|
|
Péče o duši u Jana Patočky
Tesař, Tomáš ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
V naší práci se věnujeme klíčové otázce Patočkova myšlení - péči o duši. Ta představuje v Patočkových textech rozdíl mezi životem naivním, založeným na nekriticky přijatých míněních a praktických rozhodnutích, a životem založeným na kritickém přezkoumávání. Tato dichotomie mezi dvěma "způsoby života" tvoří podle našeho názoru jakousi interpretační páteř Patočkových výkladů Sókrata a Platóna v poválečných přednáškách z antické filosofie, při diskusích o metafyzice v Negativním platonismu, vzniku dějinnosti člověka v Kacířských esejích o filosofii dějin nebo diskusích o Evropě v přednáškovém cyklu Platón a Evropa. Vlastním filosofem této péče o duši je v Patočkových textech Sókratés. U Sókrata se poprvé duše objevuje jako "nejvlastnější podstata člověka", o kterou je nutno pečovat. S touto myšlenkou pak Patočka přistupuje k interpretaci dalších dvou filosofů řecké filosofie, Platóna a Aristotela, jakož i k významným obdobím evropských duchovních dějin - křesťanství, renesanci a osvícenství, která představují svého druhu osvojení a zároveň odpadání od Sókratova objevu péče o duši. Tak se počínaje renesancí a zejména v době osvícenství rodí nový "duchovní" styl "péče o svět", jenž podle Patočky ústí do takového porozumění bytí, které znamená asi definitivní opuštění Sókratova objevu péče o duši a které ohrožuje...
|
|
|
K otázce nepředmětné intencionality
Krbec, Šimon ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Východiskem této práce je fakt rezignace západního myšlení na dosažení absolutní jistoty poznávání. S poukazem na skutečnost, že termíny popisující konkrétní situace nejistoty jsou poměrně snadno zaměnitelné, se kapitola I věnuje rozboru hlavních případů nejistoty (riziko, vágnost a indeterminita), a dochází k závěru, že společnými prvky těchto případů je jednak zpochybnění vztahu mezi příslušným aktem a předmětem tohoto aktu a dále časový charakter těchto předmětů jakožto potencialit. Problém nejistoty se tak ukazuje jako problém intencionálního mínění radikální novosti (kapitola II). Kapitola III se zaměřuje na způsoby uchopení tématu potenciality v Husserlově intencionální analytice a prošetřuje možnost zodpovězení otázky po radikální novosti prostřednictvím Hejdánkova konceptu (či spíše nmotivu) nepředmětné intencionality. Práce dochází k závěru (kapitola IV), že Hejdánkův koncept otevírá perspektivnější pohled na tuto otázku než "klasické" fenomenologické pojetí horizontu, které je úzce zaměřeno na svůj výchozí model primární zkušenosti (vnímání), v důsledku čehož ne zcela adekvátně respektuje méontický charakter veškerých potencialit. Předpokladem tohoto rozvinutí je nicméně zachování jednoty noématu jakožto intencionální identity. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta
Dudek, Petr ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce nesoucí název V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta má za cíl prozkoumat Kantovu filosofii náboženství a odpovědět tak na otázku: V co smí rozumná bytost dle Immanuela Kanta doufat? Abychom dospěli k shora vytyčenému cíli, budeme se v první kapitole zaobírat Kantovou etikou povinnosti, abychom se tak alespoň pokusili nalézt odpověď na otázku: Jak má rozumná bytost žít, aby vůbec směla doufat? Jistý způsob života je totiž pro Kanta nezbytným předpokladem možnosti doufat. V kapitole druhé se zaměřujeme na Kantovu kritiku důkazů boží existence, která předchází Kantově zásadní nauce o postulátech čistého praktického rozumu. Počínaje kapitolou třetí začínáme chronologicky mapovat Kantovu filosofii náboženství. Vstupujeme tedy do Kantova předkritického období a pokoušíme se interpretovat Kantův dopis, v němž nacházíme první důležitá stanoviska našeho myslitele vůči křesťanství. Do Kantova kritického období vkračujeme společně s kapitolou čtvrtou, v níž rozpracováváme již zmíněnou nauku o postulátech čistého praktického rozumu. Poslední dvě kapitoly čerpají z Kantova pokritického spisu. V kapitole O lidské přirozenosti se blíže seznamujeme s Kantovým pojetím lidské přirozenosti, dále také srovnáváme, v čem se toto pojetí shoduje či snad různí s předcházejícími...
|
|
|
The Solution to the Mind-Body Problem in Searle's Philosophy of Mind
Popelář, Jan ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Moural, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá problémem mysli a těla ve flozofi mysli amerického flozofa Johna Searla. Zkoumá jeho kritiku flozofcké tradice tohoto problému, která nás podle jeho mínění vedla k přijetí zavádějících kategorií a kritiku vědecké metodologie, která nás nutí k redukci mysli a vědomí na jejich fyziologii. Dále se věnuje jeho navrhovanému řešení problému mysli a těla, jeho defnici vědomí, intencionality, subjektivity a také jeho slavnému argumentu "Čínského pokoje". Ačkoliv tato práce zkoumá Searlovi teze kriticky a poukazuje na jejich častou problematičnost, není to komentář či rozvedení jedné jeho specifcké teze. Jejím primárním účelem je zhodnocení Searlovi koncepce vědomí v kontextu flozofcké tradice problému mysli a těla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Místo svobodné volby v Leibnizově filosofii.
Formánek, Jakub ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Šprunk, Karel (oponent) ; Novák, Lukáš (oponent)
3 Bibliografická citace Místo svobodné volby v Leibnizově filosofii [rukopis] : disertační práce / Jakub Formánek ; vedoucí práce: Jan Kranát. -- Praha, 2014. -- 258 s. Anotace Práce se snaží diachronně popsat, jaké místo má svobodná volba v Leibnizově filosofii. Zasazuje Leibnizův výměr svobody do západní diskuze o svobodné volbě. Ukazuje, že významným Leibnizovým part- nerem ve filosofickém myšlení ohledně svobodné volby je barokní scho- lastika. V práci se tvrdí: Leibniz se snaží oslabit jakýkoli striktní deter- minismus či kauzalitu vedoucí k nutnosti, aby svobodná volba měla své reálné zasazení v jeho systému (nebyla jen zdánlivá). Ukazuje, že určitá forma determinismu ještě nemusí vést ke zrušení svobodné volby. Přes všechny snahy je Leibnizův pojem svobodné volby oslaben díky jeho filosofickému teismu. Klíčová slova: Svoboda volby, spontaneita, rozum, kontingence, úplný pojem, jednoduchá substance, monáda, možné světy. Summary In my thesis I describe a place of free will in Leibniz philosophy by the diachronic way. Leibniz sets his concept of free choice into western tra- dition. Important partner to him is Baroque scholastics. Leibniz seeks a place for the free choice within his system throughout his philosophical development. My thesis suggests that Leibniz tries to allay any kind of rigorous...
|
|
|
Možnosti a meze lidského poznání Boha a řeči o Bohu u Ludwiga Wittgensteina
Kopačková, Lucie ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce na téma Možnosti a meze lidského poznání Boha a řeči o Bohu u Ludwiga Wittgensteina; Wittgenstein jako klíč k teologickému jazyku, se zabývá životem a filosofií Ludwiga Wittgensteina. V perspektivě rané a pozdější filosofie představí pohled na jazyk, jak s ním Wittgenstein pracoval ve své první filosofické práci Tractatus Logico Philosophicus a jaké obraty přinesla jeho filosofie v práci vydané pod názvem Filosofická zkoumání. První biografická část je zaměřena na životní etapy Wittgensteinova života, které měly zásadní vliv na jeho filosofickou práci. Je uzavřena podkapitolou, věnující se jeho vztahu ke křesťanství a k náboženství vůbec. Druhá část, týkající se filosofické práce zaměřené na jazyk, je rozdělena do dvou podkapitol. První představuje jazyk, jak s ním Wittgenstein pracoval na začátku své filosofické práce. Druhá pak posun v celkové práci i v osobním přístupu, který je charakteristický pro jeho pozdější práci. Celá část je uzavřena krátkým teologicko ekumenickým exkurzem, který má přiblížit, v jakých oblastech Wittgenstein překračuje hranice filosofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Is it Rational to Believe in God?". Epistemology, Metaphysics and Method in the Works of Bernard Lonergan
Nevrkla, Svatopluk ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Cílem této práce je ukázat souvislost mezi různými pojetími Boha a metafyzickými předpoklady, která tato pojetí zakládají. Toto bude činěno se speciální pozorností věnovanou filosofickému dílu Bernarda Lonergana. Ukážu Lonerganův způsob řešení problémů týkajících se předpokladů scholastického porozumění Bohu. V úvodu shrnu důvody, které mě vedly k napsání této práce, její cíle a užité metody. V první kapitole stručně představím vybrané důkazy Boží existence a jejich metafyzické předpoklady. Dále bude představena osvícenecká kritika metafyziky a její důsledky pro metafyzické důkazy Boha. V druhé kapitole představím historické pozadí vzniku díla moderního Kanadského Jezuitského teologa Bernarda Josefa Francise Lonergana a cíle tohoto díla, a popíšu jak Lonerganovy pojmy úsudku a sebepotvrzení. V třetí kapitole popíši Lonerganovu metafyziku, založenou na těchto pojmech a zkonfrontuji ji s kritikou z kruhů postmoderní, hermeneutické a analytické filosofie. V závěru vyzdvihnu Lonerganův přínos proti předchozím zmíněným přístupům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Filosofie a svoboda, Schellingova filosofie svobody ve spise z roku 1809
Formánek, Jakub ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent)
V této práci se chci zaměřit na vztah filosofie a svobody v Schellingově spise Freiheitschrift (1809). Pokusím se popsat tento vztah a odkrýt jádro (počátek) filosofie svobody ve spise z roku 1809. Především ukáži, že Schellingova filosofie svobody se snaží vypořádat s několika obtížemi, na kterých se současně (filosofie svobody) vykazuje. Hlavním problémem je otázka po bytnosti lidské svobody a s tím související řešení aporií nutnosti a svobody; systému a svobody. Prokáži, že Schelling se vypořádává s hlavními aporiemi pomocí indiferentní roviny nazvané Ungrund, která je primordiálním počátkem (a bytností) lidské svobody a filosofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Richard Rorty and hermenutic tradition
Kováčik, Matej ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
Významný (post)analytický filozof Richard Rorty sa vo svojom hlavnom diele Filozofia a zrkadlo prírody dovoláva filozofického bádania, ktoré by mohlo spadať skôr pod označenie hermeneutika než epistemológia. Nakoľko je hermeneutika typickým označením významného prúdu kontinentálnej filozofie, toto volanie vyznieva nanajvýš prekvapivo. Táto práca skúma kritiku epistemológie Richarda Rortyho a hermeneutiku Hansa-Georga Gadamera so snahou zhodnotiť, nakoľko majú k sebe blízko. Vychádza pritom najmä z tematicky relevantných pasáží kníh Filozofia a zrkadlo prírody a Pravda a metóda. Dochádza k záveru, že hlavný rozdiel medzi nimi leží v ťažko vyriešiteľnej otázke dôležitosti pojmu pravdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztah jednotlivce a státu v Základech filosofie práva G. W. F. Hegela
Navrátilová, Olga ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje otázce vztahu jednotlivce a státu v Základech filosofie práva G. W. F. Hegela. Jejím motivem je snaha vyrovnat se s jednostrannou, ale v českých zemích rozšířenou liberální kritikou Hegelovy politické filosofie, která tohoto filosofa obviňuje z etatismu a potlačení svobody jednotlivce. Ve své první části stručně pojednává o řešení otázky vztahu státu a jednotlivce v politických filosofiích nejdůležitějších Hegelových novověkých předchůdců: Thomase Hobbese, Johna Locka, JeanaAJacquese Rousseaua a Immanuela Kanta. Druhá část nejprve seznamuje s hlavními rysy Hegelovy politické filosofie. Dále je krátce zmíněn vztah Hegelova učení o státě a jeho filosofie dějin. Hlavní část práce se zaměřuje na představení Základů filosofie práva s ohledem na pojednávanou otázku. Závěr se pokouší o shrnutí získaných poznatků a nastínění nedořešených otázek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.