|
|
Onemocnění stěny hrudní aorty: diagnostika, léčba stentgraftem, indikace, strategie a technika výkonu, klinické výsledky
Novotný, Jiří ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Chochola, Miroslav (oponent) ; Roček, Miloslav (oponent)
Souhrn Cíl. Snahou práce bylo zhodnotit léčbu hrudní aorty pomocí stentgraftu u jednotlivých druhů patologií v jednom centru. Studie se zaměřuje na technickou úspěšnost a efektivnost léčby. Sleduje výskyt komplikací během výkonu. Z dlouhodobého hlediska posuzuje růst vaků a výskyt endoleaku. Metoda. Během 12 roků jsme léčili pomocí stentgraftu 86 pacientů s onemocněním hrudní aorty. Žen bylo 24, mužů 62. Průměrný věk 58,5 roků. Pozdní CT kontroly byly provedeny u 75 nemocných. Ze sledování vypadl 31 pacient (36 %), většina zemřela (25 pacientů). Nejčastějším důvodem léčby, byla velikost aneuryzmatického vaku (50 %), progresivní růst vaku, tvořil 19 %. Výsledky. Komplikace byly vzácné, nejzávažnější bylo 6 případů (7 %) krvácení, tři případy skončily fatálně, ostatní periferní krvácení vyřešil chirurg. Endoleak primárně neřešitelný byl při DSA u 9 léčených (10 %). Nejčastěji pozorovaným leakem na CT byl typ I - 18 léčených (20 %). Prokázali jsme spontánní regresi endoleaků u 6 pacientů. Technicky úspěšní jsme při léčbě byli v 89 %. Celkově byla efektivita léčby (pacienti profitují z léčby) nalezena u 64 (85 %) nemocných. Závěr. Endovaskulární terapie hrudní aorty je technicky bezpečný výkon. Je však značná rozdílnost v prospěšnosti pro pacienta u jednotlivých druhů patologie.
|
|
|
Využití biomarkerů a intravaskulárních zobrazovacích metod k hodnocení změny aterosklerotického plátu po endovaskulárních intervencích
Štěchovský, Cyril ; Hájek, Petr (vedoucí práce) ; Krajina, Antonín (oponent) ; Kaňovský, Jan (oponent)
Využití biomarkerů a intravaskulárních zobrazovacích metod k hodnocení změny aterosklerotického plátu po endovaskulárních intervencích Abstrakt Práce se zabývá patofyziologií vulnerabilního aterosklerotického plátu, jeho detekcí ve stenóze arteria carotis interna (ACI) pomocí zobrazovacích metod a optimalizací karotického stentingu (CAS) využitím intravaskulárního ultrazvuku (IVUS) a infračervené spektroskopie (NIRS). NIRS hodnotí vulnerabilitu detekcí lipidového jádra plátu (LRP). Prokázali jsme bezpečnost NIRS-IVUS vyšetření během CAS. LRP jsme detekovali u třetiny stenóz ACI před CAS, lipidový signál stenózy nekoreloval s morfologií (IVUS), biomarkery ani klinickými parametry. CAS vedl k signifikantnímu poklesu lipidového signálu. Zjistili jsme, že angiografie nadhodnocuje stenózu ACI a značně podhodnocuje reziduální stenózu po CAS v porovnání s IVUS. Nepodařilo se prokázat, že by přítomnost LRP měla vliv na akutní neurologické komplikace CAS nebo byla asociována s dlouhodobě zvýšeným kardiovaskulárním rizikem. IVUS identifikoval parametry asociované s rozvojem restenózy nebo okluze stentu. Při kontrolním NIRS-IVUS vyšetření (medián 31 měsíců) byla zjištěna pokračující expanze stentů, difusní nástěnná neointimální hyperplazie a pokles lipidového signálu. Předpokládáme, že hojení stentu navozuje...
|
|
|
Utilization of CTA and CTP in Middle Cerebral Artery Stroke
Cimflová, Petra ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Neuwirth, Jiří (oponent) ; Procházka, Václav (oponent)
SOUHRN Úvod a cíle: Diagnostické zobrazování má zásadní roli v diagnostice a terapeutickém managementu akutní ischemické cévní mozkové příhody (AIS). Cílem této práce zhodnotit další možnosti využití CTAand CT perfúze (CTP) u AIS způsobené uzávěrem střední mozkové tepny. Metodika: Studie v Kapitole 2 hodnotila automaticky odvozené objemy CT perfúzních lézí (PLV) a hypoperfúzní koeficient (HIR) s kolaterálním skóre pomocí multifázické CTA(mCTA) (užití Kruskal-Wallisova a Wilcoxonova rank-sum testu, korelační koeficienty Spearmanova rho). Ve studii v Kapitole 3 bylo porovnáno hodnocení ischemických změn hodnoceného experty a pomocí dostupného automatizovaného softwaru na nativním CT (NCCT) a CTP (stanovení senzitivity, specificity, pozitivní a negativní prediktivní hodnoty). V Kapitole 4 byl testován software StrokeSENS v detekci uzávěru velkých cév (LVO) v přední mozkové cirkulaci (použita receiver operating characteristics analýza). Cílem studie v Kapitole 5 bylo zjistit, zda lze zlepšit predikci klinického výsledku a konečného objemu infarktu na základě posouzení stavu kolaterál na barevně kódovaných time-variant mCTA (použita multivariabilní logistická regrese). Cílem v Kapitole 6 bylo určit, zda tkáňové mapy generované z mCTA umožňují detekci uzávěrů středních cév (MeVO) a predikci infarkt na kontrolním...
|
|
|
Endovascular Treatment of Arteriovenous Fistula for Dialysis
Vorčák, Martin ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Peregrin, Jan (oponent) ; Procházka, Václav (oponent)
Endovaskulární léčba arteriovenozních pištělí pro hemodialýzu Cieľ práce: Cieľom prezentovanej retrospektívnej práce bolo zhodnotiť a porovnať primárnu priechodnosť angioplastiky pomocou paclitaxelom potiahnutého (DEB) a štandardného balónika (PTA) v liečbe stenózy zlyhávajúcej dialyzačnej fistuly. Metodika: Zo súboru pacientov liečených pre dysfunkciu dialyzačnej fistuly v rokoch 2015 - 2018 splnilo inklúzne kritériá 58 dospelých pacientov s maturovanou natívnou fistulou so stenózou viac ako 50 % v porovnaní s priľahlou zdravou vénou. Exklúzne kritériá boli restenóza, stenóza v "swing point oblastiach", v oblasti centrálnych vén a viacpočetné vzdialené stenózy. Primárne bola hodnotená priechodnosť angioplastiky definovaná ako funkčnosť dialýzy bez potreby endovaskulárnej alebo chirurgickej intervencie na príčinnej lézii v ročnom sledovaní. Sekundárne ciele boli determinované ako priechodnosť dialyzačného prístupu, ročná asistovaná priechodnosť, technický a klinický úspech procedúry, miera periprocedurálnych komplikácií a mortalita v jednotlivých skupinách. Štatistická významnosť bola stanovená na hladine p = 0,05. Výsledky: Primárna priechodnosť bola v 6. a 12. mesiaci hodnotená u 25 pacientov v skupine DEB a 25 v skupine PTA. Primárna priechodnosť lézie a priechodnosť dialyzačného prístupu bola -...
|
|
|
Translumbální centrální žilní katétry pro hemodialýzu
Jonszta, Tomáš ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Roček, Miloslav (oponent) ; Michálek, Pavel (oponent)
Translumbální centrální žilní katétry pro hemodialýzu Cíl: Zavedení dialyzačního katétru translumbálním přístupem představuje možnost získání kvalitního žilního přístupu u pacientů s vyčerpanými klasickými žilními vstupy. Cílem této práce je zhodnocení technické úspěšnosti zavedení a dlouhodobé průchodnosti translumbálních hemodialyzačních katétrů (TLK) a porovnání výsledků se standardními tunelizovanými hemodialyzačními katétry zavedenými cestou vnitřní jugulární žíly (SK). Materiál a metodika: V období od roku 2010 do konce roku 2018 byl na našem pracovišti implantován TLK u 37 pacientů, u nichž vzhledem k okluzi jugulárních a brachiocefalických žil nebylo možno implantovat katétr standardním přístupem. Léčeno bylo 17 (45,9 %) mužů a 20 (54,1 %) žen, věkové rozpětí pacientů bylo 41-89 let, medián 64,0 let. Soubor pacientů s TLK jsme srovnali se skupinou pacientů, u nichž byl za stejné období zaveden tunelizovaný dialyzační katétr standardní cestou přes vnitřní jugulární žílu (SK). SK cestou vnitřní jugulární žíly (VJI) byl zaváděn u 196 pacientů, z toho u 113 (57,7 %) mužů a 83 (42,3 %) žen. Věkové rozpětí pacientů bylo 16-91 let, medián 68,5 roku. Výsledky: Celková doba sledování pacientů ve skupině TLK byla 1-2097 dní, medián 673 dnů. Doba sledování ve skupině SK byla 1-2915 dní, medián 310 dnů....
|
|
| |
|
|
Transjugulární intrahepatální portosystémová spojka: dlouhodobá průchodnost u nemocných s hyperkoagulačním stavem.
Renc, Ondřej ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Válek, Vlastimil (oponent) ; Lata, Jan (oponent)
Souhrn Transjugulární intrahepatální portosystémová spojka: dlouhodobá průchodnost u nemocných s hyperkoagulačním stavem Cíl: Retrospektivně zhodnotit efekt a dlouhodobou průchodnost transjugulární intrahepatální portosystémové spojky (TIPS) u nemocných s trombózou jaterních žil při hyperkoagulačním stavu. Materiál a metoda: V letech 1992 - 2011 jsme vytvořili TIPS celkem u 38 pacientů s trombózou jaterních žil nekontrolovatelnou medikamentózní léčbou. Léčeno bylo 9 mužů a 29 žen ve věku 13 - 76 let (medián 33 let), v 6 případech se jednalo o děti. Predisponující trombofilní stav byl prokázán u 84,2 % osob. Klinická forma Buddova-Chiariho syndromu byla v 6 případech akutní, v 18 případech subakutní a ve 14 případech chronická. Indikací k výkonu byl u 31 nemocných ascites, u 5 pacientů jaterní selhání a u 2 krvácení do zažívacího traktu. Zákroky byly prováděny standardní technikou v analgosedaci nebo v celkové anestezii. U 17 pacientů jsme do kanálu TIPS implantovali nepotažený stent nebo kombinaci potaženého a nepotaženého stentu, u 21 nemocných jsme zkrat vyztužili pouze pro TIPS dedikovaným potaženým stentem (stentgraftem). Sledování průchodnosti zkratu po výkonu bylo založeno na pravidelných ultrasonografických, klinických a laboratorních kontrolách, při prokázané poruše průchodnosti byla provedena...
|
|
|
Užití metody TIPS u pacientů s trombózou vena portae
Čabelková, Pavla ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Urbánek, Petr (oponent) ; Zeleňák, Kamil (oponent)
Souhrn: Cíl: Cílem provedené studie bylo zhodnotit a porovnat výsledky léčby pacientů s akutní trombózou portální žíly ve skupině s jaterní cirhózou a ve skupině bez cirhózy, kterým byl zaveden TIPS. Studie byla provedena retrospektivním i prospektivním sběrem dat. Metodika: Ze souboru pacientů, kterým byl vytvořen TIPS od roku 2000 do roku 2019, byli vybráni pacienti s akutní trombózou portálního řečiště. Byli vyřazeni pacienti s kavernomem porty a pacienti s tumorózní trombózou. Pacienti s akutní trombózou vena portae byli rozděleni do dvou skupin, na skupinu s jaterní cirhózou a bez cirhózy. V celém souboru byl sledován rozsah trombózy. Dále u podskupiny pacientů, kterým byla provedena rekanalizace vena portae pomocí trombolýzy, byl sledován počet a závažnost hemoragických komplikací. Dále jsme hodnotili primární průchodnost a primární asistovanou průchodnost TIPS. Hodnotili jsme smrtnost za 30 dní a 1 rok v souborech s JC a bez cirhózy a dlouhodobé přežívání pacientů celkově i v obou skupinách. U všech pacientů byl TIPS proveden stejnou technikou přístupu do portálního řečiště. Pro vytvoření zkratu byl použit stent nebo stentgraft. Výsledky: Celkově bylo v souboru s akutní trombózou VP a zavedeným TIPS zařazeno 74 pacientů. Ve skupině A bylo 60 pacientů s JC a převažovali zde muži nad ženami. Parciální...
|
|
|
Translumbální centrální žilní katétry pro hemodialýzu
Jonszta, Tomáš ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Roček, Miloslav (oponent) ; Michálek, Pavel (oponent)
Translumbální centrální žilní katétry pro hemodialýzu Cíl: Zavedení dialyzačního katétru translumbálním přístupem představuje možnost získání kvalitního žilního přístupu u pacientů s vyčerpanými klasickými žilními vstupy. Cílem této práce je zhodnocení technické úspěšnosti zavedení a dlouhodobé průchodnosti translumbálních hemodialyzačních katétrů (TLK) a porovnání výsledků se standardními tunelizovanými hemodialyzačními katétry zavedenými cestou vnitřní jugulární žíly (SK). Materiál a metodika: V období od roku 2010 do konce roku 2018 byl na našem pracovišti implantován TLK u 37 pacientů, u nichž vzhledem k okluzi jugulárních a brachiocefalických žil nebylo možno implantovat katétr standardním přístupem. Léčeno bylo 17 (45,9 %) mužů a 20 (54,1 %) žen, věkové rozpětí pacientů bylo 41-89 let, medián 64,0 let. Soubor pacientů s TLK jsme srovnali se skupinou pacientů, u nichž byl za stejné období zaveden tunelizovaný dialyzační katétr standardní cestou přes vnitřní jugulární žílu (SK). SK cestou vnitřní jugulární žíly (VJI) byl zaváděn u 196 pacientů, z toho u 113 (57,7 %) mužů a 83 (42,3 %) žen. Věkové rozpětí pacientů bylo 16-91 let, medián 68,5 roku. Výsledky: Celková doba sledování pacientů ve skupině TLK byla 1-2097 dní, medián 673 dnů. Doba sledování ve skupině SK byla 1-2915 dní, medián 310 dnů....
|
|
|
Multidetektorová výpočetní tomografie u traumat - vliv lokalizace, velikosti a denzity aktivního krvácení na volbu a výsledek následné terapie
Cihlář, Filip ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Chmelová, Jana (oponent) ; Köcher, Martin (oponent)
Souhrn Při celotělovém multidetektorovém CT vyšetření (MDCT) u poranění narůstá počet zobrazených aktivních krvácení a stoupá počet konzervativně ošetřených pacientů. Práce je zaměřena na hodnocení průkazu aktivního krvácení na MDCT kontrastním vyšetření u pacientů s traumaty. V našich datových souborech sledujeme lokalizaci, velikost a denzitu aktivního krvácení spolu s charakterem krvácení a velikostí okolního hematomu. Další zaznamenané klinické faktory jsou věk, pohlaví, Injury Severity Score (ISS), Glasgow Coma Scale (GCS), systolický krevní tlak (sTK), tepová frekvence (TF), hemodynamický stav pacienta (HDO) a volumoterapie. Cílem práce je posouzení závislosti zvolené terapie a výsledku léčby pacientů na výše sledovaných veličinách (konzervativní postup vs. intervence, přežití oproti úmrtí do 30tého dne po úrazu). V našem souboru z let 2004-2008 a 2010-2013 je 967 po sobě jdoucích pacientů s celotělovým CT vyšetřením, případně vyšetřením hrudníku a břicha. Aktivní krvácení jsme detekovali u 128 pacientů z 967 vyšetřených (13,2 %). Celkem bylo nalezeno 183 zdrojů aktivního krvácení. Celkem 86 ložisek krvácení ze 183 (47 %) bylo léčeno pomocí intervence - chirurgické či endovaskulární. Volba léčebného postupu významně souvisí s lokalizací krvácení (p˂0,00001). Velikost (p˂0,000001), plocha (p˂0,000001),...
|
host ::
RSS.