|
|
Stanovení nesteroidních protizánětlivých látek v odpadních vodách
Krůzová, Sabina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výskytem nesteroidních a protizánětlivých léčiv v odpadních vodách. Jsou zde charakterizována tato léčiva a uvedeny konkrétní způsoby stanovení naproxenu a ibuprofenu ve vodě odebrané z čistírny odpadních vod. Kromě jejich charakteristiky jsou zde popsány i preanalytické a finální analytické metody používané pro stanovení léčiv v odpadních vodách. Analyzována byla odpadní voda z ČOV Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Odebrané vzorky byly přefiltrovány a zakoncentrovány pomocí extrakce na tuhou fázi (SPE) a následně analyzovány pomocí ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie, přesněji UHPLC s detektorem diodového pole. Pomocí těchto postupů a metod bylo zjištěno, že obsah naproxenu v odpadní vodě z ČOV VFU Brno byl pod limitem stanovitelnosti a ibuprofen nebyl ve většině případů detekován.
|
|
|
Extrakce antioxidantů z bezových květů a úchova extraktu pro další možné využití
Krůzová, Sabina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá extrakcí antioxidantů z bezových květů a způsobem uchovávání získaného extraktu. Bezové květy, které vznikají při stříhání stromů jako odpadní produkt a po zpracování by mohly sloužit jako ingredience do kosmetických produktů na tělo i pleť, nebo také v lázeňství, jako přísada do koupelí. V teoretické části jsou informace o bezu černém, jeho botanická charakteristika, využití a obsahové látky. Dále je zde psáno o nejvíce zastoupených antioxidantech, které jsou obsaženy v květech bezu. Mimo jiné je zde i zmíněna kapitola o lyofilizaci, jakožto informace o metodě, která byla využita k zakoncentrování extraktu. A poslední velkou kapitolu zaujímá trocha teorie o kapalinové chromatografii, která v tomto případě sloužila jako analytický nástroj pro charakterizaci látek obsažených ve výsledném extraktu. Experimentální část práce popisuje optimalizační kroky při přípravě extraktu, s co největším obsahem polyfenolických sloučenin, ve kterých bylo zjištěno, že při použití destilované vody, je optimální poměr vody a sušených květů 1:10. Optimální teplota vody pro extrakci je 100 °C a bylo zjištěno, že doba louhování květů nemá významný vliv na obsah získaných polyfenolů. Pro zakoncentrovaní extraktu byla využita metoda lyofilizace, díky které byl získán suchý prášek světle hnědé barvy, který je možné uchovávat dlouhou dobu ve stabilní podobě. Tento lyofilizát byl dále podrobován zkouškám ohledně různých vlastností, jako je pH, hustota, hořlavost, rozpustnost, index lomu. Dále byla stanovována také antioxidační aktivita, která byla stanovena spektrofotometricky metodou DPPH, při které bylo zjištěno, že zhášecí aktivita je 64,9 %. Při stanovení těžkých kovů metodou ICP-OES byl zjištěn obsah olova a chromu ve stopovém množství. Kapalinovou chromatografií byl nakonec analyzován obsah vybraných polyfenolických sloučenin, obsah kyseliny kávové 59,6 mgl1, chlorogenové 398 mgl1 a kyselina ferulová nebyla detekována. Analýzy a měření byly prováděny u 1% roztoku lyofilizátu v čištěné vodě, zejména z důvodu, že do kosmetických produktů by se přidával extrakt v množství 1 %. V posledním kroku byla připravena pleťová voda s obsahem extraktu a mast z vepřového sádla. Pleťová voda byla také podrobena krátkým stabilitním testům.
|
|
|
Extrakce antioxidantů z bezových květů a úchova extraktu pro další možné využití
Krůzová, Sabina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá extrakcí antioxidantů z bezových květů a způsobem uchovávání získaného extraktu. Bezové květy, které vznikají při stříhání stromů jako odpadní produkt a po zpracování by mohly sloužit jako ingredience do kosmetických produktů na tělo i pleť, nebo také v lázeňství, jako přísada do koupelí. V teoretické části jsou informace o bezu černém, jeho botanická charakteristika, využití a obsahové látky. Dále je zde psáno o nejvíce zastoupených antioxidantech, které jsou obsaženy v květech bezu. Mimo jiné je zde i zmíněna kapitola o lyofilizaci, jakožto informace o metodě, která byla využita k zakoncentrování extraktu. A poslední velkou kapitolu zaujímá trocha teorie o kapalinové chromatografii, která v tomto případě sloužila jako analytický nástroj pro charakterizaci látek obsažených ve výsledném extraktu. Experimentální část práce popisuje optimalizační kroky při přípravě extraktu, s co největším obsahem polyfenolických sloučenin, ve kterých bylo zjištěno, že při použití destilované vody, je optimální poměr vody a sušených květů 1:10. Optimální teplota vody pro extrakci je 100 °C a bylo zjištěno, že doba louhování květů nemá významný vliv na obsah získaných polyfenolů. Pro zakoncentrovaní extraktu byla využita metoda lyofilizace, díky které byl získán suchý prášek světle hnědé barvy, který je možné uchovávat dlouhou dobu ve stabilní podobě. Tento lyofilizát byl dále podrobován zkouškám ohledně různých vlastností, jako je pH, hustota, hořlavost, rozpustnost, index lomu. Dále byla stanovována také antioxidační aktivita, která byla stanovena spektrofotometricky metodou DPPH, při které bylo zjištěno, že zhášecí aktivita je 64,9 %. Při stanovení těžkých kovů metodou ICP-OES byl zjištěn obsah olova a chromu ve stopovém množství. Kapalinovou chromatografií byl nakonec analyzován obsah vybraných polyfenolických sloučenin, obsah kyseliny kávové 59,6 mgl1, chlorogenové 398 mgl1 a kyselina ferulová nebyla detekována. Analýzy a měření byly prováděny u 1% roztoku lyofilizátu v čištěné vodě, zejména z důvodu, že do kosmetických produktů by se přidával extrakt v množství 1 %. V posledním kroku byla připravena pleťová voda s obsahem extraktu a mast z vepřového sádla. Pleťová voda byla také podrobena krátkým stabilitním testům.
|
|
|
Stanovení nesteroidních protizánětlivých látek v odpadních vodách
Krůzová, Sabina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výskytem nesteroidních a protizánětlivých léčiv v odpadních vodách. Jsou zde charakterizována tato léčiva a uvedeny konkrétní způsoby stanovení naproxenu a ibuprofenu ve vodě odebrané z čistírny odpadních vod. Kromě jejich charakteristiky jsou zde popsány i preanalytické a finální analytické metody používané pro stanovení léčiv v odpadních vodách. Analyzována byla odpadní voda z ČOV Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Odebrané vzorky byly přefiltrovány a zakoncentrovány pomocí extrakce na tuhou fázi (SPE) a následně analyzovány pomocí ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie, přesněji UHPLC s detektorem diodového pole. Pomocí těchto postupů a metod bylo zjištěno, že obsah naproxenu v odpadní vodě z ČOV VFU Brno byl pod limitem stanovitelnosti a ibuprofen nebyl ve většině případů detekován.
|
host ::
RSS.