Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Postavení a činnost státní a skryté církve v Československu v letech 1968-1989
Dušková, Denisa ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je zmapovat poválečný vývoj skryté a oficiální církve na území Československa, a to konkrétně v letech 1968-1989. Práce je zaměřena především na činnost a postavení římskokatolické církve a jejího vztahu ke komunismem řízenému státu. Práce se pak zabývá převážně neoficiálními církevními aktivitami a podzemními skupinami, zejména společenstvím Koinótés vedeným klíčovou postavou skryté církve, Felixem M. Davídkem. Ústředním pramenem je pak soubor výslechových protokolů pořízených Státní bezpečností zabývající se tajnými církevními aktivitami společenství utvořeného kolem biskupa Fridolína Zahradníka.
Univerzita 17. listopadu a její místo v československém vzdělávacím systému a společnosti
Holečková, Marta Edith ; Cuhra, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Zájem československé zahraniční politiky o Afriku, Asii a Latinskou Ameriku nabýval po skončení druhé světové války rozmanitých podob. Kromě různých forem hospodářské a vojenské spolupráce stojí za pozornost narůstající počet stipendií na československých vysokých školách pro studenty z rozvojových zemí, který spolu s rostoucím důrazem na podporu nově vznikajících států vyústil na počátku šedesátých let v založení nové vysoké školy pro zahraniční studenty, University 17. listopadu. Československá společnost byla díky této vysoké škole prvně konfrontována s větším množstvím etnicky a kulturně odlišných lidí. Kromě institucionálních dějin je vzájemné soužití zahraničních studentů s většinovou společností a recepce školy součástí této práce. Založení univerzity bylo mimo jiné reakcí na trend, rozvíjející se tehdy v některých západoevropských státech a také v Sovětském svazu, kde v roce 1960 vznikla Univerzita družby národů Patrice Lumumby. Trend byl založený na optimistickém předpokladu, že nynější studenti jsou budoucí součástí nově se rodících elit, které zaujmou důležité a vlivné posty v dekolonizovaném světě. Sovětský svaz a jeho satelity (kromě Československa také NDR a Bulharsko) kopírovaly tento trend a soutěž o sfěry vlivu ve světové politice získala také tento vědecký a akademický rozměr....
Václav Dobiáš (1909-1978), mezi hudbou a politikou
Jiráček, Jiří ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá kulturní politikou v hudební oblasti v období socialistic- kého realismu v Československu, a to především na příkladu prominentního sklada- tele a kulturního organizátora Václava Dobiáše. Jednalo se o typický příklad umělce, který svoje tvůrčí dovednosti plně podřídil hudební tvorbě, jejíž charakter byl určen sovětským ideologem Ždanovem. První kapitola se věnuje stručně socialistickému realismu v hudbě v zemi jeho původu - Sovětském svazu. Hlavní důraz klade na představení Ždanovova vystoupení, které se následně stalo závaznou normou v ze- mích východního bloku. Další kapitola se soustředí na československou reflexi so- cialistického realismu a na jeho přijímání. Tento chronologický vývoj se snaží uká- zat na specifika pro jednotlivá období recepce tohoto uměleckého proudu. Další kapitoly jsou věnovány skladateli, kulturnímu organizátorovi a pedagogovi Václavu Dobiášovi. První kapitola této části práce se věnuje jeho uměleckým začátkům pod vlivem avantgardy 30. let. Další kapitoly se zabývají Dobiášovým přijetím komu- nistické ideologie v roce 1945, hledají důvody této konverze a charakterizují jeho politicky angažovanou tvorbu. Na tuto část práce navazují kapitoly, ve kterých je Dobiáš představen jako čelní organizátor a hudební ideolog, což potvrzuje jeho ak- tivita v ideových...
Miloslav Chlupáč a marxistická teorie propagandy v 60. a 70. letech v Československu
Poliačik, Cyril ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tato práce je příspěvkem k dějinám vědy v době Československého komunistického režimu. Pojednává o pokusech vytvořit vědeckou teorii propagandy jako svébytný vědecký obor. Cílem práce je ukázat, co vedlo k vytvoření marxistické teorie propagandy, vývoj této teorie, jestli se teoretické pojetí propagandy ve sledovaném období měnilo, jaké byly její zdroje, zájem ze strany institucí a kdo se jí zabýval. Práce vychází především z archivních materiálů Národního archivu a Slovenského národného archívu a vědní produkce přispěvatelů k teorii propagandy. Ústřední postavou je Miloslav Chlupáč, který se teorii propagandy věnoval po celé sledované období a byl přítomen u většiny fází ve vývoji teorie propagandy. Práce začíná celospolečenskými změnami po roce 1948, se zaměřením na vědu, výchovu a propagandu a dále prvními příspěvky k teorii propagandy vycházejícími právě ze situace v 50. letech. Další důležitou fází pro vývoj teorie propagandy byly 60. léta, kdy se objevuje širší zájem na vědeckém zpracování marxistické teorie propagandy, a které vrcholí krátkou existencí týmu pro marxistickou teorii propagandy jako ve své podstatě reformního projektu. Závěr práce patří bratislavskému výzkumu marxistické teorie propagandy, který je na rozdíl od předchozího pokusu úspěšně dokončen. I přes snahy teoretiků propagandy se...
Dějiny 20. století. České, československé nebo böhmisch?
Kopeček, Michal
Článek se zamýšlí nad přístupy k soudobým dějinám alternativními k národocentrickému historiografickému mainstreamu. Všímá si vzestupu transnationálních resp. „zapletených“ dějin a jejich potenciální přínos porovnává s tradičními alternativami v českém historickém myšlení spjatými zejména s tzv. „bohemistickou“ resp. středoevropskou perspektivou rozvíjenou mj. v myšlení československého disentu 70. a 80. let 20. století.
Promýšlení transformace. Transformační politika KSČM a ČSL jako dvou kritiků ekonomické reformy v ČSFR v letech 1990 - 1992
Rameš, Václav ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Práce se zabývá promýšlením alternativních verzí ekonomické transformace v Československu v letech 1990 - 1992, kdy docházelo k opouštění centrálně a administrativně řízeného hospodářství. Na příkladu KSČM a ČSL sleduje formulaci kritických postojů a alternativních návrhů reforem. Podává přehled politického vývoje obou stran (s důrazem na změny v jejich ideové politice) a dále se soustředí na způsob, jakým se každá z nich pokusila zformulovat svůj vlastní projekt ekonomické transformace. Tyto alternativní projekty jsou analyzovány z hlediska ideových konceptů vyjadřujících hodnoty, s nimiž obě strany ekonomickou transformaci spojovaly. U každého z těchto konceptů je analyzován proces jeho ustavování v ideovém boji jednotlivých názorových frakcí uvnitř strany. Tato metoda je volně inspirována postupy tzv. konceptuální historie (Begriffsgeschichte), jak ji v díle Geschichtliche Grundbegriffe používá badatelský tým Reinharta Kosellecka, přičemž zároveň reflektuje omezené možnosti použití tohoto přístupu na období nejnovějších dějin. Práce vychází z analýzy a srovnávání různých verzí stranických programových textů ve sledovaném období, jak veřejné tak interní povahy, a z dalšího archivního materiálu. K politickým programům přistupuje jako k místu souboje idejí, které prosazují jednotlivé zájmové a...
Akademické milieu v časech prověrek - vysoké školy v letech 1948-1956. Poválečná reforma českého vysokého školství a její kořeny
Jareš, Jakub ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Šima, Karel (oponent)
Tématem práce je poválečná reforma českého vysokého školství. Na rozdíl od tradiční perspektivy, v níž je komunistický experiment sledován od svého počátku k "nevyhnutelnému" zániku v roce 1989, se soustředí na jeho kořeny a schválením vysokoškolského zákona v roce 1950 končí. Díky takto otočené perspektivě odhaluje příbuznosti komunistické reformy s modernizačními tendencemi, jež ovlivňovaly vývoj také v západních státech. Práce sleduje, jak se od třicátých do padesátých let 20. století diskutovalo o budoucnosti vysokého školství, jak byl řešen rozpor mezi jejich svobodou a požadavkem na jejich veřejnou službu, a jakou odpověď na tuto otázku poskytla komunistická reforma. České vysoké školství bylo formováno humboldtovskými principy, jež se částečně prosadily v polovině 19. století. V meziválečném období se na tomto rámci nic nezměnilo, vysoké školství rostlo spíše kvantitativně, zároveň se ale rýsovaly problémy, jež bylo potřeba řešit. Pokusy ministerstva o dílčí změny narazily na odpor škol, část akademiků především pateticky bránila univerzitní autonomii. Během válečného uzavření škol se nechtěně nabídla příležitost k hlubší reflexi. Vznikla řada reformních návrhů, které nalezly uplatnění po válce. V omezeně pluralitním systému třetí republiky se o konkurenčních konceptech vedla diskuse, která...
Ladislav Helge: mezi mocí a filmem
Rousek, Jan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá politickou činností režiséra Ladislava Helgeho, který se, díky svému vlastnímu sociálnímu cítění a osvobození Československa Rudou armádou, po válce přiklání politicky více do leva. Stojí však mimo politiku a věnuje se své vysněné profesi filmaře. První politickou iniciací je natáčení ideologického filmu Frona, který pro něj znamená umělecký a i politický zlom. Politické uvolnění v druhé polovině padesátých let vedou Helgeho k samostatné režii a zároveň na kandidátku KSČ. Stranický zásah proti liberalizaci filmu, ke kterému došlo během festivalu v Banské Bystrici, determinují další poltickou dráhu Helgeho, který se v polovině šedesátých let staví v profesní organizaci filmařů FITES proti cenzurním zásahům filmů nové vlny. V letech 1968 - 1969 stojí v čele Koordinačního výboru tvůrčích svazů a hájí výdobytky Pražského jara. Za to je však brzy propuštěn z Barrandova. V roce 1977 podepisuje Antichartu. Poslední kapitola se zabývá diskursem paměti Ladislava Helgeho.
Exilové periodikum "Nedělní hlasatel" na přelomu let 1989/1990
Brichta, Miloslav ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Týdeník Nedělní hlasatel patří datem svého vzniku, rokem 1891, k nejstarším krajanským periodikům vůbec. Představuje zajímavou sondu do způsobu myšlení krajanské komunity, v průběhu času, v důsledku historických událostí v Evropě se postupně stává také periodikem exulantským. Reflexe událostí roku 1989 obráží úhel pohledu jeho tvůrců, z velké části dobrovolných přispěvatelů hodnotících vývoj z odstupu a zohledňujících vlastní životní zkušenosti a představy. Texty vynikají přímočarou syrovostí, jazykovým stylem a důrazem na české národní tradice připomínající myšlenkový svět první poloviny dvacátého století. Důvodem je skladba autorů a přispěvatelů, tvoří v zásadě dvě základní skupiny, první, usedlíci žijící ve Spojených státech již po mnoho generací, přejímají lingvistickou skladbu češtiny a myšlenkový svět svých rodičů a prarodičů, druhá, poúnoroví a z menší části posrpnoví exulanti si přinášejí obraz vlasti v podobě, jakou ji pamatují v době svého odchodu. V politickém zaměření článků a zpravodajských komentářů převažuje důsledný antikomunismus s určitými prvky křesťanského konzervatismu. Nechybí ani antisemitismus, určitý rasistický podtext obsahují příspěvky krajanů z Jižní Afriky. Toto zaměření některých textů, zcela jistě nepředstavujících většinu, přitahovalo pozornost některých českých...
Českobratrská církev evangelická v demokratické revoluci 1989
Dvořáčková, Magdalena ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat Českobratrskou církev evangelickou v období demokratické revoluce 1989. Hlavní otázky, které si autorka klade, jsou, co pro ČCE znamenala demokratická revoluce 1989 a jak na ní reagovala, jakým vývojem ČCE procházela v prvním roce liberálně demokratického systému a jak se v tomto období vyrovnávala s komunistickou minulostí. Vypracování bakalářské práce je založené na historické analýze. Tato metoda obnáší kritické zhodnocení archivních pramenů, dobových článků v evangelických periodikách a sekundární literatury. Publikace, které slouží ke kontextualizaci řešeného tématu, se zabývají demokratickou revolucí 1989, mapují dějiny ČCE v letech 1948-1989 a hodnotí zkoumanou dobu členy ČCE. Demokratická revoluce přinesla ČCE nejen svobodu, ale i příležitost k bilanci nedávné minulosti. Rozdělení církve, které má kořeny hluboko v době nedemokratického režimu, se po roce 1989 v jistém smyslu prohloubilo rozdílným přístupem uvnitř ČCE právě k této problematice. Specifickou roli v diskusích církve sehrál tehdejší synodní senior a místopředseda vlády národního porozumění Josef Hromádka. Přes nejistotu a nejednotnost evangelíků ČCE provedla v prvním roce po demokratické revoluci několik kroků přispívajících k vyrovnávání se s komunistickou minulostí, a to výrazněji než...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Kopeček, Marián
6 Kopeček, Martin
1 Kopeček, Miloslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.