|
|
Nástroje rozvíjení etické kultury v české státní správě 2020+
Urban, Petr ; Koubová, Alice ; Hvorecký, Juraj
Souhrnná výzkumná zpráva aplikovaného projektu “Nástroje rozvíjení etické kultury v české státní správě”, jehož cílem bylo zmapovat situaci v oblasti etiky státních zaměstnanců na Ministerstvu dopravy a předložit sadu doporučení ke zlepšení a dalšímu rozvíjení etické kultury v prostředí tohoto úřadu. Obecné závěry a poznatky shrnuté ve zprávě jsou využitelné i v kontextu dalších úřadů české státní správy.
|
|
|
Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti
Fridmanová, Milena ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Pokorný, Vít (oponent)
Fridmanová, M.: Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti Předkládaná disertace se věnuje tématu tvořivé zkušenosti. Tvořivá zkušenost není něčím, co bychom záměrně dělali, zároveň se však neobejde bez naší aktivity a připravenosti. Tato práce si klade základní otázku, jak můžeme přispět k tomu, aby k nám přicházely tvořivé impulsy a abychom je byli schopni uchopit a přetavit do díla. Práce vychází z předpokladu, že dnešní představy o tvorbě vycházejí z romantického pojetí, podle kterého je umění produktem génia tvořícího z nadpřirozených sil, které nemá ve své moci. Ve 20. století byla tvořivost podrobena rozsáhlému vědeckému výzkumu, zejména psychologickému, který ukázal, že tvořivostí disponuje každý a že ji lze rozvíjet. O to je aktuálnější otázka, co v tvořivém procesu ovlivňujeme a co ne. První kapitoly práce jsou věnovány filosofické interpretaci tří výkladů tvořivé zkušenosti v podání Schopenhauera, Nietzscheho a Gadamera. Záměrem této interpretace je zdůraznit protichůdné motivy jednotlivých pozic. Schopenhauer je zde pojednán jako představitel typického romantického pojetí génia, který tvoří díky vrozeným schopnostem a dotýká se tím neměnné podstaty světa. Nietzsche je představen v bodě svého odvratu od Schopenhauerovy metafyzické perspektivy. Tvořivá zkušenost podle něj nemůže spočívat v...
|
|
|
Základní problémy psychologické ekologie člověka
Skála, Pavel ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Mikota, Václav (oponent) ; Smékal, Vladimír (oponent)
Mgr. Pavel Skála: Zá'|<|adniproblémy psychologickéekologie člověka(doktorskádisertace)/ ndamental problems of the psychological approach to human ecology Résumé: V předkládanédisertacise pokoušímukézaturčiý vývoj současnéhopsychologickéhopřístupu k ekologii člověkaz nietodologickéhoa, v návaznostina to, téžobecněhumánně-ekologického, dynamicko-psychologického a axiologickélro zejména patologickélro, a zvLáště pak environmentalistického- hlediska. Tento qýruojje předvedenna pěti výraznýcha relativněvlivných směrechpsychologické ekologie člověka:na environmentálnípsychologii, frommovskéneopsychoanalýze,hlubinné ekologii, roszakovské ekopsyclrologii, a radikální ekopsychologii Andyho Fishera, která představuje určitézavršenítohoto vývoje. Závěrem zďe je, že jde o vývoj směrem k určité metodologické důslednosti, v němž se zvětšují i možnosti praktické aplikace, zejména v environmentalistickéa psychoterapeutickéoblasti. Je ukazováno,žezmetodologickéhohlediska sejedná o qfuoj od positivismupřes ruzné formy nepositivistickéhoobjektivismu až k hermeneutióea fenomenologii;i fenomenologický pr'ístupje všaku posledníhozmiňovanéhosměruspecificky,bý' problematickypřekonáván. Dále jsou předvedenyony důsledkytohotovyvoje pro způsobytoho' jak doýčnésměry nah|ižejíekologii ělověka,psychickoudynamiku' obecrrěaxiologii [a...
|
|
|
Lidství a zvířeckost mezi Heideggerem a Derridou
Trnka, Jaroslav ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Michálek, Jiří (oponent) ; Chvatík, Ivan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rozdílem mezi člověkem a zvířetem v souvislosti s tematikou času, jak ji zpracovává Heidegger a Derrida. Hlavním východiskem je kritika raného Heideggerova myšlení zvířete jako ochuzeného o svět, provedená jako kritika jeho myšlení času a možnosti. První dvě kapitoly se snaží ukázat, že raný Heidegger přes svůj zásadní příklon k časovosti a možnostnímu charakteru bytí člověka stále myslí možnost jako skutečnou a čas jako přítomný. Teprve na základě tohoto kroku může myslet zvíře privativně jako nesmyslné, resp. ochuzené - v nějaké podobě nepřítomnosti času. Tato kritika vede k hledání důslednějšího myšlení času a možnosti, jako prostředku ke vstřícnějšímu myšlení zvířete. Třetí kapitola se zabývá Derridovými výhradami k takovému hledání času a snaží se zmapovat úskalí, která se s Heideggerovým záměrem pojí. V dalších třech kapitolách je předložen hlavní rozbor pozdního Heideggerova myšlení času. Důraz je kladen na rozdíly tohoto pojetí oproti ranému myšlení, hledané především jako rozdíly mezi pozdní přednáškou Čas a bytí a raným Bytím a časem. Pozdní Heidegger se na rozdíl od raného ptá na jednotu trojitě dimenzionálního času a vyhýbá se tak tomu, aby ji fakticky myslel jako přítomnost. Základem jednoty času je jeho čtvrtá dimenze blížnosti, která se děje jako...
|
|
|
Když zlost tančí
Cieslarová, Olga Věra ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; KOUBOVÁ, Alice (oponent)
disertační práci Když zlost tančí - Basilejská Fasnacht a pražské
Sametové posvícení navazuji na diplomovou práci, jež vyšla v roce 2013 jako
Fasnacht – v Basileji karneval? Věnuji se nyní do hloubky vývoji masky (Laarve),
proudu vnitřní revolty v karnevalovém dění (Wilde Fasnacht) a vývoji Fasnacht
od konce 19. století do dnešní formy, kdy získává mnohé archaické prvky. Ač se
Fasnacht navenek prezentuje jako pevně strukturovaný rituál, vykazuje
mimořádnou schopnost vnitřní proměny. Tato schopnost je pro mě odpovědí na
otázku, co činí Fasnacht i dnes živou.
Během celého doktorského studia jsem se věnovala organizaci Sametového
posvícení, tedy přenesení Basilejské Fasnacht do Prahy. V závěru práce se
pokusím o představení elementů, které jsme pro pražský karneval převzali, a
zhodnocení toho, jak se v novém prostředí uchytily.
Jak v basilejském, tak v pražském kontextu se věnuji tématu transformace zlosti
(nespokojenost s poměry) pomocí uměleckých prvků do kreativního aktu a
představuji Fasnacht i Sametové posvícení jako kultivovanou formu
středověkého šarivari, stejně jako kreativní projev občanské angažovanosti.
Přílohou práce je dokumentární film Violy Ježkové A pod maskou tma a
fotografický průvodce 5 let Sametového posvícení.
|
|
|
Zkušenosti těla v tanci
Švecová, Veronika ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent)
Klíčová slova: tanec - tělo - tělesnost - estetika tance - estetická zkušenost - fenomenologie - Maxine Sheets-Johnstone - balet - současný tanec Abstrakt: Tanec ve všech jeho podobách a formách spojuje jediný univerzální aspekt, kterým je rozměr tělesnosti, konkrétně v podobě lidského pohybujícího se těla. Zkušenost těla je pro popis tance podstatná i v jeho estetickém a filosofickém uchopení. Práce se snaží nejprve zmapovat oblast estetiky a filosofie tance z širší historické perspektivy a následně najít oporu v tematizaci dvojího základního členění tance a souvislé zkušenosti na zkušenost vnitřního extatické ponoření a dále na zkušenost podřizující se vizuálnímu účinku tance. Tento podklad je pak rozveden v druhé části práce, která rozebírá taneční zkušenost v jejím estetickém rozměru v kontextu fenomenologické filosofie u americké autorky Maxine Sheets-Johnstonové. V tomto pojetí vyvstávají nejenom důležité kvality tanečního umění, ale zároveň se i ukazuje jeden z neotřelých přístupů k tělesnosti v estetické zkušenosti tance, který může navázat na dichotomickou diferenciaci taneční zkušenosti a pootevřít nový pohled na estetickou zkušenost tance u tanečníka i diváka.
|
|
|
Lidství a zvířeckost mezi Heideggerem a Derridou
Trnka, Jaroslav ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Michálek, Jiří (oponent) ; Chvatík, Ivan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rozdílem mezi člověkem a zvířetem v souvislosti s tematikou času, jak ji zpracovává Heidegger a Derrida. Hlavním východiskem je kritika raného Heideggerova myšlení zvířete jako ochuzeného o svět, provedená jako kritika jeho myšlení času a možnosti. První dvě kapitoly se snaží ukázat, že raný Heidegger přes svůj zásadní příklon k časovosti a možnostnímu charakteru bytí člověka stále myslí možnost jako skutečnou a čas jako přítomný. Teprve na základě tohoto kroku může myslet zvíře privativně jako nesmyslné, resp. ochuzené - v nějaké podobě nepřítomnosti času. Tato kritika vede k hledání důslednějšího myšlení času a možnosti, jako prostředku ke vstřícnějšímu myšlení zvířete. Třetí kapitola se zabývá Derridovými výhradami k takovému hledání času a snaží se zmapovat úskalí, která se s Heideggerovým záměrem pojí. V dalších třech kapitolách je předložen hlavní rozbor pozdního Heideggerova myšlení času. Důraz je kladen na rozdíly tohoto pojetí oproti ranému myšlení, hledané především jako rozdíly mezi pozdní přednáškou Čas a bytí a raným Bytím a časem. Pozdní Heidegger se na rozdíl od raného ptá na jednotu trojitě dimenzionálního času a vyhýbá se tak tomu, aby ji fakticky myslel jako přítomnost. Základem jednoty času je jeho čtvrtá dimenze blížnosti, která se děje jako...
|
|
|
Darwin's Ontology (The Consequences of Reciprocity)
Ostdiek, Gerald Robert ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent) ; Hvorecký, Juraj (oponent)
This essay follows a path laid down by the collaboration of Charles Darwin with Chauncey Wright, so as to explore the niche subsequently developed by Wright's closest friends, especially William James and Charles Peirce. Charles Darwin offered us no definition of life, and certainly no definition of being; he seems never to have been particularly interested in either his theological studies or any of the philosophy that happened his way. However by definition, he did operate by means of - and through the agency therein - a specific ontological set. His was one wherein the quickening of life is reciprocal becoming. Despite the obvious efficacy and élan this set has offered and vast libraries devoted to the man, Darwin's Ontology remains woefully under studied. And yet Darwin did specifically engage Wright to develop philosophical considerations of his science, a study which came to demand a redefinition of thinking itself, of sapience, and of the consequences of rationality which include the various constructions we call science and religion, knowing and believing, culture and self, but also cause and effect, existence and being, and more. We will follow the various streams of influence and chart some of the confluences therein, primarily through the immediate encounter of Wright with Darwin, and then on to...
|
|
|
Základní problémy psychologické ekologie člověka
Skála, Pavel ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Mikota, Václav (oponent) ; Smékal, Vladimír (oponent)
Mgr. Pavel Skála: Zá'|<|adniproblémy psychologickéekologie člověka(doktorskádisertace)/ ndamental problems of the psychological approach to human ecology Résumé: V předkládanédisertacise pokoušímukézaturčiý vývoj současnéhopsychologickéhopřístupu k ekologii člověkaz nietodologickéhoa, v návaznostina to, téžobecněhumánně-ekologického, dynamicko-psychologického a axiologickélro zejména patologickélro, a zvLáště pak environmentalistického- hlediska. Tento qýruojje předvedenna pěti výraznýcha relativněvlivných směrechpsychologické ekologie člověka:na environmentálnípsychologii, frommovskéneopsychoanalýze,hlubinné ekologii, roszakovské ekopsyclrologii, a radikální ekopsychologii Andyho Fishera, která představuje určitézavršenítohoto vývoje. Závěrem zďe je, že jde o vývoj směrem k určité metodologické důslednosti, v němž se zvětšují i možnosti praktické aplikace, zejména v environmentalistickéa psychoterapeutickéoblasti. Je ukazováno,žezmetodologickéhohlediska sejedná o qfuoj od positivismupřes ruzné formy nepositivistickéhoobjektivismu až k hermeneutióea fenomenologii;i fenomenologický pr'ístupje všaku posledníhozmiňovanéhosměruspecificky,bý' problematickypřekonáván. Dále jsou předvedenyony důsledkytohotovyvoje pro způsobytoho' jak doýčnésměry nah|ižejíekologii ělověka,psychickoudynamiku' obecrrěaxiologii [a...
|
|
|
Fenomén úzkosti v Beckettově Konci hry
Horčicová, Zdeňka ; KOUBOVÁ, Alice (vedoucí práce) ; MUSILOVÁ, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou úzkosti v dramatu Konec hry od Samuela Becketta. Úzkost je zde chápána jako z hlediska fenomenologické filosofie, nicméně součástí práce je pro lepší pochopení i výklad fenoménu úzkosti z hlediska psychologie a psychiatrie. Na základě vymezení pojmu úzkosti, jak jej chápe fenomenologie, zejména jeden z jejích předních představitelů Martin Heidegger, a daseinsanalýza, se pak práce pokouší analyzovat drama Konec hry, zejména co se týče situace postav a světa, do kterého je hra zasazena. Ukazuje se, že obecně lidská situace a existování ve světě mohou být výraznými prameny úzkosti. Z analýzy textu hry vyplývá, že existenciální úzkost je jedním z konstituujících pocitů člověka ve světě. Přesto, že jednoznačně vyložit a pochopit Konec hry nejspíš nelze, pokouší se tato práce proniknout blíže k jejímu porozumění právě prostřednictvím fenoménu úzkosti.
Součástí této práce je i překlad části eseje Stanleyho Cavella Ending the Waiting Game, která se pokouší o odlišný způsob výkladu Beckettova textu, než jak bývá obvykle interpretován.
|
host ::
RSS.