|
|
Interakce herbivorů a patogenů na rostlině
Nerandžičová, Denisa ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Weiser, Martin (oponent)
Herbivoři a patogeny se na rostlině běžně vyskytují společně a jejich interakce zásadně ovlivňují nejen fitness samotných antagonistů, ale i obrannou reakci rostliny. Fytopatogeny modifikují biochemické procesy rostliny, což je jeden z důležitých faktorů, které rozhodují o výběru hostitelské rostliny herbivorem. Modifikace rostliny často vede i k obohacení, nebo naopak limitaci dostupných zdrojů pro herbivory a ke změnám v obranné reakci rostliny. Herbivoři zase usnadňují vnikání fytopatogenů do těla rostlin a také zprostředkovávají jejich přenos mezi rostlinami. Mnoho autorů předpokládá, že vliv interakcí na fitness antagonistů je podmíněn především vzájemným antagonismem mezi rostlinnými signalizačními dráhami řízenými kyselinou jasmonovou a kyselinou salicylovou. Inkonzistentní výsledky studií ovšem poukazují na to, že teorie je nejspíše značně zjednodušena, a proto není obecně aplikovatelná. Výsledné efekty interakcí zřejmě závisí na více faktorech, ze kterých bude mít velice významnou roli například druhová specificita. Je nicméně pravděpodobné, že interakce mezi antagonisty nenavyšují na rostlině škody způsobené dvojitým útokem. Ty jsou obvykle vyšší v rámci individuálních orgánů, ale rostlina je patrně dokáže efektivně kompenzovat a snižovat tím celkové negativní dopady na fitness.
|
|
|
Vliv patogenů na invazní rostliny
Sládečková, Julie ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Invazní rostliny mohou ničit celé ekosystémy, snižovat biodiverzitu a tím ohrožovat životní prostředí. Invazní druhy přibývají stále rychleji, a proto se zvyšuje i negativní dopad invazí na životní prostředí. Za jejich vznikem mohou stát různé důvody, jedním z nich je například únik od přirozených nepřátel. Díky tomu může být rostlina více konkurenceschopná a může mít větší reprodukční potenciál a lépe se šířit. Pokud však přirozené nepřátele dodáme do nového areálu může dojít k regulaci populací invazních rostlin. Toho využívá biokontrola, což je metoda používaná ke zmírnění rozsáhlosti invazí a jejich následků. Tato metoda téměř nemá negativní dopady na životní prostředí, na rozdíl od chemických a mechanických metod odstraňování rostlin. Biokontrola působí dlouhodobě a díky tomu je také levnější. Avšak při jejím použití existuje určité riziko, že dojde k zasažení necílových druhů rostlin, nebo že nebude dostatečně efektivní. Jako biokontrolní agens se používají i patogeny, protože jsou více specializované než herbivoři, a představují tak menší riziko pro necílové rostliny. Cílem této práce je porovnat biologickou kontrolu s jinými metodami používanými k odstraňování invazních rostlin a shrnout nejvýznamnější pozitiva a negativa použití houbových patogenů v biokontrole rostlin.
|
|
|
Populační biologie Dianthus carthusianorum v populacích nakažených květní snětí
Kasner, Marek ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dostálek, Tomáš (oponent)
Květní sněť (Microbotryum violaceum s. l.) je rostlinným systemickým patogenem, který snižuje reprodukční schopnost hostitele přes sterilizaci květů, kde místo toho produkuje své spory, přenášené hlavně opylovači. Tato práce přináší doposud chybějící informace o vlivu tohoto patogenu, působícím podstatně na fitness hostitelů, na úrovni populací u relativně nového modelového druhu, hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). Zároveň hodnotí efekt jeho predispersních predátorů semen (housenek můr rodu Hadena). Pro kvantifikaci populačního účinku obou antagonistů byly použity deterministické maticové modely, jejichž aplikace je v populační biologii rostlinných patogenů výjimečná. Výzkum byl prováděn na třech populacích ve Středním Povltaví mezi lety 2018-2021, kdy jsou demografická data zkoumána na základě celého životního cyklu hostitele. Zároveň byly kromě každoročně zaznamenávaných demografických charakteristik (růstu, reprodukce, nákaz...) měřeny i vybrané rozměry trvale označených rostlin pro určení případných změn v přítomnosti systemické nákazy. Data o klíčivosti semen a růstu semenáčků zajistily nově založené výsevní experimenty přímo na lokalitách. Pro případné odhalení limitujících faktorů vzcházení rostlin v přírodních podmínkách byla klíčivost testována v kultivačním boxu s vyloučením...
|
|
|
Vliv patogenů na klonální rostliny
Koděra, Ondřej ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Duchoslavová, Jana (oponent)
1 Abstrakt: Více než polovina druhů rostlin střední Evropy je schopná se vegetativně rozmnožovat pomocí klonálního růstu, přičemž značná část z nich patří mezi ty vůbec nejúspěšnější rostliny. Ekologie klonality byla proto studovaná především pro její pozitivní vliv na fitness rostlin. Menší pozornost je už věnovaná jejím nevýhodám, mezi které patří infekce patogenem a jeho následné šíření v rostlinném těle. Existence klonálního růstu umožnila oběma partnerům v interakci patogen-rostlina vytvořit zcela nové životní strategie, kterými se liší od napadených neklonálních rostlin. V evoluci se u patogenů infikujících rostliny se silným laterálním růstem selektovala vyšší agresivita. Jejich vliv na přežívání, vytváření nových ramet a celkový růst a vývoj hostitele je tedy negativní. Pokud je ale tvorba orgánů klonálního růstu rychlejší než prorůstání patogenu, nově vytvořené ramety mohou pasivně unikat od infekce. Efekt na hostitele nicméně nemusí být pouze negativní. Infikovaná rostlina může vykazovat stimulovaný klonální růst nebo dokáže lépe kompetovat v prostoru oproti zdravým jedincům. Cílem této práce je proto shrnout veškerou dostupnou literaturu zabývající se touto specifickou interakcí a v konečné fázi diskutovat nezodpovězené otázky, které souvisí s dosud neprozkoumanými oblastmi výzkumu. Klíčová...
|
|
|
Invaze fytofágního hmyzu ve střední Evropě
Rejmanová, Aneta ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Koubek, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší zabývající se invazemi fytofágního hmyzu ve střední Evropě (hlavně v České republice). Shrnula jsem zde poznatky z českých i zahraničních studií zabývajících se touto problematikou. Biologické invaze jsou v dnešní době významným fenoménem. Na území České republiky se vyskytuje okolo 400 druhů nepůvodního hmyzu, z toho asi polovinu tvoří hmyz fytofágní. Ve své práci jsem se zabývala terminologií, která se váže k tomuto tématu, některými obecnějšími zákonitostmi ve vztahu rostlin a hmyzu, primárními areály nepůvodního hmyzu, způsobem jejich přenosu a jejich významem. Vybrala jsem také několik známých zástupců pro lepší ilustraci a snažila jsem se zjistit, které rostliny napadá nepůvodní hmyz nejvíce. Klíčová slova: nepůvodní hmyz, fytofágní, rostlina, invazivní
|
|
|
Ekologie květních snětí (Microbotryum) a jejich hostitelů z čeledi Caryophyllaceae
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Mezi nejprostudovanější systémy patogenů a jejich hostitelů patří květní sněti (Microbotryum spp.) napadající hvozdíkovité rostliny (čeleď Caryophyllaceae). Květní sněť je opylovači přenosná sterilizující choroba, která již po mnoho let slouží jako modelový systém pro ekologické a evoluční studie. Cílem této práce je shrnout nejdůležitější poznatky o ekologii a epidemiologii květních snětí, s důrazem na význam různých faktorů, které ovlivňují šíření a výskyt této nemoci v přírodě. Abiotické faktory prostředí mají podle dosavadního výzkumu poměrně malý vliv, naopak biotické interakce hrají významnou roli. Mezi nejdůležitější patří virulence patogenů, rezistence hostitelů a chování vektorů (opylovačů). Při studiu epidemiologie květních snětí je potřeba věnovat pozornost také prostorové struktuře populací a metapopulační dynamice, jelikož procesy na vyšší hierarchické úrovni mohou významně ovlivnit jevy pozorované na úrovni jedinců. Cenné informace získáme také porovnáním charakteristik více hostitelských druhů, které se často liší ve své reakci na infekci. Klíčová slova: květní sněť, Microbotryum, Caryophyllaceae, opylovači, rezistence, epidemiologie, metapopulační dynamika.
|
|
|
Vztah délky trvání klonálního spojení rostlin a parametrů prostředí
Martincová, Nina ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Koubek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá vlivem podmínek prostředí na délku přetrvávání klonálního spojení mezi rametou a mateřskou rostlinou. Nejprve se věnuje teoretickým modelům, popisujícím interakci rostlin s odlišnými strategiemi přetrvávání klonálního spojení v modelovém habitatu; následně pak rozebírá podrobněji konkrétní podmínky prostředí - heterogenitu, úživnost, množství disturbancí a kompetice, jejich vliv na přetrvávání spojení a na strategii klonálního rozmnožování rostlin obecně. V poslední části rovněž poukazuje na některé další jevy, jež by mohly délku přetrvávání ovlivnit.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ekologie patosystému Vinca minor - Puccinia cribrata v přirozených populacích
Vaníček, Jiří ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
4 Abstrakt Podmínky prostředí a vlastnosti hostitelských populací jsou významné faktory ovlivňující výskyt a projev patogenů v rostlinných populacích. Cílem této práce je odhalení vlivu mikroklimatických a edafických charakteristik prostředí a vlastností hostitelských populací na výskyt mikrocyklické rzi Puccinia cribrata, napadající stálezelenou klonální rostlinu Vinca minor. Sběr dat probíhal v údolí řeky Soči v Julských Alpách ve Slovinsku. Členitý terén horského údolí s výskytem různých geologických substrátů umožnil sledování výskytu patogenu na pestré škále lesních a křovinných stanovišť, lišícími se výrazně hloubkou půdy a hustotou zápoje stromového patra. Rez P. cribrata byla častěji přítomná a dosahovala vyšších prevalencí (vyššího podílu nakažených lodyh hostitele) na xerotermních stanovištích, charakteristických řidším zápojem stromového patra a mělkou půdou. Významným faktorem byla rovněž hustota hostitelských populací, spolu s níž vzrůstal podíl nakažených lodyh, a dále velikost hostitelských populací, pozitivně ovlivňující incidenci rzi v populaci. Pro zhodnocení možnosti predikovat výskyt patogenu jsem testoval různé terénní a vegetační indexy, získané pomocí dálkového průzkumu země. Vegetační indexy charakterizující množství a strukturu nadzemní biomasy dřevin na stanovišti se ukazují jako...
|
host ::
RSS.