|
|
Nové impulzy do spolupráce EU-NATO? Francie, Velká Británie a vztahy EU-NATO
Konířová, Hana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Fungující a těsné vztahy mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí byly vždy považovány za klíčové. Ačkoliv obě organizace vnímaly a vnímají své vzájemné vtahy jako zásadní a uvědomují si potřebu jejich zkvalitnění, jejich spolupráce na oficiální úrovni musí čelit mnoha překážkám. Mezi ty nejzávažnější patří turecko-kyperský spor, který blokuje strategické partnerství Unie a Aliance. Další překážku tvoří potenciální vytvoření stálého unijního operačního velitelství. Současná patová situace je způsobena Tureckem, které trvá na striktní interpretaci dohody Berlín Plus. Situace se rapidně zhoršila po přijetí jižní Kyperské republiky do EU, neboť ta nemá uzavřené dohody potřebné k oficiálním a strategickým dialogům mezi oběma organizacemi. Turecko nebylo samo, obstrukce způsobovala i Francie, která tak donedávna vyvažovala působení Turecka z unijní strany. Francie spatřovala v EU a NATO rivaly a jejich vztahy vnímala jako "hru s nulovým součtem". Tyto obstrukce skončily s příchodem Nicolase Sarkozyho na pozici francouzského prezidenta. Sarkozy si velmi dobře uvědomoval, jak tato blokující pozice poškozuje nejen vztahy mezi Společnou bezpečnostní a obrannou politikou a NATO, ale i Francii samotnou. Francie vždy dávala přednost Unii (SBOP) před Aliancí, avšak na straně SBOP nedocházelo na úkor Aliance k...
|
|
| |
|
|
Odstranění překážek ve spolupráci EU - NATO? (Vliv francouzské reintegrace do vojenských struktur NATO na evropskou bezpečnost a vztah Velké Británie k ní)
Konířová, Hana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Těsnější vztahy EU - NATO jsou dlouhodobým přáním mnoha členských států. I když vznik Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) v rámci EU v roce 1998 neměl znamenat konkurenční platformu k NATO, realita byla a je složitější. Nejvýznamnějšími odpůrci byly USA, které vnímaly EBOP jako oslabení NATO. Postupně se do role překážky užší spolupráce vyprofilovalo Turecko, zejména po přijetí jižní řecké části rozděleného Kypru do Evropské unie. Protipól ze strany EU donedávna tvořila Francie, která považovala EBOP a NATO za "hru s nulovým součtem". Navzdory tomu docházelo k navazování omezené spolupráce mezi oběma organizacemi. Impulzem pro změnu vztahů by mohl být francouzský návrat do vojenských struktur NATO. Základní hypotézou práce je, že opětovné začlenění Francie do vojenských struktur NATO bude mít za následek zvýšení potenciálu nového začátku vztahů EU - NATO s možným důsledkem užší spolupráce. K potvrzení či vyvrácení této hypotézy bylo zvoleno empiricko-analytické zpracování změn kontextu vztahu Evropské unie a Severoatlantické aliance po návratu Francie do vojenských struktur, a to s využitím prvku komparace postojů hlavních aktérů na poli evropské bezpečnosti, tedy Francie a Velké Británie. Tyto jejich postoje jsou zkoumány i v souvislosti možného vlivu této změny na dvě klíčové překážky ve...
|
|
|
Nové impulzy do spolupráce EU-NATO? Francie, Velká Británie a vztahy EU-NATO
Konířová, Hana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Fungující a těsné vztahy mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí byly vždy považovány za klíčové. Ačkoliv obě organizace vnímaly a vnímají své vzájemné vtahy jako zásadní a uvědomují si potřebu jejich zkvalitnění, jejich spolupráce na oficiální úrovni musí čelit mnoha překážkám. Mezi ty nejzávažnější patří turecko-kyperský spor, který blokuje strategické partnerství Unie a Aliance. Další překážku tvoří potenciální vytvoření stálého unijního operačního velitelství. Současná patová situace je způsobena Tureckem, které trvá na striktní interpretaci dohody Berlín Plus. Situace se rapidně zhoršila po přijetí jižní Kyperské republiky do EU, neboť ta nemá uzavřené dohody potřebné k oficiálním a strategickým dialogům mezi oběma organizacemi. Turecko nebylo samo, obstrukce způsobovala i Francie, která tak donedávna vyvažovala působení Turecka z unijní strany. Francie spatřovala v EU a NATO rivaly a jejich vztahy vnímala jako "hru s nulovým součtem". Tyto obstrukce skončily s příchodem Nicolase Sarkozyho na pozici francouzského prezidenta. Sarkozy si velmi dobře uvědomoval, jak tato blokující pozice poškozuje nejen vztahy mezi Společnou bezpečnostní a obrannou politikou a NATO, ale i Francii samotnou. Francie vždy dávala přednost Unii (SBOP) před Aliancí, avšak na straně SBOP nedocházelo na úkor Aliance k...
|
|
|
Odstranění překážek ve spolupráci EU - NATO? (Vliv francouzské reintegrace do vojenských struktur NATO na evropskou bezpečnost a vztah Velké Británie k ní)
Konířová, Hana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Těsnější vztahy EU - NATO jsou dlouhodobým přáním mnoha členských států. I když vznik Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) v rámci EU v roce 1998 neměl znamenat konkurenční platformu k NATO, realita byla a je složitější. Nejvýznamnějšími odpůrci byly USA, které vnímaly EBOP jako oslabení NATO. Postupně se do role překážky užší spolupráce vyprofilovalo Turecko, zejména po přijetí jižní řecké části rozděleného Kypru do Evropské unie. Protipól ze strany EU donedávna tvořila Francie, která považovala EBOP a NATO za "hru s nulovým součtem". Navzdory tomu docházelo k navazování omezené spolupráce mezi oběma organizacemi. Impulzem pro změnu vztahů by mohl být francouzský návrat do vojenských struktur NATO. Základní hypotézou práce je, že opětovné začlenění Francie do vojenských struktur NATO bude mít za následek zvýšení potenciálu nového začátku vztahů EU - NATO s možným důsledkem užší spolupráce. K potvrzení či vyvrácení této hypotézy bylo zvoleno empiricko-analytické zpracování změn kontextu vztahu Evropské unie a Severoatlantické aliance po návratu Francie do vojenských struktur, a to s využitím prvku komparace postojů hlavních aktérů na poli evropské bezpečnosti, tedy Francie a Velké Británie. Tyto jejich postoje jsou zkoumány i v souvislosti možného vlivu této změny na dvě klíčové překážky ve...
|
|
| |
host ::
RSS.