Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální život odpadu v Polici nad Metují
Tran, Tuan ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá sociální život odpadu v Polici nad Metují. Hlavním teoretickým zdrojem, ze kterého vychází velká část práce je dílo Sociální život věcí Arjuna Appaduraie. Práce sleduje totální trajektorii konkrétních odpadků a snaží se odpovědět na otázku, zda se odpad může stávat komoditou. Speciální pozornost je přitom věnována nakládání s odpadem a vnímání odpadu ze strany konkrétních aktérů - obyvatelů města Police nad Metují. Výzkum byl veden v duchu kvalitativní metodologie a hlavním zdrojem dat jsou polostrukturované rozhovory, které byly provedeny s pěti účastníky výzkumu a jejichž přepisy jsou podrobeny obsahové analýze. Doplňující zdroje informací tvoří pozorování v obci. Dále také terénní sonda ve vietnamské metropoli, Ho Či Minově městě, přičemž data vytvořená touto sondou jsou využita ke komparaci. Výsledky práce ukazují, že odpad se skutečně může stávat komoditou, přestože jen v určitých situacích. Jako minimálně stejně významné téma se v průběhu výzkumu ukázala infrastruktura, která má zásadní vliv na nakládání s odpadem a jeho vnímání. Jako další zásadní vlivy byly skrze analýzu identifikováno téma ekologie a koncepce využitelnosti.
Kontemplativní dítě
Špán, Adam ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
1 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá povoláním trapistického mnicha, na které jsem prvně narazil během etnografického pobytu v klášteře a poté jej zkoumal polostrukturovanými hloubkovými rozhovory s bratrem T. i s jeho rodinou. Pojící linkou celé práce je chronologické vyprávění o průběhu mého výzkumu, které provede čtenáře terénním deníkem i jednotlivými rozhovory v jejich náležitém pořadí. Samotný výzkum sleduje povolání u pouze jednoho mnicha, ale nahlíží na něj a jeho formaci pohledem celkem šesti rodinných příslušníků. Z analýzy rozhovorů vzešlo, že povolání trapistického mnicha u bratra T. vznikalo lineárně za kontinuálního vedení ke křesťanství. Toto vedení mělo počátky již v jeho věřící a praktikující rodině a pokračovalo katolickou základní i střední školou. Bratr T. byl ve své volbě odejít do kláštera svojí rodinou většinově podporován. Sklony k askezi nebo samotě byly rozhovory vyvráceny, ale ukázalo se, že lze vypozorovat silný pozitivní vztah k přírodě, který život v izolovaném klášteře uprostřed lesů vystihuje lépe. Případová studie povolání k monastickému životu se snaží přispět ke studiu tohoto náboženského fenoménu kombinací etnografie a hloubkových rozhovorů, přičemž jejím cílem není redukující výklad, ale chápající popis aktérských perspektiv.
Stávat se poutníkem: Pouť jako proces konstrukce poutnického těla
Picková, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou nejmasovější evropské náboženské pouti do Santiaga de Compostela, která je zde užívána jako případová studie k ilustraci toho, jakým způsobem poutníci rozumí své zkušenosti. Skrze analýzu autoetnografického deníku a devíti rozhovorů s dalšími poutníky chci ukázat, že pouti se dá rozumět jako procesu konstrukce poutnického těla. Proces "stávání se poutníkem" probíhá pomocí různých poutnických strategií (například chůze, askeze, oddělení, samota, sdílení nebo víra), které jsou hlavním předmětem analýzy. Tento habitus, nebo spíše "technika těla" (Mauss 1968) může být během pouti naučena a užívána v běžném životě po skončení pouti. Poutnické tělo se tak stává ucelenou vtělenou schopností, stávající se z fyzické, duchovní, duševní a sociální dimenze, kde každá z dimenzí vychází z dimenze prožívání pouti samotné. Tímto přístupem ke zkoumání pouti chci ukázat, že pouti lze porozumět jako zkušenosti fyzického těla s transcendentálním přesahem, zaměřené především na individuální prožitek, ovšem konstruované v přátelském prostředí poutnických communitas, představené Victorem Turnerem (Turner 2004). Přesah této zkušenosti po skončení pouti i její podoba je též předmětem analýzy.
Domov bezdomovců: sociální konstrukce nekonvenčního domova
Kotyk, Lukáš ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na fenomén bezdomovectví jako na situaci, kdy jedinci nemají dostatek peněz k zajištění konvenčního bydlení, což vede k tomu, že konstruují svůj domov ve veřejném prostoru nebo squatují opuštěné objekty. Je odmítnuto interpretovat bezdomovectví jako patologický jev či jako provinění vůči řádu, kdy bývá na toto téma aplikován individuální přístup. Autor prezentuje bezdomovectví jako důsledek ekonomického systému, který stabilně vykazuje určitou populaci nedosahující na minimální míru možnosti konzumovat, jež by jí zajistila bezpečný život. Koncept hybridu, který vychází z díla Bruna Latoura a je nedílnou součástí actor-network-theory umožňuje interpretovat domov skrze propojení materiálních objektů a sociálních vztahů. Tento přístup vede k oproštění se od atypické podoby nekonvenčních domovů a k uvažování o nich jako o normálním způsobu bydlení. Základem etnografického výzkumu je perspektiva studií materiální kultury, kdy jsou zkoumány jednotlivé příbytky, které jsou obývány třídou nejchudších. Výzkum je složen z analýzy devíti z nich, ve kterých přebývají lidé, kteří se nedobrovolně ocitli v kritické finanční situaci. Přestože jsou jejich nekonvenční domovy odpojeny od vody či elektřiny, nejsou v nich zdroje tepla a jsou v neustálém ohrožení z důvodu absence...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.