|
|
Studium variability ionosféry
Mošna, Zbyšek ; Koucká Knížová, Petra (vedoucí práce)
Studium ionosférické variability Vysoká variabilita ionosféry souvisí s působením sluneční a geomagnetické aktivity a vlnovými procesy v neutrální atmosféře. Scaling analýza slunečních a geomagnetických indexů F10.7, SSN, Dst, Kp, AE a kritických frekvencí foF2 ukazuje podobnou strukturu dat u Kp, AE a foF2 na periodách v rozmezí 4-32 dnů. Struktura řady foF2 závisí na poloze stanice. Korelační koeficient mezi foF2 a geomagnetickými a slunečními indexy silně závisí na délce studované periody. Z širokého spektra planetárních vln zprostředkovávají vazbu mezi stratosférou a ionosférou v oblasti Es zřejmě převážně vlastní módy planetárních vln. Analyzované poruchy meziplanetárního magnetického pole (koronální vývrhy hmoty CME, magnetické oblaky MC a vysokorychlostní sluneční proudy HSS) vedly ke snížení maximální elektronové koncentrace, zvýšení vrstvy F2 a oscilacím ve výšce a maximální elektronové koncentraci na periodách v řádu hodin.
|
|
|
Studium variability ionosféry
Mošna, Zbyšek ; Koucká Knížová, Petra (vedoucí práce) ; Truhlík, Vladimír (oponent) ; Němec, František (oponent)
Vysoká variabilita ionosféry souvisí s působením sluneční a geomagnetické aktivity a vlnovými procesy v neutrální atmosféře. Scaling analýza slunečních a geomagnetických indexů F10.7, SSN, Dst, Kp, AE a kritických frekvencí foF2 ukazuje podobnou strukturu dat u Kp, AE a foF2 na periodách v rozmezí 4--32 dnů. Struktura řady foF2 závisí na poloze stanice. Korelační koeficient mezi foF2 a geomagnetickými a slunečními indexy silně závisí na délce studované periody. Z širokého spektra planetárních vln zprostředkovávají vazbu mezi stratosférou a ionosférou v oblasti Es zřejmě převážně vlastní módy planetárních vln. Analyzované poruchy meziplanetárního magnetického pole (koronální vývrhy hmoty CME, magnetické oblaky MC a vysokorychlostní sluneční proudy HSS) vedly ke snížení maximální elektronové koncentrace, zvýšení vrstvy F2 a oscilacím ve výšce a maximální elektronové koncentraci na periodách v řádu hodin. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Coupling processes of various timescales in the middle atmosphere
Kuchař, Aleš ; Pišoft, Petr (vedoucí práce) ; Koucká Knížová, Petra (oponent) ; Thiéblemont, Rémi (oponent)
Tato disertační práce se zabývá projevy coupling procesů schopných v rámci střední atmosféry. Jedenáctiletý sluneční cyklus (SC), resp. gravitační vlny orografického původu (oGWs) zde reprezentují tyto procesy delších, resp. kratších časových měřítek --- v případě oGWs zde uvažujeme časové škály v rámci sezónního cyklu zimy severní polokoule. První dvě kapitoly se zabývají rigorózní atribucí, tj. aplikací vícenásobné lineární regrese a dvou nelineárních technik (support vector regrese a neuronových sítí) k zjištění projevů SC v časových řadách teploty, ozonu a cirkulačních charakteristikách ve stratosféře a dolní mezosféře. Aliasing působení SC s vulkanickými erupcemi, resp. signálem El Niňo jižní oscilace v dolní tropické stratosféře je kvantitativně zhodnocen a následně je diskutován dopad tohoto zjištění na závěry ohledně top-down coupling mechanismů mezi stratosférou a troposférou. V poslední kapitole je upřena pozornost na roli parametrizovaných oGWs v dolní stratosféře a na vazby oblastí, kde se nejvíce projevují (angl. hotspots). Oblast Himálaje vykazuje společné rysy jako náhlá stratosférická oteplení, tj. zesílení residuální cirkulace, jenž má za následek pozitivní anomálie v teplotě a ozonu v dolní polární stratosféře.
|
|
|
Ionosférická driftová měření
Kouba, Daniel ; Koucká Knížová, Petra (vedoucí práce) ; Ondrášková, Adriena (oponent) ; Přech, Lubomír (oponent)
Název práce: Ionosférická driftová měření Autor: Daniel Kouba Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: RNDr. Petra Koucká Knížová, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry, v.v.i. AV ČR Abstrakt: Práce se zabývá měřením ionosférických driftů pomocí Digisondy DPS-4. Vlastní výsledky jsou rozděleny na teoretickou a praktickou část. Je ukázáno, že při zpracování driftových dat je třeba nejdříve vybrat správné body odrazu korespondu- jící s driftovými pohyby. Výběr probíhá ve třech krocích: omezení intervalu hodnot Dopplerova posunu, výběr správného výškového intervalu a omezení zenitního úhlu. Následně lze věrohodně počítat vektor driftové rychlosti. Praktické výsledky driftových měření vycházejí z dat naměřených na stanici Prů- honice. Pro zmapování běžného chování ionosférických driftů za klidných podmínek jsou zkoumány statistické vlastnosti složek driftové rychlosti pro vrstvu E i F během geomagneticky klidného roku 2006. Na velikosti maximální denní horizontální rychlosti je demonstrován vliv geomag- netické aktivity. Ve vrstvě F se ukázal jako výrazný, zatímco ve vrstvě E nebyl po- zorován. Vliv silných geomagnetických poruch je demonstrován na příkladech dvou extrémních bouří. Zavedení metodiky výběru bodů odrazu výrazně zvýšilo kvalitu driftových měření. Analýza driftových pohybů byla...
|
|
|
Coupling processes of various timescales in the middle atmosphere
Kuchař, Aleš ; Pišoft, Petr (vedoucí práce) ; Koucká Knížová, Petra (oponent) ; Thiéblemont, Rémi (oponent)
Tato disertační práce se zabývá projevy coupling procesů schopných v rámci střední atmosféry. Jedenáctiletý sluneční cyklus (SC), resp. gravitační vlny orografického původu (oGWs) zde reprezentují tyto procesy delších, resp. kratších časových měřítek --- v případě oGWs zde uvažujeme časové škály v rámci sezónního cyklu zimy severní polokoule. První dvě kapitoly se zabývají rigorózní atribucí, tj. aplikací vícenásobné lineární regrese a dvou nelineárních technik (support vector regrese a neuronových sítí) k zjištění projevů SC v časových řadách teploty, ozonu a cirkulačních charakteristikách ve stratosféře a dolní mezosféře. Aliasing působení SC s vulkanickými erupcemi, resp. signálem El Niňo jižní oscilace v dolní tropické stratosféře je kvantitativně zhodnocen a následně je diskutován dopad tohoto zjištění na závěry ohledně top-down coupling mechanismů mezi stratosférou a troposférou. V poslední kapitole je upřena pozornost na roli parametrizovaných oGWs v dolní stratosféře a na vazby oblastí, kde se nejvíce projevují (angl. hotspots). Oblast Himálaje vykazuje společné rysy jako náhlá stratosférická oteplení, tj. zesílení residuální cirkulace, jenž má za následek pozitivní anomálie v teplotě a ozonu v dolní polární stratosféře.
|
|
|
Měřící možnosti Digisondy
Kouba, Daniel ; Mošna, Zbyšek ; Koucká Knížová, Petra ; Boška, Josef ; Rejfek, Luboš
Ionosférická stanice v Průhonicích v současné době realizuje svá měření pomocí přístroje Digisonda DPS 4D. Výškový profil elektronové koncentrace je možné měřit vertikálním ionosférickým sondováním pomocí ionosond a Digisond. Profil elektronové koncentrace ukazuje aktuální zvrstvení ionosféry, členění na vrstvy D, E, F1 a F2, a elektronovou koncentraci v dané výšce. Další možností, jak studovat chování ionosféry je měření Dopplerova posunu v ionosférickém plazmatu. Průhonická observatoř je součastí světové sítě Digisond. Naměřená data jsou ihned automaticky odesílána do databáze GIRO (http://ulcar.uml.edu/DIDBase/).
|
|
|
Ionosférická driftová měření
Kouba, Daniel ; Koucká Knížová, Petra (vedoucí práce) ; Ondrášková, Adriena (oponent) ; Přech, Lubomír (oponent)
Název práce: Ionosférická driftová měření Autor: Daniel Kouba Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: RNDr. Petra Koucká Knížová, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry, v.v.i. AV ČR Abstrakt: Práce se zabývá měřením ionosférických driftů pomocí Digisondy DPS-4. Vlastní výsledky jsou rozděleny na teoretickou a praktickou část. Je ukázáno, že při zpracování driftových dat je třeba nejdříve vybrat správné body odrazu korespondu- jící s driftovými pohyby. Výběr probíhá ve třech krocích: omezení intervalu hodnot Dopplerova posunu, výběr správného výškového intervalu a omezení zenitního úhlu. Následně lze věrohodně počítat vektor driftové rychlosti. Praktické výsledky driftových měření vycházejí z dat naměřených na stanici Prů- honice. Pro zmapování běžného chování ionosférických driftů za klidných podmínek jsou zkoumány statistické vlastnosti složek driftové rychlosti pro vrstvu E i F během geomagneticky klidného roku 2006. Na velikosti maximální denní horizontální rychlosti je demonstrován vliv geomag- netické aktivity. Ve vrstvě F se ukázal jako výrazný, zatímco ve vrstvě E nebyl po- zorován. Vliv silných geomagnetických poruch je demonstrován na příkladech dvou extrémních bouří. Zavedení metodiky výběru bodů odrazu výrazně zvýšilo kvalitu driftových měření. Analýza driftových pohybů byla...
|
|
|
Studium variability ionosféry
Mošna, Zbyšek ; Koucká Knížová, Petra (vedoucí práce) ; Truhlík, Vladimír (oponent) ; Němec, František (oponent)
Vysoká variabilita ionosféry souvisí s působením sluneční a geomagnetické aktivity a vlnovými procesy v neutrální atmosféře. Scaling analýza slunečních a geomagnetických indexů F10.7, SSN, Dst, Kp, AE a kritických frekvencí foF2 ukazuje podobnou strukturu dat u Kp, AE a foF2 na periodách v rozmezí 4--32 dnů. Struktura řady foF2 závisí na poloze stanice. Korelační koeficient mezi foF2 a geomagnetickými a slunečními indexy silně závisí na délce studované periody. Z širokého spektra planetárních vln zprostředkovávají vazbu mezi stratosférou a ionosférou v oblasti Es zřejmě převážně vlastní módy planetárních vln. Analyzované poruchy meziplanetárního magnetického pole (koronální vývrhy hmoty CME, magnetické oblaky MC a vysokorychlostní sluneční proudy HSS) vedly ke snížení maximální elektronové koncentrace, zvýšení vrstvy F2 a oscilacím ve výšce a maximální elektronové koncentraci na periodách v řádu hodin. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv dolní atmosféry na ionosféru
Koucká Knížová, Petra ; Mošna, Zbyšek ; Potužníková, Kateřina ; Boška, Josef ; Kouba, Daniel
Ionosféra představuje slabě ionizované plasma, které je ovlivněné jak slunečními a geomagnetickými\nprocesy tak i jevy probíhajícími v neutrální atmosféře. Korelační koeficienty dlouhých časových řad kritických\nfrekvencí měřených na evropských observatořích vertikálního ionosférického sondování dosahují vysokých\nhodnot. Odrážejí tak dominantní globální vliv sluneční aktivity. Korelační koeficienty dosahují vysokých hodnot\nnejen pro původní data a pro střední hodnoty ale i pro fluktuace. Korelace časových řad výrazně klesá pro\npovrchovou vzdálenost stanic přesahující 1000 km a přibližně 10° geografické šířky. Tento efekt není příliš\npozorovatelný pro rozdíl geografických délek stanic, pro který korelační koeficient klesá pomaleji. Zlom na\nkřivce korelačních koeficientů vysvětlujeme „lokálním“ vlivem neutrální atmosféry a vlnové aktivity.\nPravděpodobným společným zdrojem vlnové aktivity na škále 1000 km/10° jsou troposférické systémy. Ty jsou\nznámé jako významný zdroj vlnových procesů ve velmi širokém rozsahu period, které se šíří až do výšky\nionosféry. Velké troposférické mesoscale systémy typicky dosahují charakteristických horizontálních rozměrů\ndo 2000 km.
|
|
|
Analýza financování zdravotnictví v České republice v letech 2000 - 2013 a jeho současné problémy
Koucká, Petra ; Kobliha, Pavel (vedoucí práce) ; Chmelová, Pavla (oponent)
Problematika financování zdravotnictví je díky stále rostoucím výdajům velmi aktuálním a diskutovaným tématem. Do sektoru zdravotnictví v České republice plynou vysoké částky, a to jak z veřejných, tak i soukromých zdrojů, kde jsou dále transformovány a přerozdělovány. Cílem práce je analyzovat financování zdravotnictví v České republice v letech 2000 - 2013, specifikovat jeho současné problémy a představit možný budoucí vývoj zdravotnictví v České republice. Teoretická část práce vymezuje definice základních pojmů spojovaných se zdravím a zdravotnictvím samotným. Definuje modely zdravotnických systémů ve světě a popisuje vývoj zdravotnictví v České republice. Praktická část se zabývá analýzou financování zdravotnictví v České republice, jeho současnými problémy a budoucím vývojem českého zdravotnictví.
|
host ::
RSS.