|
|
Subjektivní percepce meziskupinového kontaktu s příslušníky čtyř národů sousedících s Českou republikou
Kouřilová, Sylvie
Příspěvek se zaměřuje na subjektivní percepci meziskupinového kontaktu s lidmi ze zemí sousedících s Českou republikou. Studie je součástí projektu „Meziskupinový kontakt a postoje v pěti středoevropských zemích“, jehož cílem je kromě dalšího identifikovat, jak kontakt s lidmi jiných národností souvisí s postoji k těmto národům. Čeští vysokoškoláci popisovali svoji zkušenost s Němci (N = 176), Rakušany (N = 165), Poláky (N = 174) a Slováky (N = 176). Pomocí obsahové analýzy volných výpovědí bylo stanoveno šest oblastí tematicky postihujících meziskupinový kontakt Čechů s jejich sousedy. Charakterizace identifikovaných kategorií, jejich ilustrace příklady z dat a frekvence jejich výskytu přibližuje průběh meziskupinového kontaktu se čtyřmi sousedními národnostmi.
|
|
|
The 15th European Conference on Personality: Program and Abstract
Blatný, Marek ; Hřebíčková, Martina ; Kouřilová, Sylvie ; Slezáčková, Alena ; Květon, Petr ; Vobořil, Dalibor
The 15th European Conference on Personality (ECP15) was held in Brno, Czech Republic, July 20-24, 2010. The conference was organized by the European Association of Personality Psychology together with the Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic. The programme of the ECP15 included contributions on distinctive personality issues, such as personality genetics, personality and behavioral control, neurophysiology of intelligence, and methodological issues of personality research. Furthermore, presenters introduced their findings about personality and social relationships, developmental aspects of personality, as well as personality and cultural differences. The ECP 15 also hosted dialogues between personality psychology and newly established theoretical approaches such as positive psychology.
|
|
|
Slovenské tango: percepce profilů osobnostních charakteristik Slováků
Hřebíčková, Martina ; Kouřilová, Sylvie
Studie je věnována zkoumání národního stereotypu Slováků a jeho srovnání se stereotypy Čechů, Němců, Rakušanů a Poláků. 4136 českých vysokoškoláků ze sedmi univerzit v různých částech ČR a 100 dospělých posuzovalo typického představitele pěti středoevropských zemí na škálách „National Character Survey“. Typického Slováka vnímají stejným způsobem vysokoškoláci v různých částech ČR i dospělí. Druhým cílem bylo porovnání osobnostních profilů slovenského auto- (posouzení Slováky) a hetereostereotypu (posouzení Čechy). Profil typického Slováka podle českých respondentů (heterostereotyp, data z roku 2009) nekoresponduje s profilem typického Slováka podle slovenských vysokoškoláků. Na závěr srovnáváme profily osobnostních vlastností typických představitelů pěti sledovaných zemí. Profil vlastností typického Slováka koresponduje s profilem typického Poláka, zatímco profil typického Němce koresponduje s profilem typického Rakušana.
|
|
|
Jazyková abstrakce, meziskupinové zkreslení a národnostní esencialismus
Kouřilová, Sylvie ; Geschke, D. ; Finell, E. ; Bilewicz, M. ; Casini, A.
Tato experimentální studie navazuje na model lingvistických kategorií Semina a Fiedlera (1988, 1991) a jeho rozšíření o kategorii podstatných jmen (Carnaghi, Maass, Gresta, Bianchi, Arcuri, & Cadinu, 2008). Výzkumu Carnaghiho a kol. prokázal odlišnou míru induktivního potenciálu podstatných a přídavných jmen. V naší studii jsme propojili výsledky výzkumu o rozdílném induktivním potenciálu podstatných a přídavných jmen s problematikou meziskupinových postojů a národnostního esencialismu. Ve čtyřech evropských zemích jsme testovali, zda označení národnosti pomocí podstatných jmen způsobuje vyšší míru meziskupinového zkreslení ve prospěch vlastního národa ve srovnání s označením pomocí přídavného jména. Předpokládali jsme, že použití abstraktnější kategorie podstatných jmen (např. Čech) povede k vyšší míře vnitroskupinového favoritismu ve srovnání s použitím méně abstraktní kategorie přídavných jmen (např. český). Ve shodě s výsledky Carnaghiho a kol. jsme dále předpokládali, že vztah mezi abstraktností výrazů pro označení národnosti a meziskupinovým zkreslením je mediován národnostním esencialismem. V kontextu našeho výzkumu národnostní esencialismus definujeme jako systém přesvědčení, který je založen na různých komponentách národní identity. Ve shodě s Habermasem (2000) rozlišujeme tři komponenty národní identity: etnickou, kulturní a občanskou. Označení národnosti pomocí podstatného jména (např. Němec versus německý) implikuje vyšší míru národnostního esencialismu, který dále ovlivňuje míru vnitroskupinového zkreslení ve prospěch vlastního národa.
|
host ::
RSS.