|
|
Věrná stráž v letech 1946-1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně
Buchtová, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Věrná stráž 1946 - 1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně" popisuje vývoj zájmového časopisu volyňských Čechů v jeho prvních třech ročnících. Práce se v úvodu zabývá dějinami volyňských Čechů - odchodem z českých zemí, životem ve volyňské části Ukrajiny a poválečnou reemigrací do Československa. Hlavní část zachycuje vznik nepolitické a nadstranické organizace Svazu Čechů z Volyně a jeho oficiálního periodika jako reakce na aktuální potřeby Čechů, kteří se po 2. světové válce vrátili do Československa. Zaměřuje se především na obsah časopisu, profil pravidelných rubrik, nejdůležitější témata probíraná na jeho stránkách (reemigrace, osídlování a adaptace) a významná výročí z pohledu volyňské menšiny (vypálení Českého Malína a bitva na Dukle). Zdůrazňuje jeho nenahraditelnou roli jako zdroje důležitých informací pro Volyňské. Práce dále sleduje to, jak Věrná stráž informovala o připravovaných volbách v roce 1948 a postoji, jaký zaujala po událostech v únoru 1948. Snaží se také nastínit tematické změny, ke kterým docházelo během roku 1948. Krátce se věnuje i posledním čtyřem ročníkům, kdy ubývá platících čtenářů a úroveň celého periodika se výrazně snižuje.
|
|
| |
|
|
Alfred Hugenberg a jeho mediální koncern
Vaníčková, Barbora ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Alferd Hugenberg a jeho mediální koncern" přibližuje život Alfreda Hugenberga, jeho politickou činnost a utváření mediálního koncernu. Práce se podrobně věnuje jednotlivým fázím Hugenbergova života, přibližuje jeho mládí, myšlenkové zázemí a začátky kariéry. Podrobně popisuje i období jeho největších politických úspěchů, kdy se v roce 1928 stal předsedou Německé nacionální lidové strany (DNVP) a později Ministrem hospodářství, zemědělství a výživy v Hitlerově kabinetu. Následuje kapitola zabývající se válečným a poválečným obdobím, kdy Hugenberg ztrácí politickou moc a snaží se především ochránit svůj majetek a dosáhnout "mravního očištění". Práce zároveň nabízí podrobné pojednání o duševních a hmotných základech Hugenbergova koncernu a přináší podrobný popis jeho postupného budovaní. Zároveň přibližuje funkci jednotlivých částí koncernu, jejich finanční zázemí a postavení na mediálním trhu v období Výmarské republiky. Ucelený obraz života Alfreda Hugenberga a jeho mediálního koncernu je zařazen do dobových souvislostí, přičemž se pozornost obrací především na spolupráci s Adolfem Hitlerem. Tomu Hugenbergova politická orientace napomohla ke vstupu do politiky a mediální síla koncernu zajistila oblibu u širokých mas. Všechny Hugenbergovy společnosti byly později převzaty nebo odkoupeny...
|
|
| |
|
| |
|
|
Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948
Juráková, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
4 Bibliografický záznam JURÁKOVÁ, Tereza. Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948. Praha, 2011. 97 s. Diplomová práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.. Abstrakt Diplomová práce "Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948" pojednává o lokálních médiích, které vycházely v oblasti Novojičínska v období let 1945 až 1948. Práce se zaměřuje především na jejich podřízenost se skladbou obyvatelstva a také s politickou reprezentací. Práce se také snaží o přiblížení témat, kterým se dané lokální tiskoviny věnovaly. Na praktické ukázce titulu Nové Kravařsko je ilustrováno jak tematické zaměření titulu, tak také jeho propojení s místní politickou scénou. Na tomto příkladu je dále ilustrována proměna témat titulu a proměna stylu jednotlivých příspěvků. Práce zároveň přináší první ucelenější přehled lokálních titulů, které v oblasti vycházely v době těsně před 2. světovou válkou, až do roku 1948. Abstract Diploma thesis "The Changing of the Media in Nový Jičín and its surroundings from 1945 to 1948" deals with the local media, which were based in the region of Nový Jičín in the period from 1945 to 1948. The work focuses mainly on their...
|
|
|
Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941
Lysoňková, Lenka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Rigorózní práce "Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941" pojednává o způsobu, jakým protektorátní periodika informovala o paktu Ribbentop-Molotov a později o německé invazi do Sovětského svazu. Na příkladě těchto událostí a jejich reflexe v protektorátním denním tisku lze demonstrovat, jak pružně protektorátní propaganda reagovala na aktuální politický kurz. Pro účely práce byly zvoleny čtyři deníky: Polední list, Večerní České slovo, Venkov a Lidové noviny, které byly zkoumány ve dvou časově ohraničených obdobích, a to od 23. 8. 1939 do 27. 9. 1939 a od 16. 6. 1941 do 14. 7. 1941. Metodou práce je historická srovnávací analýza, která postihuje proměnu postojů protektorátní propagandy v závislosti na historickém kontextu, a sémiotická analýza, která se zabývá dobovým mediálním diskurzem a odhaluje udržovanou ideologii na úrovni znakových systémů.
|
|
|
Srovnání obrazu propouštění a nezaměstnaných v Lidových novinách v 1. pololetí roku 1930 a v Mladé frontě DNES ve 2. pololetí roku 2008.
Lysoněk, Tomáš ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Rigorózní práce "Srovnání obrazu propouštění a nezaměstnaných v Lidových novinách v 1. pololetí roku 1930 a v Mladé frontě DNES ve 2. pololetí roku 2008" porovnává zpravodajství těchto deníků týkající se nezaměstnanosti a propouštění v období nastupujícího zpomalení ekonomiky, kdy jsou výrobní firmy nuceny omezovat výrobu pro nedostatečný odbyt svého zboží. Práce zkoumá, jakým způsobem noviny reagovaly na regionální rozdíly v růstu nezaměstnanosti a rozdílnou intenzitu, s níž ekonomické zpomalení zasáhlo různá odvětví ekonomiky. Zároveň analyzuje témata, kterým se srovnávané deníky při zpravodajství o nezaměstnanosti věnovaly. Práce také porovnává proměnu frekvence slov, jež srovnávaná periodika při zpravodajství využívají, a zaměřuje se také na rozdíly v délce zpráv a vizuální podobě porovnávaných listů. Metodou práce je historická srovnávací analýza zmíněných obsahů.
|
|
|
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948)
Mádr, Daniel ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent) ; Sekera, Martin (oponent)
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948) Práce se zabývá vybranými aspekty mediálního obrazu Sovětského svazu v době tzv. třetí republiky (1945-1948). Jejím cílem je analýza mechanismů konstrukce mediálního obrazu ve dvou týdenících Komunistické strany Československa a dvou týdenících Československé strany lidové. Dílčí cíl představuje snaha o komparaci podoby tzv. diskursu o SSSR mezi komunistickými a lidoveckými týdeníky a dále úsilí o případné zachycení diskursivní proměny ve sledovaném období. K dosažení cíle využíváme postupů kritické diskursivní analýzy inspirované návrhem J. P. Geeho. První část práce představuje historiografický nástin specifických socio-politických podmínek tzv. třetí republiky, jejichž vymezení slouží jako vodítko pro identifikaci diskursivních strategií. Druhá, teoreticko-metodologická kapitola podává základní přehled o konceptuálním rámcovém ukotvení, který je použit pro analýzu textů. Výzkumná část posléze identifikuje, že některé diskursivní aspekty obrazu SSSR se v průběhu času v komunistickém a lidoveckém pojetí rozrůzňují, jiné jsou odlišné hned od počátku.
|
|
|
Postavení vědy a vědeckých autorit v mediální agendě před první světovou válkou (výzkumná sonda)
Havel, Jakub ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat postavení vědecké tematiky v časopisech konce 19. století a začátku století dvacátého, přitom se hlavní pozornost upíná na reflexi technického pokroku a poměrné zastoupení dalších vědeckých témat. V teoretické části práce shrnuje roli vědy v české společnosti od konce 18. století a uvádí zásadní osobnosti, mezníky a procesy (hlavně průmyslové revoluce), které se podílely na formování mediálního diskurzu na konci století devatenáctého. Praktická část je pak věnována analýze vybraných časopisů Čas, Naše doba, Česká revue, Český svět a Světozor (Illustrovaný svět) v několika různých obdobích. Nejprve se zaobírá rokem 1886, dobou rukopisné polemiky a "našich dvou otázek". Následně analyzuje postavení vědy na přelomu století, která byla již citelně ovlivněna všeobecným pronikáním techniky do společenské praxe. Posledním zkoumaným obdobím jsou předválečná léta 1912 - 1914, v nichž technické vynálezy nacházely hojné využití ve vojenské oblasti a byly tak zodpovědné i za masivní militarizaci.
|
host ::
RSS.