|
|
Příroda a životní podmínky na Kladensku po ukončení hornické činnosti a jejich vnímání žáky základní školy
Krausová, Jana ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
1 ABSTRAKT Čas uhlí a těžních věží pominul. Občané města, děti a mládež především, ztrácejí s léty povědomí o jeho nedávné historii. Tato diplomová práce chce přispět k tomu, aby se neztrácela sounáležitost obyvatel s městem a jeho problémy. Jejím hlavním cílem je vytvořit a zdokumentovat na vzorku žáků základních škol úroveň znalostí z historie, vývoje města a regionu. K tomu bylo zpracováno a vyhodnoceno znalostní dotazníkové šetření, jehož výsledky se staly podkladem pro vypracování výukového projektu. Jeho cílem bylo seznámit žáky se stavem krajiny svého okolí, který byl ovlivněn těžbou uhlí a následným rozvojem těžkého průmyslu. Aby si uvědomili, jakým obdobím muselo město projít, než se stalo městem, ve kterém žijí. Jak prospěšné bylo těžení uhlí a jaké následky přineslo. Některé prospěšné, jiné neblahé. V úvodní části práce, je pro uvedení problematiky, provedeno stručné zhodnocení vývoje regionu a popis následků důlní činnosti. KLÍČOVÁ SLOVA Uhlí, haldy, industriální krajina, rekultivace, dotazníkové šetření, výukový projekt, základní škola, Kladensko
|
|
| |
|
|
Reflexe Šalamounovy vlády
Krausová, Jana ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o kritickém náhledu na charakter Šalamounova panování. Časové vymezení zaujímá období od Šalamounova nástupu na trůn až po jeho smrt a následné rozdělení izraelského království. Práce čerpá z První knihy Královské a zabývá se kritikou Šalamounovou vlády, příčinami rozpadu říše, srovnáním První knihy Královské a Druhé knihy Paralipomenon, které jsou hlavními prameny o Šalamounovi, a porovnáním Šalamouna s jeho otce Davidem. Cílem práce je představit období Šalamounova kralování a zhodnotit přínos jeho vlády pro izraelský lid.
|
|
|
Vliv těžby černého uhlí na krajinu oblasti Kladenska a Rakovnicka
Krausová, Jana ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Kladno, město uhlí a oceli, Kladensko, ozdobené haldami, dnes už bývalých dolů a oceláren. Takové bylo a stále přetrvává národní povědomí o Kladnu. I proto se práce zabývá vlivem těžby černého uhlí na krajinu Kladenska. Sleduje vývoj přírodních poměrů, které daly vzniknout slojím černého uhlí v kladenské pánvi. Ukazuje historií těžby uhlí od jejích počátků, přes intenzivní rozvoj dolování během dvou set let 19. a 20. století, až po ukončení těžby. Rozvoj těžby uhlí doprovázelo založení dalších průmyslových podniků, především hutí. Práce hodnotí vliv těžební činnosti na historii Kladna a okolí, na růst obyvatelstva a řešení problémů obyvatel a města. Dále přibližuje stav krajiny po ukončení těžby, řešení následků leckdy hrubých zásahů do přírody a projevů těžby na povrch krajiny. Výrazným pozůstatkem po těžbě jsou haldy, práce popisuje jejich stav a věnuje se způsobům dalšího využívání, jejich úpravám a uvažovaným rekultivacím, s ohledem na aspekty, které při stanovování postupů musí být brány v úvahu tak, aby byly přijatelné pro přírodu, ekonomické zhodnocení a byly také přijaty lidmi, žijícími na Kladensku. Klíčová slova: černé uhlí, Kladensko, doly, průmysl, krajina, rekultivace
|
|
|
Komunikace s hospitalizovanými seniory
Krausová, Jana ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Jana Krausová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Komunikace s hospitalizovanými seniory Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 93 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2019 Klíčová slova: Komunikace, senioři, bariéry v komunikaci, stáří, cévní mozková příhoda, neverbální komunikace, doporučení pro komunikaci. Bakalářská práce se zabývá komunikací mezi ošetřovatelským personálem a hospitalizovanými seniory s hlavní léčebnou diagnózou cévní mozková příhoda. Teoretická část je zaměřena na objasnění pojmu stáří a jeho projevů. Dále rozebírá komunikaci jako proces, po stránce verbální i po stránce neverbální se zaměřením na doporučení pro komunikaci u specifických skupin pacientů. Poslední část práce poskytuje náhled na pacienty s cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla vyhodnocena za pomocí kvalitativní výzkumné metody. Výzkum byl prováděn v Oblastní nemocnici Jičín, a.s. na Neurologickém oddělení. Bylo vybráno celkem šest respondentů. Zkoumaný vzorek tvoří pouze pacienti seniorského věku s hlavní léčebnou diagnózou cévní mozková příhoda. Z odpovědí respondentů jsou jako výsledek vyhodnoceny předem stanovené výzkumné otázky
|
|
|
Příroda a životní podmínky na Kladensku po ukončení hornické činnosti a jejich vnímání žáky základní školy
Krausová, Jana ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
1 ABSTRAKT Čas uhlí a těžních věží pominul. Občané města, děti a mládež především, ztrácejí s léty povědomí o jeho nedávné historii. Tato diplomová práce chce přispět k tomu, aby se neztrácela sounáležitost obyvatel s městem a jeho problémy. Jejím hlavním cílem je vytvořit a zdokumentovat na vzorku žáků základních škol úroveň znalostí z historie, vývoje města a regionu. K tomu bylo zpracováno a vyhodnoceno znalostní dotazníkové šetření, jehož výsledky se staly podkladem pro vypracování výukového projektu. Jeho cílem bylo seznámit žáky se stavem krajiny svého okolí, který byl ovlivněn těžbou uhlí a následným rozvojem těžkého průmyslu. Aby si uvědomili, jakým obdobím muselo město projít, než se stalo městem, ve kterém žijí. Jak prospěšné bylo těžení uhlí a jaké následky přineslo. Některé prospěšné, jiné neblahé. V úvodní části práce, je pro uvedení problematiky, provedeno stručné zhodnocení vývoje regionu a popis následků důlní činnosti. KLÍČOVÁ SLOVA Uhlí, haldy, industriální krajina, rekultivace, dotazníkové šetření, výukový projekt, základní škola, Kladensko
|
|
|
Vliv těžby černého uhlí na krajinu oblasti Kladenska a Rakovnicka
Krausová, Jana ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Kladno, město uhlí a oceli, Kladensko, ozdobené haldami, dnes už bývalých dolů a oceláren. Takové bylo a stále přetrvává národní povědomí o Kladnu. I proto se práce zabývá vlivem těžby černého uhlí na krajinu Kladenska. Sleduje vývoj přírodních poměrů, které daly vzniknout slojím černého uhlí v kladenské pánvi. Ukazuje historií těžby uhlí od jejích počátků, přes intenzivní rozvoj dolování během dvou set let 19. a 20. století, až po ukončení těžby. Rozvoj těžby uhlí doprovázelo založení dalších průmyslových podniků, především hutí. Práce hodnotí vliv těžební činnosti na historii Kladna a okolí, na růst obyvatelstva a řešení problémů obyvatel a města. Dále přibližuje stav krajiny po ukončení těžby, řešení následků leckdy hrubých zásahů do přírody a projevů těžby na povrch krajiny. Výrazným pozůstatkem po těžbě jsou haldy, práce popisuje jejich stav a věnuje se způsobům dalšího využívání, jejich úpravám a uvažovaným rekultivacím, s ohledem na aspekty, které při stanovování postupů musí být brány v úvahu tak, aby byly přijatelné pro přírodu, ekonomické zhodnocení a byly také přijaty lidmi, žijícími na Kladensku. Klíčová slova: černé uhlí, Kladensko, doly, průmysl, krajina, rekultivace
|
|
| |
|
|
Příspěvek veřejných knihoven k rozvoji dětského čtenářství
Kovaříková, Ludmila ; Vášová, Lidmila (vedoucí práce) ; Krausová, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na popsání současného stavu čtenářské úrovně dětí předškolního a mladšího školního věku. Každý věkový stupeň dítěte vyžaduje jiný přístup a je schopný dosáhnout jiných pokroků. Zdůrazněn je příklad rodičů a později také vliv knihovny. U dětí předškolního věku je podrobně rozebrán vliv vyprávění, ať už od rodičů, což by mělo být primární, nebo pak prostřednictvím knihovnice, a pohádek na psychický rozvoj dítěte. Dále také to, jaké jsou způsoby práce s těmito malými uživateli a jejich uvedení do knihoven, jak se dělí literatura pro děti předškolního věku a jak a podle čeho by se měla vybírat. Důležitáý je i vliv hraných divadel a besed, při kterých se děti sami zapojují a rozvíjejí tak nejen své myšlení, řeč a zájmy, ale postupně i své povědomí o tom, co je to knihovna a co jim může přinést. U dětí mladšího školního věku je důležité zaměřit se na to, jak je do knihovny přivést a jak s nimi pracovat tak, aby si zvykly knihovnu používat jako první zdroj informací. Na tyto děti mají stále ještě vliv pohádky a povídky, ale tyto zájmy se s postupem času specifikují. Začíná se také objevovat zájem o populárně naučnou literaturu. Dále jsou popsány různé typy programů a akcí, např. besedy s autory, divadla, výstavy prací, autorská čtení, přednesy a soutěže, kterými se knihovny snaží...
|
|
|
Reflexe Šalamounovy vlády
Krausová, Jana ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o kritickém náhledu na charakter Šalamounova panování. Časové vymezení zaujímá období od Šalamounova nástupu na trůn až po jeho smrt a následné rozdělení izraelského království. Práce čerpá z První knihy Královské a zabývá se kritikou Šalamounovou vlády, příčinami rozpadu říše, srovnáním První knihy Královské a Druhé knihy Paralipomenon, které jsou hlavními prameny o Šalamounovi, a porovnáním Šalamouna s jeho otce Davidem. Cílem práce je představit období Šalamounova kralování a zhodnotit přínos jeho vlády pro izraelský lid.
|
host ::
RSS.