Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Doporučené postupy péče o rány
Pelikánová, Markéta ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kratinová, Zuzana (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou ,,Doporučené postupy péče o rány". Bakalářská práce je zaměřena na akutní a chronické rány. Následně byly stanoveny níže uvedené cíle. Hlavním cílem výzkumu bylo zhodnotit soudobou praxi všeobecných sester v krajských zdravotních nemocnicích v Ústeckém kraji na oddělení chirurgie. Bakalářská práce je zaměřena na způsob vzdělávání v rámci novinek převazového materiálu, účasti na kongresech či seminářích a případně jejich frekvenci a přínos. Následně se zabývá problematikou hojení ran. V této části bylo cílem zhodnotit soudobou praxi v péči o akutní a chronickou ránu, přičemž výsledky byly porovnané s doporučenou praxí. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou rány, kde popisuje klasifikaci ran, příčiny vzniku rány, hojení ran a komplikace hojení. Dále se věnuje popisu akutní a chronické rány, přičemž se zde zaměřuje i na obvazový materiál a následnou terapii ran. Empirická část probíhala formou kvantitativního výzkumu. Výzkum byl realizován dotazníkovým šetřením. Jako respondentky byly zvoleny všeobecné sestry pracující na chirurgických odděleních v krajských zdravotních nemocnicích Ústeckého kraje. Bylo distribuováno celkem 142 dotazníků. Ke konečnému zpracování bylo použito 79 vrácených a řádně...
Psychická zátěž a zvládání stresu u rodičů dětí se zevní komorovou drenáží
Procházková, Kateřina ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Kratinová, Zuzana (oponent)
Předkládaná teoreticko-empirická diplomová práce pojednává o problematice zevních komorových drenáží a zvládání stresu u rodičů hospitalizovaných dětí na jednotce intenzivní péče nejmenovaného pracoviště. V teoretické části je vymezen pojem "zevní komorová drenáž'' a problematika související s péčí o děti se zavedenou zevní komorovou drenáží. Součástí je i anatomie s patofyziologií mozku, kam se drenáže zavádí. V této kapitole je pojednáváno také o hospitalizaci dítěte, včetně doprovázející osoby a možného ovlivnění celé rodiny danou situací. Ke konci teoretické části jsou zmapovány psychická zátěž, stres a techniky napomáhající zvládání stresu. Výzkumná část této práce byla zaměřena na porovnání skutečnosti, zda pro rodiče nemocných dětí hraje významnější faktor při zvládání této stresové situace zdravotnický personál nebo blízká rodina. Také byla zjišťována míra poskytovaných informací rodičům malých pacientů ze strany zdravotnického personálu. Dále bylo cílem práce zjistit celkovou spokojenost rodičů s přístupem a prací odborníků na příslušném pracovišti. V empirické části jsou uvedeny výsledky realizovaného původně kvantitativního výzkumu, za pomoci nestandardizovaného dotazníku, kterého se zúčastnili rodiče nemocných dětí uvedeného pracoviště splňující potřebné podmínky. Překvapujícím...
Psychicky náročné momenty v práci sestry v intenzivní péči
Myslivcová, Klára ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kratinová, Zuzana (oponent)
Zdravotnické povolání Všeobecná sestra v oboru intenzivní péče je v mnohém specifickou profesí a klade na daného jedince velmi vysoké nároky, jak fyzické, psychické, technické, tak osobnostní i charakterové. Věnovat se psychické zátěži, která je na tuto zdravotní sestru kladena, podrobně rozebírat jednotlivé, potencionálně rizikové, profesní situace, ve kterých se pohybuje a snažit se hledat způsoby k ulehčení jejich zvládnutí, je velmi aktuální téma, jehož zpracování, i opakované, má velký smysl pro přítomnost i budoucnost ošetřovatelské péče v tomto oboru. Cílem této diplomové práce je věnovat se psychicky náročným profesním situacím, které všech 129 oslovených zdravotních sester, v menším oblastním zdravotnickém zařízení, považuje za psychicky hůře zvládnutelné, a které jim ztěžují už tak náročné povolání. Tyto situace jsou pojmenovány a následně vyhodnoceny i pomocí stanovených hypotéz. Z výsledků provedeného anonymního kvantitativního dotazníkového šetření je jasně patrné, že nejvyšší míru psychické zátěže nebo nepohody způsobují situace, které jsem nazvala: "Přímo spojené s výkonem zdravotnického povolání Všeobecná sestra na oddělení ARO, JIP". A to konkrétně komunikace s pozůstalými po pacientovi. A naopak nejnižší míru oné nepohody způsobují situace: "Nepřímo spojené s výkonem...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.