local tip-surface adhesion forces and surface topography. AFM adhesion maps show that the drug binds to all types of nanoparticles and the adhesion is also significantly influenced by the substrates on which the nanoparticles are deposited. Role of local AFM tip interaction with nanostructured surface is also discussed.\n
|
| |
|
Optimalizace zařízení pro měření studené emise elektronů z povrchu GaN nanokrystalů
Horák, Stanislav ; Kromka, Alexander (oponent) ; Mach, Jindřich (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a optimalizací zařízení pro měření studené emise z nitrid galliových (GaN) nanokrystalů. Jako úvod do problematiky je provedena rešerše na téma autoemise elektronů se zaměřením na GaN. Následně byly v rámci práce navrženy, zkonstruovány a optimalizovány dvě varianty měřicího zařízení pro účely měření autoemisních vlastností. První úspěšné testování bylo provedeno během optimalizace na nanodrátech oxidu zinečnatého (ZnO). Zároveň s testováním probíhala příprava GaN nanokrystalů metodou molekulární svazkové epitaxe (MBE) na křemíkovém substrátu Si(111) s 2 nm oxidu křemičitého SiO2 a na měděném substrátu pokrytém grafenem. V poslední kapitole práce jsou uvedeny výsledky měření emise elektronů GaN nanokrystalů pomocí navrženého zařízení. Hodnoty studené emise jsou na závěr porovnány s dosavadním výzkumem v dané oblasti, což dokázalo dobré autoemisní vlastnosti GaN nanokrystalů na měděném substrátu pokrytém grafenem.
|