|
|
Politický proces Veselý a spol.
Volmanová, Mária ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Zeman, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zpracováním jednoho z největších politických procesů na Moravě, který se konal 7. - 11. února 1950. Snaží se odhalit, proč byli vybráni právě obvinění a jaký vliv měla politická příslušnost. Dále se věnuje tomu, jaký byl průběh vyšetřování a následně celého procesu. Práce rovněž zabývá tím, jak o celém procesu informoval dobový tisk a jak se snažil působit na čtenáře. Důležitým cílem je také rozebrat rysy, které má tento politický proces společný s jinými politickými procesy tohoto období v Československu. Nejvýraznější část práce je věnována analýze a interpretaci archivních materiálů, které jsou k tomuto procesu dostupné. Klíčová slova: politický proces, komunismus, totalita, Veselý, Rod, Tuček, perzekuce, soud
|
|
| |
|
|
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Učitelé (na)proti totalitě: Pedagogické fakulty a jejich činnost během zlomového roku 1989
Cingrová, Kristýna ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
ABSTAKT Diplomová práce se zabývá zapojením pěti pedagogických fakult v Čechách do sametové revoluce v roce 1989. Jedná se o Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, Pedagogickou fakultu v Plzni a Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Důraz je kladen především na činnost studentů po událostech na Národní třídě 17. listopadu 1989, jako například vyhlášení studentské stávky, ustanovení stávkových výborů či počátky studentské samosprávy. Pozornost je však věnována i atmosféře na fakultách během osmdesátých let a aktivitám, do kterých se studenti v tomto období zapojovali. Jedna z kapitol je také věnována studentům jako významným aktérům našich dějin. Není opomenut ani historický vývoj vysokoškolského vzdělávání učitelů v Československu. Další kapitoly jsou logicky členěny dle jednotlivých pedagogických fakult a obsahují historický vývoj dané fakulty, atmosféru v osmdesátých letech, průběh studentské stávky a další směřování fakulty po sametové revoluci. Jednotlivé pedagogické fakulty jsou mezi sebou následně porovnány. Práce se zakládá na analýze dobových pramenů a rozboru rozhovorů s přímými účastníky, tedy tehdejšími studenty pedagogických fakult. Součástí práce je také obrazová příloha, tvořena především fotografiemi a...
|
|
|
Druhý život církevního protinacistického odboje v katolicky orientovaném tisku třetí československé republiky
Mařík, Ondřej ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje druhý život církevního protinacistického odboje, včetně jeho perzekuce tak, jak se odrážel ve vybraném katolicky orientovaném tisku třetí Československé republiky, tedy v letech 1945-1948, především v časopisech Katolík a Obzory. První dvě kapitoly jsou věnovány dobovému kontextu a zkoumanému tisku a nejobsáhlejší kapitola podává v šesti podkapitolách přehled druhého života církevního odboje podle objektu připomínání. Práce čerpá z vybraného dobového tisku celostátní i regionální úrovně a sekundární literatury věnované církevnímu odboji a perzekuci za druhé světové války a třetí Československé republice. Cílem této práce je na základě důkladného rozboru dobových textů popsat bezprostřední druhý život církevního odboje se zřetelem na jeho politické využití.
|
|
|
Transformation of Jewish identity in post-war Czech and Luxembourg generations
Bronec, Jakub ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Brüll, Christoph (oponent) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Cílem práce je analyzovat a porovnat vývoj a změny židovské identity a židovství u poválečných židovských generací v letech 1945-1990 narozených nebo žijících v českých zemích (Čechy, Morava, Slezsko) a v Lucembursku. Výzkum se zaměřuje pouze na území českých zemí (Česká republika) a Lucemburska; nezahrnuje současné slovenské území. Záměrem autora je porovnat vývoj judaismu a židovské identity mezi příslušníky druhé a třetí poválečné židovské generace, kteří byli ovlivněni dvěma různými politickými systémy-západní liberální demokracií a východním komunistickým režimem. Práce si klade za cíl nalézt podobnosti a rozdíly v předem stanovených výzkumných kategoriích, které přímo i nepřímo ovlivnily život obou židovských komunit v Lucembursku a v současné České republice. Jednotlivé kategorie a faktory byly stanoveny následovně: cesta k judaismu a jeho formování ve dvou různých politických režimech; postoj ke státu Izrael a antisemitismus. Práce se snaží najít různé srovnávací parametry pro mezigenerační analýzu rozmanitých postojů k Izraeli, vlivu antisemitismu na poválečné židovské generace a porozumět procesům, které se podílejí na formování a předávání české a lucemburské židovské identity. Šedesát rozhovorů s českými, lucemburskými a slovenskými Židy upřesnilo a doplnilo kvantitativní výsledky...
|
host ::
RSS.