Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Adheze monocytů k endotelu a aterogeneze
Kauerová, Soňa ; Králová Lesná, Ivana (vedoucí práce) ; Kraml, Pavel (oponent) ; Kuneš, Jaroslav (oponent)
Přes dostupnou a efektivní terapii hypercholesterolémií a hypertenze je v západním světě mortalita v důsledku kardiovaskulárních chorob stále velice vysoká. Zánětlivé změny v arteriální stěně, ale i v tukové tkáni hrají zásadní roli v rozvoji aterosklerózy. Makrofágy se uplatňují v procesu aterogeneze již od iniciace rozvoje, kdy ještě ve formě monocytů adherují a migrují do arteriální stěny v důsledku aktivace endotelu a stimulace prozánětlivě působícími látkami. Je známo, že tuková tkáň je významným endokrinním orgánem a součástí tukové tkáně je velké množství makrofágů schopných produkovat řadu prozánětlivě působících cytokinů a přispívat k rozvoji mírného chronického zánětu, zásadního v rozvoji aterosklerózy. Ve vzorcích subkutánní, viscerální a perivaskulární tukové tkáně (SAT, VAT, PVAT) od zdravých subjektů jsme analyzovali makrofágy a jejich polarizaci, genovou expresi prozánětlivých cytokinů a vliv látek uvolněných VAT na míru adheze monocytů k endotelu. V některých analýzách doplnili o vzorky SAT, VAT a PVAT od pacientů s angiologicky potvrzenou chorobou periferních cév (PAD). Výsledky jsme porovnávali jednak mezi skupinami zdravých a nemocných subjektů, mezi jednotlivými typy tukové tkáně v rámci skupin (SAT, VAT, PVAT) a dále jsme analyzovali případné vztahy k rizikovým faktorům...
Perivaskulární tuková tkáň ve zdraví a nemoci
Pasáková, Kateřina ; Králová Lesná, Ivana (vedoucí práce) ; Janovská, Petra (oponent)
Tuková tkáň je největší endokrinní orgán v těle. Její funkce a složení je intenzivně studováno, neboť počet obyvatel s nadváhou exponenciálně roste. Buňky typické pro tukovou tkáň se nazývají adipocyty. Látky, které tyto buňky tukové tkáně produkují, se nazývají adipokiny - tedy nízkomolekulární látky sekretované adipocyty. Tuková tkáň se dá rozdělit do několika druhů a to dle složení - bílá, hnědá a přechodná béžová nebo podle umístění - viscerální, subkutánní a perivaskulární. Perivaskulární tuková tkáň se nachází kolem většiny cév v těle. Je schopna působit prozánětlivě i protizánětlivě a podílí se na regulaci cévního tonu. Patologie perivaskulární tukové tkáně mohou vést k rozvoji onemocnění, které ovlivňují přímo či nepřímo kardiovaskulární systém, a jsou tak jednou z hlavních příčin úmrtí v zemích západního světa.
Adheze monocytů na endotel in vitro
Kubátová, Hana ; Králová Lesná, Ivana (vedoucí práce) ; Galovcová, Markéta (oponent)
Kardiovaskulární choroby jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Studium faktorů ovlivňujících iniciaci a rozvoj aterosklerózy a následně jejích komplikací, napomáhá lepšímu porozumění vzniku této choroby a hledání vhodných způsobů léčby. Iniciálním krokem rozvoje aterosklerózy je adheze monocytů na endoteliální povrch. Cílem této práce bylo zavést a otestovat in vitro model adheze monocytů na endotel a vyhodnotit výsledky dvěma metodami - měřením intenzity fluorescenčního signálu a počítáním adherovaných buněk v zorném poli. V tomto modelu byly využity endoteliální buňky stimulované TNF-α, cytokinem zvoleným vzhledem ke známému efektu na aktivaci endotelu a expresi adhezních molekul. Nejnižší koncentrace TNF-α zvyšující procento adheze THP-1 monocytů na endoteliální buňky ve srovnání s negativní kontrolou byla 1 ng TNF-α/ml. Optimální koncentrace TNF-α zvyšující procento adheze THP-1 monocytů na endoteliální buňky byla 10 ng TNF-α/ml. Vliv TNF-α na zvýšení adheze THP-1 monocytů se projevil už po 5 minutách koinkubace s HUVEC. Optimální doba koinkubace THP-1 monocytů s HUVEC byla 30 - 40 minut při použití 10 ng TNF-α/ml. Kromě koncentrace TNF-α a doby koinkubace měl na procento adheze vliv i počet přidaných THP-1 monocytů. Byl optimalizován model adheze monocytů na endotel in vitro a výsledky...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.