|
|
On the Relationship Between Metaphor and Technology: a Comparative Study on Nanotechnology
Kotlík, Pavel ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Vincent, Bernadette Bensaude (oponent) ; Konrad, Kornelia (oponent)
Na přelomu tisíciletí dochází ve většině vyspělých zemí k intenzivnímu vývoji nanotechnologií, tj. technologií, které mají precizně definovanou funkčnost na úrovni nanometrů, a od které se odvíjí podstatné, uskutečněné i očekávané změny v průmyslu i medicíně. Na úrovni Evropské politiky se nanotechnologie stávají součástí nadnárodního principu vládnutí (governance), který je nicméně doprovázen malou obeznámeností veřejnosti s přínosy a riziky. Dochází k postupným, ačkoliv právě z těchto důvodů vždy kontroverzním transformacím, kdy aktéři využívají a jsou vystaveni různým komunikačním strategiím. Disertační práce se zaměřuje na analýzu vztahu mezi nanotechnologií a metaforou na rozhraní vědy, politiky a veřejnosti. Ani metafora, ani nanotechnologie nejsou neutrálním zdrojem, ale obě mají významné souvislosti a dopady na strategické úsilí aktérů, kteří je používají. Studie zkoumá reprezentace nanotechnologií v různých (kulturních) kontextech jejich medializace a také poukazuje na izomorfismus, který existuje mezi metaforickou strukturou a vývojem kontroverzí. Teoretická část se zabývá rolí metafor jako sociálních reprezentací nanotechnologií, které jsou výsledkem mnohoúrovňových překladů mezi "tam a tehdy" (there and then) a "tady a teď" (here and now). Tyto reprezentace a transformace závisí na...
|
|
|
Mezidruhová hybridizace u rákosníků rodu Acrocephalus
Majerová, Veronika ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Kotlík, Petr (oponent)
Rákosníci rodu Acrocephalus prodělali během posledních několika milionů letadaptivní radiaci, která dala vzniknout třiceti jedna druhům obývajících předevšímEurasii, Afriku a Austrálii. Většina druhů je morfologicky velmi podobná, liší sevšak ekologickými nároky, migrační strategií a zpěvem. Mezi jednotlivými druhydochází v přírodě k hybridizaci a to nejen mezi sesterskými druhy, ale i mezifylogeneticky relativně vzdálenými. Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jestlitato hybridizace vede ke genovému toku mezi druhy a jaké faktory míru genovéhotoku ovliňují. Za tímto účelem jsme provedli detailní populačně genetickou analýzuu tří evropských druhů rákosníků rodu Acrocephalus, podrodu Notiocichla:rákosníka obecného (A. scirpaceus), rákosníka zpěvného (A. palustris) a rákosníkapokřovního (A. dumetorum). Naše výsledky založené na analýze sekvenčních datz osmi jaderných lokusů ukazují, že ke genovému toku mezi studovanými druhydochází, ale vždy jen v jednom směru. Genový tok je vyšší mezi genetickypříbuznějšími druhy než mezi ekologicky podobnějšími druhy, kteří mají vícepříležitostí k hybridizaci. Odhadli jsem také, že rákosník obecný a rákosník zpěvnýdivergovali zhruba před 1,1 milionem let a rákosník pokřovní a předek rákosníkaobecného a rákosníka zpěvného zhruba před 2,5 miliony let. U dvou lokusů...
|
|
|
Představy o posmrtném životě a význam smrti pro indiánský kmen Zuni
Ručková, Eliška ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojmenovaná Představy o posmrtném životě a význam smrti pro indiánský kmen Zuni se snaží podat ucelený pohled na pohřební rituály a představy o smrti vybrané společnosti pueblanských indiánů. Nejprve se snažím přiblížit historické pozadí vývoje kmene Zuniů, spolu se stručným popisem způsobu jejich života a také náboženství a jeho proměny, zejména pod vlivem španělských dobyvatelů a křesťanství. Do tohoto nástinu je následně zasazeno samotné téma. Práce se stručně věnuje také vybraným mýtům, které jsou pro ni jedním z hlavních zdrojů představ zunijské společnosti o posmrtném životě. Na ten je zde spolu s pohřebním rituálem zaměřena největší pozornost. Hlavním cílem této práce je jednak zjistit, jak představy Zuniů o smrti reflektují tuto společnost, a také jaký pro ně má smrt význam. Práce se snaží ukázat, že smrt má pro zunijský kmen svou důležitost v kontextu udržení jednoty této společnosti, která je pro ni tolik typická.
|
|
|
Prométheovská technologie: Diskursivní analýza a narativní konstrukce významu
Kotlík, Pavel ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Cílem práce je porozumění významu propojení současných a revolučních technologií s mýtem "O Prométheovi". V teoretické rovině jejich metaforické propojení považuji za heuristický nástroj sociální racionality, která má přisoudit realitě určitý smysl, má alegoricky vyjevovat na první pohled nezjevné významy moderních technologií. Představuje také imaginární vztah lidí k "reálným" podmínkám jejich existence, které se zároveň reflexivně ustavují. Prostřednictvím diskurzivní analýzy a analýzy narativní konstrukce, přistupuji k analýze mýtu v oblasti biotechnologií, jaderných technologií a technologie vzdělávání. Zde na základě historického významu mýtu odhaluji dva režimy vyprávění mýtu o technologii - triumfální (triumf) a katastrofální (spád). Oba plní důležitou úlohu v oblasti mocenských praktik. Triumf a spád se reflexivně opakují v různých technologických oblastech na základě narativní konstrukce ze strany aktérů - jsou diskurzivními formacemi. Aktéři těchto diskurzů vybírají vhodné paralely ze dvou metaforických částí, mýtu i technologie, aby vyhovovaly reprezentacím adekvátním smyslu jejich ideologie. Skupinovým vyjádřením těchto ideologií vznikají i tzv. prométheovská společenství. Diskurzivně tvárný, prométheovský mýtus bez místních a časových omezení ožívá i v 21.století. Metafora je součástí...
|
|
|
Systematics, Phylogeny and Biogeography of the gecko genus Hemidactylus (Reptilia, Gekkonidae) in Arabia and the Near East.
Šmíd, Jiří ; Moravec, Jiří (vedoucí práce) ; Kotlík, Petr (oponent) ; Rehák, Ivan (oponent)
(in Czech) Donedávna byli gekoni rodu Hemidactylus vyskytující se v oblasti východního Mediteránu a na Arabském poloostrově považováni za relativně nediverzifikovanou skupinu. Jednak to bylo způsobeno jejich výraznou morfologickou uniformitou a zároveň jejich často synantropním způsobem života, díky kterému byly některé druhy rozšířeny na velké vzdálenosti. Nicméně s nástupem molekulárně-fylogenetických metod jakožto běžné techniky rutinně používané k odhalování fylogenetických vztahů mezi organismy se naše poznání diverzity tohoto rodu radikálně změnilo. Cílem této práce bylo odhalit fylogenetické a biogeografické vztahy a systematiku arabských zástupců rodu Hemidactylus. Analýzou přes 500 jedinců více než 40 druhů pocházejících z východního Mediteránu, Arabského poloostrova, Sokotry, severní a východní Afriky a Íránu a sekvencí šesti genů (dva mitochondriální - 12S rRNA, cyt b; čtyři jaderné - cmos, mc1r, rag1, rag2) se podařilo rekonstruovat kalibrovanou fylogenezi tzv. aridního kladu rodu Hemidactylus, odvodit jeho komplexní biogeografickou historii a odhalit sedm potenciálně nových druhů. Výsledky biogeografické analýzy naznačují, že současné rozšíření rodu bylo formováno jak vikariančními tak disperzními událostmi. Vikarianční události je možné dát do souvislosti s kontinentálním rozpadem v...
|
|
|
Adaptive population shifts in response to climate change
Horníková, Michaela ; Kotlík, Petr (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent) ; Bryja, Josef (oponent)
Adaptive population shifts in response to climate change Ing. Michaela Horníková, Doctoral thesis Abstrakt Porozumění tomu, jak druhy reagovaly na změny klimatu a prostředí v minulosti, je žhavým tématem v mnoha oborech biologie, jelikož je relevantní i pro řešení otázky budoucnosti druhů pod vlivem současných klimatických změn. S využitím modelového druhu norníka rudého propojuji genomická fylogeografická data s informacemi o známé vnitrodruhové funkční variabilitě a environmentálním modelováním nik a zaměřuji se na objasnění konkrétní úlohy vnitrodruhové variability a selekce v utváření odpovědi tohoto druhu na klimatické a environmentální změny po skončení posledního zalednění. Norník rudý vykazuje podle mtDNA markerů komplexní fylogeografický pattern, naznačující nahrazení populací během postglaciální kolonizace Evropy a tedy možný vliv selekce v tomto procesu. K pátrání po známkách nahrazení populací v genomické DNA norníka rudého a k prozkoumání postglaciální rekolonizační historie v rámci jeho evropského areálu rozšíření jsme použili rozsáhlý datový soubor s více než 6000 SNP. Genomická data odhalila ještě složitější populační historii, než byla dříve detekována pomocí mtDNA, zahrnující nejen nahrazení populací, ale také příměs mezi vnitrodruhovými liniemi pocházejícími z různých glaciálních refugií....
|
|
|
On the Relationship Between Metaphor and Technology: a Comparative Study on Nanotechnology
Kotlík, Pavel ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Vincent, Bernadette Bensaude (oponent) ; Konrad, Kornelia (oponent)
Na přelomu tisíciletí dochází ve většině vyspělých zemí k intenzivnímu vývoji nanotechnologií, tj. technologií, které mají precizně definovanou funkčnost na úrovni nanometrů, a od které se odvíjí podstatné, uskutečněné i očekávané změny v průmyslu i medicíně. Na úrovni Evropské politiky se nanotechnologie stávají součástí nadnárodního principu vládnutí (governance), který je nicméně doprovázen malou obeznámeností veřejnosti s přínosy a riziky. Dochází k postupným, ačkoliv právě z těchto důvodů vždy kontroverzním transformacím, kdy aktéři využívají a jsou vystaveni různým komunikačním strategiím. Disertační práce se zaměřuje na analýzu vztahu mezi nanotechnologií a metaforou na rozhraní vědy, politiky a veřejnosti. Ani metafora, ani nanotechnologie nejsou neutrálním zdrojem, ale obě mají významné souvislosti a dopady na strategické úsilí aktérů, kteří je používají. Studie zkoumá reprezentace nanotechnologií v různých (kulturních) kontextech jejich medializace a také poukazuje na izomorfismus, který existuje mezi metaforickou strukturou a vývojem kontroverzí. Teoretická část se zabývá rolí metafor jako sociálních reprezentací nanotechnologií, které jsou výsledkem mnohoúrovňových překladů mezi "tam a tehdy" (there and then) a "tady a teď" (here and now). Tyto reprezentace a transformace závisí na...
|
|
|
Mitogenomická fylogeografie a adaptivní evoluce norníka rudého Clethrionomys glareolus
Filipi, Karolína ; Kotlík, Petr (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Práce je součástí projektu sekvenování genomu a transkriptomu norníka rudého (Clethrionomys glareolus). Význam selekce v evoluci mitochondriální DNA (mtDNA) je předmětem časté diskuse; zatímco některé studie nenašly důkazy, že by selekce významně ovlivnila fylogeografii studovaných druhů, jiné studie naopak adaptivní evoluci mtDNA přikládají velký význam. Norník rudý je hlavním modelem, na kterém studujeme adaptaci na klimatické změny. Jako v případě jiných druhů byla dosud fylogeografie norníka hodnocena na základě variability malé části mtDNA. Cílem mé práce ale bylo osekvenovat celou kódující část mitochondriálního genomu zástupců hlavních linií mtDNA norníka s využitím Sangerovy metody a technologie Illumina, a na příkladu tohoto druhu zhodnotit význam selekce a adaptace v evoluci a fylogeografii. Ačkoli adaptivní evoluce v mtDNA patrně nehrála klíčovou roli při postglaciální kolonizaci Evropy, známky adaptace v mtDNA norníka nalézt můžeme - identifikovala jsem záměnu aminokyseliny s možným funkčním významem a některé populace nacházející se na okrajích areálu rozšíření (severním a jižním) vykazují signifikantní změny fyzikálně-chemických vlastností proteinů kódovaných v mtDNA. Klíčová slova: adaptace, molekulární evoluce, populační genetika, sekvence DNA, mitochondriální DNA, mtDNA, cDNA,...
|
|
|
Systematics, Phylogeny and Biogeography of the gecko genus Hemidactylus (Reptilia, Gekkonidae) in Arabia and the Near East.
Šmíd, Jiří ; Moravec, Jiří (vedoucí práce) ; Kotlík, Petr (oponent) ; Rehák, Ivan (oponent)
(in Czech) Donedávna byli gekoni rodu Hemidactylus vyskytující se v oblasti východního Mediteránu a na Arabském poloostrově považováni za relativně nediverzifikovanou skupinu. Jednak to bylo způsobeno jejich výraznou morfologickou uniformitou a zároveň jejich často synantropním způsobem života, díky kterému byly některé druhy rozšířeny na velké vzdálenosti. Nicméně s nástupem molekulárně-fylogenetických metod jakožto běžné techniky rutinně používané k odhalování fylogenetických vztahů mezi organismy se naše poznání diverzity tohoto rodu radikálně změnilo. Cílem této práce bylo odhalit fylogenetické a biogeografické vztahy a systematiku arabských zástupců rodu Hemidactylus. Analýzou přes 500 jedinců více než 40 druhů pocházejících z východního Mediteránu, Arabského poloostrova, Sokotry, severní a východní Afriky a Íránu a sekvencí šesti genů (dva mitochondriální - 12S rRNA, cyt b; čtyři jaderné - cmos, mc1r, rag1, rag2) se podařilo rekonstruovat kalibrovanou fylogenezi tzv. aridního kladu rodu Hemidactylus, odvodit jeho komplexní biogeografickou historii a odhalit sedm potenciálně nových druhů. Výsledky biogeografické analýzy naznačují, že současné rozšíření rodu bylo formováno jak vikariančními tak disperzními událostmi. Vikarianční události je možné dát do souvislosti s kontinentálním rozpadem v...
|
|
|
Kultura strachu: diskurzní analýza mediální kauzy Šluknovska
Tremčinský, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá diskurzní analýzou mediální kauzy Šluknovsko, která vypukla v roce 2011. Zaměřuje se na konstrukci rizika vyplývajícího ze šluknovské krize, přičemž se opírá především o Beckovu teorii rizikové společnosti. Práce prostřednictvím analýzy novinových článků z podzimu 2011 ukazuje, jak je na základě lokální krize konstruováno celostátní resp. globální riziko spojené s etnickými menšinami. Zároveň práce ukazuje, jak v mediálním diskurzu dochází při konstrukci rizik k procesu tzv. glokalizace, kdy jsou lokálně ohraničené a specifické incidenty dány do souvislosti s nadnárodními procesy, aby tak vzniknul obraz globálního rizika. Dále tato práce na základě lokálních narativů, které jsou v kauze konstruovány, identifikuje aktéry, jež jsou podle medií zodpovědní za řešení celé krize a z ní plynoucích rizik. V závěru se pak autor zamýšlí nad možnými dopady, které takovýto rizikový diskurz může mít na státní politiku.
|
host ::
RSS.