|
|
Ionosférická driftová měření
Kouba, Daniel ; Koucká Knížová, Petra (vedoucí práce) ; Ondrášková, Adriena (oponent) ; Přech, Lubomír (oponent)
Název práce: Ionosférická driftová měření Autor: Daniel Kouba Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: RNDr. Petra Koucká Knížová, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry, v.v.i. AV ČR Abstrakt: Práce se zabývá měřením ionosférických driftů pomocí Digisondy DPS-4. Vlastní výsledky jsou rozděleny na teoretickou a praktickou část. Je ukázáno, že při zpracování driftových dat je třeba nejdříve vybrat správné body odrazu korespondu- jící s driftovými pohyby. Výběr probíhá ve třech krocích: omezení intervalu hodnot Dopplerova posunu, výběr správného výškového intervalu a omezení zenitního úhlu. Následně lze věrohodně počítat vektor driftové rychlosti. Praktické výsledky driftových měření vycházejí z dat naměřených na stanici Prů- honice. Pro zmapování běžného chování ionosférických driftů za klidných podmínek jsou zkoumány statistické vlastnosti složek driftové rychlosti pro vrstvu E i F během geomagneticky klidného roku 2006. Na velikosti maximální denní horizontální rychlosti je demonstrován vliv geomag- netické aktivity. Ve vrstvě F se ukázal jako výrazný, zatímco ve vrstvě E nebyl po- zorován. Vliv silných geomagnetických poruch je demonstrován na příkladech dvou extrémních bouří. Zavedení metodiky výběru bodů odrazu výrazně zvýšilo kvalitu driftových měření. Analýza driftových pohybů byla...
|
|
|
Studium specifických diagnostických a prognostických markerů u leukémie
Kouba, Daniel ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se zaměřil na výzkum specifických diagnostických a prognostických markerů akutní myeloidní, chronické myeloidní a chronické lymfocytární leukémie. U AML představují v současnosti hlavní prognostický marker cytogenetické abnormality. Pacienty, které nelze na základě cytogenetického vyšetření spolehlivě zařadit do prognostické skupiny, lze stratifikovat pomocí průkazu specifických genových mutací, nebo průkazem zvýšené úrovně exprese některých genů. Nejvýznamnější a také nejčastěji nacházený prognostický marker u AML představuje mutace FLT3- LM. Produkt tohoto genu je zároveň teoretickým cílem pro terapii. Hlavní diagnostický marker u CML je gen bcr-abl, který ve většině případů vzniká při t(22,9). Objev inhibitorů tyrozinkinázy bcr-abl zásadně změnil přístup k léčbě i prognózu nemocných. U CLL umožňuje vyšetření mutačního stavu genů pro těžké řetězce imunoglobulinů rozdělit nemocné do dvou skupin s odlišnou patogenezí i očekávaným průběhem. Další prognostické údaje poskytuje cytogenetické vyšetření a stanovení úrovně exprese CD38 a ZAP-70.
|
|
|
Měřící možnosti Digisondy
Kouba, Daniel ; Mošna, Zbyšek ; Koucká Knížová, Petra ; Boška, Josef ; Rejfek, Luboš
Ionosférická stanice v Průhonicích v současné době realizuje svá měření pomocí přístroje Digisonda DPS 4D. Výškový profil elektronové koncentrace je možné měřit vertikálním ionosférickým sondováním pomocí ionosond a Digisond. Profil elektronové koncentrace ukazuje aktuální zvrstvení ionosféry, členění na vrstvy D, E, F1 a F2, a elektronovou koncentraci v dané výšce. Další možností, jak studovat chování ionosféry je měření Dopplerova posunu v ionosférickém plazmatu. Průhonická observatoř je součastí světové sítě Digisond. Naměřená data jsou ihned automaticky odesílána do databáze GIRO (http://ulcar.uml.edu/DIDBase/).
|
|
|
Ionosférická driftová měření
Kouba, Daniel ; Koucká Knížová, Petra (vedoucí práce) ; Ondrášková, Adriena (oponent) ; Přech, Lubomír (oponent)
Název práce: Ionosférická driftová měření Autor: Daniel Kouba Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: RNDr. Petra Koucká Knížová, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry, v.v.i. AV ČR Abstrakt: Práce se zabývá měřením ionosférických driftů pomocí Digisondy DPS-4. Vlastní výsledky jsou rozděleny na teoretickou a praktickou část. Je ukázáno, že při zpracování driftových dat je třeba nejdříve vybrat správné body odrazu korespondu- jící s driftovými pohyby. Výběr probíhá ve třech krocích: omezení intervalu hodnot Dopplerova posunu, výběr správného výškového intervalu a omezení zenitního úhlu. Následně lze věrohodně počítat vektor driftové rychlosti. Praktické výsledky driftových měření vycházejí z dat naměřených na stanici Prů- honice. Pro zmapování běžného chování ionosférických driftů za klidných podmínek jsou zkoumány statistické vlastnosti složek driftové rychlosti pro vrstvu E i F během geomagneticky klidného roku 2006. Na velikosti maximální denní horizontální rychlosti je demonstrován vliv geomag- netické aktivity. Ve vrstvě F se ukázal jako výrazný, zatímco ve vrstvě E nebyl po- zorován. Vliv silných geomagnetických poruch je demonstrován na příkladech dvou extrémních bouří. Zavedení metodiky výběru bodů odrazu výrazně zvýšilo kvalitu driftových měření. Analýza driftových pohybů byla...
|
|
|
Simulace šíření elektromagnetických vln v magnetosférickém plazmatu
Nečada, Marek ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kouba, Daniel (oponent)
Práce se zabývá studiem šíření elektromagnetických vln v magnetosferickém plasmatu, zejména simulacemi metodou sledování paprsku (ray tracing) a zmiňuje některé implementace této metody z dřívějšího výzkumu. Jsou zde shrnuty elementární poznatky z teorie vln v plasmatu, představena problematika dispersní relace pro horké plasma a uveden přehled existujících přístupů při výpočtu dielektrického tensoru horkého plasmatu. Dále jsou uvedeny některé z používaných semi-empirických modelů parametrů magnetosferického plasmatu. Nakonec je v práci představen program NPR, který implementuje metodu sledování paprsku pro model studeného a nerelativistického horkého plasmatu.
|
|
|
Studium specifických diagnostických a prognostických markerů u leukémie
Kouba, Daniel ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se zaměřil na výzkum specifických diagnostických a prognostických markerů akutní myeloidní, chronické myeloidní a chronické lymfocytární leukémie. U AML představují v současnosti hlavní prognostický marker cytogenetické abnormality. Pacienty, které nelze na základě cytogenetického vyšetření spolehlivě zařadit do prognostické skupiny, lze stratifikovat pomocí průkazu specifických genových mutací, nebo průkazem zvýšené úrovně exprese některých genů. Nejvýznamnější a také nejčastěji nacházený prognostický marker u AML představuje mutace FLT3- LM. Produkt tohoto genu je zároveň teoretickým cílem pro terapii. Hlavní diagnostický marker u CML je gen bcr-abl, který ve většině případů vzniká při t(22,9). Objev inhibitorů tyrozinkinázy bcr-abl zásadně změnil přístup k léčbě i prognózu nemocných. U CLL umožňuje vyšetření mutačního stavu genů pro těžké řetězce imunoglobulinů rozdělit nemocné do dvou skupin s odlišnou patogenezí i očekávaným průběhem. Další prognostické údaje poskytuje cytogenetické vyšetření a stanovení úrovně exprese CD38 a ZAP-70.
|
|
|
Vliv dolní atmosféry na ionosféru
Koucká Knížová, Petra ; Mošna, Zbyšek ; Potužníková, Kateřina ; Boška, Josef ; Kouba, Daniel
Ionosféra představuje slabě ionizované plasma, které je ovlivněné jak slunečními a geomagnetickými\nprocesy tak i jevy probíhajícími v neutrální atmosféře. Korelační koeficienty dlouhých časových řad kritických\nfrekvencí měřených na evropských observatořích vertikálního ionosférického sondování dosahují vysokých\nhodnot. Odrážejí tak dominantní globální vliv sluneční aktivity. Korelační koeficienty dosahují vysokých hodnot\nnejen pro původní data a pro střední hodnoty ale i pro fluktuace. Korelace časových řad výrazně klesá pro\npovrchovou vzdálenost stanic přesahující 1000 km a přibližně 10° geografické šířky. Tento efekt není příliš\npozorovatelný pro rozdíl geografických délek stanic, pro který korelační koeficient klesá pomaleji. Zlom na\nkřivce korelačních koeficientů vysvětlujeme „lokálním“ vlivem neutrální atmosféry a vlnové aktivity.\nPravděpodobným společným zdrojem vlnové aktivity na škále 1000 km/10° jsou troposférické systémy. Ty jsou\nznámé jako významný zdroj vlnových procesů ve velmi širokém rozsahu period, které se šíří až do výšky\nionosféry. Velké troposférické mesoscale systémy typicky dosahují charakteristických horizontálních rozměrů\ndo 2000 km.
|
|
|
Chování ionosférických driftů během superbouře v listopadu 2004
Kouba, Daniel
V tomto článku jsou prezentovány výsledky získané zpracováním driftových měření ve vrstvé F ionosféry ze stanice Průhonice. Tyto výsledky lze rozdělit do dvou částí - zkoumání pravidelného chování klidné ionosféry a demonstraci chování ionosféry během silné geomagnetické bouře. Za pravidelné chování lze považovat denní a sezónní variace i variace odpovídající slunečnímu cyklu. Chování ionosféry za klidných podmínek je důležité znát z důvodu studia vlivu vybraných událostí. Těmi mohou být geomagnetické bouře, zatmění Slunce, přechody výrazných meteorologických front apod. V článku jsou shrnuty některé výsledky popsané v disertační práci [Kouba, 2014]. Pokud bude známo chování driftů za klidných podmínek i během různých poruch ionosféry, bude v budoucnu možno realizovat i předpovědi dynamiky ionosférických vrstev.
|
|
|
Influence of Non-vertical Echoes to Ionogram Scaling
Kouba, Daniel ; Koucká Knížová, Petra
Digisonde DPS 4 replaced the older ionosonde IPS 42 KEL Aerospace in the Observatory Pruhonice in January 2004. Additional information about the wave polarization enables us to determine and to distinguish exactly between ordinary and extraordinary wave traces on the ionogram records. This new ability basically changes scaling of the ionograms comparing to the ionograms obtained by classical ionosondes. Digisonde measurements show that in some cases the interpretation of ionograms based on classical ionospheric soundings may lead to the systematic errors, which affect classical ionograms interpretation. We demonstrate possible significant misinterpretations of the ionograms obtained using the classical equipment that is not able to distinguish between ordinary and extraordinary modes and records only time of flight of the electromagnetic sounding pulse. We show the necessity to be careful in using an old ionosonde measurements and scaled data for further analysis.
|
|
|
Study of Chance for Good DDA Drift Velocity Estimation for Ionospheric F-region Drift Measurements
Kouba, Daniel ; Koucká Knížová, Petra
Estimation of the plasma drift velocity measured by Digisonde depends on the number of reflection points and their distribution. In the paper we divide and analyse plasma drift measurements according to the number of reflection points. A detailed study of Digisonde drift measurement quality has not been published yet. Two extreme groups are selected for further detail analysis, the first one with less than 100 reflection points and the second with more than 800 points. Within the data in these groups we detect annular and diurnal variability. Measurements containing low number of the reflection points occur mainly around equinoxes and during day-time. On the contrary, maximum occurrence of the measurements with more than 800 points is in winter and summer. The lowest chance to register extreme number of the reflections is during afternoon and around sunset.
|
host ::
RSS.