|
|
Studium PET lahví z hlediska obsahu rizikových prvků
Kryštofová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou PET lahví z hlediska možného obsahu rizikových prvků. V obalovém materiálu PET a v nápojích, které jsou v lahvích obsaženy, byly stanovovány obsahy antimonu, mědi a olova. Bylo analyzováno celkem 15 vzorků balených neperlivých a kojeneckých vod dostupných v obchodní síti ČR. PET materiál byl za optimalizovaných podmínek rozložen v kyselém prostředí působením mikrovlnného záření. Ke stanovení vybraných rizikových prvků byly na základě předpokládaných koncentrací analytu použity metody atomové absorpční spektrometrie s atomizací v plameni nebo v grafitové kyvetě. V obalovém materiálu PET bylo stanoveno od 159,35 do 265,68 mgkg-1 antimonu, stanovené hodnoty koncentrace olova byly v rozmezí 10,96-20,23 mg·kg-1 a koncentrace mědi v rozsahu 0,11-7,52 mg·kg-1.V balených vodách a v balených kojeneckých vodách byl antimon identifikován pouze ve vzorcích s označením 6a, 8a, 9a a 15a, všechny koncentrace olova byly naměřeny pod LODPb, měď byla stanovena pouze ve vzorcích 2a, 6a a 8a. V žádném ze vzorků nedošlo k překročení koncentrací daných platnou legislativou. Limity těchto kovů nejsou v obalových materiálech legislativně stanoveny, definovány jsou pouze specifické migrační limity a k jejich překročení nedošlo. Vysoká koncentrace antimonu v PET však představuje potenciální riziko kontaminace obsahu těchto obalů a následně nápojů, tekutin v nich uchovávaných.
|
|
|
Studium vertikální mobility těžkých kovů a jejich transferu do hub
Jurnečka, Roman ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice kontaminace lesních půd a jedlých hub olovem, kadmiem, mědí a zinkem v oblasti Jeseníků, konkrétně v polesích Domašov a Vápenná. Odběr vzorků proběhl na 12 lokalitách s rozdělením na smrkové a bukové porosty. Pro stanovení obsahu vybraných těžkých kovů byla zvolena atomová absorpční spektrometrie AAS ContrAA 800D. Na základě změřených hodnot koncentrací studovaných kovů a dalších půdních vlastností byly vytvořeny závislosti pro stanovení vertikální mobility vybraných kovů v půdním profilu. Vertikální mobilita je závislá na fyzikálně-chemických vlastnostech půdy (pH, obsah C a S). Byla zjištěna závislost obsahu vybraných těžkých kovů v půdě na hodnotě pH půdy. V případě olova byla potvrzena sorpční schopnost půdní organické složky. Na hřibu žlutomasém byl zjištěn rizikový a nadlimitní obsah Pb, Cd a Cu. Největší biologickou dostupnost vykazuje kadmium. Olovo bylo vyhodnoceno jako prvek s nejnižší mobilitou.
|
|
|
Studium znečištění silničního prachu s využitím ICP hmotnostní spektrometrie
Chalabala, Jan ; Komendová, Renata (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Silniční prach je v dnešní době často studovaná matrice vzhledem k akumulaci antropogenní kontaminace s akcentem na silniční dopravu. Práce je zaměřena na studium silničního prachu z aglomerace mongolského hlavního města Ulánbátaru. Celkem 113 vzorků bylo rozděleno do devíti sad mapující hlavní silniční komunikace. U vzorků byla provedena frakcionace proséváním na tři velikostní frakce a dále rozklad lučavkou královskou. Vzorky střední frakce 45–63 µm byly analyzovány pomocí ICP–MS hmotnostní spektrometrie. Pro hodnocení kontaminace byly analyzované prvky rozděleny do dvou skupin: kontaminanty (Cr, Cu, Zn, Pb a As) a prvky vzácných zemin (REE). Vůči stanovené hodnotě geologického pozadí byly hodnoceny obsahy v jednotlivých sadách vzorků i prostorová distribuce obsahů prvků ve všech vzorcích. Pro první skupinu prvků (kontaminanty) bylo usouzeno na antropogenní kontaminaci zejména v centru Ulánbátaru. Jako pravděpodobné zdroje byly určeny silniční doprava pro Cu, Zn a Pb a spalování uhlí pro Pb a As. U REE nebylo antropogenní obohacení prokázáno.
|
|
|
Problematika boru ve vodách
Šípková, Helena ; Nevrlá, Jana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na bor a jeho sloučeniny. Je věnována vlastnostem, zdrojům a použití těchto látek a také jejich účinkům na živé organizmy. Hlavní důraz je kladen na problematiku boru ve vodách. Jsou zde popsány možné formy výskytu ve vodách, legislativní předpisy týkající se tohoto prvku a metody stanovení. Praktická část je soustředěna na spektrofotometrickou analýzu s azomethinem-H s cílem zjištění stability vzorků boru a jejich možnou konzervaci.
|
|
|
Klasifikace materiálu využívaného pro stavbu zahradních jezírek
Sýkora, Jiří ; Repková, Martina (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem výskytu forem anorganického fosforu ve vodách zahradních jezírek a vlivu použitého materiálu na množství uvolnitelného fosforu ve formě fosforečnanů do vodního prostředí. V praktické části je tato práce zaměřena na analýzu a následnou klasifikaci stavebního materiálu pro tvorbu zahradních jezírek právě podle schopnosti uvolňovat fosfor ve formě fosforečnanů do vody.
|
|
|
Monitoring kontaminace vod a sedimentů po těžbě uranové rudy
Kurfürst, Vlastimil ; Komendová, Renata (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá monitoringem kontaminace vod a sedimentů v lokalitě uzavřeného ložiska Olší - Drahonín. V prvním kroku je provedeno vyhodnocení kontaminace důlních vod vypouštěných do recipientu řeky Hadůvka. Ve druhém kroku je provedeno vyhodnocení obsahu těžkých kovů v sedimentech v recipientu řeky a monitoring povrchových vod v toku. Dále je proveden popis technologie čištění důlních vod a odběrů vzorků. Je proveden popis separačních metod a výběr standardní metody.
|
|
|
Nanočástice platinových kovů v životním prostředí
Berka, Michal ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Platinové nanočástice, uvolňující se převážně z automobilových katalyzátorů, představují pro životní prostředí možné riziko. Cílem této bakalářské práce je provedení výzkumu vlivu platinových nanočástic na půdní vlastnosti při různých vlhkostech. Konkrétně ovlivnění stability vodíkových můstků, stability alifatických krystalitů a zádrže vody v půdě. Pro analýzu vztahů mezi platinovými nanočásticemi, vodou a půdou byla využita metoda termické analýzy, a to diferenciální kompenzační kalorimetrie. Teoretická část práce je věnována obecnému seznámení s platinovými kovy a nanočásticemi. Dále také jejich přípravou, charakterizací a vlastnostmi. Výsledkem provedených experimentů je, že platinové nanočástice ovlivňují poměrně výrazně vlastnosti půdy.
|
|
|
Využití bioindikátorů pro posouzení znečištění životního prostředí platinovými kovy
Nedvědická, Lucie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá charakteristikou jednotlivých platinových kovů, jejich toxicitou, antropogenními zdroji a výskytem platinových kovů v životním prostředí v České republice. Dále jsou uvedeny typy bioindikátorů se zaměřením hlavně na lišejníky, mechy a jehličí, jsou popsány jednotlivé bioindikační techniky a předúprava vzorků pro stanovení platinových kovů v bioindikátorech. Předmětem experimentální části je ověření účinnosti sorpce platiny a palladia metodou SPE a stanovení aktuálního znečištění platinovými kovy na vybraných lokalitách ve městě Brně. Dále bylo předmětem ověření schopnosti sorpce vybraných bioindikátorů a stanovení znečištění životního prostředí platinovými kovy bag technikou. Pro experimentální část byly použity bioindikátory mech travník Schreberův, lišejník terčovník zední, lišejník terčovka svraštělá a jehličí z borovice černé.
|
|
|
Využití mechů a lišejníku pro hodnocení přítomnosti kovů v ekosystému
Pavlovičová, Adriána ; Vávrová, Milada (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím mechů a lišejníků jako rostlinných bioindikátorů k hodnocení znečištění životního prostředí kovy. Definuje zdroje kovů v životním prostředí, popisuje morfologii jednotlivých druhů mechů a lišejníků. V poslední části se zmiňuje o metodách aktivního biomonitoringu, při kterých se využívají mechy i lišejníky, a navrhuje konkrétní druhy mechů a lišejníků, které by se daly použít k hodnocení znečištění životního prostředí platinovými kovy.
|
|
|
Způsoby zpracování vody pro in vitro detekci endokrinních disruptorů
Daniel, Romain Oliver ; Komendová, Renata (oponent) ; Bittner,, Michal (vedoucí práce)
V uplynulých letech vzrostl zájem o sledování estrogenních látek ve vodním prostředí kvůli jejich nepříznivým účinkům na zdraví lidí a dalších obratlovců. Zvláštní pozornost je věnována analytickým metodám používaným ke kvantifikaci těchto látek ve vzorcích vody. Tyto metody jsou instrumentální nebo biologické (in vitro, in vivo). Kvůli velmi nízkému množství estrogenů ve vodě (ng·l-1) a nízké mezi detekce analytických metod je potřeba tyto vzorky zakoncentrovat. K zakoncentrování vodných vzorků se dnes běžně používá extrakce na tuhou fázi (SPE) nebo kapalinová extrakce (LLE). Tato bakalářská práce představuje reverzní osmózu (RO) a nanofiltraci jako další možnou metodu prekoncentrace vodných vzorků. Práce je zaměřena na prekoncentraci obohacených vzorků vodovodní vody čtyřmi estrogeny – estronem (E1), 17-estradiolem (E2), estriolem (E3) a 17-ethynylestradiolem (EE2) – i vzorků povrchové vody ze tří brněnských toků pomocí RO a SPE a porovnání jejich účinnosti pomocí biotestu estrogenity na stabilně transfekované buněčné linii hER-HeLa-9903. Využitím RO byly estrogeny zakoncentrovány s různou výtěžností – nejvyšší výtěžnosti bylo dosaženo u EE2 129,29 %, nejnižší u E2 38,53 %. Ve vzorcích povrchové vody nebylo naměřené detekovatelné množství estrogenů. RO se jeví jako metoda použitelná pro prekoncentraci vodných vzorků před in vitro analýzou endokrinních disruptorů, je ovšem zapotřebí další optimalizace této metody. Vzorky zpracované metodou SPE nebyly do termínu odevzdání bakalářské práce změřeny, srovnání účinnosti RO a SPE tedy provedeno nebylo.
|
host ::
RSS.