|
|
Historický pohled na první ošetření novorozence v České republice
KRATINOVÁ, Lucie
Diplomová práce "Historický pohled na první ošetření novorozence v České republice" má teoretický charakter. Cílem práce bylo vyhledat a analyzovat změny v prvním ošetření novorozence po porodu a v jeho přiložení k prsu matky. Text je zpracován jako historicko-analytická studie primárních a sekundárních literárních zdrojů s následnou interpretací textů. Zaměřili jsme se v něm na období od starověku až po prvních dvacet let 21. století. Popsali jsme nejenom techniky prvního ošetření novorozence a přiložení k prsu, ale také profese, které se těmito technikami zabývaly a které je prováděly. Ve starověku prováděly první ošetření novorozence po porodu starší zkušené ženy, které si své znalosti a dovednosti předávaly mezi generacemi. V tomto období bylo první ošetření novorozence po porodu spjato s náboženstvím, rituály a magií. V průběhu let vznikla profese porodních bab, které se začaly vzdělávat prostřednictvím učebnic, které jim přinášely ucelené rady, jak se zachovat v dané situaci a jak správně pečovat o novorozence po porodu v domácím prostředí v kontaktu s matkou. Následně začaly ženy rodit v porodnicích a z porodních bab se staly porodní asistentky a ženské sestry. O péči o novorozence se začaly dělit také s dětskými sestrami a matky své dítě viděly po porodu někdy až po několika hodinách nebo i dnech. S vývojem a pokroky v medicíně se měnily i techniky prvního ošetření novorozence. V průběhu druhé poloviny 20. století však došlo v této oblasti k velkým změnám, a to k návratu přirozeného procesu porodu, aby mohl být novorozenec opět co nejdříve v kontaktu s matkou i v prostředí porodnice. Na základě tohoto smýšlení byl vytvořen nejprve systém rooming-in a později koncept Baby Friendly Hospital Initiative. Na počátku 21. století je již porodnictví na velmi vysoké úrovni a novorozenci je poskytována péče adekvátní jeho stavu.
|
|
|
Kojenecké koliky v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
KRATINOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá problematikou kojeneckých kolik v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Většinou tuto problematiku maminky probírají se sestřičkami, které jim doporučují režimová opatření a kombinují klasické mírnění kolik s farmaceutickými přípravky. Před začátkem kvalitativního výzkumu byly stanoveny 4 hlavní cíle, které zkoumaly práci sester v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost, oblasti edukace, orientaci sester a znalosti rodičů o této problematice. K cílům byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První se zabývala úlohou sester v péči o kojence s kojeneckou kolikou. Druhá se věnovala edukaci rodičů. Třetí otázka zkoumala znalosti a zkušenosti sester v péči o kojence s kojeneckou kolikou. Tento výzkum probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů v 7 ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Kvantitativní část výzkumu probíhala metodou dotazníků, kterými jsme ověřovaly hypotézu, že existují rozdíly v informovanosti rodičů o problematice kojeneckých kolik v souvislosti s výskytem onemocnění u jejich dítěte. Zjistily jsme, že specifika péče sestry o kojence s kojeneckou kolikou v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost spočívá především v edukaci matky. Sestry edukují o kojení, správném krmení lahvičkou, polohování, odříhávání, kojeneckých masážích. Nejčastěji doporučují kojícím maminkám při kojenecké kolice změnu stravy. Sestry jsou v problematice dobře orientované a mají dostatek informací. Dále jsme zjistily, že rodiče dětí s kojeneckou kolikou mají o této problematice více informací než rodiče, jejichž dítě kojeneckou kolikou netrpí. Tato práce by měla sloužit k seznámení s problematikou kojeneckých kolik a také k přehledu možných způsobů mírnění potíží s tím spojených.
|
|
|
Výjimky z harmonizačních opatření práva Evropské unie
Kratinová, Lucie ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Diplomová práce má za cíl podat komplexní přehled možností, které evropské právo poskytuje členským státům v případech, že se nemohou nebo nechtějí účastnit integračního procesu v hlavním proudu, ale potřebují své záležitosti upravit odchylně. Práce pojednává o národní identitě členského státu, integračním procesu a možnosti státu se od integračního postupu odchýlit v případě, že mu možnost daná harmonizovanou úpravou, která je závazná pro všechny členské státy, nevyhovuje. Protože součástí Evropské unie je vyšší množství států, jejichž vnitrostátní úprava se liší, je často složité najít společnou cestu, která by vyhovovala všem zúčastněným. V případě, že stát z nějakého důvodu nechce, nebo se nemůže účastnit hlavního proudu, měla by mu dát možnost upravit své postavení odchylně, a to buď na přechodnou dobu, nebo trvale. V prví části práce jsou nastíněny termíny jako diferenciace, flexibilita, harmonizace, které je třeba vysvětlit k pochopení oblasti, ve které se pohybujeme. V kapitole 2 je podrobně rozebrán postup harmonizace, oblasti v jakých má EU pravomoc vydávat opatření směřující k harmonizaci právní úpravy členských států. A dále spory o pravomoc, pokud si orgán EU přisvojil pravomoc, kterou podle členského státu nemůže, a vydal opatření v rámci této pravomoci. Možností diferenciace poskytnuté...
|
host ::
RSS.