|
|
Changes in rainfall-runoff regime and biogeochemistry in headwater areas
Fraindová, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Komínková, Dana (oponent) ; Matschullat, Jörg (oponent)
Pramenné oblasti představují v současné době velice významný aktuální či potenciální zdroj pitné vody, přičemž neméně důležitý je i jejich ekologický význam pro celý ekosystém. Jedná se o lokality s minimálními antropogenními zásahy a s obvykle nejméně znečištěnými vodními zdroji. Změna klimatu a srážko-odtokového režimu i kvalita vody v těchto oblastech významně ovlivňují stav a dostupnost vody dále po proudu. Zároveň se jedná o jednu z nejcitlivějších oblastí, která je včasným indikátorem probíhajících změn. Práce se zaměřuje na hlavní problémy, které v současné době již probíhají a významným způsobem ovlivňují dostupnost pitné vody. Jedním z nich jsou trendy srážko-odtokového režimu v souvislosti se změnou klimatu a ústupu ledovců v pramenných oblastech. Jako velmi dobrý příklad řeky ve středních zeměpisných šířkách s komplexním odtokovým režimem, kde se silně projevuje velký vliv regionálního oteplování klimatu a ústupu ledovců, bylo pro toto téma vybráno povodí řeky Athabasca. S tímto tématem souvisí i změna kvality vody, která je ovlivněná jak změnou teplot, tak srážko-odtokového režimu spolu s narůstajícím výskytem extrémních situací, jako je sucho a povodně. Dále jsou analyzovány i vliv krajinného pokryvu na kvalitu vody, a jejich změn spolu se zohledněním geografické polohy. Za tímto účelem bylo...
|
|
| |
|
|
Posouzení možnosti využití sedimentů z nádrže Vůznice ( CHKO Křivoklátsko) pro zemědělské účely
Cepáková, Šárka ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Komínková, Dana (oponent)
Vodní nádrž Vůznice se nachází v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Předkládaná práce je založena na mimořádné možnosti odebrat vzorky dnového sedimentu z vypuštěného nádržního prostoru. Vůznice je totiž vypouštěna pouze výjimečně. Ve vzorcích sedimentu byly hodnoceny koncentrace rizikových kovů. Stanovené hodnoty byly porovnány s limity znečištění podle platné legislativy České republiky pro případnou aplikaci sedimentu na zemědělský půdní fond. Kromě toho byly hodnoty porovnány s limity US EPA, konkrétně s PEC a TEC. Vybrané rizikové kovy splnily požadované limity vyhlášky č. 257/2009 Sb., kladené na sediment. Klíčová slova: toxické kovy, Vůznice, dnový sediment, aplikace vytěžených sedimentů na půdu
|
|
|
Vliv městského odvodnění na obsah těžkých kovů ve vodních ekosystémech
Darmovzalová, Marie ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Městské toky jsou ovlivněny řadou lidských aktivit. Diplomová práce se zabývá vlivem dešťové kanalizace na obsah toxických kovů v drobném pražském toku. Sledovanou lokalitou je Zátišský potok, který se nachází v Praze-Hodkovičkách a ústí z pravé strany do Vltavy. Tok je 3080 m dlouhý a má přirozený průtok u ústí 1,9 m3 /s. Do Zátišského potoka je přivedeno 7 zaústění dešťové kanalizace a jsou na něm vybudované 3 dešťové usazovací nádrže. Tok byl sledován od dubna 2009 do června 2010, za tuto dobu bylo uskutečněno 6 odběrů. Monitorováno bylo7 odběrových míst, která byla zvolena tak, aby bylo možné sledovat vliv zaústění dešťových kanalizací, tzn. nad a pod zaústěním dešťové kanalizace a dešťových usazovacích nádrží. Vliv dešťové kanalizace na obsah toxických kovů v ekosystému vodního toku, byl posouzen na základě odběru a analýzy vzorků vody, sedimentu, bentických organismů a nárostů. Vzorky sedimentu a vodních organismů byly ještě před analýzou vysušeny lyofilizací a rozloženy v mikrovlnné peci v kyselině dusičné s přídavkem peroxidu vodíku. Obsah kovů byl posléze stanovován atomovou absorpční spektrometrií pomocí přístroje Solaar S. Celkem bylo sledováno 9 kovů - kadmium, olovo, nikl, chrom, měď, zinek, hliník, mangan a železo. Výsledky práce ukazují, že nejvýraznější překročení norem...
|
|
| |
|
| |
|
|
Distribuce těžkých kovů v prostředí drobných urbanizovaných toků
Hnaťuková, Petra ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Komínková, Dana (oponent) ; Zimová, Magdalena (oponent)
Závěr Městskéodvodněnínegativněovlivňuje prostřednictvímod|ehčovacíchkomor jednotnékanalizacekvalitu vody a sedimentůzkoumanýchtoků.Hlavní producenti průmys|ovychodpadníchvod v povodíBotičesídlív okolí u|ice Průmyslová,v povodí Rokytky ve Vysočanech. Botič je za příva|ových dešťůoddě|ovači kana|izacezatěŽovánzejménaCu, Ni, Pb aZn. Ro$rtka zejménaCd' Cu, Ni a Pb. ZaÚstěni odlehčovacíchkomor v dolním toku Botiče a Rokytky způsobuje zjevný nárůstkoncentracíkovův sedimentech.Z vyhodnoceníekotoxiko|ogického rizika dle HQ i MPI je patrnýshodnýtrendnárůsturizika v sedimentechBotičea Rolq/tky po zaústěníprvníchoddě|ovačů,přičemŽnejmarkantnějšívliv městského odvodněníseprojevujeu Botiče.Na zvýšenémriziku v BotičisenejvícepodílejíCu, Zn aPb, v případěRokytkyjsou to Cu, Cd a Pb. V do|nímtoku Botičedochtízíke změně distribuce někteých kovů. Vzrůstá poměrnézastoupenívazby Cu v oxidovate|néfrakci a Zn ve výměnné/karbonátovéfrakci sedimentuna úkorfrakcí hůředostupných.Mobilita sledovanýchkovůklesáv sedimentechBotičea Rokýky v pořadíCd> Zn > Ni > Cu > Pb > Cr a v sedimentechKunratickéhopotokav pořadíCd >Zn> Ni > Pb > Cu > Cr. Neby|a zjištěnástatistick1'{znamná korelace mezi lzikálně chemic\imi v|astnostmisedimentua obsahemtěŽkrychkovů,coŽ znaěí,Že mírukontaminace sedimentůvýznamnějior'lir'ňujíjiné faktoryjako je vliv...
|
|
| |
|
|
Sezónní změny kvality vody v nádržích Litovecko- Šárecké kaskády
Stegarescu, Rodica ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá sledovanním kvality vody v nádržích tvoricích Litovecko-Sarecke kaskádu. Litovecko-Šárecká kaskáda je soustava rybníků, vodních děl a retenčních nádrži, umístěná na Litovecko-Šáreckém potoce a se skládá z 9 významných nádrži a několika menších. Tyto nádrže plní různé funkce, od krajínotvorné, retenční, biologické a také rekreační: rybolov a koupáni. Mnoha z těchto nádrži protekají přes lidská sídla, jsou ovlivněné lidskou činností, která negativně ovlivňuje kvalitu vody v celé kaskádě. Cílem teto práci je sledovat fyzikálně-chemické ukazatele vody a také určit složeni fytoplanktonních společenstev, hodnotit stav vody v závislosti na antropogenních aktivitách v povodí a také sledovat jak se změnila kvalita vody časem a jaké jsou hlavní zdroje znečištěni. Kvalita vody byla hodnocená na základě 11 vzorků odebíraných v měsičním intervalu v období od březena 2012 do květen 2013. Odebíralo se ze všech nádržích vždy na přítoku, ze středu a na odtoku z nádrže pro sledování fyzikálně-chemických ukazatelů a jenom ze středu nádrže pro biologické stanoveni. Byly stanovené následující ukazatele: teplota, pH, konduktivita, rozpuštěny kyslík ukazatele neutralizačně kapacity (ZNK8.3 a KNK4.5), tvrdost, CHSKMn, koncentrace amoniakálního, dusičnanového, dusitanového dusíků, fosforečnany,...
|
|
|
Vliv draslíku na příjem stabilního cesia ďáblíkem bahenním z vodného roztoku
Petrůvová, Nicola ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv draslíku na příjem stabilního cesia a vyhodnotit vhodnost ďáblíku bahenního (Calla palustris) pro fytoremediaci. Experiment probíhal v prostředí skleníku, kde byly rostliny pěstovány ve vodném roztoku. Následně byly rostliny vystaveny stabilnímu isotopu cesia (133Cs) o koncentraci 1 mM CsCl. Draslík byl k rostlinám přidáván ve formě síranu draselného (K2SO4) o pěti koncentracích (0,5 mM, 1 mM, 2 mM, 5 mM a 10 mM). Rostliny byly exponovány po dobu 8 dní. Největší průměrný příjem cesia (9,37 %) vykazovaly rostliny bez přidaného draslíku. Kořenová část rostlin vykazovala větší obsah cesia než jejich nadzemní část. Na základě celkového příjmu cesia z vodného roztoku lze hodnotit ďáblík bahenní jako rostlinu použitelnou pro fytoremediaci.
|
host ::
RSS.