|
|
Student jako občan? Přístup nizozemské politické moci ke studentům v době pandemie COVID-19
Zápalová, Myriam ; Kozmanová, Irena (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Práce se zabývá postojem nizozemské politické moci ke studentům vysokých škol jakožto k občanům v průběhu pandemie COVID-19. Pomocí analýzy schůzí dolní komory parlamentu (Tweede Kamer) věnovaných vývoji kolem koronaviru zkoumá, jaká pojetí studenta jako občana poslanci a poslankyně během těchto debat explicitně či implicitně formulovali, jak si tato pojetí navzájem konkurovala a jaká byla jejich role při profilování pozice vlády versus opozice (resp. jednotlivých stran), i s ohledem na volby v březnu 2021. Pandemie COVID-19 se ukázala ideálním zdrojem informací tím, že nutila aktéry k explicitnímu vyjádření hodnotových postojů a k explicitní debatě o prioritách státní podpory. Práce sledovala čtyři tematické oblasti (reálného či žádoucího) vztahu politické moci ke studentům coby občanům: komunikaci, prioritizaci, obhajobu zájmů a konstruování obrazu studenta. Optika přístupu ke studentům nepotvrdila dělící linii vláda versus opozice, ale spíše vláda versus parlament. Ten byl hlavním akcelerátorem debaty a nastoloval agendu zohledňující studenty jako skupinu občanů. Další dělící linii pak bylo možné konstatovat mezi konstruktivní opozicí usilující o prosazení co nejefektivnější podoby opatření v souladu s formulovanými studentskými zájmy, a opozicí nekonstruktivní, využívající konstruované...
|
|
|
A transfer towards the explicit. Homosexuality in Czech translation of Dutch-language literature and its critical response
Frantál, Filip ; Kozmanová, Irena (vedoucí práce) ; T`Sjoen, Yves (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza nizozemsky psané literatury zabývající se homosexuální tematikou v překladu do češtiny a jejích kritických ohlasů. Výzkumná otázka práce se zakládá na předpokladu, že odlišný společenský přístup k nahlížení na homosexualitu v různých jazykových prostorech může vést k odlišnému přístupu ke zpracování tohoto tématu při překladu literárních děl mezi těmito prostory, případně k odlišnému kritickému a čtenářskému přístupu k těmto dílům, a to na základě odlišného společenského, vědeckého, kulturního, politického a právního vývoje. V jazykovém prostoru vyznačujícím se nižší úrovní společenské akceptace homosexuality (český) tak může docházet k přikládání větší důležitosti tématu homosexuality v díle v rámci literární kritiky než v jazykovém prostoru s vyšší úrovní dosažené emancipace homosexuálů (nizozemsky mluvící). Posun v přijetí díla může být kromě vědomých i nevědomých postupů překladatele a koncepčních rozdílů v jazykových systémech zapříčiněn také mimotextuálními strategiemi, například veřejnou prezentací přeloženého díla. Výzkumná otázka je ověřována analýzou tří prozaických děl nizozemsky psané literatury, která se věnují tématu homosexuality a která byla přeložena do češtiny: Pijpelijntjes (Jacob Israël de Haan), Twee vrouwen (Harry Mulisch) a Het derde...
|
|
|
Kurfiřt Fridrich Vilém Braniborský a klevsko-marské stavy v letech 1640-1654. Stavy jako aktéři mezinárodní politiky a panovnický "minimální program" po třicetileté válce
Kozmanová, Irena ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Práce se zabývá vztahy kurfiřta Fridricha Viléma Braniborského a zemských stavů západních zemí jeho složeného státu, Kleve-Mark, ve 40. a první polovině 50. let 17. století. Prostřednictvím analyzování prostředků, které ve vzájemných interakcích používaly, se snaží sledovat obecné strategie obou stran a jejich politické koncepce. Pozornost je soustředěna na jeden z hlavních sporných bodů mezi panovníkem a stavy - zahraniční politiku stavů. Ta se orientovala především do Nizozemí, k jülišsko-berským stavům a k centrálním institucím Svaté říše římské. Zatímco zemské stavy považovaly zahraničně politické aktivity za zcela legitimní prostředek obrany svých privilegií, pro kurfiřta znamenaly ohrožení jeho suverenity, a proto proti nim důrazně postupoval. Zajištění monopolu na výkon zahraniční politiky bylo součástí tzv. "minimálního programu" panovníka, souboru požadavků, jejichž realizaci považoval za nutnou pro prosazení své suverenity. Ve sledovaném období nicméně ve vztazích panovníka a stavů dominovala konsensuální strategie, založená na vyjednávání a dohodě.
|
|
|
The analysis of LGBT role models in modern Dutch children's books. Children's literature as a support tool for emotional and social intelligence.
Bezecná, Kateřina ; Kozmanová, Irena (vedoucí práce) ; Zegers, Twan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na reprezentaci LGBT vzorů v současné nizozemské literatuře pro děti a mládež. Práce vychází z teoretických studií zabývajících se vlivem čtení fikce na vývoj dětské emocionální a sociální gramotnosti a na snížení předsudků. Práce sleduje, jaká teoretická východiska byla použita při realizaci nizozemské kampaně Lees met andermans ogen a z ní vycházející iniciativy Queerboeken. Výsledky ukazují, že strategie použité k realizaci kampaní korespondují s teoretickými studiemi dokazujícími přímou souvislost mezi čtením fikce a rozvojem čtenářovy schopnosti rozpoznat, co si jiní lidé myslí a jak se cítí. Zároveň bylo dokázáno, že na základě knih doporučených kampaněmi lze docílit nepřímého meziskupinového kontaktu a podpořit tak akceptaci členů LGBT. Následná analýza primárního vzorku knih použitých v kampaních poukazuje na to, že knihy pro děti a mládež disponují literárními postupy, kterými lze podpořit rozvoj čtenářových kognitivních schopností a dopomoci tak ke snížení předsudků vůči LGBT.
|
|
|
The deaf character as "the other" in the Dutch literature at the beginning of the 21st Century
Šmejkalová, Klára ; Sedláčková, Lucie (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena a vnímání (sebe sama) neslyšících postav v nizozemské literatuře počátku 21. století. Jsou analyzovány tři knihy - Ik heb mijn naam terug od Yvonne Keminkové, Doof od Sisky Mulderové a Kolja od Arthura Japina. Metodologie je založena na práci Toni Morrisonové a Maaike Meijerové, které společně sestavily osm strategií ‚jinakosti'. Meijerová je používá k analýze (post)koloniální literatury, v této práci jsou uzpůsobené hluchotě. Ukázalo se, že neslyšící postavy vykazují určité shody s ‚tím jiným' jak jej známe z (post)koloniální teorie. Výsledky také ukazují, že situace, která je popsána v Ik heb mijn naam terug se liší od situací popsaných v ostatních dvou knihách. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ideological Intervention in the Early Modern Period. The Case of the Dutch Republic and the Estates of Cleves-Mark in the 1640s and 1650s
Kozmanová, Irena ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Bůžek, Václav (oponent) ; van Nierop, Henk (oponent)
(CZ) Ideologická intervence v raném novověku. Příklad Republiky Spojeného Nizozemí a stavů Kleve-Mark ve 40. a 50. letech 17. století Práce se zabývá nizozemskými intervencemi v Kleve-Mark v období před a po 1648 a kriticky zkoumá roli tohoto roku jako mezníku. Vychází z odmítnutí "vestfálského" konceptu suverenity a přiklání se k relacionalistickému pojetí založenému na uznání. Zaměřuje se proto na komunikace jednotlivých zkoumaných subjektů (nizozemské republiky jako intervenující mocnosti, braniborského kurfiřta jako legitimního panovníka a zemských stavů jako iniciátorů a adresátů intervence) o suverenitě, tak, jak probíhaly na poli tzv. dvorské veřejnosti, zejména v diplomacii. V první části jsem konstatovala, že nizozemská republika reagovala velmi konzervativně na legitimizační tlak vyplývající z její role jako nového člena vysoce monarchicky definované "dvorské veřejnosti". Dále jsem zkoumala vliv vnitřního politického systému a ceremoniálu na vystupování nizozemské republiky směrem navenek, kde jsem konstatovala významnou roli provincie Gelderland. Na příkladu tří přímých diplomatických kontaktů s braniborským kurfiřtem jako panovníkem Kleve- Mark jsem ukázala ochotu provincie Holland instrumentalizovat komunikační prostředky monarchické kultury k blokování politických projektů a ke...
|
|
|
Kurfiřt Fridrich Vilém Braniborský a klevsko-marské stavy v letech 1640-1654. Stavy jako aktéři mezinárodní politiky a panovnický "minimální program" po třicetileté válce
Kozmanová, Irena ; Kovář, Martin (oponent) ; Stellner, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá vztahy kurfiřta Fridricha Viléma Braniborského a zemských stavů západních zemí jeho složeného státu, Kleve-Mark, ve 40. a první polovině 50. let 17. století. Prostřednictvím analyzování prostředků, které ve vzájemných interakcích používaly, se snaží sledovat obecné strategie obou stran a jejich politické koncepce. Pozornost je soustředěna na jeden z hlavních sporných bodů mezi panovníkem a stavy - zahraniční politiku stavů. Ta se orientovala především do Nizozemí, k jülišsko-berským stavům a k centrálním institucím Svaté říše římské. Zatímco zemské stavy považovaly zahraničně politické aktivity za zcela legitimní prostředek obrany svých privilegií, pro kurfiřta znamenaly ohrožení jeho suverenity, a proto proti nim důrazně postupoval. Zajištění monopolu na výkon zahraniční politiky bylo součástí tzv. "minimálního programu" panovníka, souboru požadavků, jejichž realizaci považoval za nutnou pro prosazení své suverenity. Ve sledovaném období nicméně ve vztazích panovníka a stavů dominovala konsensuální strategie, založená na vyjednávání a dohodě.
|
|
|
Kurfiřt Fridrich Vilém Braniborský a klevsko-marské stavy v letech 1640-1654. Stavy jako aktéři mezinárodní politiky a panovnický "minimální program" po třicetileté válce
Kozmanová, Irena ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Práce se zabývá vztahy kurfiřta Fridricha Viléma Braniborského a zemských stavů západních zemí jeho složeného státu, Kleve-Mark, ve 40. a první polovině 50. let 17. století. Prostřednictvím analyzování prostředků, které ve vzájemných interakcích používaly, se snaží sledovat obecné strategie obou stran a jejich politické koncepce. Pozornost je soustředěna na jeden z hlavních sporných bodů mezi panovníkem a stavy - zahraniční politiku stavů. Ta se orientovala především do Nizozemí, k jülišsko-berským stavům a k centrálním institucím Svaté říše římské. Zatímco zemské stavy považovaly zahraničně politické aktivity za zcela legitimní prostředek obrany svých privilegií, pro kurfiřta znamenaly ohrožení jeho suverenity, a proto proti nim důrazně postupoval. Zajištění monopolu na výkon zahraniční politiky bylo součástí tzv. "minimálního programu" panovníka, souboru požadavků, jejichž realizaci považoval za nutnou pro prosazení své suverenity. Ve sledovaném období nicméně ve vztazích panovníka a stavů dominovala konsensuální strategie, založená na vyjednávání a dohodě.
|
|
|
Politika zaměstnanosti žen v Československu v letech 1945-1948
Červenková, Linda ; Kozmanová, Irena (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje politiku zaměstnanosti žen v Československu po druhé světové válce. Ukazuje, jak byla problematika ošetřena na úrovni legislativy a na analýze problematiky (ne)rovných mezd mužů a žen a profilaci "ženských" profesí konstatuje výrazné rozdíly mezi oficiálními proklamacemi a realitou. Na příkladu komunistické strany a její ženské organizace Ústřední komise žen ukazuje, jak byla otázka ženské zaměstnanosti využívána v politickém boji tzv. "třetí republiky". V druhé části se zaměřuje na analýzu sociální, rodinné a populační politiky a jejich vlivu na zaměstnanost žen a pohled na ni. Dochází přitom k závěru, že politika byla nastavena tak, aby umožnila ženám účast na obnově národního hospodářství.
|
|
|
„Až příliš sametová revoluce". Analýza neúspěchu řešení romské problematiky 1948-2012.
Poprik, Anton ; Kozmanová, Irena (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Až příliš sametová revoluce". Analýza neúspěchu řešení romské problematiky v letech 1948-2012 se s důrazem na byrokratickou úroveň zabývá hledáním důvodů neúspěchu řešení romské problematiky na českém území v období šesti desetiletí činnosti zprvu komunistického a následně demokratického státního aparátu. V první části přibližuje současnou podobu problémů a institucionální systém jejich řešení orgány veřejné správy České republiky. Ve druhé části se zaměřuje na podobu problematiky od vzniku v období druhé poloviny čtyřicátých let, ukazuje stěžejní přístupy i úspěšnost komunistického režimu v dané oblasti a následně v ní přináší pohled na změnu let devadesátých a vývoj řešení v rámci demokratické České republiky. Analýza institucionálního uspořádání řešení otázky v poslední části práce následně nalézá důvody dlouhodobého neúspěchu obou politických režimů při řešení zkoumané otázky a dokazuje, že důvody selhávání se před i po roce 1989 liší na byrokratické úrovni v menší než předpokládané míře. Zkoumáním oficiálních archivních materiálů, jednotlivých studií autorů zabývajících se řešením romské problematiky v minulosti a současných oficiálních pramenů je v práci odhalena dlouhodobá cykličnost zájmu státu a přetrvávající nevhodné institucionální uspořádání, které nejdříve komunistické a poté i demokratické veřejné správě znemožňuje úspěšné provádění politiky v dané oblasti.
|
host ::
RSS.