|
| |
|
| |
|
|
Distribution and genetic variation of invasive crayfish of the genus Orconectes
Filipová, Lenka ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kozák, Pavel (oponent)
(in Czech) Raci tvoří již po staletí nedílnou součást evropské fauny. V minulosti byli v přírodě loveni a využíváni na konzumaci. V posledních letech však po celém světě dochází stále častěji k invazím živočišných i rostlinných druhů. Následky těchto invazí zasáhly také původní evropské raky, jejichž populace byly z velké části zdecimovány původcem račího moru (oomycetou Aphanomyces astaci, Saprolegniales). Ve snaze nahradit tyto ztracené populace bylo od roku 1890 do Evropy dovezeno několik severoamerických raků, kteří v Evropě dobře prosperují, pro původní druhy ale představují vážné nebezpečí - jsou přenašeči patogenu račího moru a v případě kontaktu s původními druhy je mohou dále infikovat. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na jeden z těchto invazních druhů, raka pruhovaného (O. limosus). Na základě dostupných literárních dat byl O. limosus do Evropy úspěšně introdukován pouze jednou, všichni evropští raci pruhovaní by tedy měli být potomky těchto dovezených jedinců, zcela není ale vyloučena ani možnost dalších, v literatuře nezaznamenaných pokusů o introdukci tohoto raka do Evropy. S cílem zjistit, odkud mohla pocházet zdrojová populace evropských jedinců tohoto druhu jsem sekvenovala mitochondiální gen pro podjednotku I cytochrom c oxidázy (COI) raků pruhovaných z Evropy a Severní...
|
|
|
Prostorová distribuce jedinců sumce velkého Silurus glanis ovlivněná známostí
Fořt, Martin ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kozák, Pavel (oponent)
Jedním z klíčových prvků sociálního chování živočichů je rozpoznávání jedinců na základě předchozí zkušenosti. Takový vztah se nazývá známost (familiarita) a ovlivňuje chování jedinců. U ryb známe příklady chování založeného na známosti z mnoha příkladů. Ukazuje se, že známost je v mnoha ohledech výhodná. Známí jedinci jsou mezi sebou méně agresivní, efektivněji vyhledávají potravu, tvoří kompaktnější hejna a rychleji rostou. V této práci byl vliv známostí na prostorovou distribuci testován na juvenilních jedincích sumce velkého Silurus glanis ze dvou vzájemně neznámých skupin držených v oddělených nádržích. V laboratorním experimentu byla monitorována prostorová distribuce jedinců v umělém kanálu pomocí pasivních integrátorů. V kanálu se nacházely úkryty, které byly jedinci obsazovány. Za podmínek dostatečné nebo omezené nabídky úkrytů byly do pokusu postupně pouštěny dvě skupiny ryb. Ty pocházely z jedné zdrojové nádrže (a byly tedy známé) nebo ze dvou zdrojových nádrží (a byly tedy neznámé). V pokusu bylo použito 1080 jedinců a získáno přes tři miliony záznamů pozic jedinců. Bylo zjištěno, že se pohybová aktivita různých skupin lišila. Při srovnání skupiny původní a přidané, byla vyšší aktivita naměřena u skupiny originální. Vyšší pohybová aktivita byla naměřena v situaci, kdy nabídka úkrytů...
|
|
|
Prostorová distribuce jedinců sumce velkého Silurus glanis ovlivněná známostí
Fořt, Martin ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kozák, Pavel (oponent)
Jedním z klíčových prvků sociálního chování živočichů je rozpoznávání jedinců na základě předchozí zkušenosti. Takový vztah se nazývá známost (familiarita) a ovlivňuje chování jedinců. U ryb známe příklady chování založeného na známosti z mnoha příkladů. Ukazuje se, že známost je v mnoha ohledech výhodná. Známí jedinci jsou mezi sebou méně agresivní, efektivněji vyhledávají potravu, tvoří kompaktnější hejna a rychleji rostou. V této práci byl vliv známostí na prostorovou distribuci testován na juvenilních jedincích sumce velkého Silurus glanis ze dvou vzájemně neznámých skupin držených v oddělených nádržích. V laboratorním experimentu byla monitorována prostorová distribuce jedinců v umělém kanálu pomocí pasivních integrátorů. V kanálu se nacházely úkryty, které byly jedinci obsazovány. Za podmínek dostatečné nebo omezené nabídky úkrytů byly do pokusu postupně pouštěny dvě skupiny ryb. Ty pocházely z jedné zdrojové nádrže (a byly tedy známé) nebo ze dvou zdrojových nádrží (a byly tedy neznámé). V pokusu bylo použito 1080 jedinců a získáno přes tři miliony záznamů pozic jedinců. Bylo zjištěno, že se pohybová aktivita různých skupin lišila. Při srovnání skupiny původní a přidané, byla vyšší aktivita naměřena u skupiny originální. Vyšší pohybová aktivita byla naměřena v situaci, kdy nabídka úkrytů...
|
|
|
Distribution and genetic variation of invasive crayfish of the genus Orconectes
Filipová, Lenka ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kozák, Pavel (oponent)
(in Czech) Raci tvoří již po staletí nedílnou součást evropské fauny. V minulosti byli v přírodě loveni a využíváni na konzumaci. V posledních letech však po celém světě dochází stále častěji k invazím živočišných i rostlinných druhů. Následky těchto invazí zasáhly také původní evropské raky, jejichž populace byly z velké části zdecimovány původcem račího moru (oomycetou Aphanomyces astaci, Saprolegniales). Ve snaze nahradit tyto ztracené populace bylo od roku 1890 do Evropy dovezeno několik severoamerických raků, kteří v Evropě dobře prosperují, pro původní druhy ale představují vážné nebezpečí - jsou přenašeči patogenu račího moru a v případě kontaktu s původními druhy je mohou dále infikovat. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na jeden z těchto invazních druhů, raka pruhovaného (O. limosus). Na základě dostupných literárních dat byl O. limosus do Evropy úspěšně introdukován pouze jednou, všichni evropští raci pruhovaní by tedy měli být potomky těchto dovezených jedinců, zcela není ale vyloučena ani možnost dalších, v literatuře nezaznamenaných pokusů o introdukci tohoto raka do Evropy. S cílem zjistit, odkud mohla pocházet zdrojová populace evropských jedinců tohoto druhu jsem sekvenovala mitochondiální gen pro podjednotku I cytochrom c oxidázy (COI) raků pruhovaných z Evropy a Severní...
|
|
| |
|
|
Zdanění finančních institucí
Kozák, Pavel ; Láchová, Lenka (vedoucí práce) ; Matějka, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zdanění finančních institucí se zaměřením na aktuální trendy v této oblasti. Jejím cílem je analyzovat a komparovat implementované formy zdanění finančního sektoru ve vybraných zemích. V první kapitole se práce věnuje analýze zdanění finančních institucí v České republice a soustředí se na specifika u daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. V druhé kapitole práce pojednává o přístupech ke zdanění finančních institucí ve vybraných zemích, kde je pozornost soustředěna na příspěvek na finanční stabilitu, daň z finančních aktivit a daň z finančních transakcí. Třetí kapitola se zabývá vývojem implementace daně z finančních transakcí v Evropské unii. Stručně popisuje průběh těchto debat a analyzuje předložený návrh směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí. Práce také obsahuje přibližnou predikci daňových příjmů v případě, že by se ČR připojila k evropské dani z finančních transakcí.
|
|
|
Komparace pravidel daňového zvýhodnění výzkumu a vývoje ve vybraných zemích OECD
Kozák, Pavel ; Říhová, Lucie (vedoucí práce) ; Doležalová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou daňové podpory výzkumu a vývoje realizovaného v podnikatelském sektoru. Jejím cílem je provést analýzu a komparaci pravidel daňového zvýhodnění výzkumu a vývoje. Předmětem analýzy a komparace jsou systémy daňových úlev na výzkum a vývoj využívané v 10 vybraných zemích OECD (včetně České republiky). V první části práce vymezuje výzkum a vývoj dle Frascati manuálu a popisuje běžně využívané nástroje pro jeho podporu. V druhé části práce je provedena analýza systémů daňové podpory výzkumu a vývoje ve vybraných zemích OECD. Dále se zabývá komparací přístupů k daňové podpoře výzkumu a vývoje mezi jednotlivými vybranými zeměmi. V závěru se nachází několik možných doporučení pro českou daňovou politiku v oblasti výzkumu a vývoje.
|
host ::
RSS.