|
|
Proteomická analýza v hematologickém výzkumu: identifikace alfa2-makroglobulinu jako specifického vazebného proteinu pro hormon hepcidin a změny proteomu leukemických buněk K562 v průběhu indukované diferenciace butyrátem sodným.
Pešlová, Gabriela ; Vyoral, Daniel (vedoucí práce) ; Krijt, Jan (oponent) ; Suttnar, Jiří (oponent)
Dizertační práce: "Proteomická analýza v hematologickém výzkumu: identifikace alfa2-makroglobulinu jako specifického vazebného proteinu pro hormon hepcidin a změn proteomu leukemických buněk K562 v průběhu indukované diferenciace butyrátem sodným" je postavena na proteomickém přístupu k identifikaci a funkční charakterizaci proteinů, které se účastní transportu hormonu metabolismu železa, hepcidinu v krevní plazmě a které se uplatňují při erytroidní diferenciaci modelových buněk linie K562. V první části se jedná o proteomické využití nedenaturujících, nativních separačních metod, zejména chromatografie a nativní elektroforézy, ve druhé části pak o porovnání proteomu kontrolních a butyrátem indukovaných buněk pomocí klasické techniky - dvojrozměrné SDS polyakrylamidové elektroforézy. Metody použité v dizertaci rozšiřují spektrum technik použitelných v experimentální hematologii. Dizertace spolu s publikovanými články pak přináší poznatky o nových proteinech důležitých pro metabolismus železa a diferenciaci červených krvinek. Klíčová slova: proteomická analýza, hepcidin, alfa2-makroglobulin, metabolismus železa, CML, K562, Na-butyrát
|
|
|
The role of cereblon in lenalidomide therapy of del(5q) myelodysplastic syndrome
Bokorová, Radka ; Fuchs, Ota (vedoucí práce) ; Lukačková, Renata (oponent) ; Krijt, Jan (oponent)
Myelodysplastický syndrom (MDS) s delecí dlouhého raménka chromozomu 5 (5q syndrom, del(5q)) může být charakterizován anémií, makrocytózou, normálnímim nebo zvýšeným počtem krevních destiček a hypolobulovanými kostní dřeni. 5q syndrom se řadí mezi nízko rizikové MDS, které ojediněle transformují do akutní myeloidní leukémie (AML). 5q spojen se starším věkem a převládá u žen. Dalším znakem je transfúzní závislost, která je léčená léky stimulujícími erytropoézu (ESA), například erytropoetin (EPO). Navíc, odpověď pacientů je jenom 30 mediánem odpovědi ~24 měsíců. Druhou linií léčby je lenalidomid (LEN), což je derivát teratogenního analogu thalidomid. LEN zvyšuje erytropoézu a inhibuje růst erytroidných progenitorových buněk del(5q) in vivo a nemá signifikantní efekt na růst normálních progenitorových buněk CD34+ nebo cytogeneticky normálních progenitorových buněk u MDS se klony del(5q). LEN je využíván jako léčba u mnohočetného myelomu, myelodysplastického syndromu a lymfomů. LEN je drahý lék a ne u každý MDS pacient odpovídá na terapii. Toto je důvod proč je důležité najít biomarker pro určení úspěšné terapie. Některé studie u mnohočetného myelomu ukazují, že cereblon může být tímto biomarkrem, který je zapotřebí. Cereblon (CRBN) je součástí komplexu E3 ubiguitin ligázy CRL4 obsahující komplexu CRL4 jako...
|
|
|
Molecular mechanisms of iron transport across plasma membrane in mammalian cells
Balušíková, Kamila ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Krijt, Jan (oponent)
SOUHRN Železo patří mezi stopové prvky a jeho role je u člověka nezastupitelná. V těle dospělého člověka může být přítomno až 5 g železa jako součást nejrůznějších sloučenin. Ionty železa jsou tedy esenciální pro veškeré buňky našeho těla a jejich homeostáza tak musí být důsledně kontrolována. Železo vstupuje do organismu přes enterocytární buňky tenkého střeva, kde je absorbováno jak v hemové tak nehemové formě. Nehemové železo je přijímáno pomocí molekul Dcytb (duodenal cytochrome b), DMT1 (divalent metal transporter 1), ferroportin, hephaestin a ceruloplasmin. Ačkoli se tyto molekuly mohou podílet i na transportu netransferrinového železa přes plasmatickou membránu v rámci celého organismu, mechanismy tohoto transportu nejsou stále plně prozkoumány. Cílem předložené práce bylo přispět k pochopení molekulárních mechanizmů, které se podílejí na transportu netransferinového železa přes plasmatickou membránu v savčích buňkách. Náš projekt byl zaměřen na popis transportu netransferinového železa v lidských buňkách in vitro a in vivo při nedostatku nebo přetížení železem. Jako experimentální modely jsme použili transformované buněčné linie reprezentujících tři základní typy buněk homeostázy železa a vzorky tkání z duodenálních biopsií. Expresi DMT1, Dcytb, ferroportinu, hephaestinu and ceruloplasminu jsme...
|
|
|
Molecular mechanisms of iron transport across plasma membrane in mammalian cells
Balušíková, Kamila ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Krijt, Jan (oponent)
SOUHRN Železo patří mezi stopové prvky a jeho role je u člověka nezastupitelná. V těle dospělého člověka může být přítomno až 5 g železa jako součást nejrůznějších sloučenin. Ionty železa jsou tedy esenciální pro veškeré buňky našeho těla a jejich homeostáza tak musí být důsledně kontrolována. Železo vstupuje do organismu přes enterocytární buňky tenkého střeva, kde je absorbováno jak v hemové tak nehemové formě. Nehemové železo je přijímáno pomocí molekul Dcytb (duodenal cytochrome b), DMT1 (divalent metal transporter 1), ferroportin, hephaestin a ceruloplasmin. Ačkoli se tyto molekuly mohou podílet i na transportu netransferrinového železa přes plasmatickou membránu v rámci celého organismu, mechanismy tohoto transportu nejsou stále plně prozkoumány. Cílem předložené práce bylo přispět k pochopení molekulárních mechanizmů, které se podílejí na transportu netransferinového železa přes plasmatickou membránu v savčích buňkách. Náš projekt byl zaměřen na popis transportu netransferinového železa v lidských buňkách in vitro a in vivo při nedostatku nebo přetížení železem. Jako experimentální modely jsme použili transformované buněčné linie reprezentujících tři základní typy buněk homeostázy železa a vzorky tkání z duodenálních biopsií. Expresi DMT1, Dcytb, ferroportinu, hephaestinu and ceruloplasminu jsme...
|
|
|
Proteomická analýza v hematologickém výzkumu: identifikace alfa2-makroglobulinu jako specifického vazebného proteinu pro hormon hepcidin a změny proteomu leukemických buněk K562 v průběhu indukované diferenciace butyrátem sodným.
Pešlová, Gabriela ; Vyoral, Daniel (vedoucí práce) ; Krijt, Jan (oponent) ; Suttnar, Jiří (oponent)
Dizertační práce: "Proteomická analýza v hematologickém výzkumu: identifikace alfa2-makroglobulinu jako specifického vazebného proteinu pro hormon hepcidin a změn proteomu leukemických buněk K562 v průběhu indukované diferenciace butyrátem sodným" je postavena na proteomickém přístupu k identifikaci a funkční charakterizaci proteinů, které se účastní transportu hormonu metabolismu železa, hepcidinu v krevní plazmě a které se uplatňují při erytroidní diferenciaci modelových buněk linie K562. V první části se jedná o proteomické využití nedenaturujících, nativních separačních metod, zejména chromatografie a nativní elektroforézy, ve druhé části pak o porovnání proteomu kontrolních a butyrátem indukovaných buněk pomocí klasické techniky - dvojrozměrné SDS polyakrylamidové elektroforézy. Metody použité v dizertaci rozšiřují spektrum technik použitelných v experimentální hematologii. Dizertace spolu s publikovanými články pak přináší poznatky o nových proteinech důležitých pro metabolismus železa a diferenciaci červených krvinek. Klíčová slova: proteomická analýza, hepcidin, alfa2-makroglobulin, metabolismus železa, CML, K562, Na-butyrát
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.