|
|
Carpathian German Minority 1953-1990: Changes of Homeland Images in Expellee Journal Karpatenpost
Ďurková, Mária Kristína ; Emler, David (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá jazykovými obrazmi domova, vlasti (Heimat) v periodiku Karpatenpost. Predmetom výskumu sú noviny odsunutých karpatských Nemcov Karpatenpost, ktoré začali byť publikované v Spolkovej republike na začiatku 50. rokov pod záštitou Karpatonemeckého krajanského spolku. Toto periodikum sa zaoberalo problematikou domoviny a intenzívne pojednávalo o stave karpatonemeckej menšiny. Obsiahnuté sú spomienky zo starej vlasti a informácie o stave karpatonemeckej menšiny v Spolkovej republike. Preto je možné považovať Karpatenpost za autentický prameň odsunutej slovenskej nemecky hovoriacej menšiny. Ako metóda bola zvolená analýza diskurzu, z ktorej vyplýva, že vo vysídleneckom periodiku Karpatenpost dochádza k sématickým posunom konceptu Heimat. Strata teritoriálnej starej vlasti prinútila vyhnacov uchýliť sa do vlasti spomienky. Ich predstavy o starej vlasti sú často idylické a exaltované. Avšak konfrontácia s transformáciou známych priestorov počas ciest vysídlencov podmienila re-definíciu pojmu.
|
|
|
The impact of the arrival of displaced Germans for the economic development of the Federal Republic of Germany.
Hudecová, Dominika ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Cieľom práce je analyzovať vplyv príchodu vysídlených Nemcov na povojnovú hospodársku obnovu Západného Nemecka v súvislosti s ich uplatnením na pracovnom trhu. Predpokladom, ako sa stať aktívnou súčasťou hospodárskej obnovy je získanie zamestnania. Výsledkom práce je zistenie, že vysídlení Nemci boli od začiatku aktívnou súčasťou hospodárskej obnovy aj napriek tomu, že ich maximálnemu uplatneniu na pracovnom trhu bránili štrukturálne problémy hospodárstva, ako boli napríklad čierny trh, nedostatok ubytovacích kapacít v mestách, alebo nerovnomerné rozmiestnenie vysídlencov v okupačných zónach. Tieto problémy riešila menová a hospodárska reforma. Po uskutočnených reformách sa ukázalo, že vysídlenci predstavovali v ekonomickej rovine pozitívny faktor a to vo forme voľnej, kvalifikovanej a lacnej pracovnej sily, ktorá mohla byť cielene umiestňovaná v potrebných oblastiach hospodárskej obnovy. Vyhodnotenie našej hypotézy sa uskutoční na základe štúdia a kritického zhodnotenia faktov získaných z odbornej literatúry, vedeckých článkov a relevantných internetových zdrojov.
|
|
| |
|
|
Komparativní analýza nacionalistického terorismu na případu IRA a italského fašistického hnutí v letech 1919-1922
Šimák, Vojtěch ; Pešta, Mikuláš (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce zkoumá násilné kampaně Irské republikánské armády a fašistického hnutí v Itálii mezi roky 1919-1922 s cílem prokázat využití teroristických metod v případě fašistů. Následně oba příklady podrobuje komparativní analýze, kde IRA slouží jako kontrolní vzorek, za cílem konfrontovat je s generační teorií vln mezinárodního terorismu Davida C. Rapoporta a zařadit je do konkrétní vlny nebo nabídnout pro fašistické násilí alternativní teoretický rámec. K výzkumu posloužila především bohatá sekundární literatura doplněná o primární zdroje archivního, novinového a propagačního charakteru. Ambicí celé práce je přispět nejen ke studiu fašismu, ale především terrorist studies a chápání role politického násilí v meziválečném období.
|
|
|
Dějiny německy mluvících obyvatel českých zemí v muzeu: Komparace expozice Prožitek vlast a Naši Němci
Nagy, Kristýna ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
V diplomové práci jsou porovnány dvě nové muzejní expozice věnované dějinám německy mluvícího obyvatelstva českých zemí. Jedná se o expozici Prožitek vlast v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově a Naši Němci v Městském museu Ústí nad Labem. Předmětem analýzy je vznik a současná podoba těchto expozic a příběh dějin, které návštěvníkovi prezentují. Obě expozice byly zdokumentovány a porovnány na základě katalogu otázek založeného na kritické analýze historického pramene. Z výsledků analýzy vyplývá, že ačkoliv byla obě muzea plánovaná ve stejném časovém období a v atmosféře podporující společný kritický pohled na dřívější odlišnou interpretaci česko-německých dějin, finální podoby obou muzeí nadále prezentují významnou část dějin odlišným způsobem a ani jedno z nich zcela nenaplnilo svůj původní záměr. Období 18. a 19. století prezentují expozice velmi podobně a kriticky reflektují také vývoj nacionalismu u česky i německy hovořících obyvatel. Politický vývoj 20. století však expozice zachycují každá ze svého pohledu. Výsledky výzkumu naznačují, že i přes současnou fungující česko-německou spolupráci a podrobný výzkum česko-německých dějin na obou strach hranice, prozatím nebylo možné vytvořit expozici, která by se kriticky zcela vyrovnávala s odlišnými podobami kolektivní paměti Němců a Čechů. I přesto je...
|
|
|
Okno příležitosti. Přeshraniční výměna v oblasti životního prostředí na jihomoravsko-dolnorakouské hranici v letech 1984-1995
Vnoučková, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent) ; Šimková, Pavla (oponent)
Disertační práce se zabývá přeshraničními kontakty a transfery mezi jižní Moravou a Dolním Rakouskem v oblasti životního prostředí. Toto téma sleduje práce v období od poloviny 80. let do poloviny 90. let, kdy globální uvolnění napětí mezi Východem a Západem umožnilo rozvoj přeshraničních kontaktů již v době uzavřené hranice a následně po pádu železné opony. Práce vychází z transnacionálních dějin pozdního socialismu a období transformace a rozšiřuje toto zkoumání o regionální perspektivu. Cílem práce je ukázat, jakou roli hrálo životní prostředí v přeshraničních kontaktech mezi regiony. Na tuto otázku odpovídá práce ve třech tematických kapitolách - první z nich se zabývá přeshraniční spoluprací v procesu obnovy venkova, druhá se zaměřuje na oblast ochrany přírody, a třetí řeší otázku přeshraničního znečištění. V těchto tematických kapitolách sleduje práce tři roviny výzkumu. První z nich se zabývá otázkou, zda byl rok 1989 v přeshraničních kontaktech významným přelomem, nebo zda zde mezi vývojem v 80. a 90. letech existovala kontinuita. Druhou zkoumanou rovinou je vztah centrálního a lokálního vývoje a jejich vzájemné ovlivnění. Ve třetím sledu je práce zaměřena na přeshraniční transfery a na otázku, do jaké míry asymetrie a rozdílná životní úroveň obousměrné transfery tlumila, nebo pro ně naopak...
|
|
|
Poválečné vysídlení Němců z Liberce 1945-1947
Záveský, Michal ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato práce zpracovává problematiku poválečného vysídlení Němců z Liberce a jeho okolí. V úvodu práce představuje německou historii města. Zaměřuje se hlavně na období Mnichovské dohody a s tím spjaté začlenění města do Německé říše. Dále práce zkoumá události konce druhé světové války a osvobození Liberce Rudou armádou. V další části je popsán vývoj a změna postoje ohledně otázky vysídlení Němců z Československa. Poté se práce zabývá již samotným průběhem a organizací transferu Němců z Liberecka. Nejprve je zkoumáno neorganizované vysídlení, které v Liberci započalo ihned po konci války. Tato fáze byla často provázena násilnými incidenty a organizačními potížemi. Poté je zmíněna Postupimská konference, která byla vnímána jako mezičlánek k přípravě organizovaných transferů. Tyto transfery započaly v lednu roku 1946 a práce zkoumá hlavně jejich organizaci a průběh, která nebyla vždy bez problému. Tato část vysídlení byla oficiálně ukončena v listopadu 1946, ale transporty pokračovaly dodatečnou fází, která skončila až v roce 1951. V závěru práce rozebírá okamžité následky vysídlení, které společně s procesem osidlováním způsobilo v Liberci chaos. Ve městě chyběly pracovní síly a kvalifikovaní odborníci, kteří by pomohli s rychlejší obnovou hospodářství. Z Liberce bylo během let 1945-1947 vysídleno...
|
|
|
Realistický a idealistický proud v britské zahraniční politice během italsko-etiopského konfliktu
Rybák, David ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Bakalářská práce se zabývá působením realistického a idealistického proudu na britskou zahraniční politiku v období italsko-etiopského konfliktu. Práce na základě vybraných událostí, které zařazuje do realistického nebo idealistického proudu, ukazuje projevy těchto proudů v období italsko-etiopského konfliktu a jejich vliv na britskou zahraniční politiku. Hlavní náplní práce je zanalyzovat projevy těchto dvou proudů a následně na základě literatury potvrdit, či vyvrátit obecný způsob projevů těchto myšlenkových proudů. Práce v závěru potvrzuje obecně přijímanou tezi, a to tu, že v britské zahraniční politice dominoval realistický proud a idealistický ho ač výrazně, tak pouze krátkodobě vystřídal.
|
|
|
Reflexe sudetoněmecké otázky v českém tisku v krizovém roce 1938: Právo lidu a Venkov
Holmanová, Kateřina ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
v českém jazyce Cílem této práce je zjistit, jak deníky Právo lidu a Venkov nahlížely na sudetoněmeckou otázku v roce 1938 a zda se k ní vyjadřovaly podobně či odlišně. První klíčovou událostí roku 1938, která značně ovlivnila soužití Čechů a Němců v Československu a zároveň se stala podnětem k intenzivnějšímu řešení sudetoněmecké otázky, byl Anšlus Rakouska, na nějž většina sudetských Němců reagovala nadšeně. Vyvolal v nich přesvědčení, že obdobně dojde i k připojení československých pohraničních oblastí k Německé říši, což si mnoho z nich přálo. Toto dění přispělo k tomu, že SdP a její příznivci začali vůči československým úřadům vystupovat rázněji. V rámci jednání se státní mocí předstíral Henlein zájem o zlepšení postavení německé menšiny v Československu, ve skutečnosti však SdP usilovala o to, aby se sudetoněmecká otázka stala předmětem jednání mezinárodní politiky. Ruku v ruce s postupným vyostřováním politiky SdP docházelo k radikalizaci postoje německého obyvatelstva, což se dotklo primárně aktivistických stran, které postupně ztrácely veškeré zbytky své podpory. S ohledem na rozsah této bakalářské práce není možné zaznamenat celé mediální spektrum roku 1938, proto byla vybrána pouze dvě nejdůležitější periodika. Jednalo se o deníky vládních stran, které byly spoluaktéry jak v debatách s...
|
|
|
Blahořečený Gerhard Hirschfelder - příspěvek církevní postavy ke vzniku transnacionálního místa paměti
Peltanová, Tereza ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Řešitel: Bc. Tereza Peltanová Studijní program: Německá a středoevropská studia Název práce: Blahořečený Gerhard Hirschfelder - příspěvek církevní postavy ke vzniku transnacionálního místa paměti Abstrakt Diplomová práce se zabývá vznikem a vývojem kultu německého kněze Gerharda Hirschfeldera. Hirschfelder působil v třicátých letech dvacátého století jako oblíbený kaplan a pastorační pracovník s mládeží nejprve v kladské příhraniční obci Čermná a následně v Kladské Bystřici. Byl proti omezování církevní moci skrze národní socialismus. Za svůj postoj zaplatil životem v koncentračním táboře Dachau. Po konci války došlo v Kladsku k nucené výměně původního německého a českého obyvatelstva za obyvatelstvo polské. Od konce devadesátých let je Hirschfelder uctíván zástupci všech tří národností. V roce 2010 byl blahořečen. Práce je případovou studií transnacionálního místa paměti (lieu de mémoire). Zkoumá, za jakých okolností, díky kterým aktérům a v jaké podobě vznikl kult německého mučedníka na polském území. Na základě těchto informací se snaží odvodit, jakou symboliku v sobě postava kněze v současnosti nese pro jednotlivé národnostní skupiny.
|
host ::
RSS.