Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Geodetická dynamika v polích černých děr obklopených disky
Kraus, Karel ; Semerák, Oldřich (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Jednou ze základních úloh obecné teorie relativity je výpočet pohybu volných testovacích částic integrací rovnice geodetiky. V poli izolované stacionární černé díry je úloha plně integrabilní. Přítomnost jakéhokoli dalšího zdroje gravitace však tuto vlastnost naruší a geodetický pohyb se může stát chaotickým. V následující práci studujeme dynamiku pohybu kolem Schwarzschildovy černé díry obklopené invertovanými Kuzminovými-Toomreovými disky. Pro integraci rovnice geodetiky jsme vytvořili nový kód a detailně prozkoumali některé numer- ické metody, zejména jsme porovnali Rungeho-Kuttovy metody a modifikované symplektické integrátory. 1
Repositioning značky Birell jako nástroj potencionálního růstu a vstupu do nových kategorií
Jáchymovský, Oliver ; Machek, Martin (vedoucí práce) ; Kraus, Karel (oponent)
Positioning je zcela zásadní částí strategického řízení značky a do velké míry rozhoduje o úspěchu značky na daném trhu. V životním cyklu každé značky však může nastat chvíle, kdy současný positioning již není nadále vhodný a značce nepřináší požadované funkce a benefity. V těchto případech je často nutné sáhnout po metodě repositioningu a stávající positioning tak upravit, či vytvořit zcela nový. Cílem této práce je čtenářům detailně nastínit a sestavit ideální postup repositioningu v FMCG prostředí. V teoretické části práce popisuji všechny klíčové části značky a jejího strategického řízení, které úzce souvisí s jejím positioningem. V praktické části pak pomocí metody případové studie značky Birell ukazuji reálný příklad repositioningu z praxe, včetně jeho důvodů a důsledků. V závěru práce je sestaven ideální postup celého procesu, který může sloužit jako základ pro další výzkum či jako návod do budoucna.
Vliv vodního deficitu na fyziologické charakteristiky vybraných druhů listové zeleniny
Kraus, Kamil ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Vlivy působící na rostliny negativním způsobem se nazývají stresovými faktory. Samotný stres nezpomaluje pouze životní funkce rostlin, ale přímo ovlivňuje i výši a kvalitu výsledného produktu. Z celosvětového hlediska řadíme mezi nejvýznamnější stresory rostlinné produkce tzv. abiotické stresy, které v posledních letech zahrnují extrémně vysoké teploty, nerovnoměrné rozložení srážek, jak plošné, tak v průběhu vegetace rostlin. Vodní deficit (sucho) patří mezi nejvýznamnější stresové faktory v zemědělství, ovlivňuje zemědělskou produkci na celém světě. Na vodní deficit citlivě reagují také zeleniny, a to především zeleninové druhy, které obsahují velké množství vody ve svých pletivech. Proto cílem práce bylo posouzení vlivu vodního stresu na výměnu plynů a fotosyntetickou aktivitu rostlin mangold "Beta vulgaris subsp. Cvikla", roketa setá "Eruca sativa" a locika setá "Lactuca sativa", vystavených vodnímu deficitu. Rostliny mangoldu rokety seté a lociky seté byly pěstovány v částečně řízených podmínkách skleníku katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Rostliny byly pěstovány při teplotě ve dne 25 °C a v noci 18 °C, za přirozených světelných podmínek. Rostliny byly pěstovány v nádobách o rozměru 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A a křemičitého písku v poměru 2:1. Schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty: kontrolní a stresovanou. Kontrolní skupina rostlin byla zalévaná, a druhá polovina rostlin byla ponechána působení stresu po dobu 22 dnů, kdy vodní deficit byl navozen postupným vysycháním po dobu jednoho měsíce, pokus probíhal od 1.6 2015do 22.6. 2015. U rostlin byla měřena rychlost výměny plynů gazometricky pomocí přístroje LCpro+. Z hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE) a fluorescence chlorofylů. Ze získaných výsledků vyplývá, že je prokazatelný rozdíl v reakci na vodní stres mezi sledovanými druhy listové zeleniny. Rychlost fotosyntézy a transpirace u sledovaných druhů rostlin byla měřena, která se snižovala vlivem působení vodního deficitu. Průměrná rychlost fotosyntézy stresovaných rostlin byla nejnižší u lociky seté (11,16 "mikro"mol CO2.m-2.s-1) a naopak nejvyšší u mangoldu (13,2"mikro"mol CO2.m-2.s-1) V případě rostlin kontrolních byla nejnižší rychlost fotosyntézy zaznamenána u lociky seté (12,03"mikro"mol CO2.m-2.s-1) a u mangoldu byla nejvyšší (14,00"mikro"mol CO2.m-2.s-1).Nejvýrazněji se vlivem působení vodního deficitu snížila rychlost fotosyntézy v porovnání s kontrolou lociky seté (rozdíl činí 7,23 %). Na straně druhé u druhu mangold bylo zaznamenáno snížení fotosyntézy u rostlin stresovaných nejnižší 5,93 %. V případě rychlosti transpirace je možné konstatovat, že nejnižší transpiraci vykazují v rámci kontrolní skupiny rostliny mangoldu, u nichž byla průměrná rychlost transpirace ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1, a naopak u rokety byla naměřená transpirace nejvyšší, a to 3,20 mmol H2O. m-2.s-1. U stresovaných rostlin se průměrná rychlost transpirace pohybovala v rozmezí hodnot od (1,54 mmol H2O.m-2.s-1) u lociky a do 1,79 (mmol H2O.m-2.s-1) u mangoldu. Také mezi kontrolními a stresovanými rostlinami téhož druhu byly nalezeny rozdíly, přičemž na stres suchem citlivěji reagoval druh roketa setá a méně citlivě mangold. U těchto dvou druhů rostlin bylo zaznamenáno snížení transpirace ve výši 23,80 % a 1,76 %. Z naměřených hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE). Z vypočtených hodnot vyplývá, že rostliny stresované mají vyšší hodnoty WUE v porovnání s rostlinami kontrolními. U rostlin kontrolních měla nejnižší hodnotu efektivity využití vody roketa (6,51 x 10-3) a naopak nejvyšší mangold (10,31 x 10-3). V případě rostlin stresovaných byla nejnižší hodnota WUE zaznamenána u rokety (8,96 x 10-3), kdežto u mangoldu (10,71 x 10-3) byla nejvyšší. U pokusných rostlin byla měřena také fluorescence chlorofylů. Tato charakteristika nebyla ovlivněna rostlinným druhem, neboť v rámci kontrolních rostlin nebyly mezi sledovanými druhy nalezeny rozdíly. Rozdíly v hodnotách fluorescence byly nalezeny mezi rostlinami stresovanými, kdy nejnižší fluorescenci měly rostliny lociky seté (0,69) a naopak nejvyšší mangold a roketa (0,70). Závěrem je možné konstatovat, že na vodní deficit citlivěji reagují rostliny lociky seté. Jako tolerantnější k vodnímu deficitu se jeví mangold a roketa.
Brand management vybrané značky
Machová, Markéta ; Průša, Přemysl (vedoucí práce) ; Kraus, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou řízení značky. Cílem práce bylo shrnout problematiku brand managementu a současné poznatky v této oblasti aplikovat na konkrétní značku, tedy analyzovat stávající brand management vybrané značky, kriticky jej zhodnotit a navrhnout doporučení pro zlepšení řízení této značky. Teoretická část práce přináší informace o pojmech značka a brand, popisuje funkce a prvky značky a zabývá se jednotlivými fázemi brand managementu. V praktické části práce je představen trh příslušné značky, výrobce dané značky a značka jako taková. Podstatná část teoretické části práce je věnována vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo pro potřeby práce provedeno. V závěrečné části práce je zhodnocena současná situace příslušné značky a její brand management a jsou formulována doporučení pro řízení této značky v budoucnosti.
Strategické řízení a budování značky Pilsner Urquell
Nováková, Tereza ; Postler, Milan (vedoucí práce) ; Kraus, Karel (oponent)
Práce je strukturována do devíti kapitol. V prvních třech kapitolách se zabývám teoretickými východisky, která tvoří základ pro následujících šest kapitol praktické části. První kapitola je věnována definici základních pojmů, jako je značka, vztah značky a produktu a na příkladu značky Pilsner Urquell pak také popisuji základní prvky značky. V druhé kapitole se věnuji dvěma klíčovým konceptům strategického řízení značky. Prvním z nich je koncept identity značky, kde vysvětluji dimenze identity značky a popisuji také typické problémy, se kterými se brand manažeři setkávají ve vztahu k tomuto tématu. Druhým konceptem je koncept hodnoty, u kterého podrobně popisuji zdroje hodnoty značky prostřednictvím kategorií znalost značky, věrnost značce, vnímaná kvalita značky a asociace spojené se značkou. Ve třetí kapitole se zabývám procesem strategického řízení značky počínaje stanovením positioningu, přes plánování a implementaci marketingových programů až po měření a udržování hodnoty značky v čase. Zabývám se zde také přínosy silné značky jak pro firmy, tak pro spotřebitele a uvádím bariéry, se kterými se brand manažer může setkat při snaze silnou značku vybudovat. Kapitola končí rozborem složek marketingového mixu a jeho vlivem na budování hodnoty značky. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na analýzu českého pivního trhu. Ačkoliv cílem této práce není rozbor českého pivního trhu, považuji za důležité seznámit sebe i čtenáře se základními fakty a hlavními vývojovými trendy na tomto trhu. Kapitola také zasazuje český pivní trh do světového kontextu a krátce se dotýká marketingového mixu pivního trhu a jeho specifik. V páté kapitole zužuji záběr diplomové práce pouze na společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. Jejím majitelem je společnost SAB Miller plc., což do značné míry ovlivňuje řízení společnosti. Kromě stručného nastínění historie obou společností se soustředím zejména na marketingové řízení společnosti Plzeňský Prazdroj v kontextu SAB Miller a vysvětluji způsob řízení portfolia značek. Na závěr se zmiňuji o Etickém kodexu pro marketingovou komunikaci Plzeňského Prazdroje, jež je pro pivovarnickou společnost tohoto významu v dnešní době nepostradatelný. Šestá kapitola je věnována přestavení značky Pilsner Urquell. Popisuji zde historii značky, výrobní specifika tohoto piva, zabývám se působením značky na zahraničních trzích z pohledu exportních a licenčních aktivit a kapitolu uzavírám krátkým pohledem na mezinárodní marketingové řízení značky. Sedmá kapitola spolu s následující osmou a devátou kapitolou tvoří jádro diplomové práce. V sedmé kapitole se věnuji strategickému řízení značky Pilsner Urquell v rámci českého trhu. Abychom mohli cílového zákazníka oslovit, musíme ho nejdříve důkladně poznat, nejprve se tedy zabývám cílovou skupinou a typickými spotřebními příležitostmi pro tuto značku. Velkou pozornost věnuji rovněž positioningu a marketingovému mixu značky Pilsner Urquell, tedy výrobkové, cenové, distribuční a komunikační strategii. Osmá kapitola je zaměřena na analýzu příležitostí pro značku Pilsner Urquell ve vztahu k mladým mužům mezi 18 a 29 lety. Po analýze konkurenčních značek Heineken a Stella Artois, která zahrnuje definici cílového spotřebitele, rozbor positioningu značky a její komunikace, přistupuji ke kvalitativnímu výzkumu, ze kterého sestavuji SWOT analýzu pro tuto cílovou skupinu a vyvozuji závěry pro návrh komunikační strategie. Poslední devátá kapitola obsahuje návrhy možné komunikační strategie pro značku Pilsner Urquell ve vztahu k výše zmíněné cílové skupině. Návrhy jsou rozděleny do pěti bloků podle zaměření, kterými jsou on-trade a off-trade aktivace, aktivace v nových médiích, prostřednictvím speciálních eventů zaměřených na mladé a product placement v PC hrách a ve filmech.

Viz též: podobná jména autorů
2 Kraus, Kamil
1 Kraus, Karel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.