|
|
Možnosti recyklace v oblasti technologie pískového pórobetonu
Kostura, Patrik ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Odpadní pórobetonová drť vzniká buď přímo ve výrobně pórobetonu, nebo až na stavbě. Možnosti, jak nakládat s pórobetonovou drtí jsou dvě. Buďto ji budeme řešit jako lehké kamenivo, nebo jako surovinu pro výrobu pórobetonu. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností bylo rozhodnuto, že pórobetonová drť je jako lehké kamenivo vhodná. Drť jako lehké kamenivo byla testována ve dvou variantách jemnosti (0-2 mm, 0,25-2 mm). Vyhodnocení drtě jako suroviny vhodné pro výrobu pórobetonu spočívalo ve vytvoření laboratorně autoklávovaných kompozitů. Drť byla testována v různých poměrech (10%, 20%, 30%, 40%), dvou variantách jemnosti (0-2 mm,0-0,25 mm) a ve dvou recepturách (vápenná báze, příměs fluidního popílku). Nahrazován byl křemičitý písek. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností a mikrostrukturálního rozboru (XRD, SEM) bylo vyhodnoceno, že pórobetonová drť je jako surovina vhodná i při 40% náhradě písku.
|
|
|
Vývoj vysokohodnotného pórobetonu při využití alternativních zdrojů
Kostura, Patrik ; Janovský, Radek (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
S rostoucím trendem výstavby souběžně roste i poptávka po stavebních materiálech. Pórobeton je ve stavebnictví hojně používaný, čímž vzniká snaha zlevnit výrobu a zároveň šetřit životní prostředí. Cílem této práce je za pomocí alternativních surovin jako náhrady křemičitého písku vyvinout vysokohodnotný pórobeton. Jako možná náhrada byly vybrány: vyzdívka Silica, slévárenský písek a šamotové valounky. Sledoval se vliv dvou klíčových parametrů – měrný povrch (130, 240 a 350 m2·kg-1) a množství náhrady křemičitého písku (10, 30 a 50 %). Byly testovány dva režimy autoklávování (7 a 12 hodin izotermické výdrže na teplotě 190 °C). Na základě fyzikálně-mechanických a mineralogických vlastností, určených na pórobetonových kompozitech, byl vybrán ideální měrný povrch 240 m2·kg-1 a určena doba izotermické výdrže 7 h (teplota 190 C, tlak 1,4 MPa). Z optimálních záměsí byly za pomocí Al- prášku vytvořeny vzorky s makropórovitou strukturou. Na vzorcích se následně stanovily fyzikálně-mechanické vlastnosti a mikrostrukturální rozbor (XRD, SEM). Jako ideální byly vybrány receptury s 50% náhradou písku šamotovými valounky a 10% náhradou slévárenského písku. Důvodem byla o 10 % vyšší pevnost v tlaku a také nárůst koeficientu konstruktivnosti oproti referenčnímu vzorku.
|
|
|
Vývoj vysokohodnotného pórobetonu při využití alternativních zdrojů
Kostura, Patrik ; Janovský, Radek (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
S rostoucím trendem výstavby souběžně roste i poptávka po stavebních materiálech. Pórobeton je ve stavebnictví hojně používaný, čímž vzniká snaha zlevnit výrobu a zároveň šetřit životní prostředí. Cílem této práce je za pomocí alternativních surovin jako náhrady křemičitého písku vyvinout vysokohodnotný pórobeton. Jako možná náhrada byly vybrány: vyzdívka Silica, slévárenský písek a šamotové valounky. Sledoval se vliv dvou klíčových parametrů – měrný povrch (130, 240 a 350 m2·kg-1) a množství náhrady křemičitého písku (10, 30 a 50 %). Byly testovány dva režimy autoklávování (7 a 12 hodin izotermické výdrže na teplotě 190 °C). Na základě fyzikálně-mechanických a mineralogických vlastností, určených na pórobetonových kompozitech, byl vybrán ideální měrný povrch 240 m2·kg-1 a určena doba izotermické výdrže 7 h (teplota 190 C, tlak 1,4 MPa). Z optimálních záměsí byly za pomocí Al- prášku vytvořeny vzorky s makropórovitou strukturou. Na vzorcích se následně stanovily fyzikálně-mechanické vlastnosti a mikrostrukturální rozbor (XRD, SEM). Jako ideální byly vybrány receptury s 50% náhradou písku šamotovými valounky a 10% náhradou slévárenského písku. Důvodem byla o 10 % vyšší pevnost v tlaku a také nárůst koeficientu konstruktivnosti oproti referenčnímu vzorku.
|
|
|
Možnosti recyklace v oblasti technologie pískového pórobetonu
Kostura, Patrik ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Odpadní pórobetonová drť vzniká buď přímo ve výrobně pórobetonu, nebo až na stavbě. Možnosti, jak nakládat s pórobetonovou drtí jsou dvě. Buďto ji budeme řešit jako lehké kamenivo, nebo jako surovinu pro výrobu pórobetonu. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností bylo rozhodnuto, že pórobetonová drť je jako lehké kamenivo vhodná. Drť jako lehké kamenivo byla testována ve dvou variantách jemnosti (0-2 mm, 0,25-2 mm). Vyhodnocení drtě jako suroviny vhodné pro výrobu pórobetonu spočívalo ve vytvoření laboratorně autoklávovaných kompozitů. Drť byla testována v různých poměrech (10%, 20%, 30%, 40%), dvou variantách jemnosti (0-2 mm,0-0,25 mm) a ve dvou recepturách (vápenná báze, příměs fluidního popílku). Nahrazován byl křemičitý písek. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností a mikrostrukturálního rozboru (XRD, SEM) bylo vyhodnoceno, že pórobetonová drť je jako surovina vhodná i při 40% náhradě písku.
|
host ::
RSS.