Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Začínající učitel (nejen) biologie
Nedavašková, Michaela ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Kotvaltová Sezemská, Karolína (oponent)
Tato práce přináší pohled na profesní start začínajících učitelů, který je klíčový pro jejich budoucí směřování. Ukazuje se totiž, že řada učitelů opouští povolání během prvních let. První část vymezuje pojem adaptační období a vyzdvihuje jeho podstatu, popisuje roli uvádějícího učitele a vedení školy, dále pak potíže a potřeby začínajících učitelů. Druhá část se věnuje německému a švédskému vzdělávacímu systému a primárně se zaměřuje na jejich přístupy a způsoby uvádění začínajících učitelů. Německo je vybráno na základě unikátního systému dvoustupňového vzdělávání učitelů a Švédsko jako zástupce severských států investující významný podíl státního rozpočtu do školství. Klíčová slova: začínající učitel, adaptační období, mentoring, uvádění začínajících učitelů
Mobilní aplikace a metoda CLIL ve výuce biologie
Valtrová, Pavlína ; Kotvaltová Sezemská, Karolína (vedoucí práce) ; Chlebounová, Irena (oponent)
Tato práce je zaměřena na metodu CLIL a využití mobilních aplikací ve výuce biologie. CLIL je zkratka z anglického jazyku "content and language integrated learning". Jedná se o výukovou metodu, která kombinuje výuku cizího jazyku a odborného předmětu; v tomto případě se jedná o přírodopis a anglický jazyk. CLIL pomáhá zlepšit komunikační dovednosti a žáci dosahují vyšší úrovně v psaném i mluveném projevu. Mým cílem bylo zjistit, zda je metoda CLIL vhodná pro žáky ZŠ. V rámci této práce jsem navrhla 5 úloh, které kombinují CLIL a použití mobilních telefonů. Úlohy jsou zaměřené na následující témata: vesmír, potravní vztahy, buněčná biologie, biologie hub a zoologie bezobratlých. Všechny úlohy jsou určeny pro 6. ročník ZŠ a navrhovala jsem je tak, aby byly realizovatelné v rámci 1 VH. U každé úlohy žáci pracují s jinou mobilní aplikací. Mobilní telefony jsem se rozhodla využít především z důvodu jejich dostupnosti, protože je má v dnešní době téměř každý. Studie ukazují, že zvyšují různorodost ve výuce, u žáků dochází k nárůstu motivace a v hodině jsou výrazně aktivnější. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má na výuku využití mobilního telefonu. Výzkum byl realizovaný na vybrané základní škole ve Středočeském kraji. Ke každé úloze jsem vytvořila pracovní list v rozsahu 2 strany A4. Ověření...
Nádorová onemocnění a jejich zařazení do výuky biologie na střední škole
Baudyšová, Alžběta ; Kotvaltová Sezemská, Karolína (vedoucí práce) ; Chlebounová, Irena (oponent)
Nádorová onemocnění jsou v současné době ve vyspělých zemích jednou z hlavních příčin úmrtí. Přestože se s pojmem rakovina setkáváme ve společnosti dnes a denně, málo který středoškolský žák dokáže popsat, jak a proč nádory vznikají a jaká je vhodná prevence těchto onemocnění. Cílem této práce je návrh výukového celku, který prohloubí znalosti žáků v této oblasti a dá jim komplexnější vhled do tématu. Výukový celek je založen na formě kooperativního učení, kdy je aktivita v hodině na straně žáků. Žáci získají nový pohled na téma rakoviny a také si procvičí dosavadní znalosti žáků v oblastech molekulární a buněčné biologie, lidské fyziologie a biochemie, což jsou velmi dynamicky se rozvíjející přírodovědné obory. Výukový celek byl úspěšně ověřen na žácích pražského gymnázia ve dvou věkových kategoriích - 9. ročník ZŠ/1. ročník SŠ a 3. a 4. ročník SŠ. Klíčová slova Nádorové onemocnění, kooperativní výuka, střední škola, výuka biologie
Integrovaná výuka a interdisciplinární přístup v chemii a biologii v prostředí českých škol.
Kotvaltová Sezemská, Karolína ; Petrželová, Simona (vedoucí práce) ; Čížková, Věra (oponent) ; Bayerová, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá tématem integrované výuky v prostředí českých škol, konkrétně těmito hlavními otázkami: Jaký stupeň integrace preferují čeští učitelé pro úroveň středních škol? Jakým způsobem je možné podpořit integrovanou výuku na středních školách? Z těchto otázek plynou následující hlavní cíle: zjistit, jaký stupeň integrace přírodovědných předmětů preferují čeští učitelé pro úroveň středních škol; zjistit hlavní překážky zavádění integrované výuky; zjistit faktory, které mohou napomoci častější integraci poznatků; vytvořit podporu pro integrovanou výuku na českých středních školách. Za účelem dosažení těchto cílů bylo provedeno především dotazníkové šetření mezi středoškolskými učiteli doplněné o informace z rozhovorů s akademickými pracovníky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti preferují zachování samostatných přírodovědných předmětů s důrazem na mezipředmětové vztahy. Za hlavní překážky označili respondenti skutečnost, že se související témata v chemii a biologii neprobírají ve stejnou dobu, nedostatečné znalosti z druhého oboru či nedostatek výukových materiálů. Hlavním faktorem, který pak může napomoci respondentům s častější integrací poznatků z biologie a chemie, pak jsou vhodné výukové materiály. Respondenti uvedli,...
Indikace miskoncepcí žáků v přírodovědných předmětech
Metelcová, Tereza ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Kotvaltová Sezemská, Karolína (oponent)
Tématem diplomové práce je indikace miskoncepcí žáků 2., resp. 3. ročníků čtyřletých gymnázií, resp. sexty a septimy osmiletých gymnázií, které se týkají poznatků z oblasti biologie člověka (např. mylné představy o fungování krevního oběhu, první pomoci, ontogenetickém vývoji atd.). Cílem práce je ověřit přítomnost jednotlivých typů těchto miskoncepcí a četnost jejich výskytu u žáků na čtyřech gymnáziích v České Republice (Praha, Tábor, Sokolov). Nástrojem pro získání dat bude didaktický test s uzavřenými i otevřenými otázkami, který bude vycházet z rešerše miskoncepcí žáků v oblasti biologie člověka, jak jsou již popsány v odborné literatuře. Jednotlivé otázky testu budou rozděleny do skupin podle tématu, kterého se týkají, aby mohly být vytipovány problémové oblasti učiva v oblasti biologie člověka. Didaktický test bude jakýmsi modelem pro to, jak žákovské miskoncepce ověřovat plošně. Data získaná z tohoto modelu budou sondou o správných nebo nesprávných představách žáků o fungování lidského těla. Tato sonda může být jednak dále rozšířena na plošnější výzkum daného tématu. Z mého hlediska má však sonda být zejména podnětem pro vyučující biologie, kteří díky ní mohou mylné představy žáků ve výuce korigovat. Test jim pak může sloužit jako evaluační nástroj-ověření toho, že jejich výklad napomohl...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.