|
|
Matematický model vývoje propustnosti puklinového prostředí následkem vnitřní eroze a depozice.
Krajinová, Markéta ; Lanzendörfer, Martin (vedoucí práce) ; Zumr, David (oponent)
Průtok kapaliny saturovaným porézním prostředím může vést k vnitřní erozi prostředí, tvorbě kanálků a preferenčních cest, k vynášení části materiálu a jeho případnému opětovnému ukládání. Pro popis některých těchto procesů byl vytvořen nový matematický model vývoje propustnosti a pórovitosti saturovaného průlinovo-puklinového prostředí následkem vnitřní eroze a depozice. Model popisuje změny propustnosti (transmisivity) a pórovitosti (rozložení objemových zlomků) puklinových skupin v různých směrech zvlášť. Model byl vytvořen přístupem, který dříve použili Mahadevan et al. (2012) a Fujisawa et al. (2009). Přístup využívá popisu multi-kontinua, kdy je prostředí rozděleno na několik složek (v případě této práce se jedná o tří či vícesložkovou směs), které jsou popsány vlastními diferenciálními rovnicemi. Tato práce podrobně popisuje jednotlivé přístupy, zjednodušení a rovnice modelu. Model zahrnuje anizotropii prostředí a využívá vektorového skládání tenzoru transmisivity (nebo hydraulické vodivosti) ze směrů puklin. Dále zjednodušuje tok kapaliny na horizontální tok použitím Dupuitových postulátů. Tento model je ilustrován na příkladě numerického modelu metodou konečných prvků. Implementace modelu proběhla v jazyce Python, použitím modulu FEniCS. Klíčová slova: vnitřní eroze, pukliny,...
|
|
|
Vliv zemětřesení na hladiny podzemní vody v západních Čechách/Vogtland
Krajinová, Markéta ; Fischer, Tomáš (vedoucí práce) ; Horálek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o možných mechanismech vlivu zemětřesení na hladiny podzemních vod v regionu západních Čech a německého Vogtland. V práci je popsána geologie, hydrogeologie i zemětřesná aktivita oblasti. Dále jsou popsány možné mechanismy změny hladiny podzemní vody po zemětřesení a jsou uvedena pozorování ze světa i České Republiky. Oblast západních Čech/Vogtland je významná zemětřesnými roji do ML =4. Praktická část práce se proto zabývá vlivem tří zemětřesení s hypocentrem poblíž Nového Kostela v západních Čechách roku 2014. První s ML =3,5, druhé s ML =4,4 a třetí s ML =3,6. V práci jsou analyzovány záznamy hladin podzemní vody z celkem 28 vrtů z lokalit: Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart, Karlovy Vary, Německo a ze sokolovské pánve. Polarita změny hladiny podzemní vody po zemětřesení je následně porovnána s polem objemového přetvoření vyvolaného zemětřesením. Na několika místech byla nalezena všeobecná shoda mezi těmito veličinami, což naznačuje možný vliv statické změny napětí generované zemětřesením na hladinu podzemní vody.
|
host ::
RSS.