Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Problematika kraniocerebrálního poranění v intenzivní péči
Jašek, Kamil ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Kozler, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou intenzívní péče o pacienty s kraniocerebrálním poraněním, které se podílí na vysoké mortalitě a morbiditě velké části nemocných s traumaty. Teoretická část diplomové práce se zabývá stručně anatomií a fyziologií hlavy, podrobněji pak druhy poranění, jejich příznaky, diagnostikou a léčbou. Empirická část diplomové práce je zpracována formou kazuistiky a je zaměřena na specifika v ošetřování pacientů s tímto druhem poranění v intenzívní péči. Ke zpracování kazuistiky byl vybrán mladý muž po dopravní nehodě, při které utrpěl velmi vážné kraniocerebrální poranění. Je sledována celá hospitalizace od příjmu do propuštění z resuscitačního oddělení. Podrobněji je zpracován desátý den hospitalizace.
Consequences of early ischemic hippocampal lesion in rats
Mátéffyová, Adela ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Brázdil, Milan (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
Stroke is an important cause of neurological morbidity in infants and children, with an incidence of approximately 8 cases per 100000 per year (Giroud et af. 1995). In chi ldren, stroke is often under-recognized/unrecognized because of variation in the presentation, evaluation, and diagnosis. In many cases, asyrnmetry of reaching and grasping, failure to reach developmental milestones, or post-neonatal seizures that appear some months after the acute event are the only mark of previous stroke. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vliv kainátu a chronické hypoxie na denzitu nitrergních neuronů
Benešová, Petra ; Langmeier, Miloš (vedoucí práce) ; Hach, Petr (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
Stanovením NADPH-d pozitivních neuronů jsme testovali vliv i.p. podaného kainátu, hypoxie a kombinace obou těchto faktorů na neurony hippocampu a primárního sluchového kortexu u samců laboratorního potkana kmene Wistar. Kainát byl aplikován 12-denním, resp. 18-denním mláďatům, vystaveným dlouhodobé opakované hypoxii v hypobarické komoře (8 hodin denně) v době od 2. do 17.dne věku. Ve věku 22, 90 a 365 dní byla zvířata v hluboké thiopentalové narkóze transkardiálně perfundována 4% paraformaldehydem. Na kryostatu nakrájené řezy byly obarveny na průkaz NADPH-d pozitivních neuronů, které byly kvantifikovány vCAl a CA3 oblastech hippocampu, v hilu, v dorzálním a ventrálním listu gyrus dentatus a v primárním sluchovém kortexu. U 22-denních zvířat s kainátem aplikovaným 18. den věku hypoxie i kainát zvýšily počet NADPH-d pozitivních neuronů v hilu, CA1, CA3 oblastech hippocampu a v primárním sluchovém kortexu. Naproti tomu kainát, aplikovaný hypoxickým zvířatům snížil počet NADPH-d pozitivních neuronů v gyrus dentatus. U 90-denních zvířat s kainátem aplikovaným 18. den věku hypoxie a kainát aplikovaný normoxickým i hypoxickým potkanům snížily počet NADPH-d pozitivních neuronů vCAl а CA3 oblastech hippocampu. U 365-denních zvířat s kainátem aplikovaným 18. den věku hypoxie a kainát aplikovaný normoxickým zvířatům...
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
5 Abstrakt Rehabilitace pacientů po poškození mozku je interprofesní, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. Častý následek poškození mozku je hemiparéza, která způsobuje i poruchu pohybového vzorce horní končetiny. Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, provádění běžných denních činností, a tím i nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které způsobí aktivaci plasticity mozku. Dochází k funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a náhradě poškozených spojů. Jedním z cílů práce bylo prokázat objektivními funkčními metodami možnost ovlivnění pohybového vzorce paretické horní končetiny intenzivní interprofesní rehabilitací i několik let po poškození mozku. Druhým cílem bylo prokázat, že monitoring pohybových funkcí u pacientů po poškození mozku vede ke zlepšení motivace a tím ke zlepšení pohybových funkcí. Studie byla provedena u 55 vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4 týdenního pobytu v rehabilitačním denním stacionáři. Byly sledovány 2 skupiny pacientů, s akcelerometrem (30 pacientů - skupina A) a bez akcelerometru (25 pacientů - skupina B). Parametrem...
Využití vizuální zpětné vazby při obnově pohybových vzorců u pacientů s centrální parézou
Gueye, Tereza ; Angerová, Yvona (vedoucí práce) ; Smrčka, Václav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá hodnocením účinnosti dvou terapií s využitím virtuální reality (VRT) s vizuální zpětnou vazbou, Armeo Spring® exoskeletonu pro horní končetinu (Armeo) a Homebalance® interaktivního systému (Homebalance) v časné rehabilitaci po cévní mozkové příhodě (CMP). Účastníci randomizované studie do 30 dnů po CMP s parézou horní končetiny (studie Armeo) nebo s poruchou rovnováhy (studie Homebalance) byly zařazeni buď do intervenční skupiny IS (Armeo IS n=25; průměrný věk 66.5 let a Homebalance IS n=25; průměrný věk 69.6 let) provádějící VRT místo konvenční fyzioterapie nebo do kontrolní skupiny KS (Armeo KS, n=25, průměrný věk 68.1 let a Homebalance KS, n=25, průměrný věk 65.9 let), která měla jen konvenční fyzioterapii. Před a po třítýdenní terapii s 12 terapiemi bylo provedeno hodnocení Montrealským kognitivním testem (MoCA), testem Funkční míry nezávislosti (FIM), Fugl-Meyerovým hodnocením motorického výkonu horní končetiny (FMA-UE), Modifikovaným Rivermeadským indexem mobility (m-RIM) a Bergovou škálou rovnováhy (BBS). Porovnali jsme výsledky účastníků ve věku <65 a ≥65 let. Přijetí obou VRT technologií bylo sledováno sebehodnotícím dotazníkem. Ve studii Armeo se zlepšila signifikantně funkce paretické horní končetiny v obou skupinách (IS i KS), zlepšení ve FMA-UE bylo...
Neurorehabilitace po poškození mozku.Možnosti ovlivnění.
Angerová, Yvona ; Lippertová-Grünerová, Marcela (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
SOUHRN Neurorehabilitace je rehabilitace pacientů po poškození centrálního nervového systému, jehož důsledkem bývají různé poruchy somatické i psychické. V jejich terapii se využívá multidisciplinární rehabilitační přístup. Mozková tkáň reaguje na patologické změny využitím mechanismů plasticity, které mohou být podpořeny neurorehabilitací i farmakologickou léčbou. Velmi perspektivním se z tohoto pohledu jeví erythropoetin (EPO), který má účinky neuroprotektivní, neuroregenerační a protizánětlivé. Hlavním cílem práce je prokázat, zda rehabilitace v kombinaci s farmakologickým ovlivněním vede u subjektů vystavených difusnímu hypoxickému poškození ke zlepšení výsledného funkčního stavu. V klinické části byla sledována skupina pacientů po difusním ischemicko-hypoxickém postižení, jejichž funkční stav byl hodnocen podle testu FIM ("Functional independence measures") a krátkodobá paměť Meilliho testem. Byla potvrzena hypotéza, že čím dříve je pacientům poskytnuta multidisciplinární rehabilitace, tím lepších výsledků dosahují. V experimentální části práce bylo zjištěno, že potkani, kterým byl po hypobarické hypoxii aplikován erythopoetin a žili v obohaceném prostředí (EE - enriched environment), dosahovali lepších výsledků v Morrisově vodním bludišti než potkani v ostatních skupinách. Tyto výsledky podporují...
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
5 Abstrakt Rehabilitace pacientů po poškození mozku je interprofesní, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. Častý následek poškození mozku je hemiparéza, která způsobuje i poruchu pohybového vzorce horní končetiny. Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, provádění běžných denních činností, a tím i nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které způsobí aktivaci plasticity mozku. Dochází k funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a náhradě poškozených spojů. Jedním z cílů práce bylo prokázat objektivními funkčními metodami možnost ovlivnění pohybového vzorce paretické horní končetiny intenzivní interprofesní rehabilitací i několik let po poškození mozku. Druhým cílem bylo prokázat, že monitoring pohybových funkcí u pacientů po poškození mozku vede ke zlepšení motivace a tím ke zlepšení pohybových funkcí. Studie byla provedena u 55 vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4 týdenního pobytu v rehabilitačním denním stacionáři. Byly sledovány 2 skupiny pacientů, s akcelerometrem (30 pacientů - skupina A) a bez akcelerometru (25 pacientů - skupina B). Parametrem...
Klinický obraz a diagnostika vestibulárních lézí u pacientů s vestibulárním schwannomem
Kalitová, Petra ; Langmeier, Miloš (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
Práce je věnována diagnostice a následné rehabilitaci vestibulárního postižení u pacientů s vestibulárním schwannomem. V první části jsme se soustředili na analýzu souboru pacientů před plánovanou resekcí vestibulárního schwannomu, zejména na zhodnocení přínosu posturografického vyšetření a na optimalizaci vyšetřovacího algoritmu vestibulárního postižení. Ve druhé části nás zajímalo, zda rehabilitace posturální stability po resekci vestibulárního schwannomu doplněná o vizuální zpětnou vazbu urychlí vestibulární kompenzaci. Soubor obsahuje celkem 44 pacientů, kteří podstoupili resekci vestibulárního schwannomu. U pacientů bylo předoperačně provedeno základní vestibulární vyšetření, elektronystagmografie a posturografie. Ve druhé části práce bylo z výše zmíněného souboru vybráno 17 pacientů, kteří byli zařazeni do skupiny rehabilitace a rehabilitace s biofeedbackem. Pro zhodnocení jednotlivých parametrů souboru byl použit t-test pro dva nezávislé výběry a kontingenční tabulka. Velké množství proměnných bylo redukováno pomocí faktorové analýzy. V rámci hodnocení výsledků rehabilitace byl pro statistickou analýzu použit neparametrický Wilcoxonův jedno-výběrový test. Z výsledků vyplývá, že nejtypičtějším parametrem pro vestibulární postižení je čas otočky, který je vyšetřován v rámci posturografie....
Neurorehabilitace po poškození mozku.Možnosti ovlivnění.
Angerová, Yvona ; Lippertová-Grünerová, Marcela (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
SOUHRN Neurorehabilitace je rehabilitace pacientů po poškození centrálního nervového systému, jehož důsledkem bývají různé poruchy somatické i psychické. V jejich terapii se využívá multidisciplinární rehabilitační přístup. Mozková tkáň reaguje na patologické změny využitím mechanismů plasticity, které mohou být podpořeny neurorehabilitací i farmakologickou léčbou. Velmi perspektivním se z tohoto pohledu jeví erythropoetin (EPO), který má účinky neuroprotektivní, neuroregenerační a protizánětlivé. Hlavním cílem práce je prokázat, zda rehabilitace v kombinaci s farmakologickým ovlivněním vede u subjektů vystavených difusnímu hypoxickému poškození ke zlepšení výsledného funkčního stavu. V klinické části byla sledována skupina pacientů po difusním ischemicko-hypoxickém postižení, jejichž funkční stav byl hodnocen podle testu FIM ("Functional independence measures") a krátkodobá paměť Meilliho testem. Byla potvrzena hypotéza, že čím dříve je pacientům poskytnuta multidisciplinární rehabilitace, tím lepších výsledků dosahují. V experimentální části práce bylo zjištěno, že potkani, kterým byl po hypobarické hypoxii aplikován erythopoetin a žili v obohaceném prostředí (EE - enriched environment), dosahovali lepších výsledků v Morrisově vodním bludišti než potkani v ostatních skupinách. Tyto výsledky podporují...
Neurotické poškození hippocampu za vývoje
Milotová, Martina ; Langmeier, Miloš (vedoucí práce) ; Kozler, Petr (oponent) ; Stárka, Luboslav (oponent)
Dlouhodobý příjem ethanolu matkám vede k rozsáhlému poškození hippocampální formace jejich potomků. Za použití histochemické metody kombinace barvení bis-benzimide 33342 (Hoechst) a Fluoro-Jade B jsme zjišťovali vliv ethanolu na struktury hippocampu a gyrus dentatus potkanů za vývoje a v dospělosti (18, 35, 90 a 360-ti denní zvířata). Výsledky ukázaly, že u všech experimentálních zvířat, ve všech analyzovaných oblastech, došlo k degenerativním změnám, úbytku pyramidových a granulárních buněk a výskytu buněk se segmentovanými jádry. U zvířat, jejichž matky pily 20% roztok ethanolu byly změny oproti 10% roztoku ethanolu intenzivnější. Největší denzitu degenerujících (FJ/B pozitivních) buněk jsme zaznamenali u 18-ti denních zvířat, jejichž matky byly vystaveny působení 20% EtOH. U 90- a 360-ti denních zvířat jsme ve sledovaných oblastech degenerující (FJ/B pozitivní) buňky nezaznamenali. Vzhledem k vlastnostem EtOH a mechanismu jeho účinku se domníváme, že expozice EtOH během perinatálního období vyvolala v hippocampu a gyrus dentatus zvýšený zánik nervových buněk zřejmě apoptotickým mechanismem. Z dosažených výsledků vyplývá: 1. Perinatální expozice ethanolu vede k degeneraci nervových buněk v hippocampu a gyrus dentatus (Pracovní hypotéza I. byla potvrzena) 2. Míra degenerativních změn nervových buněk...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.