|
|
Ladislav Klíma v české kultuře
Klíma, Matěj ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Kosák, Michal (oponent) ; Málek, Petr (oponent)
Práce se zabývá recepcí díla a osobnosti Ladislava Klímy v české kultuře. Je rozčleněna do čtyř oddílů. V prvním z nich mapujeme ohlasy během autorova života. Kromě reflexe divadelních her a vydaných knih sledujeme také drobné časopisecké polemiky a částečně osvětlujeme biografické pozadí jednotlivých publikací. V druhém oddíle se zabýváme proměnami Klímova obrazu po jeho smrti v roce 1928 až do roku 1948. Představujeme recenze posmrtně vydaných knih, zvlášť se zastavujeme také u nekrologů a stěžejních interpretací Klímova myšlení. Zabýváme se vztahem, který ke Klímovi měli někteří avantgardní umělci či osobnosti, jež významně zasáhly do osudů jeho díla. Třetí část představuje ohlasy po komunistickém převratu v roce 1948 až do revoluce v roce 1989. Věnujeme se snahám o vymýcení autorova jména z kulturního povědomí, marxistickým výkladům jeho myšlení, výrazným osobnostem české poválečné literatury, které jím byly ovlivněny, interpretacím z šedesátých let a recepci jeho díla v alternativní kultuře českého undergroundu v sedmdesátých a osmdesátých letech. V závěrečném oddíle se zabýváme situací klímovské recepce po roce 1989, spory o ediční přístup k vydávání Klímových textů, vybranými interpretacemi a uměleckými adaptacemi jeho děl.
|
|
|
Vznik Grosmanova románu Z pekla štěstí a jeho interpretace
Janošík, Milan ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Kosák, Michal (oponent)
Práce se zabývá pěti postupně vznikajícími verzemi románu Ladislava Grosmana Z pekla štěstí, které vznikaly v letech 1979 až 1980: Hranice, Jak jsem byl propašován do Maďarska, třetí verze bez názvu, Nejmenší uprchlík světa a Z pekla štěstí. Na základě odborné literatury Oldřicha Králíka, Miroslava Červenky a Milana Jankoviče věnované studiu verzí a variant bude tato práce konfrontovat jednotlivé texty po stránce jazyka a stylu, tématu, postupných proměn vybraných postav, kompozice a rozsahu jednotlivých verzí a narace. Cílem bude interpretace tohoto dosud málo známého románu v kontextu naivního dětského vypravěče a literatury s tematikou šoa odehrávající se na Slovensku. Předmětem této práce bude i sledování proměn vypravěče a jeho předčasné dospění na základě násilně ukončeného dětství. Zaměříme se také na výrazné motivy, které toto dílo prostupují (např. strach, smrt, láska, vina) a zmíníme se i o prvcích humoru, které jsou v románu přítomné.
|
|
| |
|
|
Život a dílo Jiřího Weila po roce 1939
Hříbková, Hana ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent) ; Kosák, Michal (oponent)
Disertační práce shrnuje život a dílo známého českého židovského spisovatele, překladatele, novináře a vědce Jiřího Weila (1900-1959) ve vymezeném časovém úseku let 1939 až 1959. Předkládá výsledky výzkumu ve více než dvaceti archivech, domácích i zahraničních (Literární archiv Památníku národního písemnictví, Archiv bezpečnostních složek, Národní archiv, Archiv Židovského muzea v Praze, Archiv Beroun, Vojenský ústřední archiv, RGASPI a další), doplněné o vzpomínky vybraných pamětníků, zasazuje je do užšího historického kontextu a prezentuje tak život a dílo Jiřího Weila v dosud neznámých souvislostech. Na základě dochovaných archiválií představuje osobnost Jiřího Weila nejen v jeho dosud známé podobě prozaika, ale také jako překladatele z polského a hebrejského jazyka, dále jako básníka, dramatika a vědce, editora světově proslulého díla neliterární povahy, které se stalo inspiračním zdrojem dalších uměleckých transpozicí (například divadelní hra, film), Dětské kresby na zastávce k smrti 1942-44. Do užšího historického kontextu jsou zasazeny též stručné analýzy vybraných vydaných autorových děl napsaných a publikovaných ve sledovaném období let 1939-1959, ale také dosud veřejnosti neznámých děl nevydaných. Literární analýzu doplňují informace o vzniku díla či vlivu cenzury.
|
|
|
K současné vydavatelské situaci díla Petra Bezruče
Kosák, Michal ; Flaišman, Jiří
Příspěvek na podkladě revize, kterou podnikli editoři při přípravě nového kritického vydání Slezských písní Petra Bezruče v rámci Kritické hybridní edice, informuje o nových nálezech, dále resumuje deficity v archivním uložení a badatelské dostupnosti materiálů a vydavatelský stav básníkova díla. V závěru stanovuje nejbližší cíle vydavatelského kolektivu. Ty spatřuje v zapojení korespondenčního materiálu do připravovaného vydání Slezských písní v rámci Kritické hybridní edice na internetu a v uspořádání antologie sekundární literatury.
|
|
|
Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém.
Petruželková, Adéla ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Kosák, Michal (oponent)
V disertační práci Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém se zabýváme dvojími, samizdatovými a tištěnými sebranými spisy českého filosofa Jana Patočky (1907−1977) a dalšími domácími i zahraničními edicemi jeho díla. Archivní soubor prací Jana Patočky vznikal zčásti nekoordinovaně a intuitivně, do jisté míry jako vedlejší produkt pořádání autorovy pozůstalosti v letech 1977−1989. Přesto 27 svazků této ineditní edice představuje plnohodnotný pokus o uspořádání a kritické vydání Patočkových sebraných spisů. Na konci osmdesátých let se pomýšlelo na exilové vydání, které mělo vzejít ze spolupráce domácí, exilové a zahraniční badatelské obce. Porevoluční Sebrané spisy Jana Patočky vycházejí od roku 1996 a oproti předchozí řadě představují přeuspořádanou a doplněnou edici. V naší práci sledujeme proces odborné reflexe, který vydávání Patočkových spisů provází (obě řady sestavil v zásadě týž tým editorů, Patočkových žáků). Popisujeme, jak se při pořádání sebraných spisů uplatňují tematická, chronologická a další kritéria, jak se proměňuje podoba a rozsah edičního komentáře, zvláště při zacházení s edičně problematickými oblastmi Patočkova díla, jako jsou práce psané v originále německy nebo francouzsky (mnohdy vznikající jako varianty česky psaných textů), neautorizované přednášky, jejichž znění se opírá o...
|
|
|
Samizdat z hlediska textologie a ediční práce
Fučíková, Zuzana ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Kosák, Michal (oponent)
Práce zkoumá produkci československých samizdatových "edic" ze 70. a 80. let 20. století. Především se zaměřuje na textovou a ediční péči, která byla samizdatovým strojopisům věnována. První část popisuje vlastní samizdatovou sebereflexi obsaženou v článcích strojopisného časopisu Kritický sborník z 80. let. Druhá část se věnuje samizdatové Edici Expedice a zkoumá, jakým způsobem byla její produkce zpracovávána nakladateli v publikačních podmínkách po roce 1989. Hlavním obsahem této části je analýza dvou aspektů - zacházení se samizdatovými zdroji v edičních poznámkách, případně co z toho vyplývá pro textovou kvalitu samizdatových verzí, a zda je v nově vydávaných knihách náležitě zprostředkován původní literárněhistorický kontext děl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Oldřich Králík, textolog a editor (díla Petra Bezruče)
Kosák, Michal ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent) ; Opelík, Jiří (oponent)
Práce Oldřich Králík textolog a editor vymeZUje na bezručovském materiálu a v chronologickém sledu etablování a proměny textologických konceptů a edičních přístupů tohoto badatele. Ústřední problematika je spojena s pojmy Králíkovy "stratigrafie", synchronie a diachronie či genetické metody. Předpokladem Králíkovy metody je časová atribuce, otázky datace Bezručova díla tak tvoří osu výkladu práce. Práce se věnuje i konfrontaci textologických a edičních přístupů Oldřicha Králíka s koncepty jeho oponentů. V průběhu sporů si domácí textová kritika definovala předmět svého zájmu, snažila se určit své postavení mezi ostatními vědními disciplínami, především lingvistikou, filologií a literární vědou, ale i svůj poměr např. k historiografii. Došla též k formulacím základních pracovních postupů. Spory se odehrávaly nejen na domácím kolbišti, ale přerostly prostřednictvím Ediční a textologické komise při Mezinárodním komitétu slavistů i na půdu mezinárodní a jejich výsledky se promítly i do příručky tzv. praktické textologie Editor a text z roku 1971, která ovlivňuje domácí ediční praxi dodnes.
|
|
|
Možnosti elektronické edice
Kosák, Michal ; Flaišman, Jiří
Příspěvek se věnuje analýze specifik elektronické vědecké edice na rovině možností prezentace, koncepce uspořádání, metodologie a nástrojů ediční práce. Součástí příspěvku je tedy nejprve zhodnocení vztahu tradiční tištěné vědecké edice k edici elektronické, následuje rozbor problematiky elektronického zveřejnění textu, tj. zmapování jak teoretických, tak praktických přístupů k problematice elektronických, především náročněji koncipovaných, edic (databází, archivů, vědeckých edic) vzhledem k možnostem a limitům elektronického zveřejnění. Na rovině editologické jsou klasifikovány typy elektronických edic, posouzeny základní termíny z oblasti editologie: koncepty volby výchozího textu, kanonického textu, podoby textověkritického aparátu a komentářů. Dále se příspěvek věnuje možnostem počítačového zpracování pro potřeby speciálních textologických analýz. \nPříspěvek vychází ze zkušeností s přípravou a koncipováním elektronických edic: plnotextové databáze Česká elektronická knihovna, Kritické hybridní edice (Dílo Františka Gellnera /2014/) a elektronické edice Weinerova Rozcestí (2015).
|
host ::
RSS.