|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Krůpa, Miloslav ; Ruller, Ivan (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská diplomová práce se zabývá revitalizací předpolí Květné zahrady v Kroměříži. Cílem je optimálně využít řešené území a v něm nově vzniklé návštěvnické části a s ní související objekty (návštěvnické centrum, výstavní centrum, předváděcí a prodejní centrum, kavárna s terasou, související zahradnické, technické a hygienické zázemí, bludiště, umělé vodní plochy). Optimálního využití je dosaženo v prvé řadě uzavřením stávajícího vstupu a vytvoření nových vstupů do předpolí a Květné zahrady, dále pak základní členění území ve dvou hlavních osách formujících hlavní trasy a navazujících na možné přístupy do předpolí. Polygonální způsob ztvárnění nových horizontálních objektů umožňuje návaznost na okolní terén a své ozeleněné střechy zpřístupňuje návštěvníkům, čímž usnadňuje orientaci v areálu a nabízí rozhled na část Květné zahrady. Dominantním prvkem řešeného území je jednak jeho polygonální členění jako protipól k formální části zahrady, a jednak vznik moderní zahrady na volných zelených plochách, dotvořených umělými vodními plochami. Zázemí pro návštěvníky je situováno do návštěvní části (foyer, prodejna vstupenek, veřejné WC, informační centrum s bookshopem, technické zázemí pro zaměstnance). Funkci expoziční reprezentuje výstavní centrum. Komerční funkce řešeného území (kavárna s terasou a předváděcí a prodejní centrum) je na provozu ostatních budov nezávislá. Stávající budovy tropického a studeného skleníku jsou zachovány, mění se pouze funkce vstupní budovy. Celkový dojem završují četné zelené a vodní plochy, systém tras vymezujících polygonální tvarosloví nových budov, včetně bludiště jako atrakce pro děti a rekonstruované Voliéry jako místa pro relaxaci. Navržené objekty mají svislé i stropní nosné konstrukce z monolitického železobetonu, obvodové stěny jsou opatřeny kontaktním zateplovacím systémem s finálním lesklým fasádním nátěrem bílé barvy. V některých místech je svislá konstrukce doplněna ocelovými sloupy. Střechy z intenzivní nebo extenzivní zeleně jsou opatřeny skleněným nebo nerezovým zábradlím s drátěnou výplní. Pro výplně otvorů je použito strukturální zasklení typu CW 50 doplněné o standardní hliníkové výplně.
|
|
|
Urbanisticko architektonická studie městského nízkopodlažního bydlení
Krůpa, Miloslav ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tématem práce je navrhnout městské účelné komfortní bydlení v klidném přírodním prostředí mezi původní zástavbou staré Líšně a panelovým sídlištěm z 80. let 20. století. Návrh nového obytného souboru bude odpovídat současným trendům a potřebám zdravého bydlení. Stavební pozemek má lichoběžníkový tvar s delší stranou ve směru západ - východ s tím, že se zužuje a svažuje směrem k východu. Převýšení je cca 22 m na 330 m délky pozemku. Významnou dominantou Líšně je "kostelíček“ (Kaple Panny Marie Pomocnice) na protějším východním kopci. Cílem urbanistické studie bylo vytvoření plynulého přechodu mezi "Starou Líšní" a "Novou Líšní“ s důrazem na environmentální a sociální aspekty. Území je členěno kompoziční a pohledovými osami, které se „potkávají“ ve společenském prostoru, který je tvořen společenským centrem s dominantním otevřeným prostorem a krytým zázemím v přilehlém objektu, umístěným v jeho nejvyšší západní části. Před objektem se nachází menší „náměstíčko“, na které navazuje centrální prostor s pobytovým trávníkem, veřejným grilem a dětským hřištěm. Tato část je poté na východě ukončena novou vodní plochou v podobě koupacího biotopu, který je překlenut dvěma lávkami ve směrech kompozičních os. Mezi těmito lávkami jsou na západním břehu navrženy terasové schody s navazujícím molem na vodě. Smíšená zástavba rodinnými a bytovými domy se výškově i objemově zvedá od východní a jižní hranice území směrem k severozápadnímu rohu území, kde navazuje na stejně vysokou zástavbu bytových domů. Podél západní hranice území při ulici Novolíšeňská je navržen bariérový dům, který plní i funkci optické dělící linie od stávající zástavby panelovými domy. Důraz byl kladen i na minimum dopravních ploch. Hlavní silniční trasy jsou jednosměrné a usnadňují tak orientaci v území. Při návrhu parkovacích ploch bylo upřednostněno kryté a podzemní parkování. Hlavními prioritami bylo jednak co největší množství zeleně, a to ve formě vzrostlé zeleně a zelených střech, a jednak snaha o maximální ponechání rostlého terénu. Výsledkem návrhu je tedy bydlení v zelení v rozvolněné nízkopodlažní zástavbě s možností uplatnění výhledů z objektů do okolí, výborného proslunění obytných místností a vnesením společenského života do řešeného území pro jeho obyvatele a obyvatel jeho okolí. Při situování rodinných domů byl brán zřetel na energetickou úspornost. Objekty jsou navrženy v jednoduchých hmotách ve tvaru kvádrů s obdélníkovou nebo čtvercovou půdorysnou stopou. Bytové domy mají většinou společné či prolínající se podzemní podlaží. Objekt bariérového domu má liniový charakter, který přibližně kopíruje západní hranici území. Jeho parter je ve čtyřech místech pravidelně přerušen a umožňuje tak pomocí těchto průchodů a průjezdu propojení s obslužnou komunikací Novolíšeňská. Při výběru materiálů byl kladen důraz hlavně na dřevo a kamen, jakožto hlavní přírodní materiály. Rodinné domy při jižní hranici jsou řadové (ve skupinách 2 x 4 a 1 x 5) a jsou uvažovány jako pasivním domy. Samostatné rodinné domy okolo vodní plochy jsou přístupny pouze pro pěší, a tedy je zde vyloučena automobilová doprava (příjezd vozidel však možný je po pojížděném chodníku šířky 3,0 m). Tyto domy jsou uvažovány jako nízkoenergetické.
|
|
|
Urbanisticko architektonická studie městského nízkopodlažního bydlení
Krůpa, Miloslav ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tématem práce je navrhnout městské účelné komfortní bydlení v klidném přírodním prostředí mezi původní zástavbou staré Líšně a panelovým sídlištěm z 80. let 20. století. Návrh nového obytného souboru bude odpovídat současným trendům a potřebám zdravého bydlení. Stavební pozemek má lichoběžníkový tvar s delší stranou ve směru západ - východ s tím, že se zužuje a svažuje směrem k východu. Převýšení je cca 22 m na 330 m délky pozemku. Významnou dominantou Líšně je "kostelíček“ (Kaple Panny Marie Pomocnice) na protějším východním kopci. Cílem urbanistické studie bylo vytvoření plynulého přechodu mezi "Starou Líšní" a "Novou Líšní“ s důrazem na environmentální a sociální aspekty. Území je členěno kompoziční a pohledovými osami, které se „potkávají“ ve společenském prostoru, který je tvořen společenským centrem s dominantním otevřeným prostorem a krytým zázemím v přilehlém objektu, umístěným v jeho nejvyšší západní části. Před objektem se nachází menší „náměstíčko“, na které navazuje centrální prostor s pobytovým trávníkem, veřejným grilem a dětským hřištěm. Tato část je poté na východě ukončena novou vodní plochou v podobě koupacího biotopu, který je překlenut dvěma lávkami ve směrech kompozičních os. Mezi těmito lávkami jsou na západním břehu navrženy terasové schody s navazujícím molem na vodě. Smíšená zástavba rodinnými a bytovými domy se výškově i objemově zvedá od východní a jižní hranice území směrem k severozápadnímu rohu území, kde navazuje na stejně vysokou zástavbu bytových domů. Podél západní hranice území při ulici Novolíšeňská je navržen bariérový dům, který plní i funkci optické dělící linie od stávající zástavby panelovými domy. Důraz byl kladen i na minimum dopravních ploch. Hlavní silniční trasy jsou jednosměrné a usnadňují tak orientaci v území. Při návrhu parkovacích ploch bylo upřednostněno kryté a podzemní parkování. Hlavními prioritami bylo jednak co největší množství zeleně, a to ve formě vzrostlé zeleně a zelených střech, a jednak snaha o maximální ponechání rostlého terénu. Výsledkem návrhu je tedy bydlení v zelení v rozvolněné nízkopodlažní zástavbě s možností uplatnění výhledů z objektů do okolí, výborného proslunění obytných místností a vnesením společenského života do řešeného území pro jeho obyvatele a obyvatel jeho okolí. Při situování rodinných domů byl brán zřetel na energetickou úspornost. Objekty jsou navrženy v jednoduchých hmotách ve tvaru kvádrů s obdélníkovou nebo čtvercovou půdorysnou stopou. Bytové domy mají většinou společné či prolínající se podzemní podlaží. Objekt bariérového domu má liniový charakter, který přibližně kopíruje západní hranici území. Jeho parter je ve čtyřech místech pravidelně přerušen a umožňuje tak pomocí těchto průchodů a průjezdu propojení s obslužnou komunikací Novolíšeňská. Při výběru materiálů byl kladen důraz hlavně na dřevo a kamen, jakožto hlavní přírodní materiály. Rodinné domy při jižní hranici jsou řadové (ve skupinách 2 x 4 a 1 x 5) a jsou uvažovány jako pasivním domy. Samostatné rodinné domy okolo vodní plochy jsou přístupny pouze pro pěší, a tedy je zde vyloučena automobilová doprava (příjezd vozidel však možný je po pojížděném chodníku šířky 3,0 m). Tyto domy jsou uvažovány jako nízkoenergetické.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Krůpa, Miloslav ; Ruller, Ivan (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská diplomová práce se zabývá revitalizací předpolí Květné zahrady v Kroměříži. Cílem je optimálně využít řešené území a v něm nově vzniklé návštěvnické části a s ní související objekty (návštěvnické centrum, výstavní centrum, předváděcí a prodejní centrum, kavárna s terasou, související zahradnické, technické a hygienické zázemí, bludiště, umělé vodní plochy). Optimálního využití je dosaženo v prvé řadě uzavřením stávajícího vstupu a vytvoření nových vstupů do předpolí a Květné zahrady, dále pak základní členění území ve dvou hlavních osách formujících hlavní trasy a navazujících na možné přístupy do předpolí. Polygonální způsob ztvárnění nových horizontálních objektů umožňuje návaznost na okolní terén a své ozeleněné střechy zpřístupňuje návštěvníkům, čímž usnadňuje orientaci v areálu a nabízí rozhled na část Květné zahrady. Dominantním prvkem řešeného území je jednak jeho polygonální členění jako protipól k formální části zahrady, a jednak vznik moderní zahrady na volných zelených plochách, dotvořených umělými vodními plochami. Zázemí pro návštěvníky je situováno do návštěvní části (foyer, prodejna vstupenek, veřejné WC, informační centrum s bookshopem, technické zázemí pro zaměstnance). Funkci expoziční reprezentuje výstavní centrum. Komerční funkce řešeného území (kavárna s terasou a předváděcí a prodejní centrum) je na provozu ostatních budov nezávislá. Stávající budovy tropického a studeného skleníku jsou zachovány, mění se pouze funkce vstupní budovy. Celkový dojem završují četné zelené a vodní plochy, systém tras vymezujících polygonální tvarosloví nových budov, včetně bludiště jako atrakce pro děti a rekonstruované Voliéry jako místa pro relaxaci. Navržené objekty mají svislé i stropní nosné konstrukce z monolitického železobetonu, obvodové stěny jsou opatřeny kontaktním zateplovacím systémem s finálním lesklým fasádním nátěrem bílé barvy. V některých místech je svislá konstrukce doplněna ocelovými sloupy. Střechy z intenzivní nebo extenzivní zeleně jsou opatřeny skleněným nebo nerezovým zábradlím s drátěnou výplní. Pro výplně otvorů je použito strukturální zasklení typu CW 50 doplněné o standardní hliníkové výplně.
|
host ::
RSS.