Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Teplotní změny v tenkých vrstvách nanočástic
Krtouš, Zdeněk ; Kousal, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hanuš, Jan (oponent)
Mnohé vlastnosti nanočástic jsou velmi odlišné od "bulk" materiálu. V mé práci jsem se zabýval sléváním nanočástic, které je závislé na teplotě. Experimentálně bylo proměřeno slévání zlatých nanočástic, měděných nanočástic a stříbrných nanoostrůvků. Experimenty byly charakterizovány pomocí SEM, AFM a in-situ elipsometrie v rozsahu teplot od 20řC do 350řC. V teoretické části byl realizován existující polo-analytický model slévání a následně byl vytvořen nový model vycházející z původního. Nakonec bylo provedeno srovnání experimentu s modely. Upravený model předpovídá větší slévání nanočástic, což je v lepším souladu s experimentem.
Depozice ultratenkých vrstev na polymerní substráty
Libenská, Hana ; Hanuš, Jan (vedoucí práce) ; Kousal, Jaroslav (oponent)
Tenké kovové vrstvy deponované na polymerní substráty mají zásadní význam pro tvorbu vodivých struktur na površích polymerů. V případě nespojitých vrstev stříbra či mědi se zde navíc objevuje takzvaná anomální absorpce ve viditelné části spektra. Tohoto jevu lze využít pro tvorbu různých senzorů, např. založených na povrchově zesílené Ramanově spektroskopii. V této práci byla konkrétně zkoumána příprava ultratenkých nespojitých vrstev Ag a Cu na polymerní fólie PEEK a PET a jako reference sloužilo sklo a leštěný Si. Pro depozici bylo zvoleno magnetronové naprašování za velmi nízkého tlaku a byl zkoumán vliv tlaku na způsob růstu těchto vrstev. Bylo zjištěno, že za tlaku 0,2 Pa rostou měděné vrstvy na obou polymerech téměř hladké, zatímco za 1,2 Pa se již objevuje ostrůvková struktura. V případě naprašování Ag se ostrůvková struktura vrstvy projevila i za tlaku 0,2 Pa a byly pozorovány i rozdíly v růstu Ag vrstvy v závislosti na substrátu.
Studium interakce nanokompozitních vstev s plazmatem
Steinhartová, Tereza ; Hanuš, Jan (vedoucí práce) ; Kousal, Jaroslav (oponent)
Teoretická část se zabývá základní charakteristikou nízkoteplotního, nízkotlakého plazmatu, popisuje principy přípravy polymerních a nanokompozitních vrstev v tomto typu plazmatu a proces leptání v chemicky aktivním plazmatu. Osvětluje základní principy metod použitých k charakterizaci vzorků. Experimentální část popisuje proces hledání optimálních parametrů chemicky aktivního plazmatu ($O_2/Ar$) pro leptání vrstev plazmového polymeru. Po nalezení vhodných parametrů leptání byly připraveny jednak vrstvy plazmového polymeru, jednak nanokompozitní vrstvy (kov/plazmový polymer) a vzorky byly za definovaných podmínek opracovány kyslíkovým plazmatem. Cílem bylo zkoumat fyzikálně chemické vlastnosti těchto vrstev, zejména pak jejich chemické složení pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie a smáčivost. Pozornost byla věnována změně kontaktního úhlu vody jednak v závislosti na době leptání, jednak změně v důsledku změny morfologie vzorku. Bylo pozorováno stárnutí vrstev, tj. relaxace změn způsobených leptáním. Zvětšením drsnosti se podařilo připravit superhydrofobní (SHF) vrstvy.
Příprava kovových nanoklastrů a jejich charakterizace
Kratochvíl, Jiří ; Kylián, Ondřej (vedoucí práce) ; Kousal, Jaroslav (oponent)
Měděné nanoklastry mají potenciál pro vytváření nanostrukturovaných povrchů, které mohou najít využití zejména v elektronice, elektrotechnice, optice, ale i v biomedicíně. Aby mohly být později takové povrchy vytvořeny, je nutné nejprve najít způsob přípravy nanoklastrů a podrobně je charakterizovat, a právě tím se zabývá předkládaná práce. Nejdříve jsme nalezli opakovatelný postup pro přípravu měděných nanoklastrů pomocí agregačního plynového nanoklastrového zdroje. Za použití krystalových mikrovah a optické elipsometrie jsme zkoumali homogenitu připravených vrstev a zjistili jsme, že nadeponovaná vrstva je při určitých podmínkách homogenní. Měřili jsme depoziční rychlost nanoklastrů v závislosti na magnetronovém proudu a tlaku v agregační i depoziční komoře. Zjistili jsme, že depoziční rychlost lineárně roste s proudem, ale při nízkých proudech nanoklastrový zdroj téměř nedeponuje. Dále jsme zjistili, že existuje maximum depoziční rychlosti pro určitý tlak. Určili jsme rozmezí tlaků v depoziční komoře, při kterých nanoklastrový zdroj deponuje, což je důležité zejména pro přípravu nanokompozitních materiálů. Zkoumali jsme velikost, tvar nanoklastrů a růst vrstvy pomocí skenovacího elektronového mikroskopu a zjistili jsme, že připravené vrstvy jsou velmi porézní. Změřili jsme drsnost a optickou absorbanci...
Diagnostika plazmatu depozičních zdrojů pomocí Langmuirových sond
Šedivý, Petr ; Kousal, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kylián, Ondřej (oponent)
Tato experimentální práce se zabývá měřením základních vlastností plazmatu - plazmového potenciálu, elektronové teploty a hustoty částic. Jako měřicí metody byly zvoleny Langmuirovy sondy - zvláště jednoduchá sonda. Na začátku práce jsou vyloženy krátce základní vlastnosti plazmatu, dále je popsána metodika určování jednotlivých parametrů plazmatu z voltampérové charakteristiky sondy. Třetí kapitola se věnuje samotnému experimentálnímu popisu sondy, aparatury a s nimi spojenou obsluhu. Plazma, které bylo měřeno v rámci této práce, pocházelo od nového dutého magnetronu, který bude sloužit jako budoucí zdroj nanočástic. Výsledky práce se soustřeďují na popsání jednotlivých veličin plazmatu v závislosti na dalších proměnných, jako jsou výkon magnetronu, tlak plynu, prostorová závislost, přítomnost dalšího vnějšího magnetického pole.
Investigation of nanostructured films
Čechvala, Juraj ; Kousal, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mistrík, Jan (oponent)
V tejto práci sú študované optické vlastnosti plazmových polymérov za použitia spektroskopickej elipsometrie. Sú popísané základné princípy elipsometrie. Je porovnávaná vhodnosť rôznych elipsometrických modelov na modelovanie tenkých vrstiev plazmových polymérov. Je študovaná stabilita vrstiev naprašovaného nylonu. Je charakterizovaný vplyv depozičných podmienok na optické vlastnosti vrstiev uhlovodíkových plazmových polymérov. Je otestovaná použiteľnosť elipsometrickej drsnosti na charakterizáciu nanoštrukturovaných hydrofóbnych vrstiev. Je určené plnenie kompozitov kov/plazmový polymér a porovnané s inými metódami určovania plnenia.

Viz též: podobná jména autorů
2 Kousal, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.