|
|
Vzájemná komunikace a vztah mezi nádorovými buňkami a nádorovým mikroprostředím
Novák, Štěpán ; Szabo, Pavol (vedoucí práce) ; Krška, Zdeněk (oponent) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Předložená disertační práce se věnuje dvěma hlavním cílům. Jako první byla zkoumána interakce mezi čtyřmi buněčnými liniemi pankreatického duktálního adenokarcinomu (pancreatic ductal adenocarcinoma, PDAC) a kondiciovaných médií z normálních/zdravých fibroblastů (healthy fibroblasts, HF) a nádorově-asociovaných fibroblastů (cancer associated fibroblasts, CAFs) odvozených z PDAC (PDAC-derived CAFs, PANFs), buněk odvozených z ascitické tekutiny pacientů v terminálním stádiu PDAC a primárním tumorem PDAC. Následně byl stanoven celogenomový profil PANF. Druhým cílem bylo imunohistochemicky, pomocí detekce tenascinu (Ten), fibronectinu (Fn) a galectinu-1 (Gal-1), odlišit buňky spinocelulárního karcinomu (SCC), buňky z okraje chirurgického resekátu (MSR) a buňky normální sliznice (NM) u pacientů operovaných pro spinocelulární karcinom hlavy a krku (HNSCC) a tyto výsledky korelovat s jejich klinickými charakteristikami. Následně byl proveden celogenomový profil vzorků SCC, MSR a NM na základě stratifikace exprese Ten. Výsledky Kultivace čtyř linií PDAC pod vlivem kondiciovaných médií z HF a PANF měla heterogenní charakter. Po stimulaci bylo nejvíce agresivní chování získáno u buněčné linie Panc-1 zatímco linie PaTu-8902 byla médii spíše inhibována. Transkriptom PANF prokázal zvýšenou expresi některých...
|
|
|
Epidemiologie sporadické formy kolorektálního karcinomu z hlediska prevence a možnosti časné diagnostiky.
Schneiderová, Michaela ; Bencko, Vladimír (vedoucí práce) ; Krška, Zdeněk (oponent) ; Hudečková, Henrieta (oponent)
Díky pokrokům v diagnostice, chirurgii a onkologii se pohled na nádorové onemocnění tlustého střeva výrazně změnil. Je nesporné, že se jedná o celkové onemocnění, ke kterému je nutno přistupovat multidisciplinárně, což umožňuje dlouhodobé přežívání pacientů při zachování přijatelné kvality života. Z perspektivy řady desetiletí, byl velmi znepokojivý strmý nárůst incidence tohoto nádorového onemocnění. Dílem je to daň za prodloužení střední délky života, neboť jedním z neovlivnitelných rizikových faktorů je věk. Se znalostí způsobu života a dietních zvyklostí našich předků nelze popřít fakt, že k rizikovým faktorům, které se podílejí na nárůstu incidence tohoto onemocnění, patří významná změna životního stylu a dietních návyků - snížení fyzické aktivity, obezita, stres, nevhodná tepelná úprava hromadně vyráběných potravin, konzumace nadměrného množství červeného masa, omezení příjmu syrové zeleniny a ovoce, nadměrná spotřeba chemických látek v podobě léků, kosmetiky, nadměrná konzumace alkoholu, zejména piva, nikotinismus, přítomnost cizorodých látek v životním prostředí atd. Vše uvedené vyústilo v průběhu času v rozvoj mnoha tzv. civilizačních chorob, mezi které lze zařadit i kolorektální karcinom (CRC). Přestože jsme dnes schopni v rámci screeningových programů zachytit prekancerózy (polypy) a...
|
|
|
Perkutánní elektrogastrografie, princip a možnosti jejího klinického využití v abdominální chirurgii
Fraško, Roman ; Krška, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Petr (oponent) ; Szárszoi, Ondrej (oponent)
Autor dizertační práce předkládá v jejím úvodu definici a historické souvislosti vzniku a postupného rozvoje klinického využití metody perkutánní elektrogastrografie. Podrobně je popsán fyziologický, anatomický a embryonální podklad stavby a funkce trávicího traktu se zvláštním ohledem na stavbu a funkci žaludku. Dále jsou rozebrány současné znalosti lokalizace a funkce žaludečního pace-setteru. Je popsána použitá technika záznamu perkutánního elektrogastrogramu. Ve druhé části jsou rozebrány vlastní výsledky původních studií sledujících obnovu peristaltiky v perioperačním období u nemocných podstupujících klasickou a laparoskopickou cholecystectomii a laparoskopickou neadjustabilní bandáž žaludku. Dále jsou prezentovány výsledky měření EGG záznamu u nemocných s mechanickým, cévním a paralytickým ileem v korelaci s měřenými hladinami interleukinu 1β, interleukinu-6, prokalcitoninu a C-reaktivního proteinu. Klíčová slova: Perkutánní elektrogastrografie, laparoskopická cholecystectomie, labaroskopická žaludeční bandáž, zánětlivé mediatory, neprůchodnost střevní.
|
|
|
Epidemiologie sporadické formy kolorektálního karcinomu z hlediska prevence a možnosti časné diagnostiky.
Schneiderová, Michaela ; Bencko, Vladimír (vedoucí práce) ; Krška, Zdeněk (oponent) ; Hudečková, Henrieta (oponent)
Díky pokrokům v diagnostice, chirurgii a onkologii se pohled na nádorové onemocnění tlustého střeva výrazně změnil. Je nesporné, že se jedná o celkové onemocnění, ke kterému je nutno přistupovat multidisciplinárně, což umožňuje dlouhodobé přežívání pacientů při zachování přijatelné kvality života. Z perspektivy řady desetiletí, byl velmi znepokojivý strmý nárůst incidence tohoto nádorového onemocnění. Dílem je to daň za prodloužení střední délky života, neboť jedním z neovlivnitelných rizikových faktorů je věk. Se znalostí způsobu života a dietních zvyklostí našich předků nelze popřít fakt, že k rizikovým faktorům, které se podílejí na nárůstu incidence tohoto onemocnění, patří významná změna životního stylu a dietních návyků - snížení fyzické aktivity, obezita, stres, nevhodná tepelná úprava hromadně vyráběných potravin, konzumace nadměrného množství červeného masa, omezení příjmu syrové zeleniny a ovoce, nadměrná spotřeba chemických látek v podobě léků, kosmetiky, nadměrná konzumace alkoholu, zejména piva, nikotinismus, přítomnost cizorodých látek v životním prostředí atd. Vše uvedené vyústilo v průběhu času v rozvoj mnoha tzv. civilizačních chorob, mezi které lze zařadit i kolorektální karcinom (CRC). Přestože jsme dnes schopni v rámci screeningových programů zachytit prekancerózy (polypy) a...
|
|
| |
|
|
Perkutánní elektrogastrografie, princip a možnosti jejího klinického využití v abdominální chirurgii
Fraško, Roman ; Krška, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Petr (oponent) ; Szárszoi, Ondrej (oponent)
Autor dizertační práce předkládá v jejím úvodu definici a historické souvislosti vzniku a postupného rozvoje klinického využití metody perkutánní elektrogastrografie. Podrobně je popsán fyziologický, anatomický a embryonální podklad stavby a funkce trávicího traktu se zvláštním ohledem na stavbu a funkci žaludku. Dále jsou rozebrány současné znalosti lokalizace a funkce žaludečního pace-setteru. Je popsána použitá technika záznamu perkutánního elektrogastrogramu. Ve druhé části jsou rozebrány vlastní výsledky původních studií sledujících obnovu peristaltiky v perioperačním období u nemocných podstupujících klasickou a laparoskopickou cholecystectomii a laparoskopickou neadjustabilní bandáž žaludku. Dále jsou prezentovány výsledky měření EGG záznamu u nemocných s mechanickým, cévním a paralytickým ileem v korelaci s měřenými hladinami interleukinu 1β, interleukinu-6, prokalcitoninu a C-reaktivního proteinu. Klíčová slova: Perkutánní elektrogastrografie, laparoskopická cholecystectomie, labaroskopická žaludeční bandáž, zánětlivé mediatory, neprůchodnost střevní.
|
|
|
Syndrom diseminované intravaskulární koagulace v intenzivní medicíně
Kasperová, Jana ; Krška, Zdeněk (oponent) ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou syndromu diseminované intravaskulární koagulace (DIC) v intenzivní medicíně. Teoretická část poskytuje informace o epidemiologii, patofyziologii, etiologii, klinické klasifikaci a diagnostice syndromu diseminované intravaskulární koagulace a shrnuje možnosti léčby tohoto patologického procesu. Praktická část informuje o výsledcích výzkumu zaměřeného na určení patologických stavů, které vyvolaly syndrom DIC, analýzu vývoje vybraných hematologických parametrů v čase, stanovení míry korelace vybraných veličin a ověření správnosti diagnostiky syndromu DIC dle ISTH kritérií pro stanovení diagnózy DIC u souboru 29 pacientů se syndromem DIC hospitalizovaných ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 2006 až 2009. Výsledky výzkumu potvrzují hypotézy, že se hemokoagulační nález syndromu DIC nebude zásadně lišit pohlavím ani věkem, že mortalita pacientů, u nichž vznikla akutní forma syndromu DIC na podkladě sepse, bude minimálně 50 % a že korelace mezi věkem, pohlavím pacientů se syndromem DIC a hematologickými parametry nebude statisticky významná. Naopak hypotéza, že u všech pacientů s akutní formou DIC bude počet trombocytů menší nebo roven 100 x 109 /l, INR větší nebo rovno 1,2, aPTT delší než 40 sec, hladina fibrinogenu menší než 2 g/l a že bude více než dvojnásobně...
|
|
|
Tkáňová a klinická reakce při pentasacharidové prevenci
Trča, Stanislav ; Krška, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Kvasnička, Jan (oponent)
Jednou z možností ovlivnění vzniku tromboembolické choroby, tedy též hluboké žilní trombózy a systémové odpovědi organizmu na zátěž danou úrazem a operačním zákrokem je podání koagulačně aktivních létek. V poslední době byl mezi jinými vyvinut syntetický analog molekuly heparinu - jeho funkčně aktivní části - pentasacharid (PS), který byl zařazen mezi sledovaná farmaka. Možný vliv rozdílné farmakoprevence na vznik hluboké žilní trombózy byl sledován na souboru celkem 146 pacientů, kteří utrpěli zlomeninu proximálního konce stehenní kosti a byli operováni na 1. chirurgické klinice VFN v období 2001 - 2006. Pacienti byli náhodným výběrem rozděleni do 4 skupin podle podaného antikoagulans (UFH, LMWH, PS krátkodobě a PS dlouhodobě). Byly sledovány projevy TEN, vybrané pooperační komplikace a laboratorní hodnoty vybraných parametrů krevního obrazu, koagulace, proteinů akutní fáze a adhezivních molekul. Výsledky ukazují na trvající zvýšené riziko vzniku žilní trombózy a nižší míru aktivace koagulační a fibrinolytické kaskády, tedy vyšší míru stability hemostazeologického statusu organizmu ve skupinách, kde byl podáván pentasacharid a to zejména dlouhodobě (1 měsíc) a tedy lze usuzovat na možný protektivní vliv pentasacharidu na vznik žilní trombózy.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.