Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv dlouhodobého kojení na růst dětí od narození do 2 let.
Bočková, Kateřina ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Růst je citlivým indikátorem dlouhodobého zdravotního stavu dítěte, proto je jeho sledování pomocí růstových grafů důležitou pomůckou v pediatrické praxi. Tato práce hodnotí vliv dlouhodobého kojení na tělesný růst dětí od narození do dvou let podle tělesné délky, tělesné hmotnosti a obvodu hlavy a zároveň porovnává růst těchto dětí s růstem dlouhodobě kojených dětí ve studii WHO (MGRS) a dále s růstem dětí v 6. (resp. 5.) CAV, který způsob výživy nezohledňuje. Výchozím materiálem byl soubor dětí měřených v ordinaci MUDr. Mottlové. Bylo zjištěno, že dlouhodobé kojení při interakci s věkem dítěte signifikantně ovlivňuje tělesnou hmotnost a délku. Kojené děti měly v 6., 12. a 18. měsíci menší tělesnou délku (o 0,6 cm, 1,1 cm, 0,9 cm) a nižší tělesnou hmotnost (o 250 g, 400 g, 210 g) než děti nekojené. Provedené srovnání prokázalo, že růst dětí našeho souboru se více podobá růstu dětí ze studie 6. (resp. 5.) CAV. Klíčová slova: růst, mateřské mléko, kojení, růstové standardy, percentilové grafy.
Rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky: kritické zhodnocení principů metody a analýza vybraných kraniofaciálních vztahů
Zedníková Malá, Pavla ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Tato disertační práce je předkládána ve formě svazku odborných publikací spolu s teoretickým úvodem. V teoretickém úvodu je prezentován aktuální stav poznání problematiky faciální rekonstrukce. Stručně jsou popsány oblasti využití, principy metody a typy metod dle použitého média. Dále jsou popisovány spolehlivosti a omezení metod, které jsou zároveň východisky výzkumné části disertační práce. Pro metodu rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky je typická paralelní existence mnohonásobných predikčních pravidel, jejichž spolehlivost není známa nebo nebyla publikována. Cílem práce bylo otestovat spolehlivosti vybraných vodítek pro odhad polohy a velikosti částí obličeje (očí, nosu a rtů) a na základě výsledků doporučit, která vodítka přednostně používat. V druhé části výzkumu bylo cílem kvantifikovat těsnost vztahu mezi tvarem lebky a tvarem obličeje, tj. určit, do jaké míry a jakým způsobem tvar kostěného podkladu určuje (predikuje) tvar měkkých tkání, a to pomocí geometrické morfometrie. Materiál pro tuto disertační práci tvořil soubor laterálních telerentgenových snímků 87 dospělých jedinců pořízený v letech 1977-1992. Soubor sestával z 52 mužů (21-43 let, průměrný věk: 30 let) a 35 žen (19-39 let, průměrný věk: 21 let) středoevropské populace. Jedinci ve zkoumaném vzorku nevykazovali...
Analýza vztahů vybraných somatických charakteristik novorozenců a matek - populační sonda.
Špičáková, Dagmar ; Krásničanová, Hana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
7 Abstrakt Úvod. U savců včetně člověka se manifestuje dominance mateřského vlivu na velikost plodu. Hlavními známými negenetickými limity způsobující fyziologické kolísání hodnot porodní hmotnosti jsou skeletální dimenze matky (tělesná výška a hmotnost) a parita. Hlavním cílem naší práce bylo analyzovat vztahy tělesné výšky matky, hmotnosti matky na začátku a na konci gravidity a hmotnostního přírůstku matky během gravidity a porodních parametrů novorozence. Materiál a metody. Podkladem naší studie jsou transverzální antropometrická data 201 novorozenců (92 chlapců, 109 dívek) narozených od září 2010 do srpna 2011 v Oblastní nemocnici Kladno, a.s. a jejich matek. U jedné části souboru novorozenců (n = 156) bylo podrobně změřeno 24 tělesných rozměrů, u druhé části souboru (n = 45) byla zjišťována pouze porodní hmotnost, porodní délka a obvod hlavy. Somatické charakteristiky matek byly zjišťovány dotazníkovou metodou. Výsledky. Průměrné hodnoty porodní hmotnosti novorozenců (chlapci: x = 3 318 g, dívky: x = 3 232 g), tělesné výšky matek ( x = 167,3 cm) a pregravidní hmotnosti matek ( x = 64,7 kg) jsou shodné s referenčními hodnotami. Průměrný věk matek je 29,9 let. Porodní hmotnost, resp. porodní délka novorozence, je statisticky signifikantně závislá na tělesné výšce matky (r = 0,441; p < 0,001, resp. r =...
Příspěvek k orientačnímu hodnocení tělesného složení dívek peripubertálního období
Pavelčáková, Tereza ; Krásničanová, Hana (vedoucí práce) ; Málková, Michaela (oponent)
Bylo změřeno 184 dívek na druhém stupni různých základních škol. Zjišťována byla aktuální tělesná výška, hmotnost, střední obvod paže, body mass index a tloušťka čtyř kožních řas. Po statistickém zpracování byly všechny tělesné charakteristiky vyhodnoceny jako shodné s normami V. a VI. celostátního antropologického výzkumu (CAV 1991 a CAV 2001), resp. s normativy tlouštěk kožních řas (Bláha et al. 1999 a). Výsledky mohou být ovlivněny dobrovolností souhlasu k měření.
Rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky: kritické zhodnocení principů metody a analýza vybraných kraniofaciálních vztahů
Zedníková Malá, Pavla ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Beňuš, Radoslav (oponent) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Tato disertační práce je předkládána ve formě svazku odborných publikací spolu s teoretickým úvodem. V teoretickém úvodu je prezentován aktuální stav poznání problematiky faciální rekonstrukce. Stručně jsou popsány oblasti využití, principy metody a typy metod dle použitého média. Dále jsou popisovány spolehlivosti a omezení metod, které jsou zároveň východisky výzkumné části disertační práce. Pro metodu rekonstrukce přibližné podoby člověka podle lebky je typická paralelní existence mnohonásobných predikčních pravidel, jejichž spolehlivost není známa nebo nebyla publikována. Cílem práce bylo otestovat spolehlivosti vybraných vodítek pro odhad polohy a velikosti částí obličeje (očí, nosu a rtů) a na základě výsledků doporučit, která vodítka přednostně používat. V druhé části výzkumu bylo cílem kvantifikovat těsnost vztahu mezi tvarem lebky a tvarem obličeje, tj. určit, do jaké míry a jakým způsobem tvar kostěného podkladu určuje (predikuje) tvar měkkých tkání, a to pomocí geometrické morfometrie. Materiál pro tuto disertační práci tvořil soubor laterálních telerentgenových snímků 87 dospělých jedinců pořízený v letech 1977-1992. Soubor sestával z 52 mužů (21-43 let, průměrný věk: 30 let) a 35 žen (19-39 let, průměrný věk: 21 let) středoevropské populace. Jedinci ve zkoumaném vzorku nevykazovali...
Hodnocení svalové síly a výkonu u dětí a mládeže pomocí mechanografie
Matysková, Jana ; Zemková, Daniela (vedoucí práce) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Úvod: Pevnost kosti je významně utvářena mechanickými stimuly přicházejícími od kosterního svalstva. Při diagnostice snížené denzity a pevnosti kostí u dětí a mládeže je proto důležité zhodnotit nejen materiální a geometrické parametry kvality kosti denzitometrickými metodami, ale též objektivně posoudit parametry svalové funkce. Jednou z recentně zavedených metod hodnotících svalovou sílu a výkon je mechanografie ("jumping mechanography"). Cílem předkládané práce bylo vytvoření referenčních dat zdravých dívek a chlapců pro výstupní parametry mechanografie, svalovou sílu (Fmax) a svalový výkon (Pmax), a stanovení vztahů mezi těmito ukazateli a základními antropometrickými parametry. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 796 zdravých dětí a adolescentů (432 dívek a 364 chlapců) ve věku 6 až 18 let včetně. Test na hodnocení svalového výkonu ("single two-legged jump"), změření tělesné výšky a hmotnosti podstoupili všichni probandi, test na hodnocení svalové síly ("multiple one-legged hopping") byl zrealizován u 376 probandů. Sběr dat proběhl v pěti základních a třech středních školách. Motorické testy byly vykonány prostřednictvím přenosné silové plošiny: mechanografu ("Leonardo Mechanograph® GRFP", Novotec Medical GmbH, Pforzheim). Pro konstrukci hladkých percentilových křivek parametrů Pmax, Pmax/BM,...
Selected auxological aspects of menarche
Švecová, Martina ; Krásničanová, Hana (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Diplomová práca je pokusom analyzovať vybrané auxologické aspekty menarché súboru vytvoreného zo sondy uskutočnenej na základných školách v Prahe. Súbor "PRAHA 2012" tvorí 293 dievčat od 11,00 do 14,99 rokov. Zistený medián veku menarché 12,4 roka u veľkomestskej peripubertálnej populácie dievčat je vysoko významne nižší (p = 0,0004) než medián 13,04 rokov pražskej subpopulácie, resp. než medián 13,00 českej populácie, z poslednej národnej normatívnej štúdie (CAV 2001). Výsledok sondy nasvedčuje "prelomenie" mnohoročnej stagnácie veku menarché, minimálne u veľkomestskej populácie ČR. Podľa našich výsledkov však preukázanú deceleráciu veku menarché (mínus 0,6 roka) nesprevádzalo zvýšenie priemernej telesnej výšky ale ani ďalších sledovaných parametrov nutričného stavu (telesná hmotnosť, BMI, obvod paže a hrúbka kožných rias) pri porovnaní s doposiaľ používanými pediatrickými normami. Vek menarché bol však telesným zložením probandiek súboru PRAHA 2012 nepochybne ovplyvnený: porovnaním údajov premenarcheálnych (n = 139) a postmenarcheálnych (n = 154) dievčat rovnakého veku boli zistené štatisticky signifikantne vyššie hodnoty telesnej hmotnosti (42,5 kg, 47,6 kg vs 56,3 kg, 54,1 kg), BMI (17,6 kg/mš, 18,3kg/mš vs 21,3 kg/mš, 20,7 kg/mš) a percenta telesného tuku (19,4%, 19,7% vs 24,5% a 23,1%) u...
Vliv dlouhodobého kojení na růst dětí od narození do 2 let.
Bočková, Kateřina ; Bláha, Pavel (vedoucí práce) ; Krásničanová, Hana (oponent)
Růst je citlivým indikátorem dlouhodobého zdravotního stavu dítěte, proto je jeho sledování pomocí růstových grafů důležitou pomůckou v pediatrické praxi. Tato práce hodnotí vliv dlouhodobého kojení na tělesný růst dětí od narození do dvou let podle tělesné délky, tělesné hmotnosti a obvodu hlavy a zároveň porovnává růst těchto dětí s růstem dlouhodobě kojených dětí ve studii WHO (MGRS) a dále s růstem dětí v 6. (resp. 5.) CAV, který způsob výživy nezohledňuje. Výchozím materiálem byl soubor dětí měřených v ordinaci MUDr. Mottlové. Bylo zjištěno, že dlouhodobé kojení při interakci s věkem dítěte signifikantně ovlivňuje tělesnou hmotnost a délku. Kojené děti měly v 6., 12. a 18. měsíci menší tělesnou délku (o 0,6 cm, 1,1 cm, 0,9 cm) a nižší tělesnou hmotnost (o 250 g, 400 g, 210 g) než děti nekojené. Provedené srovnání prokázalo, že růst dětí našeho souboru se více podobá růstu dětí ze studie 6. (resp. 5.) CAV. Klíčová slova: růst, mateřské mléko, kojení, růstové standardy, percentilové grafy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.