|
|
Evoluce jaderných a plastidových genomů u euglenidů
Hrdá, Štěpánka ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Krajčovič, Juraj (oponent) ; Škaloud, Pavel (oponent)
Řasy tvoří rozmanitou skupinu jednoduchých fotosyntetizujících eukaryotických organismů s polyfyletickým původem. Dělí se na řasy s primárním plastidem (Archaeplastida), který tato eukaryota získala pozřením sinice, tedy prokaryota, a řasy s komplexním plastidem, které získaly plastid pozřením jiného eukaryota s primárním nebo již komplexním plastidem. Řasy s komplexním plastidem jsou chiméry obsahující geny pocházející z hostitelské buňky, a dále geny pocházející nejen z plastidu, ale také z jádra a někdy i mitochondrie endosymbionta, případně i genetický materiál pocházející od jejich předchozích stálých nebo přechodných endosymbiontů. Jednou ze skupin, která získala plastid od zelených řas, jsou krásnoočka (Euglenophyta). Tato práce se zabývá genomy tří organismů, které zastupují jednotlivé aktéry endosymbiotického procesu u euglenofyt. Jsou to původně heterotrofní hostitel ze třídy Euglenida, fototrofní endosymbiont ze třídy zelených řas Prasinophyceae a výsledný fototrofní euglenid ze skupiny Euglenophyceae. Znalost jejich genomů by měla pomoci osvětlit průběh endosymbiotického přenosu genů (EGT) při formování řas s komplexním plastidem. U zástupce fototrofních euglenidů Eutreptiella gymnastica jsme anotovali plastidový genom, který jsme publikovali jako tehdy teprve třetí ve skupině...
|
|
|
Fenomén symbiózy a jeho význam pro teoretickou biologii
Lhotský, Josef ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent) ; Krajčovič, Juraj (oponent)
Absrakt ' Symbióza je historicky definovaná jako jakéko|i ýzicky blízkésoužitídvou či vícejedincůpatřícíchk ruzným druhům,a to bez ohledu na to, zda výslednouasociaci označímejako vztah mufualistický, komenzální či paraziticý.,Díky renesanci konceptusymbiózy v druhépolovině dvacátéhostoletí(endosymbiotická teorie Lyrrn Margulisové, rozvijející se obor ekologie mikroorganismů) se postupně začalo lkazovat, že symbiotickésvazky jsou zcela zásadníjak pro porozuměníinterakcím evolučním,tak ekologickým' Jako tematický celek se proto úzce doýkají centrální otrízkyteoretickébiologie, tj. jak v úplnostipopsat a pochopit strukfurua fungování biosfery. V souvislosti s exponenciálním nárustem poznatků dí|číchbiologichých diciplín a faktu, že otěaky souvisejícíse symbiotickým soužitímorganismůse dnes ýkají vpodstatě každéhotakového oboru a umožňujínám krom toho úspěšně překačovat bariérymezi nimi, lze konstatovat,žerostepotřebapro rozsáhlou ana|ýzu celéhokoncepfu a jeho obecnéhoi speciálního ýznamu - a to zvláště v biolosii teoretické'která si k|adeza ci!být oboremintegrativním.
|
|
|
The complicated evolution of methionine adenosyltransferase in euglenids and eukaryotes in general
Szabová, Jana ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Krajčovič, Juraj (oponent) ; Sanchez-Perez, Gabino (oponent)
Velká část eukaryotických genů se v evoluci nepřenášela výhradně vertikálně z rodičů na potomstvo. V této disertační práci jsme si vybrali jeden z takových genů, a to gen pro methionin adenosyltransferázu (MAT), a pokusili se podrobně zmapovat jeho evoluci. MAT je všudypřítomný esenciální enzym, který se u eukaryot nachází ve formě dvou paralogů: MAT a MATX. Oba paralogy jsou mezi eukaryoty nerovnoměrně rozšířeny a s výjimkou několika málo případů se u daného organismu vyskytuje jen jeden z nich. To ukazuje na komplikovanou evoluční historii tohoto genu, která může zahrnovat takové evoluční procesy jako genové duplikace a následné ztráty nebo horizontální genový přenos (HGT). My jsme se zaměřili zejména na výskyt obou forem tohoto genu u jedné z nejznámějších skupin bičíkovců, skupiny Euglenida. Předpokládalo se totiž, že by tato skupina mohla být kolébkou paralogu MATX, ze které se tento gen následně šířil do dalších eukaryotických linií. Podařilo se nám získat 26 nových sekvencí z 23 linií euglenidů a jedné prasinofytní řasy Pyramimonas parkeae, která představuje nejbližšího známého příbuzného euglenidího plastidu. MATX byl zjištěn pouze u fotoautotrofních euglenidů, přičemž mixotrof Rapaza viridis a P. parkeae vykazovali přítomnost pouze paralogu MAT. Oba typy paralogů byly nalezeny u dvou druhů...
|
host ::
RSS.